Alarm: Recent Episodes
Alarm
Audio kanál online deníku Alarm. Poslechněte si podcasty o politice, kultuře, sportu, nebo urbanismu. http://a2larm.cz/ https://eshop.denikalarm.cz/ https://www.darujme.cz/projekt/905 Společně tvoříme mainstream!
Když před více jak deseti lety policie zatkla několik anarchistů a obvinila je z přípravy útoku na vlak, vytvořila s pomocí médií obraz nebezpečných teroristů. Časem se nicméně ukázalo, že prostředí infiltrovali dva policejní agenti, kteří se na celé akci podíleli a podle obviněných celou akci vyprovokovali. Agenti zajišťovali dopravu, nakupovali materiál, vybírali místo na zkoušení zápalných lahví. U soudu pak nebylo možné vyvrátit obhajobu obžalovaných, kteří tvrdili, že útok byl původně nápad agentů. Kromě toho obžalovaní tvrdili, že celou dobu věděli o tom, že se jedná o agenty. Jak se to ve skutečnosti vlastně celé odehrálo? Případ je do velké míry možné rekonstruovat díky záznamům odposlechů, z nichž některé dala policie k dispozici, jiné pro jistotu soudu ani neposkytla. Naše redaktorka Saša Uhlová celou kauzu podrobně popsala v mnoha textech a v dnešním díle tuto kauzu podrobně rozebíráme. První díl Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
V novém díle podcastu MOSHPIT, natočeném v areálu univerzity v Cambridge, Klára s Johy probírají rozdíly mezi západní a středo-východní Evropou, právo mít i nemít názor nebo Evropskou unii.V podcastu jsme se bavily také o tom, jakým způsobem může být požadavek mít na věci silný názor politický. Zatímco například v patriarchálním systému mají často silné a zároveň nepodložené názory muži, feminismus totéž často vyžaduje po ženách, aby přijaly podobně silné názory a přiblížily se tak mužům. „Woke“ má tak podle Kláry podobný efekt – požaduje od nás mít názor na všechno, i na věci, kterým nerozumíme.Podpořte vznik dalších dílů:https://komunita.denikalarm.cz/
Letní filmový hit Odyssea od Christophera Nolana trhá divácké rekordy a my jsme se v podívali na to, v čem je film silný a co mu oproti původnímu dílu chybí. Zaměřujeme na otázky spojené s filmovou adaptací přes tři tisíce let staré epické básně. Podíváme se i na hysterické reakce ultrapravice, která se dožaduje historické přesnosti díla. Může být vůbec mýtus, ve kterém vystupují kyklopové, čarodějnice, sirény, monstra a nad vším dohlížejí bohové, historicky přesný? V pozadí těchto nářků je evidentní to, že tím volají spíše po bělošských hercích a herečkách. Elon Musk už slíbil vytvořit za pomocí AI novou verzi filmu, která bude údajně více odpovídat historickým reáliím doby, ve které se příběh Odysseji odehrává. Na výsledek takového pokusu se hodně těšíme. V díle se ale dozvíte více o původním díle, jak vůbec epická báseň vznikala, do jaké míry jsou humor a erotika podstatné pro Odysseu, jaký je anglický překlad díla od Emily Wilson, nebo jaké české překlady si přečíst. V rámci dílu uslyšíte rozhovor s překladatelkou, básnířkou a klasickou filoložkou Sylvou Fischerovou, která působí na ústavu řeckých a latinských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Playlist:🤔 Tipy a novinky0:00 - 22:40Kathryn Lomas - The World of the Western GreeksThe Roman World from Prehistory to Augustus: A History of the Roman PeoplePeter Fibiger Bang - The Roman Empire and World HistoryLloyd Llewlyna Jonese - Persians: The Age of the Great KingsKim Bowes - Surviving Rome: The Economic Lives of the Ninety PercentEric H. Cline - 1177 př. Kr. Zhroucení civilizace a invaze mořských národůEric H. Cline - Po roce 1177 př. Kr.: Přežití civilizacíHlavní téma23:36 - 45:36Nolanova Odyssea versus Homérovo dílo a otázka historické přesnosti mýtuRozhovor se Sylvou Fischerovou46:25 - 1:48:33----------------Podpořte vznik dalších dílů:komunita.denikalarm.cz
Před více než deseti lety začala policejní operace Fénix, která hledala teroristy z krajně-levicové scény. Mediální prostor zaplavily šokující titulky o levicových extremistech a teroristech, které měly ve čtenářích vzbudit pocit ohrožení. Dnes všechny tehdejší kauzy pomalu dodýchávají a v případě teroristického útoku na vlak z roku 2014 byli dokonce všichni obvinění zproštění viny a právě Saša Uhlová ve svých textech detailně popsala roli policejních agentů v plánování celé akce. Proč k operaci Fénix vůbec došlo a proč je důležité si ji připomínat i dnes? O tom se bavíme v novém díle Studia Alarm+. Přesně za týden zveřejníme druhý díl našeho rozhovoru, v němž se zaměříme na plánovaný útok na vlak převážející vojenský materiál.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Proč Česko nebylo schopné přijmout Istanbulskou smlouvu? Daří se tu domácímu násilí? Eva Klíčová, David Scharf a Pavel Šplíchal ve studiu Alarm mluvili o akcelerujícím konzervatismu v Česku, o cestě ministra zahraničí Macinky do Izraele, zatčení Andrew Tatea, nástupu nového britského premiéra a také o české islamofobii. Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Displaced Persons a poválečné Československo v roce 1945Eva Danišová - Diliňi DoraHlavní téma20:12 - 45:47Válečné násilí, legalita války a mezinárodní trestní právo ve 20. stoletíRozhovor s Lawrencem Douglasem46:36 - 1:21:14----------------Podpořte vznik dalších dílů:komunita.denikalarm.cz
Bouračka Filipa Turka na v Praze na I.P. Pavlova, čistky a trestní oznámení na Ministerstvu místního rozvoje, nebo lídr ODS na Praze 1 Filip Dvořák, který odmítá odstoupit z kandidátky a nechce vysvětlit, kde jeho otec získal majetek přibližně v hodnotě čtvrt miliardy korun. To jsou některá témata, která probíráme v podcastu Studio Alarm. Pořad moderuje Jan Bělíček a jeho hosty jsou redaktorka deníku Alarm Magdalena Dušková a redaktor Alarmu Stanislav Biler.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Literárními cenami již ověnčený Marek Šindelka po deseti letech vydává novou prózu – Systémy něhy. Ani tentokrát není moc velká šance, že by některé z významných literárních cen unikl.Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz
Donald Trump v Ankaře napřed vyděsil své „spojence” a pak si odvezl, co potřeboval, včetně vágně formulované podpory války proti Íránu v závěrečné deklaraci. Na domácí půdě Trump hrozí „komunistickým nebezpečím” kvůli úspěchu několika socialistických kandidátů v demokratických primárkách. Zbraně pro Ukrajinu ale budou. Ve studiu debatovali Jan Bělíček, David Scharf a Pavel Šplíchal.Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz
Nejsledovanější sportovní událost roku i v dějinách funguje jako ideologický nástroj politické moci, nejvýnosnější sportovní byznys i disneyfikace nejpopulárnějšího sportu na planetě.Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz
Jak reagovat, když vám vlastní dítě řekne, že je trans? Na co si dávat pozor a jaký používat jazyk? Hostkou posledního dílu Teplometu je Alena Vernerová, copywriterka a spoluautorka knihy Transgender: otevřený rozhovor psychologa a matky trans dítěte.
Mladí lidé podle dat omezují večírky a snaží se žít čím dál zdravěji. Počítají si kroky, meditují a pomocí chytrých hodinek monitorují své úrovně stresu. Ze zdravého životního stylu se postupně stává základní životní hodnota. Tato posedlost zdravím reaguje na stále se zvyšující stres, který v běžném životě lidé pociťují. Může za to administrativní zátěž, všudypřítomná soutěživost, sebekomodifikace, ale také třeba ceny bydlení, inflace a prekarizace práce.Naše psychické a fyzické zdraví není jen naše individuální odpovědnost. Je silně ovlivňované společností, ve které žijeme a kterou můžeme měnit. Takže co můžeme dělat, až si naši známí budou příště stěžovat, jak jsou stále nemocní a vyčerpaní? A jaký vztah má kapitalistický a depresivní realismus? Pusťte si nový díl Hysterie!Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
V neděli 28. června byl na stanici v Doksanech naměřen nový český teplotní rekord. Meteorologové zde zachytili teplotu 41,9 °C. Co nám tato událost říká o stavu světového klimatu? Jaké teploty nás čekají v blízké budoucnosti a je klimatická krize skutečně „over“, jak nedávno prohlásil ministr zahraničí Petr Macinka? O tom si v novém dílu Studia Alarm+ povídáme se sociologem Vojtěchem Peckou, který se dlouhodobě specializuje na klimatické dezinformace a klimatickou krizi. Vojtěch Pecka je autorem knihy Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací a aktuálně působí v klimatickém týmu Asociace pro mezinárodní otázky.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Posádka Soundsystému se potkala nad novou deskou Train on the Island novozélandské zpěvačky. Došlo i na motoristické touhy ovládnout veřejnoprávní média.Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz
Rozhodnutí Kamily Zlatuškové postavit se do čela ODS není možné svést ani na vlnu veder - v dubnu bylo chladněji. Zlatušková se postavila do čela strany, která skoro čtyřicet let ničí druhé největší město v zemi. Která aktivně pracovala na tom, aby se Brno propadlo na dno krize s bydlením a na dno statistik v počtu mrtvých chodců na silnicích, zatímco politici nejen této strany si rozebírají městský majetek a přihrávají zakázky svým přátelům a známým. Politika ODS udělala z Brna druhořadé město zavalené developerským šuntem a gentrifikací.--------------------------------------------------------------------------Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
V Británií rezignoval nepopulární premiér Keir Starmer. Nahradí ho Andy Burnham, kterého čeká náročný úkol zastavit sílící krajní pravici. Vlna veder zasáhla Evropu, česká města ale mají úplně jiné priority než chránit svoje občany. Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu vstoupili do výstražné stávky, vládní koalice ale zatím ustoupit nehodlá. Zásadní události posledních dní probírají ve Studiu Alarm Pavel Šplíchal, Jan Bělíček a Standa Biler.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Příběh dynastie Přemyslovců, která stála na počátku knížecích a královských dějin českých zemí a měla velký vliv na středověké dějiny Evropy, představuje nová výstava v Národním muzeu Přemyslovci: Panovnická dynastie a její doba. Výstavou nás provedl jeden ze spoluautorů výstavy Jakub Izdný, který působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. Samotná výstava je rozdělena do tří částí dle dispozic výstavních sálů. Hned na začátku jsou návštěvníkům představeny pilíře přemyslovské moci, kde je představena problematika církve, vzdělanosti a postavení celé dynastie. Druhá část se pak věnuje době knížecí, tedy době raných Přemyslovců a rozvoje dynastie. Zde jsou mimo jiné také představeny důležité nebo výrazné stavby tohoto období. V posledním velkém sále je pak představeno královské období Přemyslovců a tedy hlavně období 13. století. Poslední menší části výstavy, která navazuje na tento je sál, je reflexe této dynastie v dobách mladších.S Jakubem Izdným jsme tak probrali období raných knížecích let přemyslovského období, jestli a kdy se dá hovořit o státu a národu v období středověkých dějin, a čím se vyznačuje předěl přemyslovské dynastie, kdy se z ní stal rod královský. Více písemných dokladů a společenské změny, ke kterým v té době docházelo, nám totiž v královské přemyslovské etapě přivádí na scénu v mnohem větší míře také přemyslovské ženy. Výstava je sice formou své prezentace značně konzervativní, chybí ji interaktivní prvky a neodvažuje se na období středověku podívat z jiných úhlů pohledu, jak tomu je běžné například v západní historiografii, avšak její silnou stránkou je to, že dokázala shromáždit takřka všechny dostupné předměty z tohoto období na jedno místo. Playlist:🤔 Tipy a novinky0:00 - 18:05Bedřich Mendl - Město, kapitalismus a sociální dějinyJosef Žemlička - Přemyslovci: jak žili, vládli, umíraliPeter Getting - Studne mútne. Umelecká kolaborácia v rokoch 1939 - 1945Nicholas Mulder - The Age of ConfiscationJeremy D. Popkin - The First Emancipation. The Forgotten History of Abolition in Revolutionary FranceHlavní téma18:57 - 32:53Historie česko-německých vztahů, vyhnání Němců a vývoj pohledu na poválečné uspořádání ze strany Čechů a NěmcůKomentovaná procházka výstavou Přemyslovci33:02 - 1:43:00----------------Podpořte vznik dalších dílů:komunita.denikalarm.cz
Motoristé udělali z ministerstva životního prostředí zaopatřovací ústav pro své fanoušky, sponzory a neonacisty. Jejich ničení ochrany životního prostředí je však mnohem hlubší. Nově jmenovali do čela České inspekce životního prostředí neznámého realiťáka, který si místo zasloužil tím, že Motoristům poslal sto tisíc jako sponzorský dar. Do čela Krkonošského národního parku pak protlačili experta na těžební techniku.-----------------------------------------------------------------Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Návrhy institutu Solvo, který financuje Ivana Tykač, získávají stále větší pozornost. V oligarchických médiích vychází komentáře paní Tykač a všichni předstírají, že nám má co říct. Důležité přitom na jejich návrzích je zejména to, o čem se v nich nemluví. O hluboké krizi bydlení, o bezprecedentním nárůstu nerovností a nízkých daních pro nejbohatší. Ve studiu Alarm mluvili Standa Biler, Magdalena Dušková a Pavel Šplíchal.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Z vyjádření Andreje Babiše vyplývá, že jeho vláda nepovažuje pojistky nezávislosti České televize a Rozhlasu za důležité. Podle socioložky médií Maríny Urbánikové zatím Česko nejde slovenskou nebo maďarskou cestou, kde byl vývoj mnohem rychlejší a média se stala nástrojem státní propagandy. Přiznává ovšem, že se situace může v blízké budoucnosti zhoršit. Podle jejího názoru jsou veřejnoprávní média v Česku pod politickým vlivem už nyní, a to skrze fungování Rady ČT a Rady Českého rozhlasu. Především Česká televize podle jejího názoru reaguje na kritiku velmi defenzivně a své chyby málokdy přiznává. Takový postoj navíc prohlubuje negativní postoj jejích kritiků. Silná instituce je podle Urbánikové ochotná o vlastních pochybeních diskutovat. O těchto tématech se s Marínou Urbánikovou bavíme v podcastu Studio Alarm+.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Co jsou to raves? Jaká je jejich historie a co je spojuje s kvír lidmi? Hoststvem dalšího dílu Teplometu je Olga Wawracz básnířstvo, aktivistka, studentstvo sociální pedagogiky, multimediální umělkyně a publicista.kapitoly:/1:25 o raves, historii, společenství, drogách, rituálech a spiritualitě, prostorech, o potřebě chodit na raves, harm reduction/30:09 bezpečnější prostředí (safer space) na raves - testování čistoty drog, face check, bezpečnostní tým, pravidla prostoru; co může hrozit feminním lidem? - drink spiking, stalking; důležitost vzájemné starostlivosti/38:05 druhy ravů? sex positive parties, hierarchie na raves, FLINTAzdroje a odkazy pro vás:https://linktr.ee/teplomet.podcast (náš rozcestník)https://www.pluskolektiv.cz/ (souhrn dalších zdrojů zde)- kde najít pomoc:https://www.sbarvouven.cz/https://www.linkabezpeci.cz/
Plán na zestátnění společnosti ČEZ je ve skutečnosti plánem na rozprodej nejvýnosnějších částí. Stát si nechá bezednou díru na bilionové investice. Takový je plán Andreje Babiše a Karla Havlíčka, kteří připravují největší transfer majetku od odb kuponové privatizace. Místo aby výnosy ze společnosti přispívaly na české důchody nebo zdravotnictví, chtějí výdělečné části podniku prodat zahraničním penzijním fondům.----------------------------------------------------------Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Ovládá Česko několik málo nejbohatších rodin? O oligarchii se Zdislavou Pokornou by Alarm
Jaké je to být aktivním středoškolákem? Co to je za pozici a jaká se s ní pojí privilegia? Jsou simulované summity a konference politikou? Co je to demokracie, proč neděláme levicový populismus a jak vypadá současné prodemokratické hnutí mladých v ČR? A máme strach z toho, že bychom mohli být privilegovaní?Nový díl podcastu MOSHPIT hovoří o žité zkušenosti dvou mladých aktivních lidí. S Annou Wittmannovou z Olomouce, držitelkou Ceny Jana Opletala, která se angažuje například v projektech jako Samet na školách nebo Jeden svět a je také součástí studentské rady, se kterou pořádá charitativní výzvy. A také s Tadeášem Pospíšilem, bývalým mluvčím studentského hnutí Fridays for Future a zakládajícím členem nového sociálního projektu Platforma.Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi – za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři.Podpořte vznik dalších dílů:https://komunita.denikalarm.cz/
Slovenská hudebnice a filmařka Monika Omerzu Midriaková se po debutové desce svého projektu Leto s Monikou z roku 2018 věnovala hlavně filmové hudbě. Covidová pandemie ji vrhla do autorské krize, ze které se dostala až v roce 2022, kdy začaly vznikat první písně na novou desku. Cítiť to všetko naraz odráží zvláštní mix protichůdných emocí, které cítíme ve světě multikrizí. „Velké události vstupují do tvého života. Ve světě se dějí strašné věci, ale ty máš ve svém životě fungovat normálně, chodit do práce, být dobrý partner nebo rodič. Máme vůbec právo prožívat nějaké štěstí?,“ říká a deska je odpovědí na tuto otázku. Řešením autorské krize bylo pro Leto s Monikou dělat věci intuitivně, neanalyzovat je, ale přijímat je a popisovat. A nemít nutně všechno pod kontrolou. Vznikla tak deska, která je velmi osobní, aniž by musela být nutně autobiografická. Obsahuje třeba lovesong o dlouhodobé lásce a spoustu vzkazů pro sebe sama. „Jak dobrý člověk jsi, tak dobrá bude tvoje hudba,“ připomíná Monika. Proč museli fanoušci čekat na novinku osm let, jaký je vztah její hudby k filmu a co jí poradil Brian Eno? Poslouchejte speciální rozhovorový díl Soundsystému s Leto s Monikou. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz
Vzpomínková novela Marie Zelbové Táňa Praha 3 Žižkov dokumentuje dětství na společenském okraji v normalizační Praze, zapomenutý svět androšských pajzlů, lidské pospolitosti, hledání mystiky i mnoha tragických osudů.Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz
Na brutální počátky svátku práce dnes už zapomínáme. Aktivní tehdy byli i čeští socialisté a dělníci. Jejich síla překvapila i Bedřicha Engelse. Co pro nás tento svátek znamená dnes?Jaké jsou dějiny svátku práce a má smysl ho ještě dnes slavit? To bylo hlavní téma živého nahrávání podcastu Studio Alarm+ v brněnském Klubu zastupitelů. Přesně 1. května se tady totiž odehrávala akce Státky kolektivu Terén, která se snaží aktualizovat obsah některých našich svátků. Nahrávání našeho podcastu doplnilo workshop a výrobu fanzinu studentského kolektivu Fasáda. Se Studiem Alarm+ jsme se ovšem zaměřili na historii svátku práce. Pokusili jsme se zpřítomnit, proč tento svátek vůbec slavíme a jaké jsou jeho dějiny. Dostali jsme se i k otázce, proč je dobré tento svátek slavit i dnes. Hostkou tohoto dílu byla odborová organizátorka a redaktorka feministického média Druhá směna Maja Vusilović. Hostem byl také historik Boleslav Šmejkal, který se zaměřuje na dějiny dělnického hnutí. Diskuzi moderoval Jan Bělíček.PODPOŘTE VZNIK DALŠÍCH EPIZOD NA KOMUNITA.DENIKALARM.CZ
Motoristé provedli masivní čistky na ministerstvu životního prostředí, aby na uvolněná místa dosadili dezinformační a ultrapravicové influencery. Kvalifikované experty nahrazují diletanti. Šejna a Kubásek jsou posledními takovými akvizicemi. Z ministerstva životního prostředí se stal zaopatřovací ústav pro extremisty.----------------------------------------------Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Vláda v rámci reorganizace přesunula hned několik agend z úřadu vlády na jednotlivá ministerstva. Takto dotčené jsou i adiktologické služby a politika boje se závislostmi, které byly přesunuty z Úřadu vlády, kde mohly působit meziresortně, přímo pod ministerstvo zdravotnictví. Tento krok vyvolala v dotčených kruzích a mezi experty obrovskou nevoli. Podle odborníků hrozí propad poskytovaných adiktologických služeb, což může mít velmi rychle negativní dopady. O tom všem si v novém Studiu Alarm+ povídáme s expertkou na drogovou problematiku Janou Michailidu.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Realitní makléř z Dubaje Adrian Chabada si ve finálovém dílu pořadu Ruže pre nevestu nakonec vybral za partnerku Sabinu a Miška Květinka musela jet domů. Pokud nevíte, o čem je řeč, vězte, že mluvíme o populární reality show, v níž dvacet žen bojuje o srdce jednoho muže. V české variantě tento pořad známe jako Bachelora, ale slovenská mutace přináší ještě o něco explozivnější mix emocí a bizáru. Abychom se na tento fenomém podívali trochu blíže, pozval jsem si do Studia Alarm+ mediální teoretičku Irenu Reifovou, která se na reality shows zaměřuje i ve své akademické práci.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
V dnešním díle podcastu Pay Gap mluvíme o produktivitě, workoholismu i hustle culture. Proč máme pocit, že pořád děláme málo? Jak se v tlaku na výkon promítá gender a co s tím dělají sociální sítě a AI? A co můžeme dělat místo toho, abychom se snažily být nezničitelné?Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.Děkujeme za poskytnutí úvodní animace k podcastu Pay Gap Marii Procházkové (režie, střih), Bety Suchanové (animace, scénář), Miroslavu Chaloupkovi (zvuk, hudba) a Pavlu Mandysovi (scénář).Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Co to znamená kvířit kulturu a proč to musíme dělat? Je přehánění teatralita a camp, strategií, která nám pomáhá vyrovnat se s tlakem na to “být normální a zapadnout”? A proč milujeme vykroucení? Hostem dalšího teplometu je Matěj Hřib - publicista, redaktor online magazínu Qult, vykroucená buzna a doktor campu.kapitoly:/1:23 co je to camp a jakou by mohl mít českou alternativu, jaké role a masky si nasazujeme, co perforumujeme a vůči čemu se tím vymezujeme? camp v drag kontextu, souvislost genderem a jeho expresí/19:14 dvojí identifikace a láskyplná ironie v dragu, proč se camp děje a k čemu nám slouží, kdyby byla utopie byl by camp? úvahy o společnosti, identitě a roli rolí a kým bychom byly kdyby nebyly/40:05 camp jako zvládací strategie, historie pojmu u nás, camp tu byl vždycky a kde ho v česku třeba najdeme zdroje a odkazy pro vás:https://linktr.ee/teplomet.podcast (náš rozcestník)https://www.pluskolektiv.cz/ (souhrn dalších zdrojů zde)https://advojka.cz/a2-article/2024-2-v-tabore-prehnaneho/ (článek Matěje o campu)- kde najít pomoc:https://www.sbarvouven.cz/https://www.linkabezpeci.cz/
Andrej Babiš a vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha pokračují ve svém ovládnutí státu. Po konci Orbána se z Česka stává hlavní výspa orbánismu a iliberální demokracie ve Střední Evropě. Současné rozprášení ochrany lidských práv, menšin nebo protidrogové politiky na Úřadu vlády je dalším krokem na této cestě. Pro náhlé změny neexistuje žádné věrohodné zdůvodnění, analýza ani reálný plán. Je to jen zvůle moci.--------------------------------------------------------Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Český daňový systém není nastavený spravedlivě a je potřeba ho změnit. To ve své nové knize Spravedlivý růst tvrdí sociolog a ředitel PAQ Research Daniel Prokop. Kniha navazuje na jeho předchozí bestseller Slepé skvrny a věnuje se neduhům české ekonomiky, hospodářství, státní správy, vzdělání a některým dalším věcem. Mediálním prostorem už koluje jedna zkratka o této knize, a to že se její autor pokouší pravici vysvětlit, že se nemusí bát spravedlnosti a levice zase růstu. Může se hodně nerovná a nespravedlivá společnost úplně rozpadnout? Daniel Prokop před tímto scénářem varuje v novém dílu Studia Alarm+.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Pod ředitelem Sedláčkem se Knihovna Václava Havla transformuje na knihovnu Tomáše Sedláčka. Obsah bude úsporný a povrchní, tak jako myšlení bankovního ekonoma. Havlův odkaz se v Česku vyprazdňoval po celá léta, nicméně Sedláček se rozhodl pozvednout prázdnotu na dosud netušenou úroveň. Svůj rok ve funkci strávil brázděním veřejného prostoru s ezoterickým poselstvím, že je Havel odpovědí na všechno. Ve chvíli, kdy to došlo správní radě i zaměstnancům, už bylo pozdě. Všichni odchází, Sedláček zůstává, aby až do skonání světa žongloval s třemi slovy: pravda, láska, smysl. Dokud tím nezabije i posledního myslícího tvora na Zemi.--------------------------------------------------------Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Hrozí v Česku prolomení Benešových dekretů? O víkendu proběhl na brněnské akci Meeting Brno sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení a tato akce vyvolala silné reakce i na nejvyšších politických úrovních v Česku. Proti akci přímo v Brně protestovalo několik tisíc lidí a celé toto téma se stalo novým zdrojem kulturních válek. Proč kolem této akce dělali hlavně strany SPD a Stačilo takové haló? A jak vypadaly česko-německé vztahy před válkou a po ní? O tom si budeme povídat v dnešní Studiu Alarm.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolal řadu emotivních vyjádření a stal se předním politickým tématem. Pod vlivem politického rozdmýchávání ze strany SPD a Stačilo se ze setkání v Brně stala větší událost, než jakou by za normálních okolností byla. Zatímco pro velkou část veřejnosti na české i německé straně a historickou obec je otázka vyhnání Němců po konci druhé světové války do značné míry probádaným a uzavřeným tématem, někteří politici se snaží vybičovat nacionalistický resentiment a získat na celé události laciné politické body. Stejně jako dnes, tak i v minulosti, konkrétně od poloviny 19. století, je nacionalismus hlavní příčinou vypjatých sporů mezi Čechy a Němci. Vyvolávání národnostních sporů se naopak snažil v době na přelomu 19. a 20. století potlačit dělnický internacionalismus, pro který byl přednější třídní boj a nikoliv národní revoluce. I v době 19. století jsou typické společné pochody, tzv. tábory lidu, českých i německých dělníků. Neochota části německé menšiny přijmout nový československý stát a ignorování problémů početně německé menšiny ze strany vlády po roce 1918 však vztahy zhoršily. Hospodářská krize a především nástup nacismu v Německu pak vygradovaly spory do takové míry, že už se společné soužití v poválečné době stalo nemyslitelným. Do nového dílu podcastu Dějiny bez konce jsme si pozvali profesora historie Stanislava Holubce, se kterým jsme probrali historii česko-německých vztahů, osudy německých antifašistů po konci války, osudy sudetských němců, kteří byli vyhnáni z pohraničí do Bavorska, stejně jako historický vývoj sudetoněmeckého sdružení.Playlist:🤔 Tipy a novinky0:00 - 20:08Jiří Hutečka, Michael Viktořík - Olomouc ve válce 1914-1919Nicola Di Cosmo, Lorenzo Pubblici - Venice and the MongolsFrançoise Vergès - Dekoloniální feminismusAbdulrazak Gurnah - KrádežPražské povstání 1945 očima kronikářůMiloš Řezník – Dušan Kováč – Martin Schulze Wessel (eds.) - Češi, Slováci a Němci ve 20. století. Materiály pro výuku dějepisuHlavní téma20:55 - 40:58Historie česko-německých vztahů, vyhnání Němců a vývoj pohledu na poválečné uspořádání ze strany Čechů a NěmcůRozhovor se Stanislavem Holubcem41:12 - 1:42:05----------------Podpořte vznik dalších dílů:komunita.denikalarm.cz
Obyvatelstvo Ruska se v posledních týdnech bouří proti některým opatřením centrální vlády. Někteří analytici hovoří o tom, že se pod Putinem kývá židle a můžou přijít na scénu významnější otřesy. Takových vyjádření jsme ovšem za poslední čtyři roky slyšeli už celou řadu, a proto nás bude zajímat, jaká je realita. O tom si v novém Studiu Alarm+ povídáme s rusistou a sémiotikem Tomášem Glancem, který momentálně působí na Univerzitě v Curychu. Představili jsme také jeho novou knihu Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině, která nedávno vyšla v nakladatelství Karolinum.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Volby do lokální samosprávy konané 7. května zatřásly základy britské politiky. V Anglii se potvrdil drtivý nástup krajně pravicové Reform UK a také další úpadek vládní Labour Party, která přišla bezmála o 1500 zastupitelů. Premiér Keir Starmer ale dál odmítá odstoupit. Zatímco se mu ve straně už rýsuje vyzyvatel, Green Party v čele se Zachem Polanskim posiluje a míří na pozici nejsilnější levicové strany. Může to architekt Brexitu Nigel Farage dotáhnout až do Downing Street 10? Jsou konzervativci odepsaná strana? Skončil v Británii definitivně tradiční systém dvou stran? A co se pokazilo v projektu Your Party? Ve Studiu Alarm o situaci ve Velké Británii debatovali Jan Bělíček a David Scharf.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Ekologické organizace jsou terčem útoků a nenávisti, protože údajně zpomalují všemi milované silnice a dálnice. Vláda a jednotliví ministři neváhají útočit na ty, kdo ve veřejném zájmu brání přírodu a krajinu. Pokud však stavby zdržují samotné stavební firmy, nikoho to nezajímá. Vláda jim nenadává, ministři neobviňují z terorismu, veřejnost nevyhrožuje lynčem. Pokud totiž někomu nejde o přírodu, ale o prachy, tak s tím nemá nikdo problém. Ani ŘSD pak nenajímá PR agentury, aby útočily na ty, kdo upozorňují především na neschopnost této instituce.----------------------------------------------------Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Nová deníková kniha Michala Viewegha Převážně báječný rok nás uvrhla do nevěřícných rozpaků. Literární hvězdě devadesátých a nultých let se nepochybně daří báječně. Tak moc nejbáječněji, že to vyvolává rozpaky. A nejen literární.Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz
Asi tři minuty před koncem nastavení vtrhly desítky, až stovky fanoušků Slávie na hřiště, zapalovali světlice, napadali hráče Sparty. To všechno navíc v zápase, po němž mohla Slávie slavit mistrovský titul před domácím publikem, a to navíc po zápase s největším rivalem Spartou Praha. Co se na místě stalo a následovala adekvátní reakce vedení Slávie a Fotbalové asociace? O tom si budeme povídat v dnešním Studiu Alarm+ s fotbalovou fanynkou Hanou Parčovou a taky sociologem sportu Vojtěchem Ondráčkem.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
V dnešním díle podcastu Pay Gap mluvíme o vstupu mladých lidí na trh práce. Co čeká absolventy a absolventky? Na co je škola nepřipraví, i když by měla? A setkávají se i oni s ageismem a stereotypy? V této epizodě se věnujeme tématu, které je nám blízké, i když už ne věkem. Zavzpomínaly jsme na naše první brigády i odborné pracovní zkušenosti. Dnes ještě více než tehdy mladí lidé sbítají pracovní zkušenosti už během studia, i když nejde vždy o odbornou praxi. Pro formování pracovních návyků ale může být užitečné v zásadě cokoli.V právním okénku tentokrát mluvíme o tom, že zákoník práce chrání zaměstnance mladistvé, a to zejména zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek a povinností dbát o jejich rozvoj. Kategorii absolventských pracovních pozic ovšem neznáme. Mladým se nevyhýbá celá řada negativních jevů, a tím prvním z nich jsou nepochybně předčasné odchody ze vzdělávání. Zejména děti a mladí lidé z rodin se slabším sociálním zázemím mohou ze školy odejít hned, jak zjistí, že peníze si můžou vydělat i bez ní. Dlouhodobě je to ale na pracovním trhu poškozuje. Dalším znevýhodňujícím momentem je skutečnost, že nejméně část absolvenstva vůbec netuší, jak funguje trh práce, na jakých principech stojí zákoník práce a jaká jsou jejich práva.Chcete nás vidět a slyšet víc?Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. Můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Šárku můžete potkat v květnu na Dni brněnských knihoven nebo na programu k výstavě Už tam budem? v Benešově, nebo v září na Sustainability Is Not Dead, Stále si také můžete koupit naši knížku.Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.
V čem je důležitá Romy psaná literatura? Co je to informovaná zvědavost a jak skrze ní můžeme být více otevření? Jak nejsou Romové zakotvení v české realitě a jaké to je, když na ně v obchodě začnou mluvit španělsky? A jak hosté oslavovali Mezinárodní den Romů? Nový díl podcastu MOSHPIT hovoří o žité zkušenosti Romů generace Z, s Ninou Dudykoťovou, Kateřinou Badoovou a Robinem Balogem.Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři.Podpořte vznik dalších dílů:komunita.denikalarm.cz
Hostkou rozhovorového speciálu Soundsystému byla Marie Tučková aka Rivermoans, čerstvá držitelka ceny Objev roku na hudebních cenách Vinyla. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz
Bývalé Sudety jsou politickým tématem pouze v podobě strašení před fiktivním návratem Němců. Faktický stav těchto oblastí více než osmdesát let po válce je však výsledkem naprosté neschopnosti českých politických elit spravovat vlastní zemi. Babiš s Okamurou varují před jakýmkoliv možným smířením, současně pro zlepšení situace v těchto regionech nehnou ani prstem. Ve Sněmovně lamentují nad nacistickými zločiny, v Evropě přitom spolupracují takřka výhradně s extremistickými stranami, které soustavně zločiny nacismu zpochybňují a totéž se týká takřka mýtických Benešových dekretů.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Pozornost Donalda Trumpa se stále intenzivněji zabývá zeměmi Latinské Ameriky. Na začátku roku unesl venezuelského prezidenta Nicolase Madura a zostřil blokádu Kuby. Tyto a další kroky vůči Venezuele, Kubě či Mexiku připomínají starší intervenční logiku, v níž Spojené státy považovaly západní polokouli za svůj prostor bezpečnostního a politického vlivu. Srovnání s minulostí nabízí například případ panamského vůdce Manuela Noriegy, ale i takzvané banánové války nebo studenoválečné zásahy v regionu. Trump tuto tradici přetváří po svém, když kombinuje tvrdou rétoriku, sociální sítě, důraz na migraci, bezpečnost a zároveň podporuje pravicové populisty v regionu.V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se zaměřili na historii vztahů USA a zemí Latinské Ameriky. Na rozhovor jsme si pozvali amerikanistu a historika Lukáše Perutku, který se specializuje především na dějiny Mexika. Perutka tak například připomíná, že Mexiko dokázalo v minulosti Washingtonu vzdorovat, vyjednávat i prosazovat vlastní zájmy jako tomu bylo například při vstupu do NAFTA. Zároveň ale nese historickou zkušenost americké expanze, mexicko-americké války, ztráty rozsáhlých území, intervencí z počátku 20. století i války proti drogám. Právě drogová politika USA podle Perutky často problémy spíše prohlubovala. Kartely se navíc dávno nezabývají jen drogami, ale pronikly do obchodu s potravinami, alkoholem, lidmi i dalšími komoditami.Podcast se dotýká také migrace a toho, jak Trumpova administrativa využívá ozbrojené složky a úřad ICE. Perutka upozorňuje, že hon na lidi s migračním pozadím nemá v amerických dějinách mnoho přímých paralel, i když Spojené státy v minulosti opakovaně nasazovaly armádu či federální moc proti vlastnímu obyvatelstvu – od občanské války přes zásahy proti veteránům Bonus Army až po potlačování stávek. V závěru rozhovoru se debata přesouvá i k Arktidě a Trumpovu zájmu o Grónsko. Ani ten není podle Perutky úplně nový. Spojené státy uvažovaly o odkupu Grónska už v 19. století a znovu po druhé světové válce. Rozdíl je hlavně ve stylu. Zatímco dřívější prezidenti podobné otázky řešili diskrétně a multilaterálně, Trump z nich dělá veřejnou politickou show.Playlist:🤔 Tipy a novinky2:22 - 28:06Přemyslovci. Panovnická dynastie a její dobaVojta Náprstek ReloadedEmpires of Slavery: Rights and Power in the Early Modern Iberian WorldTurnBienále UMPRUM: Generace ZMiloš Doležal: Odporuj zlu, aby se necítilo pánem světa!Jan Šimek - Bzukot školních zahradJakub Střelec - Od trestu k terapii. Forenzní psychiatrie v poválečné obnově EvropyLawrence Douglas - The Criminal State: War, Atrocity, and the Dream of International JusticeHlavní téma29:30 - 1:43:24Historické vztahy USA A Latinské Ameriky - rozhovor s Lukášem Perutkou----------------Podpořte vznik dalších dílů:komunita.denikalarm.cz
„Proti fašismu v ulicích i v parlamentu“, tak znělo hlavní motto antifašistické demonstrace, která proběhla 1. května v Praze. Přes tisíc lidí přišlo vyjádřit svůj nesouhlas s šířením krajní pravice v českých ulicích i v politice. U smíchovského klubu Eternia však na průvod zaútočila skupina asi 70 neonacistů a později v noci došlo také k brutálnímu napadení německého páru poblíž stejného smíchovského klubu. Vidíme nárůst neonacistického násilí nebo šlo jen o chvilkový exces? A jaký vliv má extrémně toxická rétorika vládních politiků na šíření neonacistických myšlenek? O tom si v pořadu povídáme s antifašistou a spisovatelem Radkem Wollmannem, autorem knihy Krev Kruh Černá. O antifě, squattech a Palestině.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
S Vratislavem Maňákem rozebíráme jeho nově vydanou knihu S Wittgensteinem v gay sauně. Jaké to je vstupovat do míst, kde každý pohled může skrývat nevyslovitelné? Jak prožívají gayové pocit bezpečí při sexu na veřejnosti narozdíl od lidí vychovaných jako ženy? Proč nás rozčiluje snaha o splynutí s cis hetero majoritou?kapitoly:/1:38 o knize, tématu, motivaci ke psaní, jaké to je jít do gay sauny a jakou roli hrají pohledy ostatních/12:49 exkluzivita gay míst, privilegia gay mužů, fenomén veřejného sexu a pocit bezpečí v tomto kontextu, a jak to vše protíná patriarchát/19:40 jaký jazyk volil Vratislav ve své knize a proč se rozhodl psát mluvit a nemlčet? měli bychom se jako kvír lidé snažit o splynutí s majoritou? jak kvířit jazyk český?/39:10 naše doporučení na kvír literaturu, co jsme četlx a co si taky přečtěte)zdroje a odkazy pro vás:https://linktr.ee/teplomet.podcast (náš rozcestník)https://www.pluskolektiv.cz/ (souhrn dalších zdrojů zde)https://www.hostbrno.cz/s-wittgensteinem-v-gay-saune/ (kniha Vratislava Maňáka) - kde najít pomoc:https://www.sbarvouven.cz/https://www.linkabezpeci.cz/
Novou ministryní místního rozvoje je Zuzana Mrázová za ANO, jejíž absolutní prioritou je reforma stavebního zákona, na níž údajně intenzivně pracuje. Jak bude tato reforma vypadat? Jaké změny přinese? A pomůže s řešením krize bydlení, která je v Česku enormním problémem? O tom si v novém díle Studia Alarm+ povídá Jan Bělíček s architektkou a aktivistkou v oblasti urbanismu Annou Vinklárkovou z organizace Arnika, která dlouhodobě sleduje problematiku bydlení a rozvoje měst.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Dnes bychom si bez bavlny zřejmě svět představit nedokázali. Bavlna patřila zhruba od raného středověku do 19. století k nejdůležitějším průmyslovým produktům na světě. Po dlouhá staletí se s ní ve větším množství mohl člověk setkat zejména v Indii, Číně nebo Africe. Evropa patřila paradoxně do nedávné doby k místům, kde se bavlna příliš nevyskytovala. Přesto bavlna a textilní průmysl hrály pro evropský kontinent naprosto klíčovou roli v rozšíření kapitalismu na globální úroveň a překotném technologickém pokroku. Produkce a zpracování bavlny a obchod s ní propojil celý svět. Toto průmyslové impérium záviselo na plantážích a továrnách, otroctví a námezdní práci, kolonizátorech a kolonizovaných, železnicích a parnících – zkrátka na globální síti půdy, pracovní síly, dopravy, výroby a prodeje. Liverpoolská bavlnářská burza měla obrovský vliv na rozvoj plantáží v Mississippi, alsaské přádelny byly úzce propojeny s těmi v Lancashiru a budoucnost ručních tkalců v New Hampshire nebo Dháce závisela na tak rozmanitých faktorech, jako byla výstavba železnice mezi Manchesterem a Liverpoolem, investiční rozhodnutí bostonských obchodníků či celní politika přijímaná ve Washingtonu a Londýně. Rakousko-Uhersko bylo do tohoto systému také zapojeno. Technologický vývoj textilního průmyslu byl však oproti Západu o řadu dekád opožděný. Konkrétně české země se ale staly srdcem textilního průmyslu monarchie. Podkrušnohoří patřilo k oblastem, kde se tento průmysl uchytil nejvíce. Příznivá pro ně byla zejména geografická poloha poblíž hranice se Saskem na labském dopravním uzlu.V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme navštívili výstavu v Domě umění v Ústí nad Labem s názvem Stitched Dream od autorského týmu kolem Jana C. Löbla. Ústředním bodem výstavy je vzorníková kniha ústecké textilky rodiny Wolfrumů, která je jedinou připomínkou zaniklého severočeského textilního průmyslu. Nestálost je také klíčovým mottem celé výstavy. Pro tento díl Dějin bez konce jsme pořídili i rozhovor s Janem C. Löblem a Jáchymem Myslivcem.Playlist:🤔 Tipy a novinky2:06 - 22:15Vojta Náprstek ReloadedPřemyslovci. Panovnická dynastie a její dobaJoanna Kuciel-Frydryszak - Služky pro všechnoKatja Hoyer - Za zdí. Východní Německo 1949-1990The Billionaire AgeKnižní řada ObludaHlavní téma23:34 - 1:02:17Bavlna a textilní průmysl v Rakousku-Uhersku a ve světě1:02:24 - 1:28:03Rozhovor s Janem C. Löblem a Jáchymem Myslivcem o výstavě Stitched Dream----------------Podpořte vznik dalších dílů:komunita.denikalarm.cz
Téma dnešní epizody navazuje na to, o čem už jsme kdysi mluvily, ale tentokrát jdeme dál. Se stylistkou Petrou Kasalovou nás nesvedla dohromady náhoda, ale zejména Šárčina zkušenost s tím, jak málo stačí, aby ranní příprava mohla znamenat skutečně dobrý start dne, právě díky Petřinu stylingu. Oblékání se dá brát jako nepříjemná povinnost, nebo jako praktický nástroj, který nám může v lecčems pomoci a zjednodušit nám život. Některé studie nám v tomto ohledu ukazují, jak účinný takový nástroj může být. Například bílý plášť může o 15 % snížit chybovost. 78 % zákazníků a zákaznic se cítí sebevědoměji v dobře padnoucím nebo na míru šitém oblečení a 92 % zaměstnaných věří, že jejich vzhled ovlivňuje, nakolik profesionálně a kompetentně je vnímá jejich okolí. V právním okénku si připomínáme povinnosti zaměstnavatelů u pracovních oděvů a ochranných pracovních pomůcek, včetně toho, kdo nese náklady na jejich čištění a údržbu. Dostáváme se i k otázce diskriminace, která v tématu vzhledu velmi souvisí s binárními stereotypy a utkvělými představami o tom, jak má vypadat muž a žena.
Pokračují škrty a vyhazovy ve státní správě a rýsuje se plán na ovládnutí veřejnoprávních médií. Jakou roli v tom hraje Andrej Babiš? Tomu se věnuje dnešní Studio Alarm.Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz
V literárním podcastu TL;DR se věnujeme knize Gisèle Pelicot Óda na život, v němž popisuje průběh soudu a manželem, který ji dekádu omamoval léky, znásilňoval a zároveň nechával znásilňovat desítkami cizích mužů.Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz
O víkendu v Praze proběhla blokáda Hnutí pro život. Jak probíhala? A proč vůbec?Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz
Hostkou speciálního dílu Soundsystému byla písničkářka Pivoňka, s níž jsme se bavili o hudbě jako prostředku katarze a potřebě udělat si všechno sám.Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz
V desátém, speciálním, dílu teplometu, který vychází pod Alarmem, Pavel v roli moderátora vyzpovídá Niku a Báru. Přes obecná témata k těm osobním, naše názory a pohledy na kvír témata jako - jak se v současnosti skloňuje slovo kvír, proč se to pořád vytahuje a proč to nejčastěji využívají politici k polarizaci společnosti? co to pro nás znamená být nebinární a agender? nebo co dělat když někomu popletu zájmena?kapitoly:/1:07 zneužívání kvír tématiky v politice, jakou pozornost by kvír lidé opravdu potřebovali a ocenili narozdíl od mediálního a politického lynče?/17:28 jak Nika prožívá svůj gender skrz nebinaritu a jak Bára neprožívá gender skrz bytí agender, jakým způsobem se jejich kvír cesta vyvíjela a jak to mají teď? /33:20 jak vnímáme tělo, co souvisí s genderovou dysforií, jak prožíváme maskulinitu, jak vnímáme dostupnost péče a kde ji hledat?/44:40 jakým způsobem se jako cis a hetero člověk chovat k někomu kdo je kvír? jak začít konverzaci když neznám zájmena člověka? a co když se spletu??
Národního konzervativce střídá v Maďarsku u moci liberální konzervativec. Oba rivalové ale mají víc společného, než se na první pohled zdá.Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz
Babiš s Havlíčkem chtěli jít do tvrdého střetu s Evropskou unií kvůli emisním povolenkám, protože by nám zdražily benzin možná až o tři koruny. Trumpova válka zdražila benzin o patnáct korun, ale oba zmínění vůči Trumpovi neřeknou ani slovo a v uctivém předklonu mu olizují boty. Ještě nikdy jsme asi neměli tak ideologicky vyhraněnou zahraniční politiku, která by zcela ignorovala naše vlastní zájmy. Důkazem je samozřejmě přímo Petr Macinka, který toho hodně namluví o pragmatismu, ale nakonec okřikuje prezidenta Pavla, který se jediný nebojí říct nahlas, že Donald Trump ohrožuje naši bezpečnost.------------------------------------------Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Den po Velikonočním pondělí vyhrožoval prezident Trump „vymazáním celé civilizace“, ale nakonec souhlasil s příměřím, které je pro USA nevýhodné. Hormuzský průliv je i nadále zablokovaný, cena ropy roste a teheránský režim se zdá být silnější než kdykoliv předtím. Mezitím v USA sílí volání po impeachmentu prezidenta, který zatáhl zemi do další nesmyslné války, ačkoliv předtím sliboval, že to dělat nikdy nebude. Jaká je role Izraele v tomto konfliktu? Co současná situace znamená pro válku na Ukrajině? A může být íránské fiasko začátkem konce pro MAGA hnutí? Ve Studiu Alarm o situaci v západní Asii i USA debatovali Jan Bělíček a David Scharf.
Když nacistické Německo definitivně kapitulovalo 8. května 1945, Evropa ležela v troskách. Nejničivější vojenský konflikt v historii lidstva pak definitivně skončil o tři měsíce později po kapitulaci Japonska. Ničivá síla novodobého vojenského konfliktu měla bilanci 60 až 80 milionů mrtvých. Během války došlo k holokaustu, kdy nacisté vytvořili systematickou továrnu na vraždění, která zabila miliony Židů, Romů, socialistů, komunistů a všech, kteří patřili mezi nepřátele režimu. Docházelo k rozsáhlým vyvražďovacím akcím na východní frontě, popravám civilistů, ale i masivnímu bombardování měst a svržení atomové bomby. Hrůznost konfliktu neměla v dějinách obdoby a proto bylo třeba odsoudit spáchané zločiny a nastavit pravidla do budoucna. Tradiční právní kategorie se tehdy ukázaly jako nedostatečné, protože nebylo možné redukovat problém pouze na individuální pachatele. Současně však bylo silně problematické kolektivní odsouzení celé německé společnosti. Před podobnými dilematy stáli Spojenci, když společně plánovali vojenský tribunál s nacisty po skončení války. Hlavní část soudního procesu s předními nacistickými pohlaváry se konal v Justičním paláci v Norimberku. Byla to jedna z mála nepoškozených budov v městě, které se stalo v meziválečné éře dějištěm nacistických sjezdů a vyhlášení říšských rasových zákonů, namířených vůči Židům. Uspořádání samotného procesu byla logisticky, organizačně a finančně náročná operace. Výsledkem mělo být odsouzení nacistických zločinů a celého režimu. Mezi ústřední postavy procesu patřil Herman Göring, který se vzdal americkým jednotkám těsně před koncem války. Ten se během soudního přelíčení dokázal obstojně hájit a svoji strategii založil na zpochybňování výjimečnosti nacistických zločinů a poukazování na zločiny spáchané Spojenci. Tuny dochovaných dokumentů a svědectví z nacistických koncentračních táborů, které byly během soudu předloženy před veřejnost, ale jeho obhajobu smetly ze stolu. Norimberský proces položil základy poválečného světa, kde se nacistické hrůzy už neměly opakovat. Podařilo se mu tato pravidla uplatňovat? V čem se lišil paralelně konaný tokijský tribunál, jenž se vypořádával s japonskými válečnými zločiny? A stojí za to jít se podívat na film Norimberk?Playlist:🤔 Tipy a novinky1:55 - 16:25Daniela Tinková - Evropa 18. stoletíVálka ševců. Obuv, obuvnictví a obuvnický průmysl v Předlitavsku za Velké válkyPodnikatel versus kapitál - kapitál versus podnikatelDavid Hubený - Budiž světlo! Bezpečnost - korupce - zájmy v energetice Podkarpatské Rusi v letech 1919-1945Hlavní téma17:20 - 1:04:10Norimberský vojenský tribunál1:05:00 - 1:29:00Tokijský vojenský tribunál----------------Podpořte vznik dalších dílů:komunita.denikalarm.cz
S psycholožkou Eliškou Kodyšovou jsme si přály natáčet už dlouho. Jak samy dobře víme, bez partnerské komunikace se neobejdeme, pokud potřebujeme podporu ve všech našich aktivitách, zároveň ale někdy může být v podstatě druhou směnou sama o sobě. Soukromé a profesní životy zkrátka neoddělíme, a pokud máme navíc děti, vliv domácího nastavení, rozdělení péče, časových dispozic a mentální zátěže se do našich kariérních drah propisuje velmi zásadně.Je možné se o domácích povinnostech bavit skutečně racionálně? Jakou roli v tom hraje prolaktin? Jak zacházet s argumentem “Já přece nosím domů peníze”? Jaká jsou čtyři znamení nefunkční komunikace? A proč jsme všechny tak unavené? Tuhle epizodu si rozhodně nenechte ujít.Chcete nás vidět a slyšet víc?Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále si také můžete koupit naši knížku.Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Trigger warning: Chtěli bychom upozornit, že v tomto dílu se věnujeme otázce regulace zbraní a masovým střelbám. V rozhovoru také zmiňujeme případ střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Co se změnilo po střelbě na Filozofické fakultě? Jak je na tom zbraňová legislativa? Jaké jsou nejvíc tradiční stereotypy o masových střelbách? Co znamená „společenská kontrola” zbraní? Jak silná je zbraňová lobby? Nový díl podcastu MOSHPIT o zbraňové legislativě v České republice vyvrací základní mýty o držení zbraní. Hosty byli Julie a Kuba, studenti filozofické fakulty a členi organizace Nestřílej, ta se snaží o zpřísnění možnosti na držení zbraně. „Odpověď na střelbu na Filozofické fakultě byla absolutně neadekvátní, nikdo nepotřebuje tlumič na sebeobranu. Regulovat střelné zbraně má smysl, není pravda, že motivovaný pachatel si vždycky najde cestu, jak vraždit,“ říkají. „Průměrný držitel zbraně je zajištěný muž ve věku 45+ z vyšší střední třídy, tedy průměrný poslanec,“ říkají. Zbraně jen prohlubují genderově podmíněné násilí, jsou podle nich ve své podstatě vždy jen nástrojem na vraždění. Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři.
Nejen práce naplňuje ale naše životy, a kromě obvyklého literárního zpravodajského servisu jsme se zapovídali nad několika reality shows. A přes Ružu pre nevestu a Bachelora nebo blahé paměti Mama, ožeň ma a trendy v estetických úpravách jsme se snadno dostali k dokumentu Inside the Manosphere. Manosféra si totiž přes svou intelektuální plytkost – či právě pro ni – ukořistila pozornost dospívajících kluků, které mimo jiné otrávila toxicitou standardizovaného hypermaskulinního vzhledu, který se paradoxně neobejde bez estetických úprav, diet, výživových doplňků a spousty drilu v posilovnách. Zatímco generace žen, které vyrůstaly v chorobné představě dietní a rape culture, kde ženský ideál připomíná nedospělé hypersexualizované děvče, mohou najít protijed ve feminismu a jeho kritice popkultury, kluci zatím analogický nástroj nemají. A zatím se ani nezdá, že by to společnost příliš vzrušovalo – o jejich znejistěné hlasy se ucházejí hlavně populisté, kteří pro ně samozřejmě žádnou budoucnost nemají.Nejistoty mladé generace se pak temně zrcadlí ve světě práce v éře pozdního kapitalismu, jak jej David Graeber popisuje v Práci na hovno. Graeber usvědčuje neoliberalismus z toho, že je především ideologickým než ekonomickým projektem a vytvářením vrstvy manažerských feudálů si jen zajišťuje politickou stabilitu. Americký antropolog pak také vysvětluje, proč nejvíce nároků máme na nejhůře hodnocené profese, bez nichž se zároveň civilizovaná společnost neobejde, jako jsou sociální pracovnice, zdravotnický personál nebo učitelstvo, zatímco na vrcholcích moci a v nejvyšších ekonomických patrech lze často fungovat téměř bez kompetencí.Graeberova studie neopomíjí ani psychologické dopady práce na hovno, ani její historické příčiny. Kniha tak přesvědčivě rozvíjí a opírá o příklady myšlenky, které David Graeber poprvé formuloval v eseji z roku 2013, která se stala globální senzací a proměnila naše přemýšlení o práci.
Jako desku měsíce si podcast Soundsystém vybral debutovou nahrávku Isimeme „Naomi“ Udu aka Hemlocke Springs. Ta se proslavila před pěti lety tiktokovým hitem Girlfriend, ale s debutovou deskou nikam nespěchala. The Apple Tree Under the Sea je konceptuální album, které vypráví její příběh dívky ze silně náboženské rodiny, která hledá své vlastní místo ve světě. Divoce surfuje mezi synth-popem a popem z nultých let nebo současným r´n´b a album má tolik barev, jako život sám. Došlo samozřejmě i na hitové singly nebo vzpomínání na březnové akce. V rubrice Co nás sere se samozřejmě musíme věnovat škrtům v kultuře, ale kriticky zamíříme i na nominace cen Vinyla, které se nám zdají příliš pragocentrické. A speciální shoutout dostanou ambientní mrazáky v anglickém Sheffieldu.
How did civic activists in Kenya manage to stop the construction of the Lamu coal-fired power plant? How does this relate to the protection of local cultural heritage? And does this mean that East African countries are more progressive in climate protection than Central European countries? Lawyer Margaret Wagana discusses all of this in the latest episode of the podcast Crossroads.Margaret Wagana works as a conciliation judge for the Ugandan government. In addition, she is pursuing a PhD at the UOC (Universitat Oberta de Catalunya) in Barcelona, and her dissertation focuses on environmental law and climate justice in the Great Lakes region of East Africa.The Crossroads podcast series is produced as part of the research program “Identity in a World of Wars and Crises,” funded by the Czech Academy of Sciences under the AV 21 Strategy. We invite social scientists whose research addresses important topics and challenges of a globalizing world to appear on the podcast. This episode was hosted by Jiří Krejčík.
Jak se občanským aktivistům v Keni podařilo zastavit stavbu uhelné elektrárny Lamu? Jak to souvisí s ochranou místního kulturního dědictví? A znamená to, že jsou východoafrické země v ochraně klimatu progresivnější než země středoevropské? O tom všem hovoří právnička Margaret Wagana v novém dílu podcastu Na rozcestí.Margaret Wagana pracuje jako smírčí soudkyně ve službách ugandské vlády. Vedle toho studuje doktorát na UOC (Universitat Oberta de Catalunya) v Barceloně a v disertaci se věnuje environmentálnímu právu a klimatické spravedlnosti v regionu Velkých jezer ve východní Africe.Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.
Zárodky kapitalismu, jehož povaha je založena na nekonečné akumulaci kapitálu, můžeme pozorovat od doby zámořských objevů a dobývání Ameriky. Tehdy vznikaly ostrůvky kapitalismu, kde se tento radikální socioekonomický systém začal vyvíjet. Evropská civilizace se tehdy snažila dohnat technologicky I společensky vyspělejší arabský a asijský svět. Produkce nekonečného množství cenných kovů z Ameriky, radikální transformace zemědělské výroby v koloniích a těsná součinnost mezi kapitálem a státem pomohla evropskému kontinentu podmanit si celý svět. Stinnou stránkou celého procesu je privatizace veřejného prostoru, vyhánění rolníků z jejich půdy a zotročení levné pracovní síly. Zavádění tohoto systému vedlo k masovému odporu, revolucím a rebéliím. Kapitalismus nakonec expandoval do celého světa, k čemuž dochází zejména v souvislosti s průmyslovou revolucí v 19. století. Nedogmatická povaha kapitalismu mu pomáhá přežívat neustálé krize, které pramení z jeho vlastní logiky a díky tomu se vždy dokáže transformovat a přizpůsobit momentální politické a ekonomické situaci. Jeho sepjetí s liberální demokracií je ale spíše dějinnou výjimkou než pravidlem. Rozvoj kapitalismu je spjat také s autoritářskými režimy a fašismem. V současné době sledujeme jeho další proměnu v novou entitu. Jak vůbec kapitalismus vznikl? Čím se liší od středověké obchodní společnosti? A jakou má budoucnost? Tyto otázky jsme řešili v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Svenem Beckertem, který působí na Harvardské univerzitě a je autorem novinky Capitalism: A Global History. Kniha zkoumá globální dějiny kapitalismu od svých počátků v 15. století do dnešních dnů.Playlist:🤔 Tipy a novinky6:22 - 19:25Výstava Mosty v Ústí nad LabemBailey Stone - Women in the Great European RevolutionsBoris Moskovič - Po Titovi - Tito!Hlavní téma19:30 - 1:47:30Kapitalismus v dějinách35:52 – 50:15Rozhovor se Svenem Beckertem, 1. část1:19:46 – 1:38:04Rozhovor se Svenem Beckertem, 2. část----------------Podpořte vznik dalších dílů:komunita.denikalarm.cz
Situace lgbtq+ lidí na slovensku se rok od roku zhoršuje, vláda se postupně snaží víc a víc omezovat kvír lidi, obírat je o práva a stále víc se poddává konzervativním vlivům díky Ficově proruské politice. Do dalšího dílu Teplometu jsme pozvalx Natáliu Heriban studentku sociologie a úřednici, která dřív pracovala pro politické hnutí Progresívne slovensko, aby otevřela témata svého vyrůstání, dospívání a pocitů z dnešní situace na Slovensku.zdroje a odkazy pro vás:https://linktr.ee/teplomet.podcast (náš rozcestník)https://www.pluskolektiv.cz/ (souhrn dalších zdrojů zde)https://www.saplinq.org/ (advokace za práva kvír lidí, edukace, budování komunity…)https://www.prizma-kosice.sk/ (komunitní a poradenské centrum pro kvír lidi - sk)- kde najít pomoc:https://www.sbarvouven.cz/https://www.linkabezpeci.cz/
V Íránu momentálně probíhá válka pod vedením Spojených států a Izraele. Válčí se ale také v Libanonu, kde se Izrael údajně snaží zničit organizaci Hizballáh a i zde umírají civilisté. Válčí se ale samozřejmě i jinde, včetně stále trvajícího konfliktu na Ukrajině. V novém dílu podcastu Kolaps nás zajímalo, co se to se světem aktuálně děje a jestli náhodou už nevstupujeme do nějakého velkého globálního konfliktu. O tom jsme si v dnešním podcastu povídali s politologem Pavlem Baršou z Ústavu politologie FF UK a Filozofického ústavu AV ČR.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Část lidí po sobotní demonstraci na Letné slavila. Zase se sešla spousta lidí ochotných bránit demokracii. Druhá část ale cítila po sobotě určité zklamání, a nešlo rozhodně jen o levičáky kritizující nedostatek reflexe sociálních a ekonomických témat. I liberálové a lidé přirozeně politicky inklinující k Milionu chvilek a jejich pozdnímu havlismu cítili určité rozpaky. Jak hodnotí sobotní demonstraci redaktoři Alarmu? Podařilo se Chvilkám oslovit voliče vládní koalice? A jaký je teď plán liberálního tábora?Oligarchii se nepřizpůsobíme:komunita.denikalarm.cz/
Jak k tématu druhé světové války přistupuje česká mediální scéna? Je obraz dějin v médiích vyvážený, nebo se posunuje do antikomunistického příběhu? Co s mediálním obrazem udělala válka na Ukrajině a jaký vliv má současná válečná propaganda? Závěrečná debata konference o vzpomínání na druhou světovou válku, které se účastnili Martin Groman, Milena Bartlová a Dominik Želinský.Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Politika paměti vychází z aktuální politické situace. Za posledních 70 let prošel oficiální přístup k dějinám války rozsáhlými proměnami - od nekritického obdivu k Sovětskému svazu, antifašismus, až k jeho vyprázdnění a k vyhraněné protireakci v podobě antikomunismu a rozkladu antifašistického konsenzu. O proměnách vzpomínání na druhou světovou válku v Německu a v Rusku hovořily historičky Katja Hoyer a Marianna Muravyeva.Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
V prostoru postsocialistických zemí se objevuje narativ, že rok 1945 přinesl pouze novou okupaci - komunistickou. Teze o dvojí okupaci je živá zejména v Maďarsku nebo Polsku a vychází ze snahy určit novou úlohu v dějinách a případně se znovu postavit do role obětí. V českém prostředí je tato teze součástí vlastní viktimizace v dějinách, kde byl komunistický režim implementován přímo ze Sovětského svazu. Nové nárazový vedou nejen k přehodnocování role Sovětského svazu, ale také k potlačování dalších nepříliš lichotivych otázek týkající se druhé světové války. O tématu osvobození na konci druhé světové války hovořili v panelové debatě historici Jaromír Mrňka, Justina Smalkyte a Borbala Klascmann.Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
V dnešním příběhu druhé světové války stojí odbojové hnutí na okraji. Hlavní vzpomínání směřuje k akcím západních spojenců. Nejen na území Česka přitom fungovalo široké partyzánské hnutí, které zahrnovalo lidi napříč politickým spektrem. Vzpomínání na protifašistický odboj v Česku, na Slovensku a v Jugoslávii představili v panelové debatě historici Mira Markham, Martin Jelínek a Martin Posch.Audiozáznam panelové debaty z konference o vzpomínání na konec druhé světové války, který proběhl v Alfredu ve Dvoře. Akce vznikla díky podpoře nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Vyhazovy lidí z vedení institucí, boj proti obnovitelným zdrojům, likvidace ochrany přírody a kultury nebo připravovaná šikana neziskového sektoru. To je vše jsou kroky Babišovy vlády, která rozsévá chaos a nesnášenlivost. Zatímco vláda mluví o transparentnosti, sama odmítá své kroky veřejnosti jakkoli vysvětlovat. Zákony šikanující neziskový sektor pak zavádí pouze autoritářské režimy. Není divu, že ten český připravovala skupina dezinformátorů napojených na Rusko.-------------------------------------------------------------Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Dění posledních týdnů ukazuje, že se na ministerstvu kultury rozhodli zásadně omezit peníze pro živou kulturu. To bude mít dalekosáhlé důsledky pro literaturu, divadla, ale i filmovou tvorbu, hudbu a další oblasti. Zároveň vzniká zákon, který má omezit veškeré působení občanské společnosti a netýká se jen neziskovek, ale i jednotlivců a veřejných institucí, jako jsou třeba školy. Je česká občanská společnost dost silná, aby se tomu dokázala postavit? A má smysl hájit i Českou televizi?Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Babišův rozpočet po měsících dohadů nepřináší překvapení. Jen stvrzuje, že nejmenší a nejchudší ministerstva budou ještě chudší a ta největší nabobtnají. Ochranu životního prostředí a českou kulturu čeká pomalá smrt, časy hojnosti nadchází pro výrobce asfaltu a zemědělské koncerny. Zelená úsporám přerozdělující dotace obyčejným lidem prakticky končí, za to ty nejbohatší kolchozy a podniky se o dotace bát nemusí.----------------------------------------------------Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Jak při zdravotnickém ošetření získávají důvěru? Umí v Česku kooperovat zdravotnický a sociální sektor? A co jsou hlavní bariéry českého zdravotnického systému? Proč je nízkoprahovost důležitá a jak se projevují nerovnosti mezi pacienty a zdravotníky? Nový díl podcastu MOSHPIT o zdravotnické pomoci na ulici. O současném stavu bezdomovectví mluví studenti lékařských fakult ze spolku Medici na ulici. Ti v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Hradci Králové společně se sociálními pracovníky chodí do terénu a zajišťují chod nízkoprahových ošetřoven. Hosty byli Julie a Filip, členové spolku. Podpořte vznik dalších dílů:komunita.denikalarm.cz
Začátek kalendářního roku už je sice pár týdnů za námi, ale to nám nezabránilo v tom, abychom otevřeli další ročník našeho podcastu už klasicky, tedy přehledem aktuálních novinek a trendů. Co čeká ženy na pracovním trhu v roce 2026? Jak se u nás projevují globální trendy? A co nám slibuje nová vládní koalice?V této epizodě rovněž nemohlo chybět téma mateřství. Průlomová studie MPSV nazvaná prostě Analýza návratů matek na trh práce ukazuje čísla, která sice nejsou překvapivá, ale rozhodně by nás neměla nechat chladnými. Čtvrtina matek padá do jednoho roku po návratu z rodičovské do nezaměstnanosti a každá pátá matka jde na Úřad práce rovnou. Co tedy letos čekat? Podaří se konečně transpozice směrnice o transparentním odměňování? Jaká bude podpora dětských skupin? Kolik lidí má u nás problém vyjít se svou mzdou?A jaký dopad bude mít na český trh práce i společnost převaha žen a dívek mezi studenty i absolventy vysokých škol?Chcete nás vidět a slyšet víc? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále si také můžete koupit naši knížku.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/Pořiďte si knihu Pay Gap:https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/
Jeho loňská deska It's in the Rafters Now zkoumá koncept paměti a vzpomínek, které se mění pod vlivem traumat. Pamatujeme si skutečně lidi samotné a nebo jen jejich fotky? A maže se paměť vzpomínáním jako magnetofonová páska přehráváním?Podpořte vznik dalších epizod komunita.denikalarm.cz
S pokračováním americké a izraelské invaze do Íránu můžeme sledovat mimo jiné útoky na fosilní infrastrukturu. Kyselý déšť v Teheránu, stejně jako hořící ropné sklady, vyvolaly zděšení a řadu otázek, na něž v nejnovějším Studiu Alarm odpovídá Jan Bělíček a Standa Biler. Můžeme očekávat další energetickou krizi? Jaký vliv má válka na životní prostředí? Co nám říkají její dopady o české energetické politice? A proč invazi v Česku tolik lidí stále podporuje?Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Rozpočet ministerstva zemědělství vzrostl o miliardy, životní prostředí přišlo o třetinu financí. Národní parky musí drasticky šetřit, aby zbylo více peněz na dotace pro Agrofert nebo politické trafiky pro Turka a Šťastného.
Literární podcast TL;DR se má stále nad čím rozhořčovat – škrty v kultuře počínaje a novými romány konče. Nejnovější román Jáchyma Topola Peklo neexistuje se nám navíc stal nástrojem geopolitické polemiky.Podpořte vznik dalších epizod na https://komunita.denikalarm.cz/
Donald Trump se ani nenamáhá někoho přesvědčovat o důvodech útoku na Írán. Útočí, protože může, to v novém světovém řádu stačí. Českým politikům to stačí také a tak si důvody doplňují sami. Důležité je stát za Spojenými státy a Izraelem, ať už zrovna masakrují kohokoliv. Jedním z prvních cílů americko-izraelské agrese vůči Iránu byla dívčí škola. Více než sto mrtvých dívek samozřejmě nemůže s názorem našich politiků vůbec nijak pohnout. Vždyť v předchozích letech zvládli ignorovat 20 tisíc mrtvých dětí, které v Gaze zabil Izrael.-----------------------------------------------------Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Nedávno v Berlíně proběhl jeden z nejsledovanějších filmových festivalů. Berlinale se dříve profilovalo jako politické – tématy filmů i debat bylo například napadení Ukrajiny nebo práva queer lidí. Letos se tedy dvojice německých novinářů Tilo Jung a Kira Vinke rozhodli v debatách vznést palčivé otázky nárůstu fašismu a také genocidy v Palestině. Od celebrit se však namísto jasných odpovědí dočkali ošívání, výmluv nebo přímo nařčení, že jsou takové otázky nefér. Máme vůbec po celebritách chtít, aby se vyjadřovaly k politice? A proč podpora queer práv nebyla pro většinu z přítomných lidí problém, ale odsouzení ultrapravice najednou je? A může si vůbec herec či herečka dovolit být v dnešní době „apolitický“? Sledujte společný díl Hysterie a Hlasovek Druhé : Směny! Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
I když pořadatelé olympiád mají ve zvyku říkat, že s politikou nechtějí mít nic společného, těžko může být něco vzdálenějšího pravdě. Noční můrou mezinárodního olympijského výboru je, že tuto organizaci začnou zpochybňovat samotní sportovci. O tom si povídáme s Vojtěchem Jírovcem a Vojtěchem Ondráčkem v podcastu Kolaps.Olympijskému hnutí se bude věnovat i kniha Olympijský mýtus Martina Vaita a Vojtěcha Jírovce Olympijský mýtus. Podpořit její vznik můžete v naší kampani na portálu Donio.https://donio.cz/poridte-si-knihu-olympijsky-mytusOligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Zatímco americká vláda postupně v průběhu pár dní několikrát změnila stanovisko k tomu, proč vlastně útočí na Írán. Izrael využívá příležitosti k oslabení nebo dokonce zničení svého současného íránského režimu. Udrží se íránská teokracie u moci pod útoky technologicky vyspělejších armád? Co všechno může způsobit válka v Evropě? Kam až můžeš Donald Trump zajít? O americkém a izraelském útoku na Írán diskutovali Jan Bělíček, David Scharf a Pavel Šplíchal.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
V novém dílu teplometu se s Terez Ulrichovou, další členkou kolektivu plusko+, aktivistkou a studentkou sociologie probíráme svět leseb a vše, co se ho týká. Od historie, přes slovo lesba jako takové, identitu, stereotypy, kulturu a nálepky až k genderu, a tomu, že ne každá lesba musí být nutně žena.
V nové epizodě hudebního podcastu Alarmu se řeší také plíživá normalizace poslouchání písní vygenerovaných umělou inteligencí nebo čerstvý singl Lany Del Rey. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz
Čtyři roky Fialovy vlády nechaly český sociální stát v bídné kondici. Nová vláda a zejména v ní hnutí ANO slibovaly hodně věcí zlepšit, zároveň od prvních měsíců vlády se na některých ministerstev především škrtá a škrtá. Asociální superdávka se sice odložila, ale ne nadlouho. Čekají na českou společnost další čtyři asociálního vládnutí?Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
O chybných predikcích expertů i médií, šancích na příměří i nepřesných historických paralelách jsme mluvili s bezpečnostním analytikem Vojtěchem Bahenským.Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz
S legendárním rapperem o české islamofobii, proizraelské propagandě a společenské zodpovědnosti umělců. Hugo Toxxx formuje poslední dvě dekády podobu domácího rapu a přestože politiku v hudbě moc nevyhledává, začal vystupovat jako otevřený kritik izraelského postupu v Gaze. Hraje na propalestinských beneficích a na sociálních sítích zveřejňuje charitativní kampaně na podporu lidí v Gaze. Dělá to i přesto, že tak přichází o fanoušky nebo přátele. Podle něj je důležité toto téma otevírat a posouvat debatu správným směrem. „Češi se o politice moc nebaví. Lidi nechtějí jít do konfliktu. Ve chvíli, kdy máš společnýho nepřítele, tak to není problém, ale postavit se za vlastní názor tam, kde bys mohl narazit, se tady moc nepěstuje,“ říká. V rozhovoru Toxxxx mluví i o Trumpovi, české politice nebo o tom, jak stárnout s rapem. Kdy by v souvislosti se situací v Česku šel na barikády a proč ho nikdy nezajímal rapový mainstream. Toxxx 28. února pokřtí své nové album C.W.A. v pražské Cargo Gallery. Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Ministr zahraničí Petr Macinka se svoji přestřelkou s Hillary Clinton na mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do záře světových reflektorů. Naštval liberály a potěšil fanoušky Donalda Trumpa, pro EU i Česko jsou ale nebezpečné oba tábory, které se k sobě během konference přibližovaly. To vše pod nálepkou euro-americké civilizace, kterou na konferenci prosazoval ministr zahraničí USA Marco Rubio. Co dalšího zásadního padlo na bezpečnostní konferenci? Poslouchejte nový díl Studia Alarm!Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Bez větrných elektráren budeme mít nejdražší elektřinu v Evropě. Žádná jiná rozumná cesta než obnovitelné zdroje neexistuje. Lobbisté fosilního průmyslu to ví a proto vyrazili do boje proti větrníkům. Česko přitom patří ve využití energie z obnovitelných zdrojů k ostudě Evropy. Boj proti větrníkům pak často připomíná spíše šíření pověr, jež si nezadají se strachem z bludiček a vodníků.Podpořte vznik dalších dílů:https://komunita.denikalarm.cz/
Ačkoliv vláda dostala důvěru sněmovny před necelým měsícem, ani ne tři týdny na to vyvolala opozice hlasování o nedůvěře. Důvodem bylo vyostření sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, které ovládlo mediální prostor v Česku. Jaký je vlastně postoj Andreje Babiše k Motoristům? Proč tolik obdivuje Giorgii Meloni, Donalda Trumpa nebo Viktora Orbána? Pokusí se tato vláda zničit veřejnoprávní média? A co se mezitím, mimo mediální zájem, děje na ministerstvu práce a sociálních věcí?Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Se zveřejněním spisů o Jeffreym Epsteinovi se vyrojila spousta otázek. Jak je možné, že mu to všechno procházelo? Kdo se s ním na zločinech podílel? A jak proti takovému zlu a misogynii bojovat?Podpořte vznik dalších dílů Hysterie:komunita.denikalarm.cz
S Eri Mrtva v nové epizodě otvíráme téma postižení a crip teorie nejen v kontextu kvír identit. Co spolu mají tyto identity společného? Jak spolu souvisí genderová binarita a binarita postižených a zdravých těl? V čem si je kvír a crip sex podobný? Poslouchej a vzdělávej se!kapitoly:/1:25 kvír a crip - co to znamená a jaký jazyk používat/10:15 co spolu mají společného kvír a crip identity? teorie teorie teorie a Eri pohled a prožívání/18:30 nálepkování, první dojem, genderový projev, jak nepředpokládat na základě vzhledu, co a jak může být zraňující na tom být čtený špatně, aka nikomu nedlužíme vypadat tak, jak by se od nás očekávalo/27:33 genderová binarita a binarita postižených a zdravých těl, jak může tělesná jinakost ovlivňovat možnosti projevování genderu, diskriminace trans a crip lidí /40:42 podobnost kvír a crip sexu, sexuální asistence/56:05 organizace, kam se obrátit, nedostatek zdrojůzdroje a odkazy pro vás:https://jsmetransparent.cz/ (trans* tématika)https://radovan.fun/ (organizace Radovan)https://linktr.ee/teplomet.podcast (náš rozcestník)https://www.pluskolektiv.cz/ (souhrn dalších zdrojů zde)- kde najít pomoc:https://www.sbarvouven.cz/https://www.linkabezpeci.cz/
V nejnovějším vydání podcastu TL;DR si opět povídáme o všem možném, ale nakonec hlavně o českém vydání románu Bena Lernera 22:04.
Hosty Kolapsu byli antropologové Bob Kuřík a Jakub Kvizda. Podpořte vznik dalších epizod na https://komunita.denikalarm.cz/
Po třiceti letech se změnila vyhláška, která definuje, co mají děti jíst ve školních jídelnách. Potravinářské komoře přijdou takové změny příliš rychlé a unáhlené a bojí se, aby to děti zvládly. Ve skutečnosti se spíše bojí o zisky korporací, které jídelnám dodávají různé polotovary místo jídla. Proti vyhlášce je Andrej Babiš a jakoukoliv regulaci by zrušil ministr sportu, prevence a zdraví Boris Šťastný. Ministr prevence a zdraví, což je trafika, kterou si speciálně vymrčel, tak navrhuje vůbec neřešit jednu z nejzásadnějších věcí v oblasti prevence a zdraví, tedy jídlo. Nejspíš by v rámci prevence bylo nejlepší žádného ministra pro prevenci nemít.Podpořte vznik dalších dílů:https://komunita.denikalarm.cz/
V neděli byla v Praze a dalších městech zatím největší demonstrace proti této vládě. Lidé na náměstích vyjádřili podporu prezidentu Petru Pavlovi a jeho odhodlání nejmenovat Filipa Turka ministrem. Na pódiu Milionu chvilek se mluvilo hodně o slušnosti a o hodně věcech se nemluvilo vůbec.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Vedle výbušného dění okolo smsek, v nichž Petr Macinka zkoušel vydírat prezidenta Pavla, trochu zapadají další kroky Babišovy vlády. Těmi jsou přepracování rozpočtu, jehož deficit míří mimo zákon. Desítky miliard navíc na stavbu dálnic, osekání rozvoje železnic nebo další dotace pro Agrofert, který už prý není Babišův, ale přesto se vláda stará, aby se měl dobře. Samotný Macinka se pak činí i mimo vydírání, třeba plánovaným rušením dotací na vzdělávání dětí nebo volnou úvahou, že by český Skaut neměl mít žádné dotace, protože chození do přírody je přece zadarmo. O dostupnou volnočasovou aktivitu by tak podle Macinky měly přijít děti z chudých rodin.---------------------------------------------------Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Existovala v Česku někdy klimatická politika? Spojí téma oligarchie českou levici? V čem nám brání a v čem nás posouvá snění o lepším světě? A proč je na Babišovi problematičtější, že je oligarcha, než to, že byl veden jako agent StB?Nový díl podcastu Moshpit je o klimatické politice, Evropské unii a identitě současného protestu. Mluvili jsme s Matějem Moravským, klimatickým redaktorem Deníku Referendum a doktorandem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Českou klimatickou politiku vždycky vytvářelaEvropská unie, žádná strana si to nikdy nevzala jako svoje téma. Všechna vina se svalila na klimatické hnutí, které ale Green Deal nenapsalo, přemýšlí o třetí cestě,“ říká Moravský. Motoristé sobě jsou podle něj jen loutkami fosilního oligarchy. „Hodně toho můžeme změnit, když se budeme učit od místních lídrů a budeme postupovat pragmaticky. Klimatické hnutí mi toho hodně dalo, naučilo mě nad věcmi přemýšlet systémově.“Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři. Podpořte vznik dalších dílů:https://komunita.denikalarm.cz/
První Studio Alarm ve formátu otázek přímo od čtenářstva a diváctva a odpovědí redaktorů a redaktorek, konkrétně Saši Uhlové, Jana Bělíčka a Pavla Šplíchala. Dostalo se na dění ve Spojených státech i v Česku. Proč se chceme bavit s tzv. dezoláty? Dožene realita Donalda Trumpa a došly síly premiérovi Andreji Babišovi, který přestává být schopen se k čemukoliv postavit?Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Kapitalismus ovládl svět 19. století a vytvořil společnost extrémních nerovností. Revoltující dělnictvo se sdružovalo do odborů, stávkovalo a politicky se angažovalo v boji za lepší svět. Systém sociálního zabezpečení měl život revoltujících dělníků stabilizovat a zajistit klid na práci.Audioverze textu od Ondřeje Bělíčka.Tento text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.
Kdyby Donald Trump nestál v čele imperiální mocnosti s nejsilnější armádou světa, smáli bychom se jeho projevu stejně jako těm od Milouše Jakeše. Trump zaměňoval Island s Grónskem a velikášsky se chlubil úspěchy, které se nestaly. Vše v jeho projevu bylo velké nebo největší. Jenomže současně Trump operoval s nesnášenlivostí, rasismem a xenofobií, kdy zacházel dál, než by si dovolili naši lokální fašisti s Okamurou v čele. A není to jen Trump, za ním stojí ještě větší radikálové, jako je J.D. Vance nebo Stephen Miller.-----------------------------------------------------------------------Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
S přicházejícími mrazy se opět vyjevuje, že i kapitalismus má oběti na životech. V novém dílu podcastu Hysterie mapujeme fenomén bezdomovectví v historii i dnes.Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kampani https://komunita.denikalarm.cz/
Hostem Kolapsu byl novinář a vysokoškolský pedagog Břetislav Tureček. Režim v Íránu se nejspíš ubránil a za cenu obrovských represí a tisíců obětí dostal demonstranty pryč z ulic. Pro tuto chvíli je tedy stabilní. I Američané si vyhodnotili, že teď by jejich vojenská akce pád režimu nezpůsobila. Režim je ale ekonomicky i politicky vyčerpaný a neví, jak dál. Větší otevřenost ke světu by podle tradicionalistů mohla zavinit jeho pád.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Překotné dění okolo Grónska ve Studiu Alarm probrali Jan Bělíček, David Scharf a Standa Biler. Shodli se, že Trumpovy důvody pro anexi Grónska jsou směsí nesmyslů, dezinformací a Trumpových osobních problémů. Reakce Evropy je zatím spíše zmatená, což není překvapivé vzhledem k tomu, jak hluboce propletena je Evropa a Spojené státy, ať už ekonomicky, kulturně či obranně. Přesto se rýsuje evropská odpověď a zdá se, že se kontinent začíná štěpit. Část se chce Trumpovi postavit, zatímco některé země střední a východní Evropy mají v plánu s Trumpem kolaborovat, kdy doufají, že na tom vydělají. K těm patří také Česko, kdy nás dvojice Babiš s Macinkou táhnou kamsi do pekla.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Hudební podcast přináší shrnutí zásadních trendů uplynulého roku od hejtu na Spotify přes návrat regionální hudby až po krizi rapu. Doporučujeme také 25 desek ze středo- a východoevropského regionu.Podpořte Alarm v aktuální kampani Oligarchii se nepřizpůsobímehttps://komunita.denikalarm.cz/
Desítky let čeští politici pláčou nad Mnichovskou zradou našich spojenců. Když dostali příležitost se z historického selhání poučit, rozhodli se mlčet. Dánsko s Grónskem čelí hrozbě útoku vojenské supervelmoci ovládané fašistickou klikou Donalda Trumpa. Babiš se k výzvě evropských států, podle níž o Grónsku rozhoduje pouze Grónsko a Dánsko, rozhodl nepřipojit, protože to prý ani nečetl a všechny ty výzvy ho akorát otravují. Ministr zahraničí Petr Macinka z kolaborantského spolku Motoristé pro oligarchii se pak šel zeptat na americkou ambasádu, co si má myslet. Trumpistický velvyslanec Nicholas Merrick mu doporučil, aby si nemyslel nic. A tak je oficiální pozicí České republiky, že si nemyslíme nic, tak jak chtějí Američané.Podpořte vznik dalších dílů:https://komunita.denikalarm.cz/
Sedmatřicetiletá Rene Nicol Good, matka tří dětí a občanka USA zemřela 7. ledna při zátahu agentů úřadu na imigranty v Minnesotě. Poté co odmítla vystoupit z auta byla chladnokrevně zastřelena imigračním úředníkem. Děsivý incident je ale jen vrcholem ledovce organizovaného násilí amerického federální úřadu pro imigraci a cla známého jako ICE. Ten pod dohledem Donalda Trumpa vyrostl v dobře financovanou a vyzbrojenou sílu, která vzbuzuje strach.Jaké reakce incident vyvolal v USA a jak by se daly srovnat s protesty po policejní vraždě George Floyda z roku 2020? Hrozí ze střetů ICE a lokálních policejních složek občanská válka? A co na to trumpovi alt-right roztleskávači v Evropě? O tom všem debatuje v novém díle Studia Alarm Jan Bělíček, David Scharf a Karel Veselý.Oligarchii se nepřizpůsobíme:https://komunita.denikalarm.cz/
Lze žalovat český stát za to, že nedělá dost pro ochranu klimatu? Proč Ústavní soud zamítl klimatickou žalobu, i když existenci klimatické krize nepopírá? Kam až může soudní spor vygradovat? Jak dopadly podobné klimatické spory k jiných zemích? A jak by měl vypadat klimatický zákon v Česku? Hostem podcastu Na rozcestí je Martin Abel.Martin Abel je právník a analytik, který mimo jiné působí ve spolku Klimatická žaloba. Vedle toho se zabývá také agrivoltaikou, tedy dvojím využitím půdy pro zemědělství a energetiku, nebo vymezením tzv. akceleračních oblastí pro urychlený rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR a s tím souvisejícími změnami legislativy a územního plánování.Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.
Kristián Medek je trans muž, rodič, který v našem systému prošel těhotenstvím, úžasný člověk a důkaz, že můžeme znát a zažívat kvír příběhy plné radosti, lásky a pochopení. Jaké to je být trans rodičem v česku? Jakým úskalím musí nebo musel čelit? Jak se legislativa staví k trans lidem a kde jim hází klacky pod nohy? Jak se člověk může po hormonech změnit a jaký to může mít vliv na jeho vztahy? To a mnohem více v novém dílu teplometu.kapitoly:/1:12 Krisova cesta k tranzici, možnosti biologického rodičovství trans lidí v česku, jak se změnila legislativa týkající se kastrace trans lidí, pro a proti faloplastiky/18:50 jaké to pro Krise bylo být těhotným trans mužem, přístup lékařstva/29:37 jak se Krisovi žije dnes (v Ostravě, po tranzici, s dítětem, na VŠ)/33:57 jaký vliv měly hormony a tranzice na Krisovy vztahy, působení ve skautu jako trans vedoucí/41:59 kde zažívá kvír radost? jakou změnu systému v česku by ocenil, co by mu i dalším ulehčilo život? kdy a jak se vyoutuje svému dítěti?/51:02 co by vzkázal dalším (trans) rodičůmzdroje a odkazy pro vás:https://jsmetransparent.cz/ (trans* tématika)https://linktr.ee/teplomet.podcast (náš rozcestník)https://www.pluskolektiv.cz/ (souhrn dalších zdrojů zde)- kde najít pomoc:https://www.sbarvouven.cz/https://www.linkabezpeci.cz/
O americkém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a širších souvislostech tohoto činu jsme si ve Studiu Alarm+ povídali s politologem Radkem Bubnem.Podpořte vznik dalších epizod v probíhající kampani https://komunita.denikalarm.cz/
Málokdo by čekal, že zrovna ministryně financí přijde s odhalením, že celý náš stát je v podstatě fikcí simulující jiné fikce. Ve svém projevu ke stavu financí se takto rozhodla demaskovat rozpočet předchozí vlády, když ho označila za simulakrum. Navzdory posměchu celkem přesně popsala nejen předchozí vládní rozpočet, ale v podstatě fungování celého státu, jehož je ona a její strana nedílnou součástí. A tento stát se vznáší v simulakru globálního řádu, který cupuje na kusy pološílený prezident Spojených států.Podpořte vznik dalších dílů:https://komunita.denikalarm.cz/
O fenoménu ubytoven jsme v Plzni hovořili s terénním specialistou pro výzkum Viktorem Davídkem a antropologem a terénním pracovníkem Viktorem Rumpíkem.Podpořte vznik dalších epizod v naší aktuální kampani https://komunita.denikalarm.cz/
Koukat do prázdna, ohmatat si beton, nechat na sebe působit oheň. Divadlo jako moment prožitku a napojení, na sebe i na diváka. Kontakt, který sociální sítě a jejich nekonečný obsah nabídnout nemohou. V době souběžných krizí může divadlo fungovat jako bezpečný prostor, kde se potkáváme s pocity, na které v běžném životě často nemáme sílu ani čas. Jak ale o takových osobních prožitcích psát? Jak se o nich bavit, a jak z nich vytvářet nosnou divadelní kritiku? Kritiku, která není jen hodnotícím soudem, ale uměleckým dílem sama o sobě. Kritiku, která pomáhá orientovat se ve vlastních stavech, nabízí alternativní pohled, a někdy je prostě jen pozvánkou na další představení, která s námi rezonovat nemusí. Nechme se do prostor, promluv, loutek i nálad ponořit, mohou nám přinést víc zpráv o tom, kdo v tomto světě jsme a co chceme, než bychom čekali. Jaké je současné divadlo? Co dnes nabízí a jaké výzvy před ním stojí? Jakou roli v divadelní kritice hrají mladí lidé a jak mluvit o hraném i loutkovém divadle? A jaké to je pozorovat prázdný prostor? O tom je nový díl podcastu Moshpit, natočený živě na studentském divadelním festivalu Old Stars. Hostkami byly Kristýna Vinařová z divadelně-kritické Rubriky Spora a Karolína Plicková, předsedkyně Akademického senátu DAMU, festivalová dramaturgyně a kurátorka zaměřující se na současné alternativní a loutkové divadlo.Podpořte vznik dalších dílů:https://komunita.denikalarm.cz/
V sobotu 3. ledna unesly bezpečnostní složky Spojených států prezidenta Venezuely Nicoláse Madura. Jak tuto akci chápat v kontextu Trumpovy strategie America First? Jaké cíle americký prezident sleduje? A jaká je budoucnost mezinárodního společenství? O tom všem debatuje v novém díle Studia Alarm Jan Bělíček, David Scharf a Magdalena Dušková.Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kampani https://komunita.denikalarm.cz/
Je tu definitivní konec roku 2025 a konečně i postmoderny. Na tom jsme se shodli během speciálního nahrávání bilančního kulturního podcastu. S literárním TL;DR se při této příležitosti nepotkává nikdo jiný než filmový podcast Hodný, zlý, kritický.Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kampani Alarmu https://komunita.denikalarm.cz/
V rámci série textů a rozhovorů Záchranná síť před barbarstvím: anatomie sociálního státu jsme se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce podívali na vývoj sociální péče a politiky od novověku po současnost. Stále hlasitější volání po systematičtějším řešení situace nejchudších vrstev společnosti šlo ruku v ruce s vývojem kapitalismu, který vytvářel nejen větší míru bohatství jedinců, ale také větší míru chudoby a pauperizace společnosti. V novověku se se postupně ujala politika větší represe a disciplinace chudých. Třeba také v rámci donucovacích pracoven, které se objevovaly od 16. století v Británie, Holandsku a postupně ve většině evropských zemí. Systematičtější řešení sociální politiky bylo ale potřeba řešit v 19. století po nástupu průmyslové revoluce, který definitivně zrodil kapitalistickou společnost. Extrémní bohatství existovalo vedle extrémní chudoby, která pohltila nově také masu pracujících – proletariát. Neúnosné pracovní a životní podmínky dělnické třídy vedly k pomalému ustanovování řady sociálních reforem, které odstraňovaly ty nejkřiklavější formy bezpráví, zároveň ale pro dělnickou třídu neřešily nic podstatného. Bismarckova idea sociálního státu měla za cíl především deradikalizovat dělnickou třídu. Na troskách první světové války se v řadě zemích začíná rýsovat ambcioznější sociální politika. Československo patřilo k vůbec nejprogresivnějším státům na světě v oblasti sociální politiky. Velká hospodářská krize však tento vývoj zamrazila. Na oblast sociální politiky se zaměřily také fašismus a nacismus, pro které představoval sociální stát možnost, jak pacifikovat dělnickou třídu a zároveň účinně vyloučit z oblasti sociální péče nežádoucí skupiny obyvatelstva. Po konci války se pak na Západě po zkušenostech se dvěma světovými válkami a nástupem komunismu ve východním bloku ujala idea sociálního státu, který měl za cíl vytvořit svět, ve kterém má každý právo na dostupnou zdravotní péči, bydlení, slušnou životní úroveň a pracovní podmínky. Zlaté období sociálního státu však od semdesátých let nahradila pravicová kontrarevoluce, jejímž cílem byla demontáž sociálního státu, snižování zdanění nejbohatších a deregulace finančního sektoru. Dnes se nacházíme v situaci, kdy se podoba sociálního státu opět proměňuje v důsledku nastupující robotizace a umělé intelligence. Kterým směrem se naše společnost vydá?V rámci dílu uslyšíte také ukázky ze tří rozhovorů. Téma donucovacích pracoven jsme probírali s historiky Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem, vývoj sociální péče a politiky v 19. století zase s historikem Jakubem Raškou a meziválečné období a především sociální politiku za protektorátu Čechy a Morava s historičkou Radkou Šustrovou.Playlist:🤔 Tipy a novinky9:30 - 19:20🎒 Bratři s kufry. Osm kapitol o rakousko-uherské civilizační misi v Bosně a Hercegovině (1878–1918)💥 Ibn Fadlan - Cesta z Baghdádu k volžským Bulharům, 921–922 🎖️ Piotr M. Majewski - Jenom ať si nemyslí, že jsme kolaboranti. Protektorát Čechy a Morava 1939-1945🍎 Dějiny Komunistické strany Československa I (1921–1939)🌳 Jawad Dahauer, Iva Lučić - Habsburg Natures. Imperial Governance and Environment in Central Europe, 1850-1918⛷️ Jiří Glonek - Na Jeseníky v zimě!🥔 Padraic X. Scanlan - Rot: An Imperial History of the Irish FamineHlavní téma19:45 - 2:00:10Sociální péče, politika a stát24:55 – 36:13 Rozhovor s Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem1:01:00 – 1:11:55Rozhovor s Jakubem Raškou 1:17:30 – 1:42:00 Rozhovor s Radkou Šustrovou----------------Podpořte vznik dalších dílů:komunita.denikalarm.czPodcast vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Pro mnoho lidí jsou nadcházející svátky krásných pár dní, které stráví s milovanou rodinou. A pro mnoho dalších je to nepříjemný a stresující čas. Často plný hádek, nedorozumění i bolesti. Jak upozorňuje řada feministických autorek, uzavřená nukleární rodina nás může ochránit a pomoci nám, když je nám nejhůře, ale taky způsobit trauma na celý život. Pro mnoho lidí není proto vůbec jednoduché sedět u společného stolu, smát se, dávat si dárky a předstírat rodinné štěstí.Politicky angažované čtenářstvo se mezi bramborovým salátem a stromečkem zároveň jen těžko vyhýbá ožehavým tématům. Od utrpení kaprů přes zbytečný konzum až ke genocidě v Gaze. Témata, na kterých se nemusíte s rodinnými příslušníky shodnout, jsou na každém rohu. Co tedy dělat, pokud má vaše rodina jiné politické přesvědčení? Máte raději mlčet, nebo být za každou cenu potížistky? A jaké diskuze ještě mají smysl?Podpořte vznik dalších dílů podcastu:https://komunita.denikalarm.cz/
V literárním podcastu TL;DR jsme se tentokrát vrhli na knihu Silvie Federici Kaliban a čarodějnice. Český překlad jedné z přelomových knih v pohledu na raný novověk vychází v těchto dnech.https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
Putování zimní krajinou, péče o opuštěné hroby, více-než-lidská vzájemnost a guerillové zahradnictví. Do závěrečného dílu druhé série podcastu Raut jsme si pozvaly umělkyni, aktivistku a pedagožku Ivu Davidovou a Lucii Králíkovou, spoluzakladatelku květinového ateliéru Efemér. Společně se bavíme o setkávání se a mezidruhové vzájemnosti, o slunovratu a adventu, o víře a aktivismu. —Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025
Magdalena Dušková, Stanislav Biler a Pavel Šplíchal se ve Studiu Alarm bavili o nastupující oligarchické krajně pravicové vládě.Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kamapni: https://denikalarm.cz/podporte-alarm/https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
Hostkou Kolapsu byla Eva Lehotská, komunitní organizátorka z ostravské osady Bedřiška.Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kampani https://komunita.denikalarm.cz/
nakladatelství tranzit.cz právě vyšel v českém překladu memoár newyorské autorky a psycholožky hannah baer – muzeum sebevražd jedné trans holky. V devátém díle podcastu Raut se bavíme s malířkou Paulou Gogolou, jejíž díla najdeme na obálce knihy, a s autorem doslovu, básníkem, režisérem a libretistou Richardem L. Kramárem. Věnujeme se metafoře muzea, identitární politice i queer opeře. Kniha tematizuje užívání ketaminu, disociativní psychoaktivní látky oblíbené nejen mezi trans lidmi, proto jsme si na závěr pozvaly doktorku Evu Kozákovou, která na psychedelické klinice Psyon působí jako terapeutka v rámci ketaminem asistované psychoterapie. —Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025
Literární podcast TL;DR letos už podruhé přichází s historickým dílem. Zatímco v létě jsme si četli o šedesátých letech, listopad byl příležitostí podívat se, jak psal o 17. listopadu třeba Bohumil Hrabal v Listopadovém uragánu z roku 1989.Podpořte vznik dalších epizod v aktuální kampani https://komunita.denikalarm.cz/
Co je náplní genderových studií? Kde se genderová studia vzala a jak vznikla? Opravdu se jedná o propagandistický výmysl moderní doby? Hostka epizody socioložka Kateřina Nedbálková srozumitelně vysvětluje, proč je tento obor relevantní a není jen aktivistickou pavědou a na své práci ukazuje, co a jak může sociolog*žka se zaměřením na gender zkoumat.kapitoly: /1:06 Co znamená gender ze sociologické perspektivy? Kde se vzal obor genderových studií? Jak to s ním bylo a je u nás? /24:40 Kateřina Nedbálková mluví o svých sociologických pracích, převážně o výzkumu Spoutaná rozkoš, kde zkoumala ženskou věznici skrz perspektivu genderu. Jak se ženy ve věznici prezentují? Jaké utvářejí vztahy? V čem se liší ženské věznice od těch mužských?https://linktr.ee/teplomet.podcast (náš rozcestník)https://www.pluskolektiv.cz/ (souhrn dalších zdrojů zde)- kde najít pomoc:https://www.sbarvouven.cz/https://www.linkabezpeci.cz/
Pavel Tykač se rozpovídal v podcastu Štěpení o svém uhelném impériu a mediálních plánech. Mluvil se o svém malém fosilním impériu, ve kterém ždímá maximum zisku ze zastaralých technologií a jakmile je vyčerpá, nabízí je za korunu státu nebo neziskovým organizacím, ať se o ně postarají. Mafru pak koupil proto, aby umlčel své kritiky, za něž považuje levici, idealisty a ekologické organizace. Má hromady peněz ze spalování planety a životů budoucích generací a považuje za svou povinnost zaplatit si z nich zachování současného stavu.Oligarchii se nepřizpůsobíme. Nejvyšší čas podpořit Alarm:https://komunita.denikalarm.cz/
Těsně před 17. listopadem si Pavel Tykač koupil polovinu akcií společnosti Mafra a výrazně vstoupil na český mediální trh. Nyní mu bude patři polovina z třetiny mediálního trhu, ale jeho neformální vliv bude ještě větší. Třetinu mediálního trhu vlastní už delší dobu Daniel Křetínský a s nástupem nového generálního ředitele Hynka Chudárka se objevují hodně znepokojivé zprávy i z České televize. Zbývají v Česku ještě nějaká média, na která nemají oligarchové vliv? A co se dá s touto situací dělat? O tom povídají Jan Bělíček, Saša Uhlová a Stanislav Biler v dnešním Studiu Alarm.Podpořte Alarm v aktuální kampani https://komunita.denikalarm.cz/
Tentokrát jsme v podcastu Pay Gap otevřely jedno z témat, které nám jsou blízké, ale ne úplně snadno se o nich mluví tak, aby to dávalo smysl. Tímto tématem jsou omyly, chyby a nezdary. Ovládá nás kultura výkonu? Mají ženy větší sklony k perfekcionismu? A z jakých LinkedInových příspěvků se nám kroutí prsty u nohou?Chcete nás i vidět?Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, například v prosinci na diskusi v knihovně Jiřiny Šiklové. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat.
Hudební podcast Soundsystém je u vytržení z nové desky katalánské popové hvězdy, která nikdy nevstoupila dvakrát do stejné řeky.
O aktuální atmosféře v Poslanecké sněmovně, nastupující vládě Andreje Babiše a politických prioritách nových zelených poslankyň jsme se ve Studiu Alarm+ bavili s Irenou Ferčíkovou Konečnou.
Doprava v Praze kolabuje, protože je v ní příliš mnoho aut. Vzjed do města je zdarma, parkování prakticky taky. Město dělá všechno pro to, aby v něm lidé měli auta a aby do něj auty jezdili. Výsledný dopravní kolaps je toho nevyhnutelným důsledkem. Bez drastického omezení aut, od jejich vjezdu přes parkování až po samotné vlastnictví se situace nemůže zlepšit. Lidé musí mít možnost jezdit na kole, využívat MHD a chodit pěšky, bezpečně a kamkoli. Auto je dopravní prostředek jen pro výjimečné situace.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
V první reportáži série Neříkejte tomu ezo se věnujeme alternativní medicíně a jejím přínosům i rizikům, která s sebou přináší.
Další díl reportážní série Neříkejte tomu ezo se věnuje prolnutí alternativní spirituality, ultrapravice a konspiračního myšlení.
Další reportáž ze série Neříkejte tomu ezo se věnuje snaze o proměnu sebe sama a cestě z násilného prostředí do světa psychedelické spirituality.
Začíná série Neříkejte tomu ezo, ve které mapujeme podoby a implikace současné alternativní spirituality.Podpořte vznik knihy na kampani na Donio:https://donio.cz/poridte-si-novou-knihu-o-ezu
S Lálou Mysl (ona/oni) - aktivistkou, umělkyní a spoluzakladatelkou kvír kolektivu Plusko+, otevíráme téma nebinarity. Lála se zasadil*a, mimo jiné, o český překlad knihy Beyond the Gender Binary od Alok Vaid-Menon, která srozumitelně předává zkušenost autorstva s jejich dospíváním jakožto nebinární osoby. kapitoly: /4:49 co to znamená být nebinární? jak nám ubližuje genderová binarita?/33:34 proč je důležité být aktivní a mluvit o své nebinaritě?/44:55 jak nás ovlivňují stereotypy ohledně vzhledu a jaký mají vliv na genderový projev?/49:20 o knížce Beyond gender binary, proces vzniku a proč by sis ji mělx přečíst i ty?zdroje a odkazy pro vás:https://www.databazeknih.cz/knihy/za-hranice-genderove-binarity-515856 (kniha Za hranice genderové binarity)https://linktr.ee/teplomet.podcast (náš rozcestník)https://www.pluskolektiv.cz/ (souhrn dalších zdrojů zde)- kde najít pomoc:https://www.sbarvouven.cz/https://www.linkabezpeci.cz/
S odborovým organizátorem z Resetu Jakubem Ortem o odborech, organizování se, ale i o tom, jak metody, které známe z vyjednávání o pracovních podmínkách, používat v dalších oblastech života.
Nová vláda poruší programové prohlášení dřív než nastoupí k moci. V rozpočtu údajně chybí desítky miliard na stavbu dálnic. Babišova vláda chce proto seškrtat investice do vysokorychlostních tratí a všechno utratit za asfalt. Veřejně o tom mluví Karel Havlíček. Místo do budoucnost budeme investovat do minulosti a rychlovlaky budou okolo Česka leda objíždět.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Hostkou rozhovorového speciálu Soundsystému byla polsko-čínská hudebnice usazená dlouhodobě v Praze, která aktuálně vydává album I´ve Been a Body. Tematizuje na něm mimo jiné svoji zkušenost s mateřstvím.
Ve Studiu Alarm probrali Jan Bělíček, Karel Veselý a Standa Biler nedávný 17. listopad. Jedním z nejbizarnějších výjevů byla procházka Filipa Turka rozvášeněným davem, kde dokonce vyhrožoval, že někomu zahajluje do ksichtu. Spolu s ním soupeří o první místo ekonom Tomáš Sedláček, který vystoupil jako první z řečníků na Staroměstském náměstí v roli ředitele Knihovny Václava Havla. Vystřihl si patetický a naprosto prázdný projev, v němž do omrzení vršil fráze o smyslu a pravdě a lásce. Hosté se také pobavili o nových výzvách, kdy tou hlavní je ovládnutí země partou miliardářů.
Podcast Kolaps se vrací po půlroční odmlce. Hostem byl Radek Kubala, jeden ze spoluorganizátorů prostestů proti Petru Macinkovi, dlouholetý klimatický aktivista a také expert působící v platformě Reset. Povídali jsme si zejména o vlivu oligarchů na českou politiku a samozřejmě také na přicházející a odcházející vládu, Motoristech, Václavu Klausovi i Institutu Václava Klause, popírání klimatické vědy, Pavlu Tykačovi a Danielovi Křetínském a mnoho dalším.
Tento díl literárního podcastu TL;DR o próze Medúzy spisovatele Jakuba Stanjury jsme na streamovacích platformách původně zveřejnili už ve čtvrtek večer. Po intenzivní vnitroredakční diskuzi jsme se ho ovšem rozhodli hned v pátek dopoledne stáhnout, protože se v něm objevily výrazy necitlivé k chronicky nemocným lidem. V diskuzi nad knihou jsme si neuvědomili, že nemluvíme jen o knize a jejích fiktivních postavách, ale že současně mluvíme i o reálných zdravotních potížích a onemocnění lidí, pro které musela být naše slova zraňující a velmi necitlivá.Kritiku, která po publikaci podcastu zazněla, bereme velmi vážně a chápeme, že některé výroky, které z naší strany zazněly, mohou být zraňující a přispívají k dalšímu tabuizování a stigmatizaci tématu chronických nemocí (nejen) trávicího ústrojí, byť to nebylo našim záměrem. I v naší redakci jsou jednotlivci, kteří trpí podobnými problémy, a vzájemná debata nám pomohla lépe pochopit, proč promluvy ve zmiňovaném díle na lidi s jinou životní zkušeností tak negativně zapůsobily. Došlo nám to bohužel příliš pozdě, mrzí nás to a všem se za to omlouváme, včetně autora...Problémům, na které naráží chronicky nemocní lidé i lidé s postižením, se na našich stránkách pravidelně věnujeme a považujeme je za důležité. O to víc nás mrzí, že jsme tyto lidi svými necitlivými výroky ranili. Omlouváme se.Zároveň chceme ovšem také razantně odmítnout nenávistné útoky na naši redaktorku Evu Klíčovou. Útoky na její osobu se neustále opakují a netýkají se jen zmiňovaného dílu. Tyto útoky jsou často za hranou toho, co je ve veřejném prostoru akceptovatelné. Věříme, že chybovat je lidské, tak jako je lidské svou chybu uznat a omluvit se za ní. Na podobně necitlivé výroky už v našich podcastech a článcích určitě nenarazíte a bylo by fér, aby ustaly i útoky na Evu Klíčovou – zvlášť když se za své výroky omluvila a chápe, proč vyvolaly takto negativní reakce.
Nový díl podcastu MOSHPIT, tentokrát živě z festivalu Aging in Motion: Navigating Cities That Aren’t Built for All. Věnuje se tématům urbanismu a klimatu a moderovala jej tradičně Klára Bělíčková, ke které se připojila spolu-moderátorka Johana Trejtnar.Diskutovaly o městě jako o komplexním systému, obývaném místními komunitami, zaplaveném turisty a někdy také squaty. Jaké jsou skutečné problémy moderního města? Jak současné krize dopadají na obyvatelé různých věkových skupin? Směřuje turismus v Praze cestou Barcelony? A jaká práva si můžeme nárokovat jako obyvatelé měst v době klimatické krize? O tom všem jsme mluvily s právničkou a expertkou na lidská práva Martou Riberou Carbó a výzkumnicí v oblasti klimatu a mezinárodních vztahů Katarínou Svitkovou.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
„Postava čarodějnice se periodicky zjevuje vždy, když je třeba vzdorovat patriarchátu,“ říká pedagožka a filozofka věnující se teorii práce Ľubica Kobová, která je společně s magii praktikujícím umělcem Alex Sihelsk* hoststvem 8. dílu podcastu Raut. Když Karl Marx zformuloval teorii původní akumulace, která provázela nástup kapitalismu, opomněl zmínit vyvraždění statisíců žen, převzetí kontroly nad jejich těly a upevnění patriarchální moci. Silvia Federici ve své knize Kaliban a čarodějnice přepisuje dějiny úsvitu kapitalismu z feministické perspektivy. Poslechněte si diskuzi věnovanou této knize, ale také současným podobám čarodějnictví a jeho propojení s uměleckou praxí. Kniha vyjde v českém překladu Sylvy Ficové v nakladatelství tranzit v prosinci 2025. Knihu je nyní možné zakoupit v předprodeji na Donio.—Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025
Tentokrát jsme v podcastu Pay Gap diskutovaly o penězích, výdělku, zkrátka o odměňování. A nejde jen o samotné peníze, ale i to, jak a s kým o penězích mluvíme nebo naopak nemluvíme. Je transparentní odměňování klíčem k férovějším výdělkům? Jak je to s doložkami mlčenlivosti?A proč budí směrnice o transparentním odměňování takovou hrůzu? Na toto téma jsme si pozvaly odbornici na slovo vzatou, kterou už navíc znáte z jedné z našich prvních epizod. Není to nikdo jiný, než Lenka Simerská, socioložka a gestorka projektu Rovná odměna.Přestože se v otázkách spojených s odměňováním u nás už udělalo hodně práce, celkový gender pay gap, tedy úhrnný rozdíl v odměňování mezi ženami a muži má u nás v posledních letech rostoucí tendenci a aktuálně se pohybuje okolo 18 procent. Ovlivňuje jej řada faktorů, včetně segregace na trhu práce, tedy rozdělení v tom, jakou práci dělají ženy a jakou muži, nebo mateřská pauza.Připomněly jsme si, jak komplexní problém vlastně gender pay gap je, a že neexistuje žádný magický nástroj, který by ho najednou vyřešil. To ovšem neznamená, že bychom v naší práci neměly pokračovat. Nenechte si ujít epizodu o penězích – konec konců to jsou právě peníze, kvůli kterým do práce chodíme.Chcete nás i vidět?Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. I stále se můžeme vidět naživo, například v prosinci na diskusi v knihovně Jiřiny Šiklové. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat.Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.Pořiďte si knihu Pay Gap:https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/
Nový starosta New Yorku vyhrál volby s programem, který slibuje dostupnější bydlení, potraviny i hromadnou dopravu a také vyšší zdanění superbohatých. Za jeho úspěchem nestojí jen program, ale i široké sociální hnutí, které se vytvořilo na jeho podporu. Političtí oponenti se snažili Mamdaniho očerňovat a někteří boháči investovali velké prostředky, aby jeho vítězství zabránili. To se jim nepodařilo a nový starosta tak stojí před výzvou, jak realizovat svůj program, když potřebuje součinnost guvernérky státu New Yorku Kathy Hochul, která už se k některým bodům programu vyjádřila kriticky.
S amerikanistkou, aktivistkou a překladatelkou Jamie Rose (ona/one) cestujeme do minulosti po stopách trans lidí. V poslední době často slýcháme, že trans identity jsou výmyslem moderní společnosti. Je to ale opravdu tak? Nebo tady trans lidé byli a budou vždycky?kapitoly: /1:15 co znamená pojem trans v historickém kontextu? kde všude a v jakých kulturách se objevovali trans lidé? a jaké role zastávali?/25:24 jak sexuologie v 19. a 20. století přistupovala k trans lidem? a proč už je v dnešní době jako obor překonaná? /38:15 tranzice v minulém století vs. dnes? proč se v dnešní době víc lidí identifikuje otevřeně jako trans? proč už se termín transsexualita nepoužívá?/51:23 proč je v dnešní době trans tématika tak kontroverzní? jak nás v tomto ohledu ovlivňuje dění v USA? a proč se nesmíme nechat ovládnout strachem?zdroje a odkazy pro vás:https://institutuzkosti.cz/transistorie-1-epizoda-trans-prehistorie/ (podcast transistorie)https://linktr.ee/teplomet.podcast (náš rozcestník)https://www.pluskolektiv.cz/ (souhrn dalších zdrojů zde)- kde najít pomoc:https://www.sbarvouven.cz/https://www.linkabezpeci.cz/
Startuje nová textová série o sociálním státu s názvem Záchranná síť před barbarstvím: anatomie sociálního státu. V úvodním textu se podíváme na to, jak se vyvíjela evropská tradice sociální péče od vrcholného středověku do osvícenství.Audioverze textu od Ondřeje Bělíčka.Tento text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.
V programovém prohlášení se hodně šermuje pragmatismem a racionálním přístupem. Neznamená to nic jiného, než pragmatické podřízení přírody zájmům fosilních miliardářů a Agrofertu. Sliby o záchraně spalovacích motorů mají pouze odvést pozornost od smutné reality, že Česko nemá plán co dělat, až tento průmysl definitivně zkolabuje.Podpořte vznik dalších dílů pořadu:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Nová vláda představila programové prohlášení. V něm je opakovaně zdůrazněno, že se stát bude starat o zisky a zájmy miliardářů. Za veřejné nepřátele jsou naopak označeni ekologové a lidé z neziskového sektoru.
Soundsystém si tentokrát posvítil na novinku West End Girl, v níž britská zpěvačka rekapituluje konec vztahu se svým partnerem.
Podle rad investorů by si měli mladí lidé začít na svůj první byt spořit ideálně ještě před svým narozením. Prvních čtyřicet až padesát let života nechodit do kaváren a odkládat si stranou každou korunu. Jenomže jsou tady jiné možnosti. Třeba konec spekulantů, masivní výstavba bytů vlastněných městy a regulace nájmů.Podpořte vznik nových dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
V nové Hysterii sdílíme naši zkušenost ze sociálních sítí a povídáme si o světě za zrcadlem. Proč je tak jednoduché přejít na druhou stranu? A nejsou nám konspirátoři blíž, než si myslíme?
S výzkumníkem Andreou Stašek (ona/on/oni) probíráme proč je stále důležité dávat lgbt+ tématům prostor a pozornost, tentokrát ve spojitosti s duševním zdravím. Třetina kvír lidí v česku je podle výzkumu ohrožena úzkostnými poruchami a 40% diagnostikovatelnou depresivitou. Pětina kvír lidí se denně setkává s nenávistnými projevy na internetu. Jaké to má dopady? A co s tím? kapitoly: 2:45 jak jsou na tom kvír lidé s duševním zdravím v česku? jak ovlivňuje depresivita a úzkostnost mladé i starší kvír lidi? kam se ozvat pokud potřebuji pomoc? jak jsou homofobií ovlivněny a ohroženy děti? 28:03 co se s tím dá dělat? kde se můžou vzdělávat vyučující? jak ovlivňuje duševní zdraví nastavení společnosti?40:55 jakou roli v tom hraje předsudečné násilí? a jak je časté?50:31 jak můžeme všichni vytvářet bezpečné prostředí pro kvír lidi? co můžou sami kvír lidé udělat pro svoje duševní zdraví?zdroje a odkazy pro vás:https://inpsy.fss.muni.cz/aktuality/qz23_report (výzkumná zpráva o kvír zdraví)https://linktr.ee/teplomet.podcast (náš rozcestník)https://www.pluskolektiv.cz/ (souhrn dalších zdrojů zde)kde najít pomoc:https://www.sbarvouven.cz/https://www.linkabezpeci.cz/
Jako jednu z nejdůležitějších událostí německých dějin na počátku novověku se obecně považuje zveřejnění Lutherových tezí ve Wittenbergu a počátek tzv. Reformace. Ta ovlivnila evropské i světové dějiny na další staletí. Už méně se ale připomíná jiná událost, která s nástupem Reformace úzce souvisí - německá selská válka v letech 1524 až 1525. Ta patřila k největším lidovým vzpourám až do francouzské revoluce. Povstání se zúčastnily desítky až stovky tisíc lidí z řad rolníků, měšťanů a horníků a geograficky se přelilo z jižního Německa až do Švýcarska a Rakouska. Krvavé potlačení vzpoury v létě 1525 následovala neméně krutá dohra, kdy byli přeživší povstalci mučeni, popraveni a celý odkaz vzpoury byl zadupán do země, aby se na ni zapomnělo. Jednalo se totiž o jeden z nejzávažnějších pokusů o změnu socioekonomického systému tehdejší doby.V novém dílu podcastu Dějiny bez konce si tak povídáme o této události a jejím druhém životě, kdy se větší pozornosti dočkala německá selská válka až od marxistů a komunistů, kteří v ní viděli jednu z součást tradice lidového boje za spravedlivější svět. Součástí dílu je také rozhovor s profesorkou historie Lyndal Roper, které letos vyšla kniha Summer of Fire and Blood, jež se věnuje německé selské válce z pohledu revoltujícího lidu.Playlist:🤔 Tipy a novinky7:16 - 31:20📷 Martha A. Sandweiss - The Girl in the Middle💥 Maurizio Isabella - Southern Europe in the Age of Revolutions 🎖️ Petr Janoušek - Na Západ hleď!Hlavní téma32:05 - 59:30Německá selská válka1:00:45 - 1:34:30Rozhovor s Lyndal Roper----------------Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Okamura volá po přímé demokracie, ale když na to přijde, prodá demokracii tomu, kdo nabídne víc. Voliči dali hlas lidem z SPD, ale místo nich zamíří do vlády lidé, které si vybral Andrej Babiš, jako je tomu například v případě favorita na ministra zemědělství Martina Šebestyána. Nikoho lepšího si Babiš, Agrofert a další největší agrokolchozy v republice ani přát nemohou.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
V nejnovější epizodě literárního podcastu TL;DR se jako skeptici a vyznavači pošmournosti divíme nekonečným ambicím bestselleristy Dana Browna v jeho novém románu Tajemství všech tajemství.Podpořte vznik dalších epizod https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
Trauma může fungovat jako spekulativní evoluční linka, ze které se rodí nové více-než-lidské bytosti a alter ega. V sedmém díle podcastu Raut diskutujeme s umělkyněmi Miriamou Kardošovou a Tinou Hrevušovou o autofikčních metodách v performanci a o vyobrazování citlivého obsahu v bezpečném prostoru galerie.—Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025
Hostkou mini podcastové série Neříkejte tomu ezo byla Lucie Strachová, autorka podcastu Zmagořená. Lucie je vysokoškolsky vzdělaná žena, která strávila většinu svého života ve společenství okolo léčitele Richarda z Kutné Hory. Společně mluvíme o tom, jaký je rozdíl mezi „sektou“ a alternativní spiritualitou, kde jsou hranice léčitelství a manipulace a také o tom, jaká byla v kutnohorském společenství spirituální nauka. Podcast vznikl díky podpoře NFNZ.
V novém dílu podcastu Pay Gap jsme diskutovaly platformovou ekonomiku a práci pro digitální platformy. Může nám přinést flexibilitu, kterou řada z nás tolik potřebuje? Nebo spíše nejistotu a nestabilitu? Na co platformy lidi lákají a jak ta práce vlastně skutečně vypadá? A jak do toho vstupuje naše zákaznické pohodlí?O těchto a dalších tématech jsme mluvily s velmi erudovanými hostkami, a to se socioložkou Markétou Švarcovou a ekonomkou Alžbětou Mangarella. Ty se této problematice věnují v projektech Platformy na hraně a Pracující pro digitální platformy na českém trhu práce (TAČR ve spolupráci se STEMem a Stem/markem).Je platformová práce skutečně nízkoprahová? Co je to clickwork? Dají se platformy efektivně regulovat? Jak fungují prostředníci a co je to algoritmický management? A co dělat, když si nevyděláte moc nebo dokonce vůbec nic? Pokud si svůj vztah k digitálním platformách chcete trochu zproblematizovat, rozhodně si nenechte tuto epizodu ujít.Chcete nás i vidět?Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter, protože letos budeme skoro všude! V listopadu například v Liberci na JOB TUL DAYS a v prosinci na diskusi v knihovně Jiřiny Šiklové. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.
V neděli 19. října se na Hradčanském náměstí shromáždilo přibližně pět tisíc lidí, aby protestovali proti Petru Macinkovi jako možnému ministrovi životního prostředí. Právě o Petru Macinkovi se hovoří jako o kandidátovi Motoristů na tuto pozici. S ekologickým youtuberem Martinem Markem jsme v novém Studiu Alarm+ probrali, proč Macinka na ministerstvu vadí nejen ekologům a co by jako ministr znamenal pro české životní prostředí. Dotkli jsme se také jeho politické minulosti a vazeb na miliardáře Pavla Tykače.Podpořte vznik dalších podcastů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Petr Macinka se svěřil Xaveru Veselému, že prošel drezurou u Václava Klause. Drezura se prý hodí pro život v cirkuse a život v cirkuse je to, co nás v příštích letech čeká. Turek hajloval na veřejnosti, Macinka hajluje uvnitř své prázdné duše.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
O neúspěchu SOCDEM v parlamentních volbách i budoucnosti levicové politiky mluvíme ve Studiu Alarm+ s bývalým předsedou vlády a členem SOCDEM Vladimírem Špidlou.Podpořte vznik dalších dílů https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
V novém dílu podcastu Moshpit se Klára Bělíčková s Johanou Trejtnar baví se zakladatelem organizace NeTicho Filipem Rojíkem o tinnitu – chronickém pískání a šumění v uších. Tinnitem trpí zhruba každý sedmý dospělý člověk, přesto se o něm mluví jen málo a lékaři si s ním často neumějí poradit. S Filipem Rojíkem se bavíme o tom, jaké to je, žít s údajně nevyléčitelnou nemocí a proč bychom na hlasitých koncertech měli mít špunty v uších. Každopádně platí, že „Musíš se s tím naučit žít“ nemusí být jediná odpověď těm, kdo tinnitem trpí.Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Se zvolenou poslankyní a spolupředsedkyní Zelených hovoříme o proměně jejích postojů, které byly ovlivněné izraelskou perspektivou.Podpořte vznik dalších epizod https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
Chvíli se zdálo, že největším problém nové sněmovny jsou mladé ženy bez zkušeností. Bohužel bude mít náš parlament úplně jiný problém. Lidé jako Ševčík, Šichtařová, Pikora nebo Gabriela Sedláčková přinesou do parlamentu míru běsnění, vedle něhož vypadá Okamura jako umírněný centrista.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Teplomet je pro všechny. Třeba pro rodiče kvír dětí, co se chtějí vyznat. Pro lidi, co se hledají, co si potřebují něco ujasnit, co hledají oporu a pochopení, bezpečné místo, ve kterém můžeme každx být samx sebou. Teplomet existuje už přes dva roky a našel si širokou posluchačskou základnu, ale teď se s ním budete pravidelně potkávat na Alarmu.Podcastem vás provedou Nika (kvír fracek, co se nebojí věci říkat na plnou hubu), Pavel (boomer, který hodně věcí neví, takže se hodně ptá) a Bára (organizátorstvo v kvír kolektivu Plusko+ s psychologickým vzděláním). Nika, Pavel a Bára tak propojují žitou zkušenost s akademickým základem tak, aby byla témata kvír lidí srozumitelná a přístupná všem.Podcast a moderátorstvo není potřeba nijak zvlášť představovat. V prvním dílu pod hlavičkou Alarmu se vám totiž představí sami. Kromě toho se věnuje tomu, kdy Teplomet vznikl, co autorstvo už vytvořilo a co nás čeká v blízké budoucnosti. Těšit se můžete na témata jako trans* historie, kvír duševní zdraví nebo hranice genderové binarity.Na streamovacích platformách najdete také šestnáct starších epizod, které tým Teplometu vytvořil ještě před spoluprací s Alarmem. Pokud se vám bude dnešní díl líbit, můžete se zanořit do archivu.
Ještě před uzavřením dohody o příměří izraelská armáda přepadla humanitární flotilu a posádku odvlekla do vězení. V něm byli mimo jiné vystavování izraelské propagandě, popisuje v rozhovoru českou účastnice Šárka Přikrylová.Podpořte vznik dalších epizod https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
Ve Studiu hrdinů se setkali diváci, redaktorstvo redakce a politolog Ondřej Slačálek.https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
Tentokrát jsme v podcastu Pay Gap řešily, jak jít profesním příležitostem naproti, tedy co můžeme dlouhodobě dělat proto, abychom si do života přitáhli do života profesní příležitosti o které stojíme. Co říkají průzkumy a co naše zkušenosti?Jedna z nejrozšířenějších představ je ta, že dobrá práce se chválí sama a když všechno zvládneme na jedničku, dřív nebo později si nás někdo všimne, nabídne nám víc peněz nebo lepší práci. Jenže realita je jiná. Dobrá práce je základ toho, aby s námi zaměstnavatelé nebo klienti chtěli dál spolupracovat a doporučili nás dál. Může se ale stát, že nás však předběhne někdo, kdo sice nedělá tak dobrou práci jako my, umí se ale lépe prodat. Omezují nás také stereotypy o tom, jaké příležitosti a možnosti jsou vhodné pro muže či pro ženy a nebo naše přesvědčení o tom, že nejsme dost – vzdělané, zkušené či připravené.Nestačí jen pasivně čekat, až příležitosti přijdou sami. Potřebujeme dlouhodobě budovat vztahy a povědomí o tom, co umíme, čemu se věnujeme a co aktuálně nabízíme zaměstnavatelům či klientům. Příležitosti k nám nejčastěji přicházejí přes doporučení, známé a kontakty, díky tomu, že nás někdo objeví, máme dobré jméno nebo samy uděláme první krok, což ukazuje například průzkum Na volné noze nebo JobsIndex.Jak tedy můžeme jít příležitostem naproti? Klíčové je pracovat s vlastními kompetencemi, jak doporučuje například Call Newport v knize Tak dobří, že vás nepřehlédnou. Sledovat, co chce trh práce a klienti, získat žádané kompetence a udržovat se v kondici. Pomáhá také své zkušenosti, úspěchy a pokroky zaznamenávat, což pomůže při výběrku, vyjednávání o mzdě či tvorbě sebeprezentace. Velmi důležité je také se naučit mluvit o tom, co děláme nebo chceme dělat a výsledky své práce nenechávat v šuplíku, ale sdílet je s ostatními. V podcastu sdílíme celou řadu dalších tipů, kdy vycházíme nejen z našich zkušeností, ale také z ohlasů našeho posluchačstva. Řešíme ale také, že tato viditelnost a nalezitelnost s sebou nese různá úskalí a nepříjemnosti, opět pro ženy v jiné míře než pro muže.Chcete nás i vidět?Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter, protože letos budeme skoro všude! V listopadu například v Liberci na JOB TUL DAYS a v prosinci na diskusi v knihovně Jiřiny Šiklové. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Volby jsou za pár dní. A jak v redakci dlouhodobě sledujeme, přestože se o feministických tématech před volbami skoro vůbec nemluví, neznamená to, že by na ně politici a političky neměli silné názory. Během posledního volebního období jsme mohli hned několikrát zaznamenat, jak se konzervativní síly snaží ovlivnit legislativu. Nejvýraznějším pokusem tu zůstává bohužel úspěšné odmítnutí Istanbulské úmluvy, mezi naopak nevydařené snahy zase patří aktivita poslankyně STAN, která se snažila do těhotenských testů dostat odkaz na poradnu Hnutí pro život. Abychom do předvolebního rozhodování přinesli trochu srozumitelnosti, rozhodli jsme se společně s organizací A.S.A.P. (Abortion Support Alliance Prague) oslovit kandidující politiky a političky a zeptat se, jaké mají na feministická témata názory. Jak se staví k interrupcím, reprodukční spravedlnosti nebo podpoře bydlení? Z více než 700 dotázaných političek a politiků nám jich odpovědělo jen 270. Z jejich odpovědí vznikly dva interaktivní nástroje – volební mapa a volební kalkulačka.Abyste se v nich dokázali lépe orientovat, zorganizovali jsme začátkem září debatu, z níž nyní zveřejňujeme záznam. Moderace se ujala novinářka a spoluautorka podcastu Sirény Linda Bartošová, která hovořila s datovou novinářkou a tvůrkyní mapy Kateřinou Mahdalovou, expertkou na antigenderová hnutí Evou Svatoňovou a analytičkou z organizace Fórum 50 % Veronikou Šprincovou. Společně se v rozhovoru snaží odpovědět na otázku: Kdo rozhoduje o našich tělech?Podpořte Alarm pravidelným příspěvkem:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
„Teď jde o Česko,“ zní předvolební kampaň koalice Spolu, která ve svých videoklipech ukazuje rozčílené hulákající lidi, kteří působí až nebezpečně. „Tihle rozhodnou za tebe,“ sděluje video s hrozivým hudebním podkresem. Ukazuje spoluobčanky a spoluobčany, kterým bojovnice za demokracii Danuše Nerudová, europoslankyně za STAN, říká „užiteční idioti“ nebo „dezoláti“.Takzvaný „demokratický blok“ se před volbami opět snaží mobilizovat voliče a voličky na tom, že je třeba naši demokracii uchránit od komunismu, Ruska, fašismu, a tak dále. V zoufalé snaze udržet se u moci tak vykresluje snad polovinu populace České republiky jako nebezpečí. Je taková strategie slučitelná s demokratickou debatou? A žijeme dnes vůbec v demokracii? Mají opravdu všichni lidi možnost o své budoucnosti reálně rozhodovat?V novém dílu podcastu Hysterie si Karolína a Magdalena povídají také o tom, co se skrývá za iniciativami Jsme mistři a Štít demokracie. Jaké peníze do těchto kampaní proudí a kdo má na udržení statu quo reálný zájem. Demokratický jedi a dubajský prorok Petr Ludwig, který freneticky sdílí AI obrázky a statistiky o tom, kolik lidí vidělo jeho status, má nově po boku Tonyho Pášmu, který zase sází na citace z Pelíšků a tričko I love volby. Štít demokracie pak doplňuje strategické partnerství s Knihovnou Václava Havla.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Tři strany mají více společného než rozdílného. Motoristé nejvíc ze všech nenávidí přírodu, chudé a život vůbec. SPD a Stačilo spojuje lísání k Rusku a odpor k NATO. SPD dává pozor, aby se pomáhalo jen bílým českým slušným pracujícím lidem a nikomu jinému. Dohromady pak všichni nesnáší Evropskou unii a imigraci. V úctě chovají miliardáře. Zato by Stalin poslal Stačilo! do gulagu.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Z kultury a umění mizí spousta lidí kvůli pečujícím povinnostem, rodiče si musí vybírat mezi tvorbou a péčí o děti. Rozhovor s kurátorem Petrem Dlouhým z iniciativy Parent Friendly Culture a umělkyní Bárou Šimkovou, zakladatelkou Ateliéru dětí na pražské Akademii výtvarných umění, o vytváření prostorů pro mezigenerační setkávání a možnostech inkluze rodičů a pečujících osob v uměleckém vzdělávání.—Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová za občasného použití zvuků z open source stránky Tabletop audio. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025
Co důležitého o naší současnosti říká kniha Dvojnice od Naomi Klein? Záznam debaty s překladatelkou Terezou Stejskalovou, digitální antropoložkou Marií Heřmanovou a podcasterkou Zuzanou Kašparovou.Podpořte vznik dalších podcastů https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
Redakční debata Studia Alarm se tentokrát zaměřila na nadcházející volby. Kdo má naději na úspěch a co se po volbách může reálně změnit?https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
Zpěvačka a hudebnice usazená v Berlíně se v rozhovoru pro Soundsystém rozpovídala o nové desce Krása.Podpořte vznik dalších epizod https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
O předvolební kampani, spolupráci s Piráty i geopolitickém směřování České republiky jsme si ve Studiu Alarm+ povídali se spolupředsedkyní Strany zelených Gabrielou Svárovskou.https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
Fatima Rahimi je moderátorka podcastu Hergot, který již 13 let vychází na Radiu Wave a který se věnuje spiritualitě nejen v České republice. Rahimi je také redaktorka Deníku Referendum a terapeutka. Povídáme si spolu o tom, kdy se lidé ke spiritualitě přiklánějí, jaký je rozdíl mezi spirituálním koučinkem a psychoterapií i o tom, jaké negativní dopady na psychiku člověka mohou konkrétní formy alternativní spirituality mít. Tento podcast a celá série Neříkejte tomu ezo vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
V literárním podcastu TL;DR jsme se po více než dvou letech vrátili k Virginii Despentes. Tehdy jsme četli první díl Života Vernona Subutexe, tentokrát epistolární román Čau debile. A opět nikdo nelitoval.Podpořte vznik dalších epizod https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
Rozeznat program Stanu a Pirátů zvládnou jen znalci. Rozdíly zde ale jsou. Stan nabízí detailní plán v oblasti bydlení, Piráti sází na eklektický výběr témat.Podpoře vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
O politickém programu a šancích politické strany Levice před parlamentními volbami jsme si povídali s lídrem pražské kandidátky Pavlem Čižinským.Podpořte vznik dalších podcastů Alarmu: https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
Smrt Charlieho Kirka ukázala, jak moc naší veřejnou debatou prostupuje americký ultrakonzervativní obsah. Evropa přichází o autonomii a svébytnost.Audioverze textu Jana Bělíčeka.https://denikalarm.cz/2025/09/zastavme-amerikanizaci-evropy-driv-nez-bude-pozde/Podpořte vznik textů a podcastů Alarmu. Přidejte se ke komunitě podporovatelů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
O českém daňovém systému a změnách, které by v něm bylo možné udělat, mluvíme s ekonomem Petrem Vilímem z organizace PAQ Research.Podpořte vznik dalších dílů našich podcastů https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
Babišovo ANO ve svém programu kombinuje skandinávský sociální stát s orbánovským autoritářstvím. Vedle dobře zpracovaného školství leží zdevastovaná ochrana přírody. Ekonomickou část nahrazuje víra v Babiše.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Kanadská popová hvězda se vrhá do vod alternativního R&B a výsledek je překvapivě povedený. Proč stojí za to strávit s jeho novými deskami strávit tři hodiny? Na to odpoví zářijový Soundsystém s Michaelou Peštovou, Karlem Veselým a hostem Jonášem Kucharským.Podpořte vznik nových dílů v aktuální kampani Deníku Alarm:https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou
Co je to státní služba? Kolik vlastně máme úředníků a úřednic? Jaké mají platy, s čím se v práci potýkají, a co je tam vlastně přivádí? A proč by státní služba – nebo šířeji veřejný sektor – měl zajímat i ty z nás, kteří v něm nepracují? O tom a o mnohém dalším jsme si povídaly s personální ředitelkou Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra Zuzanou Brücknerovou a s předsedkyní odborů na Úřadu práce Simonou Struhovou.Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/Chcete nás i vidět?Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter, protože letos budeme skoro všude! V nejbližší době například v Liberci na JOB TUL DAYS. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.
V poslední epizodě podcastu Platformy na hraně jsme platformovou práci zasadili do širšího kontextu českého trhu práce. Socioložka Markéta Švarcová a ekonomka Alžběta Mangarella si do studia pozvaly ekonoma Jana Bittnera, který do debaty přinesl zamyšlení o roli sociálního státu a o možnostech ochrany pracujících, kteří stojí mimo zaměstnanecký poměr. Rozvoj platformové práce je příležitostí k zamyšlení nad tím, jak (re)definovat zaměstnanecký poměr a jak se stavět k flexibilitě tak, aby nebyla jen synonymem k snadnější výpovědi, ale aby prospěla českému trhu práce a samotným pracujícím. Chybějící pružnost v zaměstnání je totiž zatím suplována rozšířeným a tolerovaným švarcsystémem. Pokud chcete vědět, jak z toho platformy těží a sociální stát na to doplácí, poslechněte si tento závěrečný díl podcastové série Platformy na hraně. Podcast vznikl díky podpoře Nadace Rosy Luxemburg Stiftung v Praze.
Podpořte vznik nových dílů v aktuální kampani Deníku Alarm:https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou
Hostkou prvního z podcastů doplňujících reportážní sérii textů o alternativní spiritualitě Neříkejte tomu ezo, byla religionistka Zuzana Kostičová z katedry religionistiky Husitské teologické fakulty. Jedna z největších domácích expertek na alternativní spiritualitu se k tématu kdysi dostala skrze svůj odborný zájem o náboženství amerických Mayů. Na svém youtubovém kanále zveřejnila sérii přednášek o alternativní spiritualitě nahrané v době pandemie covidu. Dvacet tři přednášek a seminářů můžeme doporučit pro hlubší ponor do tématu.V podcastu jsme si povídali o znacích alternativní spirituality, o jejích kořenech i vývoji v posledních letech, o konspiračním myšlení a představách o konci světa i o tom, proč ji neoznačovat slůvkem „ezo“.Podcasty a texty k sérii Neříkejte tomu ezo vznikly díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
O ekonomickém směřování země se od koalice Spolu nedozvíme vůbec nic. Musíte prostě věřit, že to myslí dobře. Místo volebního programu nabízí žánr fantasy.---------------------------------------Podpořte vznik dalších dílůhttps://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou
Ve čtvrté epizodě podcastu Platformy na hraně se budeme bavit o legislativěošetřující platformovu praci nejenom v českém právu, ale v rámci celé Evropy.Socioložka Markéta Švarcová a ekonomka Alžběta Mangarella si k erudovanédebatě do studia pozvaly právničku a odborovou funkcionářku Šárku Homfray. Šárkapopsala právní rámec, v jakém se digitální platformy v českém prostředí nynípohybují a zmínila také proč je současné status quo pro platformy výhodné.Pozastavily jsme se ale také u toho, jaké, nejenom právní, dopady současný stavmůže znamenat pro samotné pracující. Lze předpokládat, že Evropská směrnice opracujících prostřednictvím platforem přinese v tomto ohledu významné změny. Coočekávat v příštích dvou letech na poli legislativy o platformové práci se dozvítev tomto díle Platforem na hraně.
Živý díl podcastu Moshpit z festivalu Beseda u Bigbítu v režii Kláry Bělíčkové se věnuje novinářskému projektu Okraj a novinařině v Moravskoslezském kraji. Hostkou totiž byla Klára Filipová z redakce Okraje. Existuje něco jako novinařina na okraji nebo v regionech? Jaké jsou nedostatky a problémy života v regionech, ale také specifické potřeby místních? Co taková práce obnáší? Co je to Bedřiška a co v Ostravě znamená pro bydlení a komunity? O tom a mnohém dalším v živém nahrávání podcastu Moshpit přímo ze stage! Klára Filipová je datová novinářka Českého rozhlasu, dříve pracovala v redakci Reportérů v České televizi. Vystudovala žurnalistiku a politologii. Je spoluzakladatelka nové redakce Okraj působící v Moravskoslezském kraji. A ve svém biu na instagramu píše, že má ráda smažák.Podpořte vznik dalších dílů Moshpitu:https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou
O změnách uvnitř Pirátské strany a jejích šancích na volební úspěch v nadcházejících volbách jsme si ve Studiu Alarm+ povídali s předsedou Pirátů Zdeňkem Hřibem.Podpořte vznik nových dílů v aktuální kampani Deníku Alarm:https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou
K výročí srpnové okupace Československa jsme natočili živé vydání literárního podcastu TL;DR. Vybrali jsme si proto dvě dobové knihy, které se vztahují k pražskému jaru: Sekyru Ludvíka Vaculíka a Vabank Alexeje Pludka.Podpořte vznik nových dílů v aktuální kampani Deníku Alarm:https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou
Umělecký dračák je jako laboratoř emocí: anto_nie a Orin o hrách, které nás učí být spolu.„Dračák” je kolektivní vyprávění, které hráčstvu umožňuje společně fabulovat lepší přítomnost, v kontrolovaném prostředí hry zpracovávat emočně náročné situace, jako je úmrtí nebo různé formy diskriminace, nebo ohledávat způsoby jak vystupovat ze společenských norem. Herní principy prosakují do výtvarného umění i divadla a na uměleckých akademiích fungují ateliéry herního designu. Poslechněte si rozhovor s Orin Rodriguez a Antonií, kteří*é deskové hry propojují s uměleckou praxí. Tento díl podcastu Raut je letní speciál – druhou polovinu dvouhodinové epizody tvoří audio záznam z průběhu role-playingové deskové hry Potvory, kterou spolu-vytvořila anto_nie společně s Maximem Shchapovem v rámci své diplomové práce na vídeňské akademii.—Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová za občasného použití zvuků z open source stránky Tabletop audio. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Malaskovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025
V pátek na Aljašce došlo po čtyřech letech k prvnímu setkání amerického a ruského prezidenta. Američané pro ruského diktátora rozvinuli červený koberec a Donald Trump nešetřil potleskem a úsměvy. K čemu toto setkání ale vlastně povede? A o čem si Donald Trump povídal se Zelenskym a evropskými politiky ve Washingtonu? Tomu všemu jsme se v novém dílu pořadu Studio Alarm+ věnovali s bezpečnostním analytikem Michalem Smetanou, ředitelem výzkumného centra Peace Research Center Prague, který momentálně působí na Institutu mezinárodních studií FSV UK.Podpořte naši redakci v kampani Alarm neškrtnou:https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou
Nová strana bývalého předsedy Labour Party Jeremyho Corbyna a Zarah Sultany ještě ani nevznikla, a už má stovky tisíc registrovaných podporovatelů. Její zakladatelské duo se netají ambicí vyhrát příští britské volby. Může nový projekt porazit vládu establishmentu i sílící krajní pravici? Proč je Británie v tak tristním stavu? O tom jsme v dalším díle Studia Alarm+ mluvili s odborářem a bývalý členem Labour Party Hynkem Halakucem.Alarm neškrtnou. Podpořte naší redakci pravidelným příspěvkemhttps://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou
O temném zákulisí pražské politiky, aktivitách reklamní agentury Advertes i o možnostech zlepšování pražského veřejného prostoru mluvíme s pražskou zastupitelkou Kristýnou Drápalovou.Podpořte vznik dalších pořadů v aktuální kampani Deníku Alarm:https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou
V posledních letech se stále více historických prací zabývá rozvojem turistiky a cestovatelství. Už méně pozornosti se ale věnuje ženám cestovatelkám, které se ve stále větší míře objevovaly už v 19. století, což je obecně období rozmachu cestovatelství a turistiky. Literární historička Veronika Faktorová, která minulý rok na podzim na toto téma spolupořádala konferenci, vysvětluje v novém dílu podcastu Dějiny bez konce jaké všechny překážky musely ženy překonávat k tomu, aby se mohly věnovat stále populárnějšímu cestovatelství. Shazován byl především vědecký přínos jejich cest, přičemž ženy v této době měly velmi omezený přístup ke vzdělání, především v přírodních vědách. I přesto byly cestopisy žen-cestovatelek stále oblíbenější. Dostávaly se totiž i na místa, kam se muži často dostat nemohli, nebo si ve svých spisech všímaly trochu jiných věcí, které se týkaly čtenářsky atraktivní každodennosti vzdálených a cizích krajin. Samostatným tématem jsou pak i manželky slavných cestovatelů, které se cestovatelských expedic nejen účastnily, ale také jim vykonávaly náročnou vědeckou pomocnou práci. O jejich roli během těchto výprav se ale téměř nikde nedočtete, byť bez nich by se slavní cestovatelé možná ani nedostali zpátky domů.Playlist:🤔 Tipy a novinky7:34 - 17:05☀️ Jan Pezda - Slunce, voda, vzduch⛴️ John Darwin - Unlocking the World💥 John Foot - Red BrigadesHlavní téma17:10 - 1:10:05Ženy cestovatelky v 19. stoletíLíbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastuhttps://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou
V literárním podcastu TL;DR se kromě obvyklého servisu a zábavných vsuvek tentokrát věnujeme nonfikci, knize Richarda Seymoura Disaster Nationalism: The Downfall of Liberal Civilization (2024). Seymour analyzuje globální rozklad liberálního řádu nejen s pomocí socioekonomických a politických souvislostí, ale například také psychoanalýzy.
O spolupráci Zelených s Piráty před parlamentními volbami a o možnostech zelené politiky v Česku vůbec jsme si dnes povídali s politikem Zelených a zastupitelem na Praze 3 Matějem Michalkem Žaloudkem.Podpořte vznik nových dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Beranidlo s hlavou Lenina, souboj hada Prahada s rytířem Pentalotem a pop-up městečko před parlamentem. Kolektiv Jezevky bojuje proti krizi bydlení, nerovnosti i globálnímu oteplování hravými performancemi, které mobilizují lidi napříč politickým spektrem. Jakou roli v akcích Jezevek hraje „zlobení“ a proč je potřeba dostat umělecké strategie mimo intelektuální bublinu galerií? —Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vzniká díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025
V novém dílu podcastu Moshpit si Hugo, Klára a Maťko povídají s umělcem Vladimírem Tunerem, který se pohybuje mezi dokumentárním filmem, angažovaným uměním, uměním ve veřejném prostoru, které zahrnují technické performance objektovou instalaci a intervenci s přesahem do aktivismu. S Turnerem si povídáme o jeho novém filmu Veřejně prospěšné práce, gentrifikaci, legalitě protestu a jak si vzít svoje město zpátky. Podpořte vznik dalších dílů podcastu:https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou
Česká politická scéna je stále rozdělená na dva masivní bloky. Piráti, kteří se snaží tvářit jako třetí cesta, přitom nedávají voličstvu jediný důvod se domnívat, že představují reálnou alternativu. „My tady ve studiu máme štěstí, že si stranu vybírat nemusíme. Můžeme kritizovat jak Babiše, tak Fialu,“ uvádí nový díl Studia Alarm šéfredaktor Jan Bělíček. Společně se Standou Bilerem a Magdalenou Duškovou tentokrát rozebírají, jaká je kondice takzvaného demokratického bloku, jak probíhají kampaně pro mladé a také to, zda jsou voličky a voliči ANO, SPD a Stačilo! hloupí, jak naznačují někteří političtí komentátoři.Alarm neškrtnou. V těžkých časech potřebujeme každého z vás https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou
Podcast Soundsystém pitvá čtvrté album novozélandské zpěvačky nazvané Virgin. „Popová mystička“ na něm mluví o pasti dospělosti nebo vnímání svého genderu.Podpořte vznik nových dílů:www.darujme.cz/projekt/1205779
„Jsi líná jako veš!“ říkali nám rodiče během dospívání. A dodnes se zdánlivý nedostatek aktivity pojí s odsouzením a opovržením. V novém díle Hysterie proto sdílíme, jaké máme zkušenosti se zahálením, odpočinkem i „ztrácením času“. Nemohla být pasivita ve škole spíš důsledkem špatného kolektivu? A máme z odkládání úklidu nebo byrokracie nějaký požitek, nebo spíš další stres?Za líné bývají koneckonců označovány i feministky, které odmítají pracovat druhou směnu nebo levice, která odmítá nedůstojné pracovní podmínky. Ministr Jurečka by dle svých slov nemakačenkům nejraději za lenost neplatil, protože kdo nepracuje, ať nejí. Je to ale opravdu lenost, když někdo není schopný vydělat dostatek peněz v dnešním světě? A pokud ano, kde se bere všechno to morální povýšení nad línými lidmi? Proč jsme pohoršeni, když někdo nemaká?Pokud máte rádi naši práci, podpořte vznik dalších dílů na portálu Darujme:https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou
O možné předvolební spolupráci SOCDEM a Stačilo! si ve Studiu Alarm povídali Jan Bělíček, Saša Uhlová a Pavel Šplíchal.Podpořte vznik nových dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Donald Trump má vždy pravdu. Kdo s tím má problém, bude deportován do Salvadoru.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
V nejnovějším dílu literárního podcastu TL;DR, který se odehrál živě na brněnském festivalu Obrfest, se věnujeme novele Constance Debré Love Me Tender.Podpořte vznik nových dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Se Sašou Uhlovou o její nové reportážní knize a vztahu české společnosti k ukrajinským běžencům. Kde se bere nenávist vůči uprchlíkům a jak s ní pracovat?Podpořte vznik nových dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Z české politiky zmizel zájem o klima dříve než se v něm vůbec objevil.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Po čem touží pracující dívky? A jaký je rozdíl mezi sběratelem umění a klientelou sexuálních služeb? Ve třetím díle podcastu o umění Raut diskutují Julia Rot a Martina Šikulová, tvůrkyně propojující sexuální práci s uměním. Skrze audiovizuální tvorbu rozbíjejí stereotypické představy o lidech v sexbyznyse.—Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025
Jak se funguje ženám ve vysoké politice? S jakými bariérami se musejí potýkat, s jakými útoky se setkávají a co naopak je v jejich práci povzbuzuje? A jak se do politiky vlastně dostaly? O tom a o mnohém dalším jsme si povídaly se dvěma poslankyněmi, Lucií Potůčkovou (STAN) a Klárou Kocmanovou (Pirátská strana).
V nové epizodě MOSHPITu Klára, Jakub a Hugo probírají s Alicí a Atillou současnou podobu uměleckého vzdělávání, aktuální problémy, kterým čelí umělecká scéna a rostoucí vliv umělé inteligence v umění. Dokážeme ještě rozlišit lidskou tvorbu od té, kterou generuje AI? Co čeká umělce v blízké budoucnosti – a co se právě teď děje v kulturní scéně? Podcast Moshpit přináší druhou část minisérie Umění v časech neklidu.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Nepokoje v ulicích amerických měst, zadržování opozičních politiků i vraždy zákonodárců ve státě Minnesota. Americká politika má za sebou hodně divoký týden a začíná se propadat do spirály politického násilí.Podpořte vznik nových dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
O izraelských útocích na Írán a následné reakci íránského režimu jsme si v dnešním Studiu Alarm Plus povídali s arabistou Jakubem Koláčkem.Podpořte vznik nových dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Děkan Fakulty sociální studií Stanislav Balík potopil v Senátu asistenty pro děti v prvních třídách i zrušení známkování. Místo sociálních věd si vystačil s ideologickými poučkami.Podpořte vznik dalších dílů pořadu:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Pavel Blažek hrál roli bodrého trouby z Brna tak dlouho a tak intenzivně, až s ní zcela zplynul. To neznamená, že netušil co dělá, že by to snad byla polehčující okolnost nebo že by snad za své kroky v bitcoinové kauze neodpovídal. Nejen o tom hovořili ve Studiu Alarm Magdaléna Dušková a Stanislav Biler spolu s Janem Bělíčkem. Probrali okolnosti kauzy, kličkování Blažka, Stanjury i premiéra Petra Fialy nebo kompetence Evy Decroix. Došlo také na servilní rozhovor Zlámalové a Dimuna s Blažkem v Infu.cz a nakonec i na vyhlídky ODS a koalice Spolu v blížících se volbách. Podpořte vznik nových dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
V novém dílu Hysterie rozebíráme, kdo všechno prodává naše data, jak se rozejít s telefonem i jestli je podle nás dobrý nápad pořídit si AI holku.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Současný úprk velké části společnosti na správnou stranu dějin vyvolává kontroverze v táboře propalestinských aktivistů. Ke změně postojů bychom měli být otevření.Audioverze textu od Saši Uhlové.
Hudební podcast Soundsystém si všímá umlčování hudebníků za názory týkající se genocidy v Gaze i používání symbolů odporu. Došlo i na nové nahrávky Adrianne Lenker, Kali Uchis nebo Smerz.Podpořte vznik nových dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Kauza „darované miliardy“ není jen o Blažkovi. Celá událost se mohla odehrát jen díky naprosté nekompetentnosti celého státního aparátu, jehož čelní představitelé neví, co se děje, a ani je to nezajímá.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Babička© Ivany Gibové, která nyní vychází v českém překladu, se stala slovenskou literární událostí roku 2023. Svou prozaickou Babičku ale vloni vydal i básník Pavel Novotný. Podivuhodné literární synchronicitě se věnujeme v nejnovějším díle literárního podcastu TL;DR.
O kauze Pavla Blažka, Tomáše Jiříkovského a miliardách v bitcoinech, které směřovaly na ministerstvo spravedlnosti s ekonomickým antropologem Martinem Tremčínským.Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka přijalo dar ve výši jedné miliardy korun od Tomáše Jiřikovského, který strávil několik let ve vězení za provozování nelegálního tržiště Sheep Market, na němž se prodávaly zakázané komodity včetně tvrdých drog a mnoha jiného. Pavel Blažek poměrně rychle na svou ministerskou pozici rezignoval a od té doby se média, politici, ale i veřejnost dohadují, co se to sakra vůbec stalo! A právě v tom jsme si chtěli v pořadu Studio Alarm+ udělat jasno s ekonomickým antropologem Martinem Tremčinským, který se ve své práci zaměřuje na analýzu kryptoměn.Podpořte vznik nových dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Počet míst na soukromých gymnáziích je v Praze stejný jako na těch veřejných. To nahrává movitým a vytváří v nejbohatším českém městě kastovní systém. Audioverze textu od Stanislava Bilera.
Česká veřejnoprávní média relativizují válečné zločiny v Gaze. Příkladem je David Borek v ČT a Jan Fingerland v České rozhlase. Ten považuje desítky tisíc zabitých za jakési obrazy a narativy, které prý zbytečně komplikují debatu.Podpořte vznik nových dílů pořadu:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Piráti v pondělí na pražském Smíchově zahájili svou předvolební kampaň, v níž se budou snažit udržet se v Poslanecké sněmovně a pokusí se získat zpět ztracenou důvěru voličů. A to s novým předsedou Zdeňkem Hřibem, který vystřídal Ivana Bartoše. Pirátský program, podobu kampaně i spolupráci se Zelenými probral Jan Bělíček s dalšími dvěma redaktory Alarmu – Sašou Uhlovou a Pavlem Šplíchalem.
V dalším dílu podcastu Pay Gap hovoříme o takzvané neformální péči a o situaci neformálně pečujících. Co je to neformální péče a kdo jsou neformálně pečující? Neformální péči lze definovat jako „péči poskytovanou osobě závislé na podpoře, pomoci a péči jejích blízkých rodinných příslušníků, příbuzných nebo známých, bez ohledu na to, zda a který nástroj ze systému sociální péče je v dané situaci relevantní“. Neformálně pečujeme o své blízké, typicky starší příbuzné, zejména v rámci tzv. sendvičové generace, nebo o děti se zdravotním hendikepem. Tento typ péče je v naší společnosti čím dál důležitější, a jak společnost stárne, potřeba a význam neformální péče nepochybně ještě poroste.Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.Chcete nás i vidět?Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Kariérní newsletter. Letos budeme skoro všude! V nejbližší době například v Knižních lázních. A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat.Napište námStále nás také zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.
Proč nejsou ženy nebo Romové součástí dějin antifašistického odboje? V druhém díle podcastu Raut se vydáváme na Vysočinu na křest Partyzánské stezky – audioprůvodce horáckou krajinou, zpracovávajícího mimojiné příběh romského partyzána Josefa Serinka. Umělecký projekt nám přiblíží jeho autor, intermediální umělec a badatel Martin Pfann. Ve druhé části podcastu si povídáme s umělkyní Erikou Meszárosovou o ženách ve Slovenském národním povstání, jejich zapojení v partyzánském odboji a o efemérních památnících, které pro ně Erika vytváří.Partyzánská stezka k poslechu: https://partyzanskastezka.bandcamp.comVíce o projektu Ženy v SNP najdete na IG profilu @zenyvsnp V tomto díle byly použity nahrávky koncertu sboru Drużyna, Ester Grohové a Ondřeje Merty a autorská hudba k Partyzánské stezce, kterou složila Ester Grohová.—Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025
V novém dílu Moshpitu jsme uvítali hned tři výrazné postavy současné česko-slovenské hudební scény: Adama Draguna z formace Berlin Manson, zpěvačku Mary April, která nedávno debutovala se svým albem Tangerines, a elektro producentku Mari. Společně otevíráme témata, která rezonují nejen v hudebním světě. Jak vypadá proces tvorby nové hudby? Do jaké míry může (a má) být hudba politická? Jakou odpovědnost s sebou nese role umělce v dnešní neklidné době? Autenticitu, angažovanost i osobní pohledy – to vše najdete v této nabité epizodě.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Když z české politiky odstraníme bizarní prvky, nic dalšího už z ní nezbyde.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
O Filipu Turkovi je v posledních týdnech slyšet asi víc, než by se samotnému Filipu Turkovi a Motoristům líbilo. Nejprve se Turek vyfotil na dálnici v rychlosti přes 200 kilometrů v hodině, následně přišlo datařské duo Kateřina Mahdalová a Michal Škop s článkem o Turkově závodění. Turek se chvástal tím, že je automobilový závodník, ale jeho zářezy opravdu nejsou nijak impozantní. V několika případech závodil sám proti sobě, párkrát jen proti jednomu protivníkovi a zásadní je samozřejmě jeho vítězství nad patnáctiletým chlapcem a oblastním lékařem. Co na tyto poslední kauzy říkají členové redakce Alarmu? A mají tyto aféry potenciál trochu zpomalit Turkův nástup do vrcholné politiky?Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:https://www.darujme.cz/projekt/1205779Pořiďte si knihu Až skončí práce:https://eshop.denikalarm.cz/az-skonci-prace/
Před necelým měsícem vydal rapper Edúv Syn nové album Mrdky mrdky je to kletba!, na kterém je slyšet úzkost a naštvanost z politické situace na Slovensku, ale třeba také nečekaně otevřené vyznání milostného citu. Bývalý pankáč se na desce také vrací ke své lásce k punku. Nahrávku provází skity s punkovými miniaturami a album končí coververzí klasiky Punk a pogo od skupiny Hrdinové nové fronty. Bavili jsme se ale i o tom, jak ho někdejší punková scéna svazovala a jak je rád, že rap je ve spoustě věcí mnohem otevřenější. „Zkoušel jsem zlomit kód toho, jak napsat rapový track, ale pokaždé jsem ho napsal jen, když jsem to vzdal,“ přiznává v rozhovoru Edúv Syn, který si na novou desku pozval Fvck_Kvlta, Cringe Prince nebo THC Luna G. Mrdky mrdky je to kletba! je pro něj stejně jako všechny předchozí desky jen shrnutím určitého období a věcí, které v něm prožíval, a teď už se dívá do budoucnosti na další nahrávku.Proč má Edúv Syn rád kočky a proč naopak nejí rajčata? Co říká na aktuální dění na Slovensku a co přinesly do rapu holky? Poslechněte si rozhovorový speciál podcastu Soundsystém s Karel Veselým a Norou Třískovou.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Co nám o současné politice říká to, že lidé jako Donald Trump dnes vyhrávají volby? Jaké milníky nás v posledních dekádách k tomuto vývoji nasměřovaly a jaký vývoj je možné očekávat?Po nějaké době se redakce Alarmu opět objevila v Brně. V Kabinetu MÚZ jsme 14. května pořádali večírek společně s festivalem Beseda u Bigbítu, na němž zahrál rapper Anki, písničkářka Barbora Hora se svou kapelou nebo Bernard z brněnského kolektivu Fungus. Večer ovšem zahájila důležitá debata o aktuální geopolitické situaci, kterou připravil a moderoval šéfredaktor Alarmu Jan Bělíček. O Trumpovi a novém světovém řádu společně s ním diskutovali politoložka Anna Pospěch Durnová z Vídeňské univerzity a politolog Pavel Barša působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Právě záznam z této debaty vám nyní přinášíme.Anna Pospěch Durnová se domnívá, že zvolení Donalda Trumpa je součástí širšího příběhu o selhání emancipačních hnutí druhé poloviny 20. století. „Příběh emancipace – ať už jsou to menšiny, náboženské menšiny, genderová identita –, který píšeme od šedesátých let 20. století a v němž se tvrdí, že se máme snažit o nějakou všeobecnou spravedlnost a vytvářet spletitý příběh emancipace a toho, že na tomto světě můžeme nějak pospolitě žít, se pro Trumpovi voliče stává hrozbou, na kterou je potřeba reagovat – klidně i radikálně,“ říká v debatě Anna Pospěch Durnová. Připomíná také, že Trumpovy kroky jeho voliči nepovažují za skandální, ale za něco, čemu tleskají.Pro Pavla Baršu je to jen jedna část příběhu a za důležitější považuje selhání liberální globalizace. Globalizace a digitalizace podle něj zpřítomnila i těm nejchudším lidem realitu ekonomických a společenských nerovností, které v posledních dekádách výrazně akcelerují. Právě to přináší společenskou deziluzi a frustraci. „To přináší obrovský resentiment. Lidé, kteří jsou na opačném konci společenské hierarchie i díky novým technologiím a smartphonům v reálném čase vidí obrovské majetky a blyštivý život bohatých. Je to globální panoptikum nerovnosti,“ říká Pavel Barša. Podle něj sledujeme také zánik meritokracie a představy, že lidé jsou v životě za svou snahu po zásluze odměněni.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Nový díl Studia Alarm se věnuje hladomoru v Gaze, změnám vnímání Izraele ve světě i posunu v rétorice izraelských politiků. V novém díle Studia Alarm, který jsme poprvé natáčeli v našem novém studiu, si Jan Bělíček povídal s Davidem Scharfem a Sašou Uhlovou o situaci v Gaze. Situace je kritická, více jak dva měsíce blokády pro Gazany znamenají, že trpí hladem, a zároveň je izraelská armáda stále bombarduje. V posledních týdnech sledujeme, že se kritika Izraele u nás i ve světě stupňuje. Španělský premiér Pedro Sánchez nedávno označil Izrael za genocidní stát a prohlásil, že Španělsko s takovými státy neobchoduje. Emmanuel Macron zase prohlásil, že izraelská politika v Gaze je ostudná, načež ho Benjamin Netanjahu označil za pomocníka Hamásu.Důvodů, proč evropští politici Izrael začínají kritizovat, je víc. Jednak porušil příměří a začal znova bombardovat Gazu, kam nepouští žádné jídlo ani jinou pomoc. Izraelští představitelé se zároveň netají s tím, že chtějí provést v Gaze etnickou čistku. Proto je pro evropské představitele stále těžší stát na straně Izraele. Změna rétoriky souvisí s radikalizací izraelské společnosti a také s efektem Trumpa, který rezignoval na jazyk lidských práv. Přestože si přes 70 procent Izraelců přeje, aby se rukojmí vrátili a válka skončila, izraelská vláda už otevřeně deklaruje, že rukojmí nejsou jejich prioritou a i kdyby se vrátili, chce plán etnické čistky dokončit. Zároveň se v izraelské společnosti normalizují genocidní výroky a společnost se posouvá ke krajní pravici. Je otázka, zda světové společenství dospěje do bodu, kdy dokáže odsoudit genocidu a vytvořit tlak na Izrael, aby ji přestal páchat. Duch doby se posouvá, což by se nestalo bez nasazení lidí, kteří protestují proti tomu, co se v Gaze děje. Na druhou stranu některé státy jako například Německo nebo USA omezují svobodu slova právě v souvislosti s tímto tématem. V České republice se stupňuje tlak na politiky, kteří ke genocidě zatvrzele mlčí, a senátoři dokonce plánují slyšení o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Jediný senátor, který se proti tomu razantně vymezil, byl Pavel Fischer, který nápad označil za podporu extremistických hlasů v Izraeli a atak na mezinárodní právo. Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Konzervativci se sjeli, aby hledali společnou řeč. Našli ji v nenávisti vůči všemu a všem, koho označují jako progresivní či woke.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Divadelní režisérka a herečka Daniela Špinar procházela v letech 2021 až 2024 náročným obdobím, které zachytila v deníkové knize Zápisky z tranzice. Nakumulovaný stres ve funkci umělecké šéfky činohry Národního divadla i iniciativa Nemusíš to vydržet na DAMU byly z velké míry zapříčiněny přetrvávajícím lidským a uměleckým konzervatismem českého divadla a společnosti, jenž se Daniele z velké míry personifikuje v osobě šéfa ND, pedagoga DAMU a také chladného manipulátora Jana Buriana. Pod profesním tlakem se navíc v Daniele prolomily věci, které svým workoholismem dosud vytěsňovala a nepřipouštěla si je. Totiž, že není gay muž, ale heterosexuální trans žena. Na více než čtyřech stech stránkách sledujeme bouři hledání sebe sama, svého pravého já, dosud skrytého pod různými strachy i traumaty, a taky autorčinu druhou pubertu – doslova na vlně nástupu ženských hormonů. Na konci textu se potkáme se skutečnou Danielou a nikoliv Danielem, stromem, který uschl, jak lze symbolicky použít jednu z terapeutických představ, popisovaných v knize.Podpořte vznik dalších dílů:www.darujme.cz/projekt/1205779
Soundsystém: Hudba, která voní. Jenny Hval zpívá na nové desce o parfémech jako transportérech vzpomínek by Alarm
V novém dílu podcastu hovoří Šárka Homfray a Lucie Václavková o tom, jak nám kontakty pomáhají na naší profesní cestě, ale také o tom, na co si dát při navazování známostí pozor a čeho se vyvarovat. S tématem nového dílu podcastu máme zkušenosti dost rozmanité. Zatímco Lucie na podkladě kontaktů nacházela už své první brigády, Šárka hodně dlouho prostě odpovídala na inzeráty. Obě ale už řadu let pěstujeme velmi vybranou síť kontaktů, díky které nám přicházejí projekty či zakázky, nebo nám pomáhá nacházet expertky do našeho podcastu. I takto se tvoří sociální kapitál, jak ho popsal sociolog Pierre Bourdieu. Kromě toho, jak se tvoří a jak je užitečný, upozorňuje ale i na tendenci nechávat si sociální kapitál pro sebe nebo nejbližší okolí – a to skutečně není náš přístup.Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.Chcete nás i vidět?Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter, protože letos budeme skoro všude! A pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Představení Kuchyňské porno, o které je řeč v této epizodě, můžete podpořit tady.Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.
SPD se spojila s dalšími extremisty, aby si spolu došli do sněmovny pro pravidelnou měsíční rentu. Voličům slibují například potraviny za ceny, se kterými by čeští zemědělci zkrachovali do Vánoc.Podpořte vydání dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Letos si připomínáme osmdesát let od porážky nacismu a konce druhé světové války. O jak společensky a politicky citlivé téma se jedná svědčí už jen neustálý boj o odstranění či zachování různých pomníků a soch, které jsou s koncem války spojovány. Naposledy se podobná kauza objevila v souvislosti s pomníkem Rudoarmějců v Litoměřicích. Zatímco během komunistického režimu si oficiální politika paměti připomínala pouze Rudoarmějce, od devadesátých let jsme se přesunuli do opačného extrému, kdy jsme zcela přijali západní interpretaci konce války a hledáme v minulosti sebemenší náznak odboje napojeného na Západ, přičemž ignorujeme, nebo vytlačujeme vzpomínání na Rudou armádu, či partyzánský odboj, který byl spojený se sovětským vojenským velením. Promarnili jsme příležitost vytvořit si svůj vlastní příběh o konci druhé světové války, který by vyvažoval oba přepjaté výklady minulosti. Ruská invaze na Ukrajinu opět znemožnila tuto debatu vrátit na stůl a pokračujeme v ideologickém přerámování druhé světové války v antikomunistický příběh, kdy se normalizují i kolaboranti a váleční zločinci. Dnes se proto stále častěji hovoří o osvobození Rudou armádou jako o nové okupaci. Otázka osvobození Československa sovětskými jednotkami ale není zdaleka jediné téma, kterému se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce věnujeme. S koncem války je spojeno také téma násilí, které se na našem území projevuje zejména až ke konci války. Nacisté při ústupu využívali k vyřízení posledních účtů protipartyzánské jednotky, které vypalovaly vesnice zejména na Valašsku. Musíme ale mluvit také o českém násilí na Němcích. Ve veřejném prostoru si připomínáme pár incidentů, kdy docházelo k vraždění Němců, ale rozsah násilí na Němcích byl daleko větší. Němci se týrali, upalovali zaživa, topili v řekách, nebo znásilňovali. To vše za podpory státních institucí. Proč si nepřipomínáme Slovenské národního povstání? Jak to bylo s Vlasovci během pražského povstání? A jak máme přistupovat k sochám a pomníkům, které připomínají druhou světovou válku ve veřejném prostoru? Do podcastového dílu jsme si pozvali historka Jaromíra Mrňku z Německého historického ústavu ve Varšavě.Playlist:🤔 Tipy a novinky6:50- 13:07🕯️ Limity lidskosti: Politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944–1946🌻 Evergreen talkshow📚 Sergej Radchenko - To Run the World: The Kremlin's Cold War Bid for Global Power📚 Vladislav Zubok - The World of the Cold WarHlavní téma13:15 - 1:38:25💥 Vzpomínání na druhou světovou válkuLíbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastuhttps://www.darujme.cz/projekt/1205779
Ursula Sereghy vzbudila před čtyřmi lety velkou pozornost debutovým albem OK Box, které mezi nejlepší desky roku zařadil i britský magazín Quietus. Zatímco debut do značné míry odrážel pocity izolace, které jsme zažili během globální pandemie, novinka Cordial je podle pražské experimentální hudebnice spíše psycho-magickým nástrojem, kterým si do života vepsala pocit domova a zážitky z „budování funkční komunity“, ve které se cítí dobře. V rozhovoru přiznává, že letošní deska je „méně dekonstrukce a více field recordings“, a větší prostor dostává i její hlas. I když na nahrávku směřovala hlavně pozitivní emoce, v poslední době se naučila být taky víc naštvaná.Jak se Ursule Sereghy jako hudebnici z východní Evropy daří ordinovat si sebevědomí? Jak se vyrovnávala s prokletím druhého alba a co pro ni znamená pražský hudební prostor Synth Library? Poslouchejte speciální díl Soundsystému, jehož hostkou byla pražská hudebnice respektovaná na evropské scéně experimentální hudby.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Co se stane, když spojíme jídlo a umění? V prvním díle nové řady podcastu Raut se bavíme s umělkyněmi Barborou Gábovou a Františkou Malaskovou o jedlých instalacích a designových hostinách nebo o chlebě jako udržitelném sochařském materiálu. Díl prostupuje sedmichodové kunsthistorické menu připravené kurátorem Piotrem Sikorou.
V novém dílu podcastu TL;DR jsme si povídali o povídkové sbírce J. A. Pitínského s názvem Domácí potřeby. Kniha se příliš neloučí s postmoderním východiskem a v tuzemsku hýčkanou literární tradicí. Jejich kvalita ale přece jen převyšuje stále se občas vyskytující, ale už unavené a zasekávající se výboje představivosti. Fantaskno se také rychleji okoukává než realističtější přístupy a nároky na ně jsou značné. Pokud text navíc dosahuje mistrných výšin, snadno se může stát čtenářsky nepřístupným. Jak moc přístupné nebo trvanlivé budou povídky Domácích potřeb, nevíme, za TL;DR jsme si ale tuto fenomenologickou literární kratochvíli užili. Trochu také mluvíme o tom, co znamená „dobře psát“, o jihovýchodomoravském maloměstském standardu i o okouzlení v očích toho, kdo se dívá z okna vlaku cestou do Uherského Brodu. Identifikujeme Pitínského literární potutelnost i stopy psilocybinu. Tolik o starém bílém muži s pořadovým číslem nekonečno. Více samozřejmě v podcastu.Podpořte vydání dalších dílů podcastu:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Podcast Kolaps pokračuje ve speciální sérii o Donaldu Trumpovi a trumpovské politice. Tentokrát jsme se zaměřili na některé intelektuální výboje, které byly dlouhou dobu na naprostém okraji americké veřejné diskuze, ale dnes se posouvají přímo do centra Trumpovy administrativy. Temné osvícenství, korporátní feudalismus a státy řízené výkonnými řediteli největších technologických korporací: i o těchto konceptech se dnes mluví v souvislosti s prezidentstvím Donalda Trumpa. Speciálně viceprezident JD Vance se přátelí s celou řadou lidí, kteří se ještě nedávno pohybovali na samotném okraji krajně-pravicové ideologie ve Spojených státech. Ještě před Trumpovou inaugurací se ovšem v New York Times objevil dlouhý rozhovor s bloggerem Curtisem Yarvinem, který na internetu dlouho vystupoval pod přezdívkou Mencious Moldbug.Byl to jeden z momentů naznačující, že se neoreakcionářské myšlení posouvá do centra americké veřejné debaty. V tomto myšlení je také zapleten miliardář Peter Thiel, který dlouhodobě finančně podporuje JDho Vance i Curtise Yarvina. Co se to ve Spojených státech vůbec děje a jak jsme se do této situace dostali? O tom jsme si v novém dílu podcastu Kolaps povídali s amerikanistou, překladatelem a teoretikem Vítem Bohalem, který momentálně působí na Orientálním ústavu Akademie věd.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Během několika měsíců jsme se dostali od sebevědomého Trumpova chvástání, že uzavře mír mezi Ukrajinou a Ruskem do 24 hodin, ke stavu, kdy mír možná nebude vůbec.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Donald Trump během své první inaugurace v roce 2016 vzýval heslo America First. Co všechno v sobě toto heslo obsahuje? Není to pouhý bonmot, ale historický odkaz amerického antiimigračního hnutí první poloviny 20. století v čele s Ku-Klux-Klanem. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se proto rozhodli podívat na ideologické kořeny americké ultrapravice v meziválečné éře 20. století. Vliv hnutí se následně ve třicátých letech transformoval ve spolupráci s nacistickým Německem a gradoval až do prvních let druhé světové války, kdy se hnutí America First v čele s Charlesem Lindberghem snažilo držet USA mimo evropský válečný konflikt. Japonský útok na Pearl Harbor jejich snahy nakonec definitivně zhatil. Do jaké míry ve světě dominoval vědecký rasismus a jak ovlivňoval imigrační politiku USA? Tyto a další otázky jsme probírali v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s australskou historičkou Sheilou Fitzpatrick o její nové knize Lost Souls (Ztracené duše). Ta se věnuje osudu nuceně vysídlených osob ze zemí východní Evropy, které se po konci války ocitli z různých důvodů v Německu a Rakousku. Velká část z těchto lidí se následně nechtěla vrátit zpět do svých rodných zemí, které byly nyní pod kontrolou Sovětského svazu. Jak tuto situaci řešily Spojenci? Jak na to reagovali Sověti? A jaký byl život v táborech? Sheila Fitzpatrcik patří k výrazným postavám světové historiografie. Svou vědeckou kariéru zasvětila zejména studiem stalinismu a Sovětského svazu, obdobím čistek a politických procesů, na který se dívala mimo jiné také pohledem zdola. Mezi její nejznámnější tituly patří například kniha Každodenní stalinismus, ve kterém zkoumá stalinismus a Sovětský svaz ve třicátých letech pohledem různých společenských vrstev.Playlist:🤔 Tipy a novinky6:50- 20:10🌊 Námořníci českých zemí a Ústecka🌻 Mlčící jaro: umění a příroda 1930-1970🐎 Čingischán 📚 Lyndal Roper - The Summer of Fire and Blood. German Peasants' War📚 Dagmar Herzog - The Question of Unworthy Life: Eugenics and Germany’s Twentieth CenturyHlavní téma32:40 - 1:21:35🧠 Ideologické kořeny americké ultrapravice v první polovině 20. století💬 Rozhovor s Sheilou Fitzpatrick1:21:50 - 1:46:20Co si přečíst k tématu?Sarah Churchwell - Behold, America: A History of America First and the American DreamJames Q. Whitman - Hitler's American Model: The United States and the Making of Nazi Race LawLíbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastuhttps://www.darujme.cz/projekt/1205779
O rozmanitosti většinou mluvíme v souvislosti s naším jídelníčkem. Proč je ale diverzita důležitá i v produkci potravin? Jsou Češi opravdu výborní houbaři? Co je to radikalizace chuti a jak se naše chutě standardizují? Budeme v budoucnu jíst brouky, anebo pěstovat maso mimo zvířecí tělo? Nebo nás čekají jen halucinace z podvýživy? O budoucnosti produkce potravin hovoří v novém dílu podcastu Na rozcestí antropologové Varvara Borisova Lukáš Senft.Varvara Borisova a Lukáš Senft pracují na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR na projektu „Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti (CoRe)“ v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský. Lukáš Senft v rozhovoru zmiňuje také svůj výzkumný projekt „Fytoterapie v době postindustriálního metabolismu: Biosociální zkoumání sběru, oběhu a užívání léčivých rostlin v Česku“ podpořený Programem podpory perspektivních lidských zdrojů – postdoktorandů (AV ČR).Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.
Nový díl Studia Alarm se věnuje Hnutí pro život, Alianci pro rodinu, ale také Velké Británii a kontroverznímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle nějhož nejsou trans ženy ženy. „Jan Gregor, společně s Janou Jochovou nejviditelnější tvář ultrakonzervativní organizace Aliance pro rodinu, je i v tomto roce opět na výplatní pásce ministerstva spravedlnosti,“ otevírá nový díl Studia Alarm Jan Bělíček a připomíná tak spolupráci, na niž jsme upozornili minulý týden. Na otázky, proč ministerstvo spravedlnosti dává práci Janu Gregorovi, a s čím jim tento ultrakonzervativní lobbista vůbec radí, jsme stále nedostali odpověď.Spolupráci politiků a antigenderového hnutí se redakce Alarmu věnovala opravdu do hloubky v sérii Mezi Bohem a ultrapravicí, která může být aktuální také v kontextu plánovaného sobotního Pochodu pro život. Na této akci Hnutí pro život sice najdeme líbivé slogany jako „někdy stačí prostě pomoct“ nebo „mít ségru je cool“, pravý cíl této organizace (jak ostatně přiznal i Radim Ucháč) je nicméně zákaz interrupcí, což zároveň znamená omezení lékařské péče pro ženy. Magdalena Dušková v novém díle studia Alarm připomíná historii i ideologické zázemí těchto aktivistů. Předseda Ucháč například stával v ulicích s drastickými a krvavými fotografiemi zvířecích embryí a s nápisem STOP GENOCIDĚ.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Jan Bělíček, Standa Biler a Saša Uhlová si v novém dílu Studia Alarm povídali o vztahu Čechů k dětem, nedostupném vzdělání a o násilí na dětech i na ženách během velikonočních svátků.Podpořte vznik nových dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Rozhodly jsme se zaměřit na profesi, kde ženy (ale vlastně ani muži) nemají zrovna na růžích ustláno. O tom jak se žije a pracuje ženám v architektuře jsme si povídaly Alžbětou Brůhovou a Adélou Pečlovou, zakladatelkami spolku Architektky, a členkami výzkumného týmu projektu Pracovní podmínky mladých architektů a architektek. Není překvapením, že profese architekta v 21. století není to samé, jak tomu bylo v období první republiky. Tenkrát bylo ženám teprve dovoleno architekturu začít studovat, teď už jich je na fakultách o něco více, než mužů. Přesto se stereotyp toho, že architektura není obor pro ženy, stále poněkud drží.Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.
Chce trojice poslanců SPOLU poslat Hysterii do vězení? V novém díle Karolína s Magdalenou řeší, odkud pramení touha zakazovat komunismus a jaká je současná politická situace v zemi.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Kolaps pokračuje ve speciální sérii věnující se trumpovské Americe a změnám, které v souvislosti s prezidentstvím Donalda Trumpa sledujeme. Tématem číslo jedna posledních dní je tak trochu revoluční Trumpova celní politika, kterou aplikoval takřka na všechny své obchodní partnery, ale vzápětí ji zrušil. S politickým ekonomem Danielem Šiterou jsme řešili dopad případných cel na střední Evropu a Česko, ale taky německý merkantilismus a ekonomickou strategii Evropské unie i evropských zemí.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Hlavním tématem nového dílu je jeden z románů širšího výběru Magnesie Litery za fantastiku Zatloukání hřebů Viléma Koubka. Koubek nás zavede do nerdského univerza subžánru found footage, kdy je třeba konstatovat, že skrze několik vypravěčských rovin využívá především postmoderní literární nástroje. Zdá se tedy, že jakkoliv se ve vážné literatuře postmoderna rozhodně spíše vyčerpala, produktivní zůstává třeba zde, kde se občerstvuje vstřebáním dalších mediálních kontextů, inspirací a způsobů vyprávění.Zatloukání hřebů a jeho urbexová zápletka nás taky uvrhla do vzpomínek na paneláková dětství, potkany a kuřecí mrtvolky. Nakonec ale nadšení (či přinejmenším radost) z Koubkova románu mírníme hodnocením jeho nevelké přesvědčivosti v historickém tedy komunistickém kontextu děje. I zde tak ale možná vyvstává fenomén, jak si mladší ročníky uzpůsobují historická vyprávění – když se tu socialismus proměnil ve východisko hororu.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Ještě před pár měsíci patřil Babiš k největším fanouškům autokrata Donalda Trumpa. Tvrdil, že mají stejný program a stejné cíle. Během eskalace celní války se na svá slova pokusil zapomenout. Z obdivu zbyla jen červená čepice.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Ve Studiu Alarm se sešli Jan Bělíček, David Scharf a Stanislav Biler, aby se spolu pokusili přijít na to, co Donald Trump sleduje svými cly, jaká je za nimi logika a jaké mohou mít důsledky pro Spojené státy i pro svět.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
To, co Sabinu Vassilevu napadne jako první, když si vzpomene na práci pro Herkula je permanentní pocit uspěchanosti. Nejen na to v třetí epizodě podcastu Platformy na hraně se socioložkou Markétou Švarcovou a ekonomkou Alžbětou Mangarellou přišla řeč. V čem je jiné být kurýrka než kurýr a jak se asi tak může člověk cítít, když zaměstnavatel, konkrétněji tedy algoritmus nepočítá s tím, že není robot? Je to práce osamělá nebo naopak jste stále s někým kontaktu? Kulturní antropoložka Sabina Vassilevou, která se v rámci svého etnografického výzkumu nechala zaměstnat jako kurýrka, nám představila základní parametry své práce již v minulé epizodě. Tentokrát půjde hlouběji, dozvíte se, v čem platformy mystifikují a jak to tedy doopravdy je s tou kýženou flexibilitou a možností pracovat, kdy se Vám zachce. Podcast vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Jaké jsou feministické vize budoucnosti? Audioverze textu Magdaleny Duškové.Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Trump ukazuje, že je možné změnit úplně všechno. Místo cen vajec bychom mohli zachránit planetu. Termíny reálné a nereálné ztratily smysl.Podpořte vznik dalších dílů.https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Výhružky Evropě, snaha o anexi Grónska, Panamského průplavu nebo napjaté vztahy s Kanadou i Mexikem – tak aktuálně vypadá geopolitické působení nového kabinetu Donalda Trumpa. Je za ním nějaká koherentní strategie? Jaký sleduje Trumpův kabinet cíl a co od něj můžeme očekávat? Na domácí půdě se opozice zatím spíše hledá, zatímco represe rostou. Vzpamatuje se Demokratická strana z druhého Trumpova zvolení a jakou bude mít strategii? O aktuálních otázkách domácí i zahraniční americké politiky mluvil v Kolapsu amerikanista Jan Hornát, který aktuálně působí na Katedře severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Když nemáte výsledky, zkuste bránit hodnoty. Koalice Spolu nabarvila staré tváře novými barvami. Pod nimi se však loupou staré fráze a dávno vyhořelé duše.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Partu kolem podcastu Moshpit v novém dílu doplnili Vojtěch Michal z Iniciativy nájemníků a nájemnic a Klára Polívková, která pochází z Chlumce nad Cidlinou, ale dnes žije na jedné z pražských kolejí. Co si mohou pronajímatelé k nájemcům dovolit? Jaké jsou tipy a triky při stěhování se do nových bytů? Co dělá Iniciativa nájemníků a nájemnic a jak se do ní zapojit? Proč moderátoři nejsou schopní vypočítat základní matematické počty? A měli bychom mít právo v bytech kouřit? Dozvíte se v novém Moshpitu.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Zdravý životní styl byl do velké míry ukradený značkami proteinových nápojů, předraženého oblečení nebo trendy nedostupných fitness center (kde občas hraje i techno). Jenže sport může být obrovsky nápomocný, když vše okolo vypadá temně. Endorfiny se vyplavují nehledě na politický systém, což pomáhá autorkám podcastu Hysterie zůstat v dnešní době alespoň částečně funkční. Jak ale sportovat, abychom nenaskakovaly na fatfobní narativy dokonalé postavy? A existuje něco jako antikapitalistický přístup ke cvičení?Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Nástup fašismu v Irsku, dezorientovaná liberálka i dinosauří zápasy v bahně. To všechno obsahuje aktuální díl literárního podcastu TL;DR. Nepomíjíme žhavé kauzy českého literárního prostoru jako pokus o vyloučení Egona Bondyho z piedestalu undergroundu nebo výchovu chlapců k fotbalu a sexuálními zneužívání dívek. Podrobně se věnujeme románu Paula Lynche Píseň proroka, který v roce 2023 získal Bookerovu cenu a který popisuje nástup totality a občanskou válku v Irsku. Nakonec, že literární je politické, ví každý pravidelný posluchač TL;DR. A nezapomněli jsme ani na Brno, jemuž by slávu mohla vrátit už jen obnova mokřadu, jímž kdysi bylo.Posloucháte rádi naše podcast? Podpořte finančně naši prácihttps://denikalarm.cz/podporte-alarm/
V této epizodě jsme se rozhodly věnovat pozitivním stránkám ženského leadershipu, konec konců o tokenkách i o včelích královnách už jsme mluvily v jiných epizodách a hodně prostoru jim věnujeme i v knížce. Samy máme zkušenosti rozmanité a stejně rozmanité jsou jak představy, tak zkušenosti našeho posluchačstva. Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Moc nás těší, že se kniha dostala do nominací na cenu Magnesie Litera v kategorii publicistika.Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.
Hostkou dalšího speciálního dílu, kam si posádka podcastu Soundsystém zve lidi z hudební sféry, byla pražská hudebnice a producentka Amelie Siba. Přišla nám představit své nejnovější album This May Be The Only Way 2 Heaven. Bavili jsme se o udržovaní duševního zdraví, o stigmatizaci i romantizaci smutku, vztahu k vlastnímu tělu i sexualizaci ženského vzteku. Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Administrativa Donalda Trumpa zásadně mění, jak v Evropě uvažujeme o obraně a bezpečnosti. Trumpova nevypočitatelnost, schopnost příjemně si popovídat s Vladimirem Putinem a řeči o tom, že by si brzy rád zabral Grónsko, Evropany přivádí k otázce, jestli se stále mohou spolehnout na svého tradičního vojenského partnera ze Spojených států. O tom, v jakém stavu je toto spojenectví a v jakém stavu jsou evropské armády, jsme si povídali s bezpečnostním analytikem Vojtěchem Bahenským, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a také na Peace Research Center Prague.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Generální ředitel Jan Souček, který před rokem a půl vystřídal Petra Dvořáka, je často obviňován z normalizování instituce a tupení kritické publicistiky a investigativy. Nedávno dostal od Rady české televize důtku, což jeho pozici dál oslabuje. Pravděpodobný vítěz podzimních sněmovních voleb a tedy i příští premiér Andrej Babiš hodlá Českou televizi i Český rozhlas zásadně zreformovat, zrušit koncesionářské poplatky a financovat je ze státního rozpočtu, tedy fakticky ji dostat pod kontrolu státu. Spolu s tím chce zrušit tvorbu zábavných pořadů s odůvodněním, že konkurují komerčním stanicím. Nejen o budoucnosti České televize, o její nezávislosti a smyslu si ve Studiu Alarm povídali Standa Biler, Saša Uhlová a Pavel Šplíchal.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Platforma Re-set nedávno vydala svou studii o pojišťovnách ve střední a východní Evropě. Pojišťovny mohou podle této organizace hrát zásadní roli při našem přechodu na čistější zdroje energie, které nebudou přispívat k oteplování zemského klimatu. Kromě pojišťoven se ale v rozhovoru dostaneme ještě k druhému tématu, jemuž se Re-set dlouhodobě věnuje, a to jsou podnikatelské aktivity nejbohatšího českého miliardáře Daniela Křetínského. Do studia za námi dorazili Katarína Kováčová a Radek Kubala z Re-setu.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Do druhého dílu podcastové série Platformy na hraně si socioložka Markéta Švarcová a ekonomka Alžběta Mangarella pozvaly hostku, která ví o platformové práci úplně všechno, zvenku i zevnitř. Sabina Vassileva je kulturní antropoložka, která několik měsíců pracovala jako kurýrka pro rozvoz potravin. Její zkušenost vyvrací mýty o flexibilní a autonomní práci s dobrým výdělkem. Barvitě popíše stres a uspěchanost, blikající appku, nekonečné klikání - a taky dny, které sice strávíte za volantem, ale kvůli srážkám si nevyděláte skoro nic. Jak je to možné? To se dozvíte, pokud si pustíte tento díl podcastové série Platformy na hraně.Podcast vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Druhý nástup Donalda Trumpa do prezidentské funkce otřásl nejen s domácí americkou politikou politikou, ale s celým mezinárodním řádem a výrazně zasáhl i Evropu. Zejména o scénářích pro Evropu jsme si povídali s politoložkou Zorou Hesovou z Ústavu politologie Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Jak by vypadal svět bez peněz? A je opravdu nemožný? Audioverze textu Magdaleny Duškové,Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Odpůrci klimatických opatření si vymysleli nový bič proti záchraně planety. Kupodivu je nenapadlo škrtat věci, které mají rádi, ale klidně si je můžeme odpustit. Třeba více dálnic nebo jaderných reaktorů.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Streamovací služby se tváří, že po éře ilegálního stahování zachránily hudební průmysl. Ve skutečnosti ale hudbu zapletly do dalších problematických vztahů, které degradují její význam. Třeba je řešením návrat k fyzickým nosičům. Audioverze textu Karla Veselého.
Už čtyři měsíce probíhají v Srbsku protesty studentstva a občanské společnosti proti současné vládě Aleksandara Vučiće. Rozbuškou byla tragická událost v Novim Sadu, kde se zřítila část nedávno zrekonstruované budovy vlakového nádraží. Od té doby takřka nepřetržitě pokračují protesty, odstoupil předseda vlády a na sobotu se plánuje velká demonstrace přímo v Bělehradě, která znervózňuje vládní představitele. V novém Studiu Alarm si o těchto událostech povídáme s Ninou Djukanović, doktorandskou výzkumnicí na univerzitě v Oxfordu, která se zaměřuje na protesty proti těžbě lithia v Srbsku, a analytičkou klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Jak se na východě Asie realizují sny o utopii s pomocí technologického pokroku a kam nás to může zavést? Audioverze textu Karla Veselého.Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
V Okně na západ Pavly Horákové se potkaly dva koncepty: jednak téměř katalogizační zachycení reálií dětského života na pražském sídlišti v druhé polovině osmdesátých let, jednak dynamika dvou postav, Davida a Marty, které symbolizují vítěze a poražené roku 1989. Jak to funguje a jestli to něco říká o povaze normalizace a také následující transformace, řešíme v aktuálním vydání podcastu TL;DR. Nechybí ani obvyklé rubriky včetně cyklofašistického okénka, knižních tipů a tentokrát se po nějaké době bude také hlasovat!► Jste pravidelným posluchačem podcastu TL;DR, ale ještě nepřispíváte pravidelně na Alarm? Připojte se ke komunitě podporovatelů.https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Kare Veselý► znělka Jonáš Kucharský
Část českých politiků nekriticky oslavuje Donalda Trumpa, další část zatím hledá svoji pozici a události posledních týdnů nekomentuje. To ovšem neznamená, že se v Česku nic neděje – koaliční vláda vedená ODS dál vládne, schvaluje zákony a zavádí opatření, která budou mít dopad na životy lidí v této zemi. Saša Uhlová, Pavel Šplíchal a Magda Dušková si povídali o asociálních opatřeních stávající české vlády i samospráv z poslední doby.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Jak vypadaly „ekotopie“ od úsvitu ekologického uvědomění po solarpunk? A zachrání nás úprk na zahrádky? Audioverze textu Karla Veselého ze série Sny o utopii.Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stifung v Praze.
Tématem první epizody podcastu Platformy na hraně je znevýhodnění. Socioložka Markéta Švarcová a ekonomka Alžběta Mangarella se bavily o tom, v jakých oblastech se platformy využívají, jaká úskalí, ale třeba i výhody může práce pro nějakou z nich znamenat. Na tyto a další otázky odpovídala politoložka Kateřina Smejkalová z think thanku Friedrich Ebert Schtiftung. V této epizodě se dozvíte, proč lidé chtějí pracovat pro platformu a do jaké míry je to volba svobodná. Jak to v praxi vypadá, když někoho řídí algoritmus? Platformová ekonomika totiž podle Kateřiny není to samé jako ekonomika sdílená. Přináší totiž značná rizika, která nesou na bedrech především pracující. Chcete vědět proč? Pusťte si první díl naší nové edice o platformové práci.
Začátkem prosince došlo V Sýrii po několika dekádách ke svržení vlády diktátora Bašára Asada a do čela státu se dostali někdejší islamističtí povstalci z organizace Hajját Tahrír al-Šám. V pozici hlavy tohoto státu je dnes bývalý člen al-Kájdy známý pod přezdívkou Abú Muhammad al-Džaulání. O Sýrii se dnes ovšem mluví hlavně kvůli kvůli násilným střetům. Některé články naznačují, že dochází k mučení a vraždění syrských alavitů, tedy příslušníků menšiny, která podporovala režim diktátora Bašára Asada. Jak vypadá situace v této zemi čtvrt roku po převratu? O tom si povídáme s bezpečnostním analytikem a odborníkem na dění na Blízkém východě Janem Daniele z Ústavu mezinárodních vztahů a Katedry Blízkého východu na Filozofické fakultě UK v Praze.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Posádka hudebního podcastu Soundsystém kromě nových desek řeší i možností hudební kariéry v závislosti na společenském postavení. Až bude prostor populární hudby přístupný jen bohatým, bude to strašná nuda. Po vyhlašovacím ceremoniálu Brit Awards na začátku března pogratuloval britský publicista Simon Price na sociální síti Bluesky vítězům a zároveň připomněl, že Charli XCX, AG Cook nebo Last Dinner Party shodně navštěvovali soukromé školy, jejichž školné do příspěvku také vložil. „Děkuji, že jste nám ukázali, že lidé z obyčejných poměrů mohou dosáhnout na vrchol populární hudby, té nejvíce rovnostářské umělecké formě,“ dodal ještě publicista sarkasticky. Neoliberální politika posledních čtyř dekád v Británii úspěšně rozložila systém státního školství, který umožnil vzdělání inovátorům britského popu od Johna Lennona přes Davida Bowieho po Pulp. Dnešní mladí muzikanti z chudých poměrů takové štěstí už nemají. Podle průzkumu média Youth Music je zastoupení nižších společenských tříd v popových žebříčcích ve srovnání se sedmdesátými léty poloviční. Znamená to, že hudbu už od nynějška budou dělat jen bohatí?Podpořte vznik dalších dílů podcastu:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Turek v podstatě netuší, co se okolo něj děje. Zmatenost maskuje opakováním vět po čínském velvyslanci, Donaldu Trumpovi nebo Muskovi. Větší přehled o světovém dění má i leták z Penny marketu.Podpořte vznik dalších dílů pořadu:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Události spojené s prezidenstvím Donalda Trumpa zahlcují všechno a všechny. V pátek v Oválné pracovně vyvrcholila roztržka Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jen dva týdny před tím byla většina evropské politické reprezentace otřesena projevem viceprezidenta Spojených Států J. D. Vancem. K tomu Trump zavádí cla na všechny strany a další ještě mají přibýt. Na domácí půdě pak výrazně úřaduje DOGE, tedy Muskova agentura pro efektivitu, která se pokouší o brutální osekání státu. Ve studiu Alarm komentují poslední kroky Donalda Trumpa Jan Bělíček, David Scharf a Pavel Šplíchal.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Téma této epizody opravdu není příjemné, ale právě proto je o něm potřeba mluvit. Se sexuálním obtěžováním se v práci setkáváme častěji, než bychom si chtěli připustit. Co nám o tomto jevu říkají výzkumy? Jaké formy se objevují nejčastěji? Vychází klasická představa šéfa obtěžujícího sekretářku z reality? A jaké strategie bychom měli a mohli zaujmout? Do studia jsme si tentokrát pozvaly socioložku a demografku z RILSA - Výzkumného institutu práce a sociálních věcí, Renatu Kyzlinkovou. Ta se jednak dlouhodobě věnuje studiu práce, jednak je autorkou unikátního výzkumu Sexuální oběžování na pracovišti, který proběhl pod záštitou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice v roce 2024 a zaměřil se zejména na situaci ve veřejné sféře.Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.
Před německým parlamentními volbami i po nich je o předsedovi německých lidovců Friedrichu Merzovi hodně slyšet. Jeho rozhodnutí prosadit tvrdší protimigrační politiku společně s krajně-pravicovou AfD spustilo obří protesty po celé zemi. Merz každopádně kontroverze vzbuzuje dál a těsně před volbami například o politicích sociální demokracie a zelených mluvil jako o „levicových bláznech“. V podcastu Studio Alarm jsme se o jeho politickém stylu bavili s politoložkou Kateřinou Smejkalovou, která Merze považuje za velmi prchlivého a nediplomatického politika.Největším překvapení voleb byl však úspěch levicové strany Die Linke, která výrazně bodovala u mladších voličů. Tuto stranu volila více než třetina mladých německých žen, zatímco necelá čtvrtina mladých mužů volila nejčastěji AfD. Die Linke měla velmi svěží předvolební kampaň zaměřující se na pozitivní budoucnost Německa a tematizující celou řadu tradičně levicových politik. Její největší hvězdou byla volební lídryně šestatřicetiletá Heidi Reichinnek, která se zapsala do německé veřejné debaty především plamenným projevem proti spolupráci Friedricha Merze s AfD. Die Linke tak nabídla lákavou antifašistickou politiku pro vzdělanější voliče s velkých německých měst. Otázkou pak zůstává, kdo dokáže oslovit méně vzdělané a neprivilegované voliče s německých periferií.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Politici se v posledních týdnech zaklínají mantrou, že se svět změnil a my musíme realitu přijmout. Se zjištěním, že by realitu mohli sami měnit si neví rady.Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Místo silného Česka nabízí Babiš vizi podřízené kolonie. Tleská všem Trumpovým krokům a tvrdí, že on je spojenec amerického prezidenta v Česku. Spojenec vládce, jehož cílem je devastace evropského kontinentu.Podpořte vznik dalších dílů pořadu:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Před třemi lety začala válka Ruska proti Ukrajině. Do Česka zamířily statisíce Ukrajinek a Ukrajinců. Česká podpora Ukrajině je často uváděna jako jedna či dokonce jediná pozitivní věc na současné vládě. Ve srovnání s předchozí migrační krizí byl český přístup prakticky opačný a často vzbuzoval až pocity blížící se hrdosti. Nicméně během tří let postupně chladla podpora veřejnosti i vlády a právě na tyto změny v přístupu v uplynulých letech a na výhled do budoucna se zaměřilo redaktorstvo ve Studiu Alarm ve složení Saša Uhlová, Pavel Šplíchal a Standa Biler. Statisíce příchozích z Ukrajiny lidí zdůraznily všechny slabiny českého státu, jako je zoufalý nedostatek bydlení, chybějící místa ve školách a sociální systém, který je pro Ukrajince rovnou nedostupný. Díky tomu, že pracují, platí daně a nemají nárok takřka na nic, se stát může chlubit tím, že na válečných běžencích dokonce dokáže vydělat. S koncem války se však automaticky změní i status statisíců lidí a budoucnost je i s ohledem na blížící se změnu vládu nejasná pro všechny.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Donald Trump má čím dál šílenější výroky o válce na Ukrajině, obvinil Ukrajinu z rozpoutání války, Volodymyra Zelenského nazval diktátorem, který nechce ve své zemi volby. Každému asi musí být jasné, že Spojené státy už nejsou naším spojencem a že by Evropa měla urychleně jednat. Pokud by někdo sledoval dění ve světě skrz reakce českých politiků, moc by se toho nedozvěděl. Převážně o tomto rozpačitém mlčení bylo další studio Alarm.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Celosvětově úspěšná videohra Kingdom Come 2 vyvolala větší vlnu zájmu o český středověk. Hlavním tématem se sice ještě před vydáním hry stala otázka, jestli není až moc woke, protože v ní může dojít ke gay romanci dvou hlavních protagonistů, potkáte tam černošskou postavu v roli cestovatele, a objevují se tam různé národnostní menšiny, ale po jejím vydání se už spíš hovořilo o pěkném herním prostředí, zábavné hratelnosti a skrytým popkulturním referencím. Na hře je ale důležitá ještě jiná věc. Zatímco v popkultuře je období středověku často vykreslováno jako období chudoby, dřiny a smrti, tak Kingdom Come se podařilo z tohoto obrazu středověku vymanit. Nový díl podcast Dějiny bez konce jsme ale zasvětili především období husitství vzhledem k nedávnému úmrtí předního českého historika, medievisty a husitologa Františka Šmahela. Zhodnotili jsme jeho odkaz a dílo. Především jeho nejzásadnější počin Husitskou revoluci. Podívali jsme se také na to, jak husitství vykreslovala česká historiografie od 19. století do konce komunismu a následně v devadesátých letech. Součástí dílu je také rozhovor s medievistou Martinem Šormem, se kterým jsme probrali jak historiografii husitství, tak i současný obrazu husitství v popkultuře a společnosti. Nezkrácenou verzi rozhovoru si můžete poslechnout na Substacku.Playlist:🤔 Tipy a novinky6:02- 20:10📚 Sheila Fitzpatrick - Lost Souls: Soviet Displaced Persons and the Birth of the Cold War📚 Stanislav Holubec - Krkonoše tří národů. Zrod a proměny moderní turistiky v letech 1860 - 1960Hlavní téma20:20 - 52:20🧠 Husitství v historiografii a popkultuře💬 Rozhovor s Martinem Šormem52:30 - 1:25:20Co si přečíst k tématu?František Šmahel - Husitská revoluceFrantišek Graus - Živá minulost. Středověké tradice a představy o středověkuPetr Čornej - Jan ŽižkaJan Randák - V záři rudého kalicha. Politika dějin a husitská tradice v Československu 1948–1956Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastuhttps://www.darujme.cz/projekt/1205779
Pozice samotných platforem je dobře známa, protože jejich reklamy nelze ve veřejném prostoru přehlédnout: nabízejí svým „partnerům“, nezávislým kontraktorům, flexibilní, autonomní a dobře zaplacenou práci. Perspektivu samotných pracujících však slyšíme zřídka, zpravidla jen při občasných protestních akcích. Proto pro vás Alarm připravil sérii článků a podcastů o skutečných podobách platformové práce. Audioverze textu Markéty Švarcové a Alžběty Mangarelly.Text vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Posádka Podcastu Soundsystém startuje vedle toho klasického ještě nový formát, do nějž si bude zvát na rozhovory hudebnictvo, které má co říct. Úplně první hostkou byla rapperka Arleta, jež na konci ledna vydala své debutové album Toxic Rodeo a tak se otázky točily hlavně kolem něho. Naše oblíbené kočky tedy nahradily koně a rapový lifestyle zase dostihy a rodeo, i když všechno zmíněné k sobě zase nemá tak úplně daleko. Arleta na desce představuje unikátní country-rapovou fúzi, ještě o něco zajímavější ale jsou témata, o kterých mluví ve svých písních. "Přijde mi, že ta nejvíc feministická věc, kterou můžu udělat, je mluvit o všem otevřeně, tak jako to dělala Samantha Jones," říká Arleta s odkazem na seriál Sex ve městě. Dá se z Prahy vrátit ke klidnému životu na maloměsto? Kde jsou hranice feministických pouček a jak přežít, když se z života stane rodeo? To všechno se dozvíte v rozhovoru s Arletou.Arleta svoji desku pokřtí 19. února v pražském klubu Bike Jesus.
Po sérii dílů literárního podcastu TL;DR o českých prózách přišel čas na time-out a tedy non fikci. Sáhli jsme po novince německého novináře a autora veleúspěšné a šokující knihy o drogách ve třetí říši Totální rauš. Novinka Na tripu: Nacisté, CIA a úsvit psychedelického věku mapuje o něco známější historii LSD a také magických hub a psilocybinu. Ohler napsal opět velmi čtivou knihu, v níž popisuje souvislosti, které budou dost možná nové i pro zasvěcenější psychonauty.Kromě filmových a literárních tipů také zmiňujeme další případ pokusu o rozklad kulturní instituce na Slovensku. Tentokrát jde o Slovenské literární centrum a jeho nového ředitele Gustáva Murína, aktuálně jednu z tváří slovenské dezinfoscény, která se ocitla ve vedení kulturní instituce. DemoláCIA našej demokracie – od Havla po Šimečku je pak jedna z jeho novějších knih, jíž se v podcastu podivujeme. Zatímco Murín je přesvědčen, že demokratické politiky uměle vyrábí americká zpravodajská služba CIA, Ohler pro změnu popisuje jednu z možných motivací atentátu na prezidenta J. F. Kennedyho – a obecně tažení CIA proti psychedelikám a zároveň jejích pokusů o ovlivňování politické situace v některých zemích, a to kupodivu s pomocí LSD.V podcastu jsme se tak bezděčně dostali na hranici infa a dezinfa, což našim posluchačům s dobrou pamětí mohlo připomenout díl o Doppelgangerovi Naomi Klein. Právě Klein v této knize, jejíž překlad pod názvem Dvojnice zanedlouho vyjde v Alarmu, popisuje letitou praxi zatajování a překrucování informací ze strany oficiální politiky i byznysu jako určité know-how, které antisystémové struktury jen převzaly a rozvinuly – cynik by řekl do absurdní dokonalosti.https://donio.cz/podporte-ceske-vydani-knihy-naomi-klein
Není pochyb o tom, že se mění trh práce a kariéry jsou teď mnohem variabilnější, než jak tomu bylo v dřívějších generacích. I když zrovna neměníme místo nebo obor, proměňuje se i samotná práce. I tak ve veřejné debatě panuje dojem, že se nám práci měnit nechce. Jak připomíná Lucie, data ukazují, že dobrovolná fluktuace je u nás o něco nižší, než jak je tomu v průměru zemí OECD. Přesto ročně činí asi 15 procent a zhruba 10 procent lidí u nás aktivně hledá práci. Nejčastějším důvodem bývají peníze, ale u nespokojených lidí je důvodem ke změně i lepší kolektiv nebo lepší náplň práce. Lidé, kteří jsou se svou prací v zásadě spokojení, pak kromě peněz mění práci například kvůli lepší dostupnosti nebo flexibilitě. A mimochodem, když jsme u těch peněz – aby nás vyšší výplata přiměla změnit práci, musí to být opravdu markantní rozdíl 20 a více procent. Rizika a nejistota spojená s novým zaměstnáním jsou totiž relativně vysoká, příliš velký podíl lidí u nás nemá dost peněz na to, aby si vytvořili finanční rezervu, a to ani nemluvíme o nákladech, které by přineslo třeba stěhování.Měníme rádi práci, nebo se tomu naopak pokud možno vyhýbáme? Jaký vliv to má na údajně „zamrzlý“ trh práce? A co by se mělo stát, abychom toužili po změně?📕 Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilita, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.
Míra obdivu a patolízalství místopředsedy ODS k řádění Donalda Trumpa nemá v českém veřejném prostoru konkurenci. Po takovém dně možná nechodí ani fanoušci Putina.Podpořte vznik dalších dílů pořadu:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Všichni na nich jsme a nejspíš také budeme. O sociálních sítích se ve Studiu Alarm bavili Romana Guryčová, Karel Veselý a Standa Biler. Redaktorstvo zabrousilo do minulosti sociálních sítí a přes nultá a devadesátá léta se dostalo až ke stěnám pravěkých jeskyní. Nicméně debata se věnovala především současnosti. Hosté se shodli, že dokud budou lidé sociálními bytostmi, budou je sociální sítě přitahovat. Facebook je takový globální hřbitov, kde každý někoho máme, a spolu s Messengerem slouží jako Zlaté stránky pro 21. století. Odchod ze sítí je sice možný, ale může mít podobu vyhnanství či samoty. Otázkou spíše je, jak sítě reformovat nebo kam utéct ze současných platforem ovládaných toxickými „broligarchy“ napojenými na Donalda Trumpa. Zatím se zdá, že by třeba BlueSky mohl být životaschopnou alternativou, byť spíše pro ty, kdo teskní po starém Twitteru, než že by dokázal zaujmout uživatelstvo Instagramu.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Britská hvězda FKA Twigs žila několik měsíců v Praze a chodila na techno do klubů, jako jsou Ankali nebo Bike Jesus. Zažila zde taneční osvícení, které podle svých slov vtělila do nové, velmi očekávané desky Eusexua. Ta je plná sci-fi beatů a basových linek, které mají odrážet transcendentální rozměr zážitku klubové noci. Když ale v rozhovorech mluví o pražských akcích jako o „úžasných techno ravech ve skladištích Východního bloku“, posádka Soundsystému v tradičním složení Michaela Peštová, Nora Třísková a Karel Veselý se samozřejmě trochu ošívá. Posádka Soundsystému dále popisuje své koncertní zážitky ze začátku roku, výrazné lednové desky a také singlové hity v rubrice Jednohubky. Rubrika Co nás sere? vám v souvislosti s jednou aktuální kauzou připomene, že lidé na alternativní hudební scéně by se k sobě měli chovat tolerantně bez ohledu na zásluhy nebo šediny – nakonec všichni jsme na tom v dnešní bídě zhruba stejně.Jaký lék ordinuje FKA Twigs na traumata? Jak se Míša snaží vylepšit zimu své kočce, co zažila Nora v Athénách a proč utrácí Karel svoji výplatu za tranceové desky z devadesátých let? Poslouchejte nejnovější vydání hudebně-kočičího podcastu Soundsystém.Posloucháte rádi naše podcasty? Podpořte nás v kampani na Darujme.czhttps://www.darujme.cz/projekt/1205779
Ignorování nerovnosti a tříd vrátilo do hry nacionalismus, a to nejen v Maďarsku, Polsku, Slovensku nebo Česku. Závěrečný díl série Dohánění Západu skončilo. Audioverze textu Pavla Šplíchala.Vznik textu podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
V dalším dílu série Dohánění Západu skončilo se dozvíme, jak se v Polsku, Česku a Maďarsku změnily sociální politiky v reakci na ekonomickou krizi po roce 2008. Audioverze textu Pavla Šplíchala.Vznik textu podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Mezi nadšené příznivce autoritáře Donalda Trumpa patří senátor ODS Hraba. Kdykoli se někde objeví návrh koketující s ultrapravicí, Hraba bude stát minimálně poblíž.Podpořte vznik dalších dílů Všichni tady umřeme:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Přinášíme další text ze série Dohánění Západu skončilo – tentokrát o fungování maďarského autoritářského neoliberalismu. Audioverze textu Pavla Šplíchala.Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Climate models play a crucial role in the current understanding of ongoing climate change and thus influence policy decisions. Yet there is little public debate about climate models, how they work, or their history.We have discussed what the history of different global modelling models is and what different categories of modelling we might encounter or what limitations they have in climate issues with Beatrice Cointe. We look at climate models based on thermodynamics, biosphere models or models based on systems theory.It is the category of models based on systems theory, called 'integrated assessment models', that Beatrice Cointe focuses on. In the podcast, she summarizes their history, as well as the debates around problematic aspects of modeling. She also mentions how work on these models continued across the Iron Curtain even during the rigid Cold War.Beatrice Cointe also talks about where the 1.5°C target came from in the Paris Agreement and why the target of around 2°C has a slightly different history and how it relates to the fate of small island states. We also took a closer look at what emissions scenarios are, how many there are and what they all contain.This episode was recorded thanks to the support of Heinrich Böll Stiftung in Prague.
Klimatické modely hrají zásadní roli v současném porozumění probíhající klimatické změně a tím zasahují i do politického rozhodování. Přesto se ve veřejné debatě o klimatických modelech, jak fungují, jakou mají historii a podobně, příliš nemluví.S Beatricí Cointe jsme tedy probrali, jakou mají historii různá globální modelování a na jaké různé kategorie modelování můžeme v klimatické problematice narazit nebo jaká mají omezení. Podíváme se na klimatické modely založené na termodynamice, modely biosféry či modely vycházející ze systémové teorie.Právě na kategorii modelů vycházející ze systémové teorie, které se nazývají „integrované vyhodnocovací modely“ se Beatrice Cointe zaměřuje. V podcastu shrne jejich historii, ale i debaty kolem problematických aspektů modelování. Nebo třeba to, že práce na nich pokračovala napříč železnou oponou i v době tuhé studené války.Beatrice Cointe se také dotkne toho, kde se v Pařížské dohodě vzal cíl 1,5 °C a proč má poněkud jinou historii cíl kolem 2 °C a jak souvisí s osudem malých ostrovních států. Podíváme se blíže i na to, co jsou to emisní scénáře, kolik jich je a co všechno obsahují.Podcast vzniká za podpory nadace Heinrich Böll Stiftung.
Na začátku autoritářské vlády maďarského Fideszu byl neoliberální rozvrat, paradoxně vedený levicí. Audioverze textu Pavla Šplíchala.Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Média veřejné služby dlouhodobě selhávají při referování o dění v Izraeli a Palestině. Českou veřejnou debatu tak nekultivují, ale naopak přispívají k dehumanizaci Palestinců a normalizaci kolektivní viny. Audioverze textu Saši Uhlové.
První text ze série Dohánění Západu skončilo věnované ekonomikám současné visegrádské čtyřky. Polsko jako mnohem větší a v roce 1989 mnohem chudší země za posledních víc jak třicet let ekonomicky Českou republiku skoro dohnala a v některých ukazatelích dokonce předehnala. Co se stalo na severu jinak? A šlo to i u nás? Audioverze textu Pavla Šplíchala.Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Lídryně AfD Alice Weidel se v rozhovoru s Elonem Muskem na sociální síti X snažila udělat z Hitlera komunistu. Zakrývá tím silné vazby AfD na neonacismus a rámuje druhou světovou válku jako antikomunistický příběh. Audioverze textu Ondřeje Bělíčka.Chtěli byste poslouchat více audioverzí textů, které vychází na našem webu? Podpořte Alarm v právě probíhající kampani na Darujme:https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti#informace
Čtvrtý rok své existence zahajuje podcast TL;DR rozpravou nad románem Miroslava Hlauča Letnice. Zatímco za okny hajluje nejbohatší člověk planety a jeho prezident se v obklopení poněkud netradiční administrativy pokouší rozbít geopolitický řád, který platil do minulého týdne, TL;DR se noří do světa, kde je všechno naopak po staletí neměnné, a nadto ještě méně komplikované než v pohádce pro nejmenší. Letnice se odehrávají v mytickém časoprostoru prostoupeném jemným erotičnem, alkoholem a mazlivými vlky, kam si čtenář může přijít odpočinout nejen před nastupujícím digitálním fašismem, ale i dalšími znejišťujícími jevy současného světa. A podle všeho tak nejeden čtenář činí více než ochotně. Jde skutečně o tak kvalitní literární sedativum? ► Jste pravidelným posluchačem podcastu TL;DR, ale ještě nepřispíváte pravidelně na Alarm? Připojte se ke komunitě podporovatelů.https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Čeští politici rádi mluví o slabé Evropě. Je to přitom jejich jediná politika.Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaně:https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
Některé ženy v USA vyhlašují celibát. Je to funkční strategie? A co jiného dělat v době, kdy sledujeme masové omezování našich práv?Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaněhttps://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
Jan Bělíček, Standa Biler a Pavel Šplíchal debatovali o inauguraci Donalda Trumpa a reakcích z české politiky. Ze samotné inaugurace vypíchnul Standa Biler klobouk Melanie Trump a výšku Barona Trumpa vyčnívajícího z davu. Jan Bělíček v souvislosti s přímým přenosem okomentoval výběr hostů ve studiu ČT, kde si notovali ultrakonzervativec a homofob Roman Joch s pravicovým liberálem Michaelem Žantovským. Tuto nepříliš pestrou skladbu ve studiu doplnil, krom amerikanisty Jana Beneše na telefonu, Marek Koten z “naprosto nezávisle” znějící organizace Republicans Overseas nebo Dušan Neumann, jehož hlavní kvalifikací nejspíš bylo, že nějaký čas žil ve Spojených státech. Česká televize tím podle Pavla Šplíchala připomněla svoji strategii zvát hosty relativizující ultrapravici, kterou si zkusila už v létě po francouzských volbách do sněmovny, kdy si i moderátorka zaspekulovala, jestli Národní sdružení není už spíš normální pravicovou stranou. Nejsmutnější však je, že česká reprezentace se raduje z vítězství někoho, kdo otevřeně říká, že chce Evropu ponížit a rozvrátit. Bez sjednocené Evropy zůstanou hlasy jednotlivých států v mezinárodním měřítku slabé a neschopné se prosadit.Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaněhttps://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
Současná italská pravice rámuje vzpomínání na druhou světovou válku jako antikomunistický příběh. Cílem je ukončit údajnou hegemonii levice. Audioverze textu Davida Brodera, který vyšel v rámci série Rozklad poválečného antifašismu.Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Mark Zuckerberg ohlásil konec cenzury a kontroly faktů na sítích spadajících pod společnost Meta, a to ve prospěch svobody dezinformací a krajní pravice. Nejedná se jen o projev oportunismu. Kdysi liberální Silicon Valley se zradikalizovalo a minimálně jeho nejbohatší členové vlastnící sociální sítě a investiční fondy se výrazně posunuli doprava. Jak k tomu došlo a jaké to může mít následky? O tom v novém Studiu Alarm diskutují Karel Veselý, Jan Bělíček a Stanislav Biler.Pokud rádi posloucháte naše podcasty, podpořte nás v aktuální kampani!https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
Babiš nabízí fúzi komunismu s kapitalismem pomocí ezoteriky, Fiala sází na manifestační techniky koučů a prodejců hrnců.Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaněwww.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
Polské vzpomínání na druhou světovou válku se dodnes pohybuje v napětí mezi zamlčováním polské spoluúčasti na holokaustu a zjednodušeným vyprávěním o hrdinném polském odboji. Audioverze textu Magdaleny Saryusz-Wolske, který vyšel v rámci série Rozklad poválečného antifašismu.Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Chorvatský antifašismus ustál období relativizace válečných a poválečných dějin během devadesátých let po rozpadu Jugoslávie i pokusy o rehabilitaci krajní pravice. Antifašismus je dodnes pevnou součástí chorvatské společnosti. Audioverze textu Martina Jelínka která vychází v rámci série Rozklad poválečného antifašismu.Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
V Evropě desítky let převažovalo přesvědčení, že ve vztahu k Rusku podpora vzájemného obchodu povede ke sbližování a vzájemně prospěšné spolupráci. Geopolitické zájmy ustoupily obchodní kalkulaci. Evropa se otevřela závislosti na ruských fosilních palivech a zároveň ignorovala všechny jeho imperiální výpady. Nakonec tak financovala vyzbrojení svého největšího nepřítele. Jak je možné, že Evropa tak dlouho ignorovala varovné signály stále agresivnější a imperiálně laděné Ruské federace? Jakou roli v tom hraje fosilní byznys a korupce v politice? A jak fosilní paliva ovlivňují geopolitiku a přispívají k autoritářské vládě a násilí v politice? A také jak z toho dnes ven?Veli-Pekka Tynkkynen, odborník na ruskou energetickou a environmentální politiku z Helsinské univerzity v nové epizodě podcastu Heatwave odkrývá, jak se závislost na fosilních palivech stala klíčovým nástrojem moci Vladimira Putina. Tynkkynen, autor uznávaných knih The Energy of Russia: Hydrocarbon Culture and Climate Change a novinky How Europe Got Russia Wrong: Energy, Violence, and the Environment, vysvětluje, nejen to, jak Kreml využívá ropu a zemní plyn k prosazování svých geopolitických cílů i jak systematicky buduje „uhlíkovou kulturu“ pro domácí publikum stejně jako šíří popírání závažnosti klimatické změny. Fosilní paliva se tak stávají klíčovou součástí ruské státní propagandy v budování představy silného ruského impéria.pozn. Omlouváme se za předchozí nepovedenou verzi dílu podcastu, která omylem vznikla při chybném exportu.Podcast vzniká díky podpoře nadace Heinrich Böll Stiftung v Praze.
Uplynulý rok byl v domácí politice v podstatě unylý a bezbarvý. Dramatičtější bylo dění v zahraničí, kde vedle pokračování války Ruska proti Ukrajině a genocidy v Gaze byl hlavní událostí návrat Donalda Trumpa. Co to pro svět může znamenat, jsme rozebírali zvláště v části týkající se nového roku. Žijeme v časech, kdy je možné cokoli. Budoucnost je nejasná a ve veřejném prostoru politici říkají věci, které bychom ještě před pár lety považovali za nemožné. Jednou z nich je, že nastupující americký prezident Donald Trump vyhrožuje okolním zemím podobně, jako to dosud dělal Vladimir Putin.Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaněhttps://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
Nejlepší nahrávky roku 2024 spojují výrazné ženské hlasy, které nabízí útěk z nevábné reality dneška. Na tom se shodla posádka Soundsystému v rekapitulačním dílu, který nabízí souhrn nejvýraznějších trendů, desek i hitů uplynulého roku. Obzvláštní pozornost jsme věnovali trojici Charli XCX, Chappell Roan a Sabrina Carpenter, kterým podle nás patřil rok 2024. Každá po svém ukazuje, jak se vyrovnávat s tlaky, které přináší život v kapitalistické dystopii. Pochvala zazněla i na adresu domácích hudebníků jako GbClifford, Klara Wodehn, Berlin Manson nebo Edúv syn.Kromě bilancování jsme se věnovali i tradičním rubrikám, v nichž jsme doporučovali nahrávky z minulého měsíce, vzpomínali na výrazné koncerty a vybírali, na co se těšíme v následujících týdnech. V sekci Co nás sere to znovu schytala streamovací služba Spotify, která si vyrábí vlastní ghost artists, i nová slovenská hymna, která nám připomíná vojenský pochodový marš, což je v souvislosti s tím, co se v zemi děje, dost děsivé.Jednohubky 2024Edúv syn – No FutureKlara Wodehn / badfocus – tancovat for hoursLa Goony Chonga – AttitudeTop 10 Soundsystému za rok 2024 (bez pořadí)Petr Bursa – Heart’s HaloRafael Toral – Spectral EvolutionDJ Anderson do Paraiso – QueridaoNadine Shah – Filthy UnderneathAstrid Sonne – Great DoubtChanel Beads – Your Day Will ComeKim Gordon – CollectiveBerlin Manson – Poor But SexyGbClifford – My Heart Is Bigger Than the Grief Inside of ItCharli XCX – BratPosloucháte rádi naše podcasty? Podpořte nás v kampani na Darujme.czhttps://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
Poslední díl roku 2024 podcastu Dějiny bez konce jsme věnovali ohlédnutí se za uplynulým rokem v historii. Probrali jsme sérii o rozkladu poválečného antifašismu, kterou připravovali pro Alarm Ondřej Bělíček a Ondřej Crhák. Zastavili jsme se zejména u posledního rozhovoru s Martou Havryshko o vzpomínání na druhou světovou válku na Ukrajině, kde v souvislosti s probíhající válkou s Ruskem v současné době dominují krajně pravicové paměťové narativy. Ondřej Bělíček pak na toto téma doplňuje, že se těší v příštím roce na vydání nové knihy historika Quinna Slobodiana, která se věnuje ideologickým kořenům americké krajní pravice, trumpismu, ale také jak a kdo tyto myšlenky šíří v Evropě. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Thomasem Martinem o jeho knižní novince The End of Empires and a World Remade: A Global History of Decolonization (Konec impérií a přetvoření světa. Globální dějiny dekolonizace), která vyšla v nakladatelství Princeton. Thomas Martin působí jako profesor na univerzitě v Exeteru a je považovaný za předního odborníka na dějiny francouzského kolonialismu.✏️ Tipy:Jan Slavíček, Eduard Kubů - Politika v družstvech - družstva v politiceHistorie-Otázky-Problémy 2024/2: Sociální a kulturní dějiny vojenstvíLibor Denk, Barbora Dietrichová, Vojtěch Kessler (edd.) - Šťastné a veselé. České Vánoce ve vzpomínkách pamětníkůAlan P. Marcus - Confederate Exodus📚 Co si přečíst k tématu?Série textů a rozhovorů Rozklad poválečného antifašismuJulian Jackson - France on TrialQuinn Slobodian - The Hayek's Bastards: Race, Gold, IQ, and the Capitalism of the Far Right❤️ Děkujeme za Vaši podporuPosloucháte rádi podcast Dějiny bez konce a chtěli byste podpořit vznik dalších dílů? Podpořte nás v kampani na Darujme:https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
For decades, the prevailing belief in Europe has been that, in relation to Russia, the promotion of reciprocal trade will lead to rapprochement and mutually beneficial cooperation. Geopolitical interests have given way to commercial calculations. Europe has opened itself up to dependence on Russian fossil fuels, while ignoring all its imperial forays. In the end, it financed the armament of its greatest enemy. How is it possible that Europe ignored the warning signs of an increasingly aggressive and imperialist Russian Federation for so long? What role does the fossil fuel business and political corruption play in this? And how do fossil fuels influence geopolitics and contribute to authoritarian rule and violence in politics? And also how do we get out of it today?In a new episode of the Heatwave podcast, Veli-Pekka Tynkkynen, an expert on Russian energy and environmental policy from the University of Helsinki, reveals how dependence on fossil fuels has become a key tool of Vladimir Putin's power. Tynkkynen, author of the acclaimed books The Energy of Russia: Hydrocarbon Culture and Climate Change and the new How Europe Got Russia Wrong: Energy, Violence, and the Environment, explains not only how the Kremlin is using oil and gas to advance its geopolitical goals, but also how it is systematically building a "carbon culture" for domestic audiences as well as spreading denial about the severity of climate change. Fossil fuels are thus becoming a key part of Russian state propaganda in building the image of a strong Russian empire.
Konec roku se v literárním podcastu TL;DR nesl ve znamení zkoumání českého kulturního mainstreamu. Kromě několika filmových tipů jsme glosovali anketu Kniha roku zaniklých Lidových novin, kde jsme zjistili, co čtou rádi muži kolem šedesátky. Hlavní pozornost posledního letošního vydání se ale upřela na velmi úspěšnou knihu fejetonů Marka Ebena Myšlenky za volantem 2. Což je, jak se nakonec ukázalo, četba zdaleka ne tak předvídatelná, jak by se zpovzdálí mohlo zdát. Výsledek je možná trochu silvestrovskou reakcí na soudobý kulturní a mediální biedermeier, který zahrnuje třpytky, laskavost a vánoční pohádky. Jeho rubová strana je ale o poznání temnější.
V novém dílu Moshpitu si Klára, Hugo a Jakub pozvali do studia dvě modelky. Renata Sasková z Brna mluví o svém snu stát se modelingovou ikonou, touze po pozornosti a o tom, jak se z nuly dostává na vrchol modelingové scény. Oproti tomu Barbora Tomcová se svým spíše skeptickým pohledem mluví o tom, jak ji agentura naskautovala na koncertu, kam šla se svou maminkou. Jak se liší jejich pohledy? Jaké jsou v této branži peníze? A jak se v modelingovém světě přistupuje k lidskému tělu? Stereotypní modelingové snídaně a mnohem více, to všechno najdete v novém dílu Moshpitu!Posloucháte rádi naše podcasty? Staňte se našimi pravidelnými podporovateli https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
Stanford University's leading climate expert Paul N. Edwards on the IPCC, climate change, and today's biggest threats. Is the greater existential threat nuclear war, AI, climate change, or pandemics?
S předním klimatickým expertem ze Stanfordovy univerzity Paulem N. Edwardsem o IPCC, klimatické změně a největších hrozbách dneška. Je větším existenčním ohrožením jaderná válka, AI, klimatická změna, nebo pandemie?Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaněhttps://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
Vražda ředitele americké pojišťovny UnitedHealthcare Briana Thompsona otřásla začátkem prosince internetem, a nejen jím. Obžalovaný z vraždy Luigi Mangione okamžitě získal masovou podporu. V online sbírce se na něj již vybralo v přepočtu více než tři miliony korun, internet zaplavují memy a firmy začínají vyrábět merch deklarující podporu obžalovanému. Ačkoli u sebe podle americké policie Mangione měl dopis, v němž odsuzoval pojišťovny a jejich fungování, jeho vina nebyla zatím dokázána a právník šestadvacetiletého absolventa prestižní americké univerzity jeho vinu popírá.Solidarita s Mangionem nicméně nevznikla proto, že by lidé věřili, že čin nespáchal. Naopak. V posledních týdnech lidé zveřejňují mrazivé příběhy o tom, co jim UnitedHealthcare jako pojišťovna, jíž pravidelně platili příspěvky, provedla. V USA je systém zdravotního pojištění zcela privatizovaný a k pojištěným se pojišťovny chovají často tak, jak je to pro ně finančně nejvýhodnější. Například UnitedHealthcare v průměru zamítá třetinu pojistných zákroků, a to i když jde o nutné procedury plně pojištěných osob. Tato praxe má za následek, že lidé – nejen z nižší, ale i střední třídy – často upadají do dluhů a jejich zdravotní stav se zhoršuje, neboť pojišťovny žádosti o odvolání bez soucitu odmítají. Na tomto systému zavražděný Thompson vydělával v přepočtu 20 milionů korun měsíčně. Právě proto je jeho vražda pro mnoho lidí odpovědí na utrpení a frustraci americké společnosti.Čin, z něhož je Mangione obžalovaný, je otevřeně politický. V novém dílu Hysterie probíráme, jak na politické násilí v minulosti pohlížely anarchistky, marxistky a feministky. Je totiž jednoduché říct, že „všechno násilí je špatné“ nebo že „vražda není nikdy legitimní“. Mnoho lidí si však takovou pozici zkrátka nemůže dovolit. Jak připomíná mimo jiné Rafia Zakaria, každý emancipační boj má jiné strategie, závislé na kontextu a na situaci. A mnoho takových bitev v minulosti obsahovalo také politické násilí, například boj o volební právo sufražetek.Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaněhttps://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
Oligarcha Tykač se v novém rozhovoru zasnil nad „odsviněným“ světem, zatím jen v případě univerzit. Jeden z nejbohatších lidí v zemi má pocit, že svět kvůli jeho hamižnosti málo trpí a rozhodl se pole zkázy rozorat i v dalších oblastech.Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaněhttps://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavistiPořiďte si nový román Standy Bilera:https://eshop.denikalarm.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi/
Nedostupné a drahé bydlení pro velké skupiny lidí je už v Česku evergreen. V Praze jsou jedny z nejdražších bytů v Evropě a zároveň lidé žijící v nájmech se netěší prakticky žádné ochraně. Přesto z médií slyšíme hlavně o neplatičích a problémech, které údajně způsobují. V posledních týdnech se hodně mluvilo o tom, že vláda by ráda ještě urychlila vystěhovávání případných neplatičů a zavedla tzv. rozkazy k vystěhování. O postavení nájemníků a nájemnic a taky o tom, že ve zlepšování podmínek nájemníků se nemusíme spoléhat pouze na stát, jsme si povídali Michaelem Polákem z Iniciativy nájemníků a nájemnic - INN.Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaněhttps://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
Hostem podcastu Na rozcestí byl politolog Mukul Sharma. Hovořili jsme o tom, co mohou do debaty o klimatické spravedlnosti přinést zkušenosti nejnižších indických kast.Jak souvisí dotek, chuť a čich s klimatickou spravedlností? Proč nejnižší indické kasty nemají rády environmentalisty? Jak si hinduističtí konzervativci přivlastnili ekologická témata a proč se na rozdíl od západní pravice zapojili do boje proti klimatickým změnám? A může být jóga skutečně lékem na klimatickou krizi? O tom všem, ale i o tom, jak provádět výzkum mezi nejnižšími kastami z pozice privilegovaného intelektuála, mluví v novém dílu podcastu Na rozcestí indický politolog Mukul Sharma (Mukul Šarma).Mukul Sharma je profesor environmentálních studií na indické Ashoka University. Dříve také pracoval jako novinář a angažoval se v občanském sektoru. Jako vědec vydal například monografie Green and Saffron: Hindu Nationalism and Indian Environmental Politics (2012), Caste and Nature: Dalits and Indian Environmental politics (2017), nebo aktuální Dalit Ecologies: Caste and Environmental Justice (2024). Podcastová série Na rozcestí / Crossroads vzniká v rámci programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Aktuální díl moderoval Jiří Krejčík.
Přestože byli kolaboranti s nacistickým Německem na Slovensku poraženi a část představitelů režimu byla popravena, ľudácká propaganda dodnes přežívá. Audioverze textu od Martina Posche ze série Rozklad poválečného antifašismu v Evropě.Série vznikla díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
„Jsem už tak unavená ze zpívání lovesongů,“ stěžuje si v jedné písni z nové desky My heart is bigger than the grief inside of it pražská zpěvačka vystupující pod pseudonymem GbClifford. Její nová deska místo opěvování romantického vzplanutí hledá odpověď na to, jak žít v dlouhodobém vztahu. Hudebnice originálně míchající noiseové koláže a intimní písničkářství nabízí na desce brutální emoční upřímnost – věci jsou skvělé, jen se někdy prostě potřebuje vykřičet. „Jedna z českých desek roku,“ shoduje se posádka podcastu Soundsystém. „Vůbec to není hladivý, je to vlastně docela dost znepokojující, ale zároveň mám pocit, že tomu nechybí nějaká lehkost a humor,“ konstatuje Michaela Peštová a Nora Třísková si všímá, že anonymita hudebnice pro ni může být osvobozující a dovoluje jí zcela se na desce otevřít.Kromě novinky anonymní hudebnice z kolektivu Pocahontas řeší hudebně-kritický podcast Alarmu také informaci o pozastavení činnosti organizace SoundCzech nebo oprávněné hejty na službu Spotify.Posloucháte rádi naše podcasty? Podpořte nás v kampani na Darujme.czhttps://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
Maďarsko se při vstupu do Evropské unie zavázalo také k tomu, že se vyrovná s vlastním dílem viny na holokaustu. To by ale znamenalo odsoudit vzývanou meziválečnou nacionalistickou vládu Miklóse Hortyho za podíl na vyvraždění Židů. Audioverze textu Borbala Klacsmann ze série Rozklad poválečného antifašismu v Evropě.Sérii podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Eva Klíčová, Jan Bělíček a Pavel Šplíchal debatovali ve Studiu Alarm o sobotním srazu strany Motoristé sobě. Nabízí Petr Macinka něco jiného než nově naleštěný klausismus?Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaněhttps://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
V Sýrii po několika dekádách padnul režim klanu Asadů. Prezident země Bašár Asad podle všeho prchnul do Ruska. Hlavní město Damašek dobyli syrští povstalci v čele s Abú Muhammadem al-Džuláním. Pádem syrského režimu vstupuje region do nové fáze. Dosud není příliš jasné, co přesně se teď bude dít. Důležitou roli budou hrát také reakce okolních států i mezinárodního společenství. Kdo bude nyní vládnout v Sýrii? Proměnil se někdejší džihádista Džulání v politickou osobnost? A co nyní čeká Kurdy na severu Sýrie? O tom jsme si povídali s politoložkou a expertkou na Blízký východ Zorou Hesovou.Líbil se vám dnešní díl a stále nejste pravidelnými přispěvateli Alarmu? Zapojte se do naší nové crowdfundingové kampaněhttps://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
Tentokrát významnou část dílu literárního podcastu TL;DR zabral tradičně alespoň zčásti polemický kulturní servis. Zatímco referát o výstavě Ahoj Občani!, kterou najdete ve sklepeních domu U Zlatého prstenu, kde si lze prohlédnout množství předmětů a dokumentů (faksimilií) z osobní pozůstalosti Karla Kryla doporučujeme, české literární závětří kritizujeme. Příležitost nám tentokrát poskytl podcast Akcent na Vltavě, kde se hosté věnovali překladové literatuře. Společně jsme se podivovali nad podivením se hostů nad politizací světové literatury – a zvláště v českém prostředí příznačnému nepochopení iniciativy světových autorů vyzývajících ke kulturnímu bojkotu Izraele. Zatímco v Akcentu byla zmíněna pouze Sally Rooney, která mj. již dříve odmítla poskytnout práva na hebrejský překlad knihy Kdepak jsi, krásný světe a jejíž nejnovější knize Intermezzo jsme se věnovali v jednom z nedávných dílů TL;DR, rádi jsme připomněli, že mezi odpůrci izraelského vyvražďování Palestinců najdeme další z nejvýznamnějších jmen světové literatury: Rachel Kushner, Arundhati Roy, China Miéville, Judith Butler, Annie Ernaux, Ben Lerner, Ocean Vuong nebo Abdulrazak Gurnah a více než tisícovku dalších osobností.Posluchače jsme ale neošidili ani o knižní tipy, a především ústřední rozpravu o debutu Kristiny Hamplové Lover/Fighter. Ten jsme ocenili pro téma, energii, nápady a suchý cynismus v popisech – nejen ale především, vztahových tragédií. Naopak nás mrzelo, že dystopická linka příběhu zůstala spíše jen v náznaku.► Jste pravidelným posluchačem podcastu TL;DR, ale ještě nepřispíváte pravidelně na Alarm? Připojte se ke komunitě podporovatelů.https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Lidé si nechali namluvit, že je bydlení každého soukromá věc. Výsledkem je nejnedostupnější bydlení v Evropě. Politici lidem ordinují osobní odpovědnost, zatímco sami privatizují obecní domy a byty. Řešení přitom existují, jedno připravil dokonce i vládní NERV.Máte rádi pořad Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti
V Srbsku během druhé světové války existovala dvě ohniska vzájemně nesmiřitelných odbojových skupin. Zatímco Titovi partyzáni dominovali srbské historické paměti čtyři dekády, odkaz monarchistů Draži Mihailoviće se dere zpět na výsluní velmi pomalu. Audioverze textu od Borise Moskoviče ze série Rozklad poválečného antifašismu v Evropě.Vznik série podpořila Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Tématem studia Alarm bylo násilí na dětech a blížící se strašení čertem a Mikulášem. Saša Uhlová, Jan Bělíček a Standa Biler nejprve probrali skandální výroky Niny Novákové a její „fyzický korektivní kontakt.“ Násilí coby výchovný prostředek už dnes nelze nijak hájit. Nakonec i Nováková je ve svém tažení veřejným prostorem prakticky osamoceným hlasem, kdy se od ní distancovala dokonce i vlastní konzervativní strana. Po fyzickém násilí se naše hoststvo vrhlo i na Mikuláše a čerta, před jejichž návštěvou varují dlouhá léta například čeští logopedové. Hoststvo se shodlo, že domov má být pro děti bezpečným přístavem, který mají rodiče chránit před vpádem násilí nejrůznějšího druhu. Ať už jsou to fyzické tresty nebo návštěvy čertů, kteří dětem vyhrožují, že si je kamsi odvlečou.Posloucháte pravidelně naše podcasty? Staňte se pravidelnými podporovateli Alarmu a přispějte na vznik dalších dílů:www.darujme.cz/projekt/1205779
V další epizodě podcastu Pay Gap Šárka Homfray a Lucie Václavková při živém vysílání mluvily o tom, jak se ženy mohou navzájem podpořit ale také si ubližovat. Co je to mikrofeminismus a která politička má čestné místo v našich žlučnících?📖 Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/Podpořte vznik dalších dílů podcastu:https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti👐 Chcete se s námi setkat naživo?13. prosince večer v BIO OKO bude promítání filmu Christmas in Connecticut, následované debatou s Šárkou a Lucií o předvánoční druhé směně.https://www.facebook.com/events/2282413968782947Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.
Stárnoucí muži na internetu opět ukázali, jak moc je pro ně těžké respektovat práci novinářek, které otevírají důležitá témata. Nejen, že v komentářích týkajících se podcastu Slast kritizovali téma ženské sexuality, které by se podle nich nejspíše nemělo ve veřejnoprávním médiu objevit, ale současně útočili na samotnou autorku Lindu Bartošovou a její vzhled. Jakou roli v našem vlastním chování hraje to, že jsme všechny neustále nahlíženy mužskou optikou?Poslouchejte nový díl Hysterie o tom, jakou sílu má ve společnosti krása, kdo z ní těží a kdo všechno je schopen ji použít jako efektivní marketingový nástroj.Podpořte vznik dalších dílů Podcastu:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Poslankyně Nováková považuje za úspěch, když se jí podaří rozplakat batole. Podle některých odborníků je však možné komunikovat s dětmi i bez násilí. Pomocí slov a lásky, jako člověk.Sledujte nás na:https://denikalarm.cz/Máte rádi pořad Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů:https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
Počátky odborového hnutí byly pro dělnické hnutí sice tvrdé, plody své práce mohly ale sklidit po konci první světové války, kdy se stávají hybnou silou prvních poválečných let. Kapitalismus byl na kolenou a promýšlely se ekonomické a společenské alternativy. Dělnické stávky v Británii, nebo Itálii stupňovaly své požadavky. Evropa byla tehdy na pokraji socialistické revoluce. Na pořadu dne bylo dělnické vedení podniků. Například v Itálii docházelo k okupační vlně továren, kdy si dělníci braly průmyslové i zemědělské podniky pod svou kontrolu. Průmyslníci, obchodní a finanční elita se však rozhodně nehodlaly vzdát bez boje. Kombinace politiky škrtů a fašistického násilí dokázaly v Itálii rychle dostat rozpadající se systém pod kontrolu. Odborové centrály byly terčem útoků. Podobně se na likvidaci odborů zaměřili i nacisté, když se jim nepodařilo dostat dělníky na svou stranu. Německá fronta práce nahradila 1. května 1933 odborovou centrálu. Funkci odborů však neplnila. Cílem této organizace bylo spíš dohlížet na dělníky a mít je pod kontrolou. V Československu došlo k monopolizaci a likvidaci odborů v září 1938. Svou původní funkci už odbory neobnovily až do konce komunismu. Právě v období listopadových událostí dochází opět k zakládání odborových organizací, které znovu nabývají demokratizační funkci a vyjednávání s vedením podniků. Dnes jsou paradoxně odbory často spojovány s minulým režimem. Kdy a jak se formovaly odbory v českých zemí v 19. století? V jaké pozici byly odbory v době založení Československa? A proč se dnes lidi stále ostýchají vstupovat do odborů? Právě těmto otázkám se věnuje nový díl podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Jakubem Raškou o počátcích odborového hnutí v českých zemí.📚 Co si přečíst k tématu?Clara E. Mattei - The Capital Order. How Economists Invented Austerity and Paved the Way to FascismJohn Foot - Blood and Power. The Rise and Fall of Italian FascismDrahomír Jančík, Barbora Štolleová - Pivo, zbraně, tvarůžky. Podnikatelé meziválečného Československa ve víru konjunktur a krizíRadka Šustrová - Zastřené počátky sociálního státuQuinn Slobodian - Globalists. The End of Empire and the Birth of Neoliberalism--------Podcast vznikl s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.
Práce a pracovní podmínky zásadním způsobem ovlivňují celospolečenské vztahy a životní možnosti lidí v Česku. I z tohoto důvodu se redakce Alarmu práci dlouhodobě věnuje. Se současnou napjatou společenskou atmosférou souvisí i to, že v posledních letech došlo kvůli inflaci k zásadnímu propadu reálných mezd českých zaměstnanců. Vláda Petra Fialy nezvyšovala úroveň minimální mzdy tak, jak se to dělo v minulých letech, a dokonce se výrazně zhoršily vztahy mezi vládou a českými odbory. O těchto tématech v novém Studiu Alarm společně diskutují Saša Uhlová, Pavel Šplíchal a Jan Bělíček.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:www.darujme.cz/projekt/1205779
V současném politickém zmaru je občas těžké nezapomenout na to, že máme kolem sebe i celou řadu pozitivních a skvělých věcí, a to i mezi levicovými projekty a iniciativami. Proto jsme se dnešní díl rozhodli věnovat odborům a odborářskému hnutí, a to s naším bývalým dlouholetým kolegou z redakce a dnes odborovým organizátorem, členem Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb Václavem Drozdem.Podpořte vznik dalších dílů podcastu Kolaps:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Tématem nového Studia Alarm byl tentokrát zatykač Mezinárodního trestního soudu v Haagu na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho ministra obrany Yoava Gallanta a taky na čelní představitele vojenského křídla hnutí Hamás. Tento zatykač byl vydán v souvislosti s používání vyhladovění civilního obyvatelstva jako válečného nástroje ze strany Izraele, událostmi ze 7. října loňského roku a také kvůli rozličným zločinům proti lidskosti včetně zadržování potravin, vody či léků. Toto rozhodnutí mezinárodního soudu vyvolalo velmi rozličné reakce napříč světem, přestože drtivá většina států bude rozhodnutí soudu akceptovat. Proč se čeští politici zdráhají přijmout toto rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu a jak s tím vším souvisí Chamurapiho zákoník? To vše se dozvíte v novém vydání Studia Alarm.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Celý svět už přes dva týdny zpracovává výsledky voleb ve Spojených státech, které s poměrně velkou převahou vyhrál Donald Trump. Momentálně představuje nominanty do své nové administrativy a chystá se převzít moc. Před americkými prezidentskými volbami se mluvilo o Projektu 2025, MAGA hnutí a možném konci demokracie ve Spojených státech. Bylo to jen předvolební strašení, nebo se s prezidentem Trumpem máme opravdu připravit na pořádnou jízdu? O tom jsme si povídali s amerikanistou Janem Benešem, který působí na Filozofické fakultě Ostravské univerzity.Podpořte vznik dalších dílů podcastu Kolaps:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Vedle německých platů slibuje premiér Petr Fiala špičkové univerzity a konec Česka coby montovny. Jen škoda, že jeho vláda pro to odmítla cokoli udělat.Sledujte nás na:https://denikalarm.cz/Máte rádi pořad Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů:https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
Nový díl Studia Alarm se věnoval oslavám 17. listopadu. Společně o nich diskutovali Jan Bělíček, Pavel Šplíchal a Saša Uhlová. „Společenská reflexe toho, co se dělo za normalizace nepřišla, proto 17. listopad upadne v zapomnění,“ přišla v závěru diskuse Saša Uhlová s novou perspektivou. Podle ní je mnohem zajímavější rok 1968 a pražské jaro. Společenské i intelektuální pohyby té doby považuje za mnohem unikátnější. Bohužel se ale na tehdejší dění vzpomíná zejména prizmatem příjezdu tanků. Vzpomínka tak nenese na rozdíl od 17. listopadu pozitivní náboj. Nemá šťastný konec. Přesto je dobré vzpomínat právě na podnětné události z jara a léta 1968 v tehdejším Československu.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:www.darujme.cz/projekt/1205779
Nejnovější díl TL;DR se věnuje prozaické novince Jonáše Zbořila Flora, která je v podstatě něčím mezi Jeffem VanderMeerem a Daisy Mrázkovou. Zkrátka hodně věcí připomíná, ale zároveň je poněkud neuchopitelná.Ani nejnovější díl literárního podcastu TL;DR nevynechává cyklofašistickou propagandu, brněnské počasí, výsměch obhájcům genocidy a popíračům klimatických změn nebo literární tipy. Dojde také na vyznání lásky k městským divočinám a díky nové knize Jonáše Zbořila se hodně věnujeme tomu, co všechno nám jeho nová próza Flora připomíná z dětství i dospělosti, z Československé televize, Netflixu, literárních sci-fi, New Weird i normalizačních filmů a seriálů pro děti.
Podcast Moshpit tentokrát přichází se speciálním sportovním dílem. Hosty ve studiu totiž byli Jáchym a Adam z undergroundové parkourové skupiny Avanti Garda. Jak Tary dostal parkour do povědomí a čím naprosto zničil komunitní vibe? Co je parkour, jaké má hodnoty a kdo je jeho součástí? Proč je parkour v tělocvičně jen trénink na skutečný parkour? Jak časté jsou mentální bloky nebo zlomeniny? A narazíme v této scéně na ženy? Mimo to se řeší „legal issues“, rotační teorie nebo kvalita pražského betonu.Podpořte vznik dalších dílů podcastu Moshpit:www.darujme.cz/projekt/1205779
Z dosud Trumpem navržených kandidátů na jednotlivá ministerstva a úřady vyplývá, že nejpříčetnějším mužem celé vlády bude nejspíš sám Donald Trump. Vybrané kandidátstvo spojuje nenávist k levici, láska k dezinformacím, nulové kompetence a oddanost Trumpovi.Máte rádi pořad Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů:https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
The guest on the new episode of the Heatwave podcast is climate scientist Dr. Ella Gillbert, who specializes in polar regions. What draws her to the most remote continent, why are glaciers like rivers, and why do they sometimes roar like animals? Why should you care about the disturbing news coming out of Antarctica?
Hostkou nového dílu podcastu Heatwave je klimatická vědkyně Dr. Ella Gillbert, která se specializuje na dění v polárních oblastech. Co jí přitahuje na nejodlehlejším kontinentu, proč jsou ledovce jako řeky, a jaktože někdy řvou jako zvířata? Proč by vás měli zajímat zneklidňující novinky, které přicházejí z Antarktidy?Podpořte vznik dalších dílů podcastu Heatwave:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
„Image Petra Fialy jako slušného a liberálního politika skončila a můžeme čekat příklon k trumpovskému řešení,“ souhlasí Jan Bělíček „Za mě to skončilo v tu chvíli, kdy koalice dost nevybíravě vyhodila Piráty. Mediální dohra ještě víc obnažila vliv oligarchů na média. Fiala už se to ani nesnaží tolik hrát proti Babišovi, spíš se snaží připomenout nějaké vládní úspěchy. Jediný rozdíl tak zůstává v postoji k Ukrajině.“Ve Studiu Alarm jsme se bavili o dopadech zvolení republikánského kandidáta do čela Spojených států na českou politiku.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:www.darujme.cz/projekt/1205779
Krátce po zvolení Zdeňka Hřiba novým předsedou Pirátské strany oznámila svůj odchod ze strany Jana Michailidu, expertka na závislosti a drogovou politiku. Ve Studiu Alarm vysvětluje, kdy její rozchod s Piráty započal a co považuje za klíčové okamžiky úpadku ještě nedávno velmi silné strany. Odchod z Pirátů však pro Janu Michailidu rozhodně neznamená konec v politice. Momentálně zvažuje nabídky hned několika politických subjektů a netají se tím, že ji zajímá především spojování sil na levé straně politického spektra. Velmi kritická je ovšem k politice KSČM a Kateřině Konečné. Chcete se dozvědět více? Poslechněte si Studio Alarm s Janou Michailidu.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:www.darujme.cz/projekt/1205779
Do jakého lesa chodí Češi rádi na houby a co si myslí o lesnících? Jaká krajina nejvíce lahodí jejich oku a jaká je naopak zneklidňuje? A jak vnímá česká veřejnost environmentální a klimatické problémy? Jana Stachová a Daniel Čermák ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR se dlouhodobě zabývají vnímáním krajiny, lesů, stromů a půdy v české společnosti v kontextu klimatické krize. O nejzajímavější zjištění svého výzkumu se s námi podělili v novém dílu podcastu Na rozcestí.Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který financuje AV ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu zveme sociální vědkyně a vědce, kteří se ve své práci věnují aktuálním tématům globalizujícího se světa.
Čeští politici fandí Trumpovi. Možná neví, na jakém kontinentu Česko leží a čí zájmy mají hájit. Nového ultrapravicového prezidenta, který plánuje demontovat právní stát, obdivují zástupci stran, které se ohání demokracií a směřováním na Západ. Mohli bychom jim říkat třeba dezoláti.Máte rádi pořad Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů:https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
USA po vítězství republikánského kandidáta vstupují do nové éry, v níž se liberalismus definitivně dostává do defenzivy. Jaké to bude mít důsledky pro svět? O tom jsme se bavili ve Studiu Alarm. Poválečný geopolitický systém a bezpečnostní strategie Evropy Trumpovým vítězstvím končí. Co bude jeho vítězství znamenat pro konflikt na Ukrajině, potažmo pro Evropskou unii? Jak pomůže dalším pravicovým autoritářům po celém světa a dokáže americká demokracie ustát jeho pokusy o demontáž? A můžeme v současné situaci najít alespoň nějakou naději? O tom všem se v nejnovějším vydání Studia Alarm bavili Jan Bělíček, Standa Biler a Karel Veselý.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:www.darujme.cz/projekt/1205779
Nepochybně alespoň občas uvažujete o tom, jak a odkud se vaše jídlo dostane až na váš stůl a kdo ho produkuje. Možná máte i svou oblíbenou farmářku, bylinkářku nebo výrobkyni zavařenin a chodíte za ní do prodejny nebo na farmářské trhy. Téma podnikání žen v agrofood je ale mnohem komplexnější. Proto jsme si do další epizody pozvaly Petru Kubálkovou, zakladatelku organizace Cats to Cats, která do Česka přinesla program EWA (Empowering Women in Agrifood), který je financován skrze iniciativu EIT Food. Ten se jako specifický akcelerátor a inkubátor věnuje podpoře podnikatelek v zemědělsko-potravinářském sektoru.Tento program je poměrně náročný, takže k účasti v něm musí být ženy skutečně motivované, může se jim to ale dobře vyplatit. Kromě finanční odměny pro vítězky je klíčové zejména vzdělávání, mentorování, koučování a další poradenství. Všechny tyto aktivity pomohou nastartovat, transformovat nebo jinak posunout podnikání a jde o konkrétní způsob, jak alespoň částečně eliminovat některé překážky podnikání u nás.Na rozdíl od některých žen, které oslovil trend tradwives natolik, že si život na farmě představují jako tiktokový sen, my si iluze o náročnosti této práce neděláme. I tak nás ale překvapilo, s jakými překážkami se ženy setkávají. Nejsou zajímavé pro investory, nedaří se sehnat dostatek půdy, ale bojovat musí i se stereotypními představami o tom, kdo může být farmář nebo třeba vinař. Tak jako jiné podnikatelky, o kterých jsme mluvily v dřívějších epizodách, mohou narážet i na nedostatek podpory v rodině - to limituje čas, který mohou podnikání věnovat. Zajímavé je také spojení s mateřstvím - řada žen se k zemědělství nebo produkci potravin nebo potravinových doplňků dostala například přes potravinové intolerance svých dětí.Petra v této epizodě sypala z rukávu jeden inspirativní příběh za druhým a energie, se kterou o ženách v agrifood mluvila, byla vysloveně nakažlivá. Pokud vás toto téma zajímá nebo chcete například načerpat tipy koho podpořit svou etickou spotřebou, můžete zaměřit na Seed Summit, který se koná už 21. listopadu v Praze.Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/Chcete se s námi setkat naživo?Přijďte 27. listopadu do Kampusu Hybernská na živé nahrávání podcastu na téma Ženy ženám. Během večera si nejen rozšíříte obzory, ale rozhodně se pobavíte břitkým humorem Šárky i Lucie, autorek tohoto podcastu a zmíněné knihy. Tu si také můžete na akci koupit (pokud už ji doma nemáte) a odnést si ji s autogramem obou autorek.https://www.facebook.com/events/842009451351398Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.
Pirátská strana bude o víkendu volit své nové vedení a kandidovat bude i Adéla Šípová. Advokátka a od roku 2020 senátorka za kladenský obvod přiznává, že volební výsledky Pirátů v několika volbách za sebou byly chabé a straně by teď určitě pomohlo oprášit dobré věci, ve kterých byli jako strana výjimeční. Zvrátit současný úpadek by také mohlo přihlášení se k pozici politických rebelů, která se nutně vypařila se vstupem Pirátů do vlády. V ní podle Šípové měli Piráti důrazněji prosazovat to, co po nich voliči ve vládním angažmá chtěli.
Premiér zaplavuje sociální sítě náhodnými výkřiky a poskytuje dlouhé rozhovory z nichž není jasné, zda má ještě nějaký kontakt s realitou. Zatímco podle Fialy jeho vláda splnila prakticky všechny sliby, třetina jeho voličů ani nechce jít k volbám.Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio:https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi
Česká historická obec žije kauzou kolem amerického historika Phillipa Muehlenbecka. Ten ve své oceňované knize Czechoslovakia in Africa 1945 - 1968 vycházel z předchozí publikovaných prací na totožné téma od českých historiků Petra Zídka a Karla Siebera. Na tuto skutečnost upozornil v akademickém časopise Soudobé dějiny historik Mikuláš Pešta. Celá kauza otevírá hned řadu otázek. Do jaké míry je česká a východoevropská humanitní věda v podřadném postavení oproti Západu? Mají se čeští akademici víc zapojovat do debat a dění v zahraničí, nebo by se měli soustředit na kultivaci českého vědeckého a společenského prostředí? V jakém stavu je česká humanitní věda? A co je vůbec plagiát? V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se o těchto a dalších otázkách pobavili s historikem Mikulášem Peštou z Ústavu světových dějin FF UK.Playlist:🤔 Tipy a novinky6:13- 16:37📚 Rosamund Johnston - The Red Tape: Radio and Politics in Czechoslovakia, 1945-1969📚 Miroslav Hroch - Nebyl jen národ📚 Miroslav Hroch - Jak jsem to tenkrát viděl📚 Angelo Del Boca - As Cruel As Anyone ElseHlavní téma16:44 - 1:13:17🧠 Jaký je stav české a východoevropské humanitní vědy v porovnání se Západem?Co si přečíst k tématu?Mikuláš Pešta - On Asymmetries of Scholarship and the Subalternity of Scholars from East-Central Europe. The Case of Philip Muehlenbeck’s Czechoslovakia in Africa Phillip Muehlenbeck - Czechoslovakia in Africa 1945 - 1968Petr Zídek, Karel Sieber - Československo a subsaharská Afrika v letech 1948 - 1989Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastuhttps://www.darujme.cz/projekt/1205779
Po debaklu v krajských volbách spolupředsedové Magdalena Davis a Michal Berg odstoupili z vedení Zelených. Na sobotním sjezdu si strana zvolí nové předsednictvo. Proč jsou Zelení v takové kondici a co můžeme očekávat od kandidátů na pozici předsedů? V novém Studiu Alarm o tom diskutují Magdalena Dušková, Ester Klimecká a Jan Bělíček.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:www.darujme.cz/projekt/1205779Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio:donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi
Vítejte v nové fázi podcastu MOSHPIT! Klára a Hugo se vydávají na vysokou školu, objevují nové bydlení, kolektivy a mají spoustu nových zážitků. Novinkou je také Jakub, který se z pozice střihače dostal přímo za mikrofon. Poslechněte si první díl v novém triu. Jaký je začátek vysoké školy? Není lepší jít přímo do práce? A proč si dospělí na učňáku musí chodit pro lísteček, když chtějí opustit školu? To vše a mnohem více v novém přechodovém dílu…► Máte rádi podcast Moshpit? Podpořte vznik dalších dílů:www.darujme.cz/projekt/1205779► Podpořte vydání nového románu Standy Bilera.donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi
Na své třetí studiové desce I Want To Feel Safe rekapituluje pražský rapper Anki na prahu čtvrté dekády svůj dosavadní život a vzkazuje, že od téhle chvíle už chce být jen šťastný a v bezpečí. Ke spokojenosti a vyrovnanosti ale vede dlouhá cesta, která nemůže obejít vyrovnávání se s traumaty minulosti. Místo rochnění si v temných vzpomínkách, ale Anki na nové desce hledá cestu ven na světlo.V rubrice Co nás sere otevíráme odpudivou kauzu P Diddyho, která naznačuje, že co se týče mocenských hierarchií a sexuálního zneužívání, je v hudebním průmyslu něco hodně zkaženého. Naštvalo nás také převzetí nezávislého vydavatelství PIAS Group nadnárodní společností Universal a smutníme nad skvělým hudebníkem Vojtěchem Havlem, který zemřel ve věku 62 let. Nechybí ani trojice hitových jednohubek, doporučení na aktuální desky a výhled na chystané listopadové koncerty a novinky. Ochuzeni ale nebudete ani o novinky o kočkách nebo rajčatech.Playlist:Anki – I Want To Feel SafeAlan Sparhawk – White Roses My GodPorridge Radio – Clouds in the Sky, They Will Always Be There for MeFountaines D.C. – RomanceMat213 – Nesu oheňOtha – Club 20Nala Sinephro – Endlessnessjednohubky:Venktovka – Cali/OpiumFKA Twigs – EusexualCoco & Clair Clair – My Girl
Irská Sally Rooney si globální čtenářstvo omotala kolem prstu psaním o rozhovorech s přáteli nebo obyčejných lidech. Ingredience jejího stylu a témat jsou namíchané tak trochu na míru mileniálům, kteří kromě Sally Rooney někdy četli i Jane Austen nebo Jamese Joyce. Intermezzo se z předchozích románů nevymyká ani v tom, jak se soustředí na emoce a dynamiku vztahů až psychologicky protichůdných typů postav. Intermezzo vyšlo asi před měsícem a odehrává se právě během podzimu, takže kdo si pospíší, jeho čtenářský zážitek popisů podzimní irské přírody splyne s podobně líbivými fotkami podzimních výjevů ze sociálních sítí.Díl se ale věnuje nejen světovému hitu, ale také reflektuje jednu domácí literární polemiku o tom, jestli je surrealismus queer, a nezapomněli jsme ani na Nobelovu cenu pro Han Kang.► Máte rádi podcast TL;DR? Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Podpořte vydání nového románu Standy Bilera.https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
V jaké kondici je česká vláda rok před volbami, co je od ní teď možné očekávat a jak s tím vším zamávala nedávná vládní krize kolem odvolání Ivana Bartoše. Tomu se věnujeme v novém Studiu Alarm.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:https://www.darujme.cz/projekt/1205779Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio:https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi
Nový díl podcastu Hysterie se Karolína s Magdalenou rozhodly věnovat Palestině jakožto feministickému tématu. Pozvání do studia tentokrát přijala designérka a aktivistka Yara Abu Aataya, která se v Palestině narodila a odmala žije v České republice. Abu Aataya je mimo jiné i spoluautorkou knihy Jestli mám zemřít, ať je to příběh, která je nominovaná na dokumentární knihu roku festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Společně se baví o tom, jaké to je být palestinskou aktivistkou, jaké jsou postoje české společnosti k Arabkám a Arabům a jak česká média rámují probíhající genocidu v Gaze.Podpořte vznik dalších dílů Podcastu:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Ještě několik týdnů po katastrofických povodních se diskutuje o tom, za co mohou či nemohou ekologičtí aktivisté. Nedávné povodně totiž přinesly také jedno kuriózní obvinění. Podle ministra zemědělství Marka Výborného a řady dalších byla vina za povodně i na straně ekologických organizací, které měly blokovat výstavbu přehrady Nové Heřminovy. Obviněné ekologické organizace se bránily s tím, že to byl naopak stát a jeho orgány, kdo stavbu pozdržel, a že jejich návrhy byly levnější a efektivnější. O tom, jak to ve skutečnosti bylo, jsme si povídali s ekologickým youtuberem Martinem Markem, autorem kanálu Věděli jste.Podpořte vznik dalších dílů podcastu Kolaps:https://www.darujme.cz/projekt/1205779Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio:https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi
Reálným předsedou Lidovců je Petr Fiala. Asistovat mu bude Výborný. KDU-ČSL se na svém sjezdu prakticky zápornými preferencemi příliš netrápila. Většinu času se Lidovci vzájemně strašili, aby náhodou nebyli příliš liberální.Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio:https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi
Po krajských volbách vidíme explozi nových politických aliancí, výzev ke spojování různých stran a mluví se i o vzniku nových subjektů. O spolupráci mluví například nová předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová, které jsme věnovali předchozí díl. Ze SOCDEM pak hned po jejím zvolení vystoupila Petra Buzková a členství v této straně ukončil také bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. Ten společně s Jiřím Dientsbierem, pirátem Mikulášem Peksou, zeleným Tomášem Míglem a několika dalšími ohlásil vznik Progresivního Česka. K čemu má jejich manifest směřovat a je u nás místo pro nový progresivní politický subjekt?Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:https://www.darujme.cz/projekt/1205779Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio:https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi
Pokud si stanovujete vlastní hodinovku, stalo se vám už někdy, že jste se prodaly pod cenou? Nám ano, a říkáme si, jestli vlastně existuje vůbec někdo, komu se to kdy nestalo. V této epizodě jsme si pozvaly finanční koučku a mentorku Lucií Krausovou, abychom otevřely témata peněz v podnikání, ale nejen tam.Pořiďte si knihu Pay Gap od Šárky Homfray a Lucie Václavkové:https://eshop.denikalarm.cz/pay-gap/
Rok vlády Roberta Fica je zatím ve znamení čistek v kulturních i veřejnoprávních institucích, změn v justici i v bezpečnostních složkách. Na Roberta Fica byl spáchán atentát a přituhuje taky jeho boj proti politické opozici i nezávislým médiím. Jak vypadá Slovensko po roce vládnutí Roberta Fica a co je možné od něj a jeho ministrů ještě očekávat? Poslechněte si nový díl Kolapsu s publicistou a sociologem Dominikem Želinským. Podpořte vznik dalších dílů podcastu Kolaps:https://www.darujme.cz/projekt/1205779Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio:https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi
After a short break, our climate podcast Heatwave returns. It is now hosted by sociologist Vojtěch Pecka, author of the successful publication The Factory of Lies. In the opening episode, he talks to American historian Spencer R. Weart, who was for many years the director of the Center for the History of Physics at the American Institute of Physics. Weart is the author of one of the most important books on the history of climate science and the discovery of anthropogenic global warming - The Discovery of Global Warming. In addition, Weart maintains a database covering the history of climate science, which can be found on the American Institute of Physics website.
Po kratší pauze se vrací náš klimatický podcast Heatwave. Nově ho moderuje sociolog Vojtěch Pecka, autor úspěšné publikace Továrna na lži. V úvodním dílu si povídá s americkým historikem Spencerem R. Weartem, který byl dlouhá léta ředitelem Centra pro historii fyziky při American Institute of Physics. Weart je autorem jedné z nejdůležitějších knih o historii klimatické vědy a objevu antropogenního globálního oteplení The Discovery of Global Warming. Kromě toho Weart spravuje databázi pokrývající historii klimatické vědy, kterou najdete na stránkách American Institute of Physics.Podpořte vznik dalších dílů podcastu Heatwave:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Každý den v Brně je pro pěší horší než ten předchozí. V rámci rekonstrukce ulice Údolní zrušilo město přechod u vytížené zastávky MHD. Před dekádou zrušený přechod v křižovatce pak město neobnoví, protože by pěší zdržovali auta. Na koupaliště půjdou lidé nově místo dvaceti metrů půl kilometru. A mimo dopravu: děkan FSS Stanislav Balík byl zvolen do Senátu za ODS, nějak ovšem zapomněl rezignovat na pozici děkana.Podpořte vznik dalších dílů Všichni tady umřeme:https://www.darujme.cz/projekt/1205779Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio:https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi
Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček ohlásil svůj konec v Sociální demokracii. Hned na druhý den se stal tváří nové iniciativy Progresivní Česko, která má usilovat o sdružování progresivních politických sil v Česku. Tato iniciativa chce vytvářet prostor pro třetí politickou cestu, která bude konkurovat jak vládnoucí konzervativní pravici, tak populistické a autoritářské opozici. Má něco takového naději na úspěch? Jaké měl Tomáš Petříček důvody pro vystoupení ze Sociální demokracie a co pro něj vůbec znamenají progresivní hodnoty? O tom jsme se bavili v novém Studiu Alarm.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:https://www.darujme.cz/projekt/1205779Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio:https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi
Už se zdálo, že kontroverze kolem učebnice soudobých dějin, kterou před lety s velkou slávou vydal Ústav pro studium totalitních režimů, utichnou a inovativní a mezinárodně oceňovaná publikace začne žít svým životem a bude se dále vylepšovat a posouvat výuku dějepisu na novou úroveň. Místo toho se nový majitel nakladatelství Fraus rozhodl stáhnout učebnici soudobých dějin z prodeje. Jednatel společnosti Lukáš Tykal to zdůvodnil tím, že se tím společnost chce vyhnout potenciálním soudním sporům. Vydavatel učebnice, který ještě před lety bral učebnici jako svou vlajkovou loď, kterou se může chlubit na mezinárodní úrovni, byl z tohoto kroku nadšený. Destrukce posledního přežívajícího zbytku bývalého oddělení vzdělávání ÚSTRu, se kterým vedlo vedení instituce vyhrocený spor, až jeho zaměstnanci podali hromadnou výpověď, tím byla dokonána. Proč ale současnému vedení ÚSTRu učebnice tolik vadí? A co je vůbec badatelská metoda výuky dějepisu, na jejímž principu je učebnice založena? Dá se podle této metody vůbec učit na základní a střední škole? Jaké jsou její hlavní výhody a nevýhody? To všechno jsme probrali v novém dílu historického podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s pedagogem Jiřím Karenem, který badatelskou výuku dějepisu využívá už několik let v praxi.V novinkách a tipech jsme se věnovali plagiátorské kauze, která hýbe historickou obcí. Historik Mikuláš Pešta totiž v čísle historického odborného časopisu Soudobé dějiny publikoval článek, ve kterém dokazuje, že ceněná publikace amerického historika Philipa Muehlenbecka o československém vlivu v Africe v letech 1945 a 1968 vychází z práce českých historiků Petra Zídka a Karla Siebera na totožné téma. Můžeme v tomto případě hovořit o plagiátu? Je východoevropská akademická obec postavena na druhou kolej a ze zkušených odborníků se stávají pomocní vědečtí pracovníci úspěšných akademiků na Západě? Playlist:🤔 Tipy a novinky5:05- 24:24🖊️ Plagiátorská kauza Philipa Muehlenbecka a provencializace východoevropské historické obceHlavní téma24:32 - 1:40:50📖 Badatelská metoda výuky dějepisuCo si přečíst k tématu?Peter Seixas - The Big Six Historical Thinking ConceptsJiří Dostál - Badatelsky orientovaná výukaPryia Satia - Time's MonsterTereza Arndt, Bohumil Melichar, Čeněk Pýcha - 13 objektů z (ne)šťastného muzeaMarc Ferro - Jak se vyprávějí dějiny dětem po celém světěLíbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastuhttps://www.darujme.cz/projekt/1205779
V dalším díle studia Alarm jsme rozebírali volbu Jany Maláčové do čela sociální demokracie a možnosti širší levicové koalice.V souvislosti se zvolením Jany Maláčové se diskutuje především o vzniku levicové koalice po vzoru francouzské Nové lidové fronty, která tam nedávno zvítězila v předčasných volbách. „Koalice je jediná možnost, i když se to zdá nemožné,” myslí si Saša Uhlová. „Pokud strana přijde s radikálně levicovým programem a bude se to týkat řekněme daní, a můžou tam být i takové věci, jako že lidé, co fyzicky pracují, budou mít o týden delší dovolenou, dřívější důchod pro lidi co vykonávají těžkou fyzickou práci a nějaké jasné věci pro pracující, tak je možné udělat širokou koalici, která se na tomto shodne. S tím, že se domluví, že nebudou rozjíždět kulturní války. Nemyslím si, že každý nutně musí být progresivista, navíc si myslím, že se spoustou progresivních témat lidé souhlasí, ale vadí jim ten jazyk. Práva menšin tady hájí hodně subjektů, ale práva chudých pracujících tady nehájí nikdo,” podotkla během nahrávání Saša Uhlová.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:https://www.darujme.cz/projekt/1205779Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Doniu:https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi
Vývoj ve Francii ukazuje, že volba krajní pravice přestává být tabu a Národní sdružení Marine Le Pen se etabluje na politické mapě. Úzce to souvisí s relativizací minulosti a s normalizací krajně pravicového jazyka. Audioverze textu od Sáry Vidímové, která vychází v rámci série Rozklad poválečného antifašismu.Text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Uplynul rok od chvíle, kdy tisíce islamistických radikálů pronikly na izraelské území a zavraždili zde stovky lidí. Zároveň uplynul rok od chvíle, kdy izraelská armáda začala bombardovat Pásmo Gazy a o život tak přišlo desetitisíce civilistů. Po roce je v čele izraelské vlády stále Benjamin Netanjahu se svými krajně pravicovými koaličními partnery a situace se nijak radikálně nemění. Jak můžeme pozorovat momentálně v Libanonu, naopak spíše eskaluje. Rok staré události i celý uplynulý rok shrnul v podcastu Kolaps novinář David Scharf z Voxpotu, který mimo jiné psal o hoaxech spojených se 7. říjnem. Podpořte vznik dalších dílů podcastu Kolaps:https://www.darujme.cz/projekt/1205779Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio:https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi
Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová oznámila svou kandidaturu na předsedkyni Sociální demokracie. Jejím jediným protikandidátem je zatím Jiří Dienstbier. Maláčová ho označuje za pokračovatele éry Michala Šmardy. Dienstbier zase Maláčovou obviňuje ze snahy spolupracovat s národoveckými a konzervativně-levicovými stranami v koalici Stačilo! Co si Jana Maláčová myslí o Michalu Šmardovi? Hodlá spolupracovat s Kateřinou Konečnou a pomůže jí s případnou předvolební kampaní Matěj Stropnický? O tom se s ní bavil Jan Bělíček.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:https://www.darujme.cz/projekt/1205779Pořiďte si nový román Standy Bilera v předprodeji na Donio:https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi
Boj valašských partyzánů byl zneužit komunisty i očerněn antikomunistickým rámováním historie po roce 1989. Partyzáni přitom chtěli budovat skutečnou lidovou demokracii, která se neztotožňovala s diktaturou KSČ. Audioverze textu od Miry Markham, která vychází v rámci série Rozklad poválečného antifašismu.Text vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Po vítězství krajně-pravicové AfD v Durynsku a významném úspěchu této strany v Sasku se i v Braniborsku očekával její výrazný úspěch. Nakonec sice zopakovala vysoké zisky, ale celkové vítězství si tentokrát odnesla sociální demokracie a její populární šéf Dietmar Woidke, který v této spolkové zemi vládne už jedenáct let. I tady ovšem německá sociální demokracie vyhrála o pouhé dvě procenta a bude mít velké potíže zde smysluplně vládnout. Jak situace v Braniborsku a dalších spolkových zemích vypadá a o čem se dnes v Německu v souvislosti s volbami diskutuje? O tom jsme si v novém Kolapsu povídali s politoložkou Kateřinou Smejkalovou.Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Básnířka vystupující pod pseudonymem Emma Kausc vydává v nakladatelství Host svůj literární debut Narušení děje. Jak ukazuje už samotný název, kniha je to intelektuálně velmi ambiciózní a rozhodně se nedává čtenářstvu zadarmo. Emma Kausc v ní nasedá na autofikční hype, ale v tomto ohledu zároveň hodně klame tělem. Jak ostatně může napsat autofikční knihu básnířka vystupující pod pseudonymem? Přestože paralely mezi autorkou a vypravěčkou jistě existují, k textu je potřeba přistupovat obezřetně a s nedůvěrou.Vypravěčka Emma popisuje své vyrůstání v Londýně s lehce asociální matkou, ale i své zážitky z univerzitního prostředí a uměleckých kruhů. Jádrem příběhu je pak jeji queer lovestory s fotografkou Alyonou Shevchenko. Intimní vztah ovšem brzy vystřídá chybění, když Alyona jednoho dne neznámo kam zmizí. Emma Kausc předkládá ambiciózní, intelektuální a stylisticky propracovanou meditaci nad stavem současného světa. Jak se ale kniha líbila moderátorům literárního podcastu TL;DR?Kromě rozboru tohoto románu se Jan Bělíček a Eva Klíčová dostali k novinkám na knižním trhu, drbům a aktualitám a speciální prostor dostala i reflexe eseje Současný feminismus od spisovatelky Biancy Bellové ve veřejnoprávním podcastu Chyba systému. Všichni už víme, že Bianca Bellová není feministka, ale tento text jde ještě trochu dál a byla by škoda na to neupozornit.► Máte rádi podcast TL;DR? Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Podpořte vydání nového románu Standy Bilera. https://donio.cz/nejkrasnejsi-mesto-na-zemi► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Rozhovor s historikem a politologem Martinem Jeřábkem o turbulentním politickém vývoji meziválečného Rakouska, poválečném vyrovnání se s nacistickou minulostí a současné rakouské ultrapravici. Jak to, že Rakousko neprošlo podobnou debatou o nacistické minulosti jako Německo? Na jakých tématech politicky vyrostl Jörg Haider a strana Svobodných? A jakým směrem by FPÖ směřovalo Rakousko po vítězných parlamentních volbách? Rozhovor je součástí série Rozklad poválečného antifašismu.Vznik tohoto rozhovoru podpořila Rosa Luxemburg Stiftung.
O ženách se často říká, že jejich problémy v práci způsobuje nedostatek sebevědomí. Je to skutečně tak? A pokud ano, proč to tak je? Co to vůbec znamená sebevědomí, kdy ho může být příliš mnoho, a jak ho v sobě můžeme ovlivnit? A co znamenají anglické termíny jako confidence culture, impostor syndrome nebo power dressing?Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.
V sobotu odpoledne se uzavřely volební místnosti a začaly se sčítat hlasy v krajských volbách a také v prvním kole senátních voleb. Výsledky asi nemohly překvapit nikoho, kdo pravidelně sleduje nálady v české společnosti a taky průzkumy volebních preferencí. Drtivé vítězství zaznamenalo především hnutí ANO. To vyhrálo celkem v 10 krajích a v mnohých z nich bude i v dalším období vládnout. Největší propadák naopak zaznamenali Piráti, kteří z celkových 91 zastupitelů spadli na pouhé tři. O tom si povídáme ve Studiu Alarm.Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:https://denikalarm.cz/podporte-alarm/
Blížící se osmdesáté výročí konce druhé světové války umožňuje znovu zvážit, co pro českou společnost tento konflikt znamenal v minulosti i jak se k němu vztahuje nyní. Audioverze textu od Jaromíra Mrňky.Audioverze textu vznikla díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Audioverze úvodního textu ze série Rozklad poválečného antifašismu, který se věnuje tomu, jak se v Evropě postupně rozpadal antifašistický konsenzus a normalizovala se krajně pravicová politika. Autoři: Ondřej Bělíček, Ondřej CrhákAudioverze textu vznikla díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.
Nákup oblečení, aplikace pleťové masky nebo víkend v lázních. Takto je nám nejčastěji prezentovaný koncept sebepéče. V rychlém tempu pozdního kapitalismu je sebepéče často vnímaná jako způsob vyrovnávání se se stresem – jako nástroj, jak si vzít zpět alespoň část svého času a peněz a udělat pro sebe něco hezkého. Když je mnoho žen denně osm hodin v práci a pak se vrátí domů, kde se musí postarat o celou rodinu, je legitimní požadovat volno alespoň na pár hodin týdně. Ať už jde o courání se po nákupech nebo třeba uvolnění na masáži. V tomto ohledu, jak píše Brigid Delaney, může být sebepéče vnímaná jako „deklarace ženských práv“, tedy právo na volný čas.Jako jedinci neexistujeme ve vakuu – sebepéče má být nutně spojená s péčí a starostí o druhé. Jen tak může sloužit jako nástroj opravdové emancipace. Způsoby, jak na to, najdete v novém dílu podcastu Hysterie.Podpořte vznik dalších dílů Podcastu:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Především na Jesenicku, v okolí Opavy a na Ostravsku udeřily extrémní povodně, které ničily infrastrukturu i domy. Politická reprezentace i státní autority předpovídají miliardové škody na majetku a bohužel došlo i na oběti na životech. Tomu předcházela informační kampaň české vlády a Českého hydrometeorologického ústavu, která s předstihem informovala o příchodu povodní na naše území. Česká města se tedy mohla připravovat na hrozící povodeň, která nakonec skutečně přišla, a predikce se naplnily skoro do písmene. Ne všem se ale tento postup zamlouval. Kromě příprav se rozjely také různé konspirační teorie a objevily se hloupé nebo přímo šílené reakce, a to i na webech českých fosilních miliardářů. Tomu všemu se věnuje nové Studio Alarm.Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:www.darujme.cz/projekt/1209879
ění ve Slovensku se do českých médií i veřejné debaty dostává čím dál častěji. Může za to především nástup k moci Roberta Fica a jeho koalice. S nástupem Roberta Fica k moci se daly do pohybu až šokujícím tempem razantní změny ve slovenské společnosti i politice. Stranou bohužel nezůstala ani slovenská kultura. Velmi rychle začaly čistky ve veřejnoprávních médiích i velkých kulturních institucích. Tváří těchto procesů se stala slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová, jejiž rezort prosazuje velmi svéráznou a reakční představu o tom, jak by mělo vypadat slovenské umění a kultura. V rozhovoru se věnujeme také snaze vládní koalice odvolat předsedu strany Progresivní Slovensko z postu místopředsedy Poslanecké sněmovny. Mezitím k jeho odvolání došlu včera odpoledne. O co ministryni a Ficově vládě vlastně jde? A jak se může slovenská kultura bránit? O tom si povídali s šéfredaktorem slovenského měsíčníku Kapitál Tomášem Hučkem.Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:www.darujme.cz/projekt/1209879
Krajské volby si do srdcí českých voličů zatím cestu nenašly. Tak jako jinde je proto voliči využívá spíše pro účtování s vládou, než pro řešení svých místních problémů. Je to trochu škoda, protože to, co nabízí parlamentní opozice v případě školství, je tristní.Podpořte vznik dalších dílů Všichni tady umřeme:https://www.darujme.cz/projekt/1209879
Sparťanský projekt nejbohatšího Čecha Daniela Křetínského uspěl i na sportovním poli. Postup klubu do Ligy mistrů ale pouze doplňuje dlouhodobě úspěšnou ideologický a investiční plán, jak bohatnout bez kritiky veřejnosti.Jak zdánlivě ztrátové vlastnictví fotbalového klubu funguje jako racionální investiční plán, proč Sparta pomáhá vylepšovat veřejný obraz člověka, který bohatne na znečišťování planety a neodvádění daní, jak souvisí obchody na hráčském trhu s krytím neonacismu a proč je otázkou času, kdy se stadion na Letné stane terčem klimaaktivistů se dozvíte v novém dílu podcastu Outsider.Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde!https://www.darujme.cz/projekt/1209879
Nedávno skončené olympijské hry v Paříži představili profesionální atlety ve vrcholné formě, kteří soutěžili o to, kdo z nich je momentálně v nejlepší formě. Sport byl ale v minulosti také pevnou součástí dělnického hnutí a stál na odlišných principech, než jaké představuje současný vrcholný sport. Hromadná cvičení mužů (a později na začátku 20. století také žen) vycházela z pruských turnerských cvičení, které se rozvíjely od první poloviny 19. století. V českém kontextu na ně navázal Sokol. Stále větší příklon sokolského spolku směrem k národnímu konzervativismu vedl k odštěpení sociálně demokratických členů a založení nového spolku Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ) v roce 1897. Vznik novodobých olympijských her vedl dělnické tělocvičné jednoty k vytvoření vlastních dělnických olympiád. První neoficiální dělnická olympiáda se konala v roce 1921 v Praze na letenské pláni. Souběžně s ní se konalo také hromadné cvičení komunistických členů, kteří se v té době odštěpili od DTJ v souvislosti s vnitrostranickým rozkolem v sociální demokracii. Jak se od sebe lišily sokolové a dělnické tělocvičné jednoty? Jaké sporty byly tehdy oblíbené mezi dělníky? A do jaké míry se tyto spolky zapojovaly do potlačování sociálních nepokojů, demonstrací a stávek? To jsme probrali s historikem Boleslavem Šmejkalem.V novém dílu podcastu jsme rozebrali také nový film Vlny od Jiřího Mádla, který ale nakonec spíš pouze zapadá do zavedeného stylu filmového vyprávění o komunistickém režimu z posledních deseti let.Playlist:🤔 Tipy a novinky11:15 - 31:47📖 Jakub S. Beneš - Dělníci a nacionalismus15:10 - 47:22📺 VlnyHlavní téma47:30 - 1:56:30🤸 Dělnické hnutí, sport a meziválečné násilíRozhovor s historikem Boleslavem ŠmejkalemCo si přečíst k tématu?Petr Roubal - Československé spartakiádyEnzo Traverso - Fire and BloodRudolf Kučera - Život na přídělLíbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde!https://www.darujme.cz/projekt/1209879
Česká republika by chtěla být centrem inovací, ale místo do vzdělání, vědy a výzkumu investuje pouze do asfaltu. Vláda slíbila financovat školství na úrovni průměru OECD a učitelům zákonem garantovala 130 % průměrné mzdy republice. Neudělala pro to však nic.Podpořte vznik dalších dílů Všichni tady umřeme:https://www.darujme.cz/projekt/1209879
Ministerstvo financí představilo návrh rozpočtu na příští rok. Největším otloukánkem se stal Ivan Bartoš a jeho resort. Otázkou zůstává, jestli rozpočet vyžene učitele a učitelky do ulic. Hlavním tématem týdne je návrh rozpočtu z dílny ministerstva financí. Stanjurova čísla se nelíbí levici, ani pravici. V novém dílu Studia Alarm jsme ale probrali i bizarní rozhodnutí francouzského prezidenta jmenovat premiérem Michela Barniera nebo výsledky zemských voleb v Německu. Diskutují o nich společně Jan Bělíček, Saša Uhlová a Standa Biler.Pokud chcete podpořit naši práci, zapojte se do naší kampaněhttps://www.darujme.cz/projekt/1209879
V posledních letech se intenzivně hovoří o otázkách zastoupení žen ve vědě, přesněji řečeno o jevech, které nedostatek vědkyň způsobuje - jako je například tzv. mužské zkreslení. Šárka s Lucií v této epizodě přivítaly vzácnou hostku, vedoucí Národního kontaktního centra – gender a věda, socioložku ze Sociologického ústavu Akademie věd, Marcelu Linkovou.Podle výzkumu Kateřiny Cidlinské patří finanční podmínky, nedostatečný kariérní výhled a způsob hodnocení akademické práce mezi nejdůležitější důvody, které vedou k odchodu lidí z vědeckého sektoru. Zároveň novější personalistické poznatky, které pracují s potřebou podpory a pozitivní motivace zaměstnanců, jako kdyby do vědeckého managementu vůbec nepronikly.Ženy ve vědě také i nadále čelí řadě předsudků, například že pokud se vědkyně stane matkou, už nikdy nebude schopná věnovat se vědě naplno. Dalším takovým předsudkem je představa, že ženy nemají dostatečně ostré lokty, a proto se nehodí na vedoucí pozice. Vědkyně se tak potýkají se značným množstvím mikroagresí.Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.
Štěpánovi se podařilo to, o čem většina z nás jenom sní. Během tří měsíční cesty se stopem dostal na druhou stranu kontinentu a celou cestu sdílel na Instagramu. Byť to nerad přiznává momentálně je z něj travel influencer.Klára s Hugem si do Moshpitu pozvali travel influencera Štěpána. Jak vypadala jeho cesta do Íránu a proč se stal cestovatelem tak trochu proti své vůli? To se dozvíte v novém dílu podcastu Moshpit.Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:https://www.darujme.cz/projekt/1209879
Léto se chýlí k závěru, což znamená i návrat literárního podcastu TL;DR v původní čtrnáctidenní frekvenci. K aktuálnímu dění české scény jsme sice nic říct nedokázali, ale naštěstí existuje Slovensko. Nechybí literární tipy, ovšem hlavní a opět nemalý prostor je věnován románové novince provařeného provokatéra Davida Zábranského a jeho románu Jů a Hele. Jestliže francouzskou autofikční stopu v české literatuře následuje Marek Torčík v románu Rozložíš paměť, Zábranského metoda je celkem jiného původu. Identifikovali jsme ji jako knausgårdovsky-bernhardovskou. Zábranský na sebe možná neřekl úplně všechno, ale i tak toho bylo dost – rozhodně víc než kdo jiný v současné české literatuře. V kombinaci se společenskými a literárními reflexemi před námi vyvstává jeden částečně pandemický rok, vnímaný skrze specifickou frustraci stárnoucího umělce a obyvatele civilizační periferie v jednom. David Zábranský vždy psal tak, aby zaujal, iritoval, snad i šokoval. Dost možná svými intelektuálními gesty budil nakonec hlavně čtenářskou nedůvěru a otrávenost. Na to jsme ale po přečtení Jů a Hele vlastně skoro zapomněli. Zábranského nejnovější román je rozhodně bodem obratu v metodě, tématech i kvalitě.► Máte rádi podcast TL;DR? Podpořte vznik dalších dílů v naší aktuální crowdfundingové kampani:https://www.darujme.cz/projekt/1209879► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Soundsystém se vrátil na sklonku prázdnin, právě včas aby zrekapituloval uplynulou sezonu letních festivalů. Co čeká hudební akce v nadcházející éře čím dál větších klimatických i finančních nejistot? Kde se vzal Karlův oranžový kočičí přírůstek na zahradě? Který festival připomíná Míše Matějskou pouť? Kde zažila Nora svoje barokní dronové osvícení? Poslouchejte nový díl hudebního podcastu Soundsystém.Podpořte vznik dalších dílů podcastu:www.darujme.cz/projekt/1209879Playlist:Damaged - Ghost DubsTotal Blue - Total BlueDušan Vlk - Duša UndergrounduClairo - CharmJpegMafia - I Lay Down My Life For YouNathy Peluso - GrasaJednohubky:Flohio - All the ThrillsReysha Rami - black0utLisa - New Woman ft. Rosalia Těšák:Okay Kaya - Oh My God – That's So MeFloating Points - CascadeNilüfer Yanya - My Method ActorAlan Sparhawk - White Roses, My GodSuki Waterhouse - Memoir of a SparklemuffinMoody Moon Noize 5 (Chomutov, 29 - 31.8.)Hradby jednoty (Zámek Plumov, 13.9.)Lankum (Archa+, 20.9.)Lunchmeat Festival (23. 9 - 29.9.)Puls: Berlin Manson + FVLCRVM (27.9.. Palác Akropolis)Buďte v obraze s playlistem Soundsystému, který upozorňuje na zajímavé nové desky.https://open.spotify.com/playlist/507okKK7PeUzRzkoavI5GA?si=c82ec58727504a0d
Českými sociálními sítěmi se nedávno začaly rozléhat hlasy naštvaných mužů v reakci na kampaň Konsentu. Minimalistická a citlivá kampaň upozorňující na sexuální obtěžování v MHD je podle nich útokem na samotnou podstatu mužství – to je totiž v jejich představách nejspíš neoddělitelně spjaté s nevyžádanými pohledy na ženská těla ve veřejném prostoru. Kdo se v takovém prostředí může cítit bezpečně? Pro koho je vůbec město postaveno a jak nás a naše těla ovlivňuje?
Letošní demokratické primárky nebyly velké drama. Padlo v nich ale přes 700 tisíc hlasů na protest proti tomu, jak se administrativa Joea Bidena staví ke Gaze a Izraeli. Díky tomu byla na nominačním sjezdu strany, který teď skončil v Chicagu, hrstka stranických delegátů, kteří se snažili vyjednat posun v politice strany a případné příští administrativy Kamaly Harris.Strana je nicméně odmítla i s minimálním požadavkem: nechat vedením prověřeného řečníka pronést schválený proslov.Jednou z možných mluvčích měla být georgijská demokratka palestinského původu Ruwa Romman. Ta svůj proslov nakonec pronesla jen mimo areál sjezdu. Zmiňovala v něm bojovnici z hnutí za občanská práva Fannie Lou Hamer, která byla Demokratickou stranou obdobně odmítána na sjezdu v roce 1964. O tom, jak k celé tahanici došlo a jak se k ní staví různí straníci a americká veřejnost i o vítězství Fannie Lou Hammer, je dnešní díl podcastu Redneck.
Ukrajině se podařilo zaskočit Rusy v Kurské oblasti a již několik týdnů drží kousek území Ruské federace. To ale neznamená, že na frontě u Donbasu má Ukrajina klid. Naopak nadále čelí silným ruským útokům a nadále ustupuje až k městu Pokrovsk. Situace na bojišti je tak stejně jako celá válka stále velmi nepřehledná a je těžké se v ní orientovat. Bezpečnostní expert a pracovník Peace Research Center Prague Vojtěch Bahenský několikrát připomněl, že naše vědomosti o konfliktu jsou značně omezené, a ve studiu vysvětlil, proč v nejbližší době nečeká vážně míněné mírové rozhovory.Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:www.darujme.cz/projekt/1209879
První den demokratického nominačního sjezdu zakončil velký proslov odcházejícího prezidenta Joea Bidena. Strana mu děkovala zároveň za jeho dosavadní výkon úřadu, ale i za to, že se nechal přesvědčit, aby se vzdal nominace. Pozornost se teď definitivně obrací na jeho viceprezidentku a náhradní kandidátku Kamalu Harris. Někteří demokraté se také obávají ozvěn bouřlivého sjezdu strany z roku 1968, který proběhl také v Chicagu.Kdo všechno zatím na sjezdu promluvil? Jak tu působila Hillary Clinton? Stala se z Alexandrie Ocasio-Cortez běžná členka strany? Proč demokraté „ghostují“ některé odboráře? A nedělají tím chybu? A jak je to s obávanými protesty?
Jak některé myšlenky spojené s krajní pravicí nenápadně pronikají do veřejných debat a tím se stávají normálními.Česko aktuálně řeší kauzu influencerky, která hajlovala na TikToku a do Evropského parlamentu nedávno poslalo politika, který se rád fotí s nacistickými insigniemi. Jsou to symptomy normalizace krajně pravicové ideologie, která už dávno není v politickém undergroundu, ale stala se součástí mainstreamu po celé Evropě. Krajněpravicovou ideologii mohutně šíří sociální sítě jako je X, jehož šéf, miliardář Musk si notuje s Donaldem Trumpem a Jordanem Petersonem. Společně horují pro vládu silné ruky, která stvrdí nadřazenost bílé rasy a konzervativní rodinné hodnoty. Muskova motivace je jasná, takový pravicový vůdce si nikdy netroufne sáhnout na jeho miliardy ani vliv. Jsme už navěky odsouzeni k tomu fandit mdlým středovým kandidátům, aby v přímé volbě poráželi autoritáře? Netrpíme na nadužívání slova fašismus a je užitečné tak nálepkovat protivníky v debatě? V čem je fašistická ideologie svůdná pro lidi, kteří marně hledají ve světě své místo a podaří se nám ji zleva někdy nahradit adekvátně silným narativem, za který se bude moct postavit většina voličů? Ve Studiu Alarm debatují Magda Dušková, Jan Bělíček a Karel Veselý.
Moderátoři podcastu Kolaps Jan Bělíček a Pavel Šplíchal přijeli do Tasova na živé nahrávání na hudebním festivalu Beseda netradičně sami bez hostů. Společně probrali svá oblíbená letní témata: nadměrnou konzumaci alkoholu a nástup fašismu. Zatímco první část jejich povídání odhalí, jaké jsou jejich zkušenosti s popíjením alkoholu, v druhé části atmosféra zvážní a mluví převážně o tom, proč po světě sílí krajní pravice a jak s tím souvisí poslední kniha Naomi Klein.Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:https://www.darujme.cz/projekt/1209879► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Nový díl podcastu Hysterie se věnuje internetovému fenoménu tradičních žen, které rády pečou, nechtějí kariéru a mají spoustu dětí. A taky podporují ultrapravicové ideologie.
Téma vzhledu a krásy je vždy kontroverzní a nejinak je tomu ve spojení s prací. Do jaké míry naše vrozené dispozice a péče o vzhled ovlivňují naše šance a vyhlídky v profesní sféře? Je krása vždycky bonus? Může mít zaměstnavatel nějaké požadavky na vzhled zaměstnanců nebo se jedná o diskriminaci? Jsou na tom muži stejně jako ženy?
Obě dominantní strany americké politiky se v posledních letech přetahují o nálepku strany, která hájí zájmy pracujících Američanů. Mají ale Spojené státy vůbec takovou partaj? O tom je 129. díl podcastu Redneck.
V neděli skončila olympiáda v Paříži. Slavné hry, jako skoro vždy, nebyly jen o sportu, ale taky celé řadě kulturně válečnických klání a palčivých sociálních otázek. O dějinách olympijského hnutí jsme si v Kolapsu povídali se sportovními novináři a autory podcastu Olympijský mýtus Martinem Vaitem ze serveru Sport.cz a Vojtěchem Jírovcem z ČT Sport.Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:https://www.darujme.cz/projekt/1209879► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Největší politickou událostí na olympijských hrách se stal boj za čistotu binárního rozdělení na dvě pohlaví. Kauza kolem boxerek ale ve skutečnosti odhaluje mocenské mechanismy vládnoucí ve sportu.Jak spolu souvisí boj o politickou moc ve světě nejen olympijského sportu, logika kapitalismu, nahodilé posuzování role testosteronu ve sportovním výkonu a snaha vytvořit ze sportu skanzen posledního hájemství bílého muže se více dozvíte v novém dílu podcastu Outsider.Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:https://www.darujme.cz/darovat/1209879► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na outsider@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Boxerce, která neodpovídala představám o západních standardech krásy, je zakazováno závodit. Je boj proti Imán Chalíf bojem za fair play, nebo jenom dalším důkazem neustupujícího patriarchátu? Je sport fér? Nebo fér není, nikdy nebyl a nikdy nebude? Zrušily bychom olympiádu? A proč nás vůbec nepřekvapil příběh afroamerického sportovce, rekordmana a paralympika Blakea Leepera?Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:www.darujme.cz/projekt/1209879
Natáčení nového dílu hudebního podcastu Soundsystém probíhalo v červnu v rámci poslechového pořadu Jedno ucho, který se tradičně koná v Planetě Za napojené na kultovní vršovický klub Ankali. Posádka Soundsystému si k soustředěnému poslechu nevybrala žádnou „osvědčenou“ klasiku, ale sotva rok starou nahrávku Cigán od trnavského rappera Fvck_Kvlta. On sám o ní mluví jako o koncepční desce s příběhem. Jak se nám ho podařilo rozklíčovat a co dalšího jsme na desce slyšeli?Playlist: Fvck_Kvlt – Cigán (2023)Podpořte vznik dalších dílů podcastu:https://www.darujme.cz/projekt/1209879
Podle internetu je Kamala Harris „spratek“ a myslí si to i hyperpopová zpěvačka Charli XCX. Viceprezidentský kandidát republikánů J. D. Vance je zase podle demokratů pěkně „divný“. A nezávislý kandidát Robert F. Kennedy dělal divné věci s mrtvou medvědicí. Jaké? To se dozvíte ve 128. díle podcastu Redneck.
Za masovými výtržnostmi, které poslední týden hýbou Velkou Británii, stojí britská krajní pravice, která zneužila smrti tří dívek v městečku Southport. Protestní akce spuštěné dezinformační kampaní krajní pravice přerostly v rabování a násilí. Může tekutý hněv vůbec někdo zkrotit? O tom v novém dílu Studia Alarm diskutují Jan Bělíček, Saša Uhlová a Karel Veselý.Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:www.darujme.cz/projekt/1209879
Jednou z mnoha specializací Jakuba Eberleho je německá politika, a právě o té jsme si v Kolapsu povídali. Jak vidí vývoj německé politiky po nedávných volbách do Evropského parlamentu? Tématem byla i politika krajně pravicové AfD, o které se u nás mluví hodně. Ale taky velmi slušný výsledek Aliance Sahry Wagenknecht, o které se v Česku nemluví skoro vůbec. Probírali jsme vládu, opozici, Green Deal, migraci a další témata, která momentálně hýbou německou společností. Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:https://www.darujme.cz/projekt/1209879► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Joe Biden to konečně vzdal a skoro jistě ho nahradí jeho viceprezidentka. Bude stačit, že je mladší, neztratí se uprostřed vlastní věty ani neusne v polovině debaty?Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:https://www.darujme.cz/projekt/1209879
Na začátku srpna si budeme připomínat osmdesát let od největší masové vraždy Romů ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau, kdy nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor. V noci z 2. na 3. srpna 1944 zplynovali víc než čtyři tisíce Romů. Romský holokaust bereme jako doplněk k tomu židovskému, který dominuje historickému vyprávění o nacistických zločinech. Je toto zamlčování a upozaďování romského holokaustu spojené s faktem, že koncentrační tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu provozovali za protektorátu čeští četníci?Romský holokaust je přitom vyvrcholením dekády trvající perzekuce a kriminalizace Romů po celé Evropě. U nás ji definuje především tzv. zákon o potulných cikánech z roku 1927, který vedl k systematické evidenci Romů žijících na území Československa, která posloužila ke koncentraci Romů v táborech během druhé světové války. Pouze ti, kteří utekli na Slovensko nebo se vyhnuli transportům podplacením českých četníků, přežili vražednou mašinérii koncentračních táborů.Po konci války se pak Romové, kteří přežili, vracejí zpět do svých domovů, nacházeli však svůj majetek zabavený a byli bez nároku na jakékoliv odškodnění. Navíc se na úřadech museli vypořádávat s lidmi, kteří je během první republiky perzekuovali a během protektorátu posílali do koncentráků. Ale kde se vůbec vzaly koncentrační tábory? A jak se vzpomínalo na romský holokaust za komunismu a po roce 1989? To vše se dozvíte v novém dílu podcastu Dějiny bez konce.Součástí dílu je také rozhovor s romistkou a doktorandkou historie Renatou Berkyovou. V podcastu dále přinášíme tipy na knižní a seriálové novinky, nebo se podíváme na novou vládní „radu starších“, která by se měla vymezovat vůči „revizionistickému zneužívání historie“ a rozdělovat peníze paměťovým institucím.Playlist:🤔 Tipy a novinky11:15 - 31:47📺 Po Atentátu📺 Obyčejní muži📖 Silvie Lauder - V pasti pohlaví🧐 Nová vládní "rada starších" pro paměťové instituce📖 Jiří Smlsal - Holokaust a majetková perzekuce Romů v Protektorátu Čechy a Morava📖 Pavel Baloun - Metla našeho venkova!📖 Celia Donert - Práva RomůHlavní téma31:55 - 1:35:30🕯️ (Ne)vzpomínání české společnosti na romský holokaustRozhovor s romistkou a doktorandkou historie Renatou BerkyovouCo si přečíst k tématu?Paul Polansky - Tíživé mlčeníMarkus Pappe - Sólo Jiřího LetovaJonathan Hyslop - The Invention of the Concentration Camp: Cuba, Southern Africa and the PhilippinesTara Zahra - Condemned to Rootlessness and Unable to Budge: Roma, Migration Panics, and Internment in the Habsburg EmpireAidan Forth - Barbed-Wire Imperialism: Britain's Empire of CampsMike Davis - Late Victorian Holocausts: El Niňo Famines and the Making of the Third WorldLíbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde!https://www.darujme.cz/projekt/1209879
Joe Biden po necelém měsíci poslechl varování svých spolustraníků. Své funkční období dokončí, ale o znovuzvolení se ucházet nebude. Demokratická strana teď horko těžko musí do srpnového sjezdu vymyslet, jak situaci vyřešit. Logickou nástupnicí by mu mohla být viceprezidentka Kamala Harris, se kterou ale část strany a i významný podíl voličů dle průzkumů nejsou spokojeni. Co se může dít do srpnového nominačního sjezdu demokratické strany a co se může posléze stát po volbách? To je předmětem dnešního dílu podcastu Redneck, ve kterém uslyšíte netradičně také šéfredaktora Voxpotu Vojtu Boháče.Proč se levicové křídlo demokratů stavělo za Joea Bidena? O jakých guvernérech se spekuluje jako o možných kandidátech po boku Kamaly Harris? Proč se příliš nemluví o senátorech jako další možnosti? Jak mohou podporovatelé Donalda Trumpa zareagovat na letošní volby, když už minule vše skončilo násilím na Kapitolu? A jak by vypadalo, kdyby pokus o atentát na Donalda Trumpa dopadl trochu jinak?
Nijak zvlášť rozsáhlý román Imogen Binnie představuje v mnohém literární revoluci. Vychází z internetové kultury nultých let, v níž poprvé v dějinách našli queer lidé bezpečný sdílený prostor. V románu Nevada prožíváme krátkou životní etapu s trans hrdinkou, které se všechno nějak nepovede a trajektorie jejího příběhu je hodně pochybná a nic, co se stane, nemá vlastně rozuzlení. Je to antipříběh o nejisté pozici a absenci životních schémat queer lidí ve světě určovaném hetero lidmi. Hrdinčin road trip z Brooklynu, kudy se prohání na kole, se posléze v kradeném autě přesouvá na jihozápad USA, kde… Což není tak důležité, protože celý text je hlavně disputace se čtenářem, smršť líčení situací a pocitů specifických pro životní zkušenost trans žen. Ani v tomto díle literárního podcastu TL;DR nechybí literárně politické okénko a tipy na nové knihy.► Máte rádi podcast TL;DR? Podpořte vznik dalších dílů v naší aktuální crowdfundingové kampani:https://www.darujme.cz/projekt/1209879► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
V sobotu 13. července v Pensylvánii několikrát vystřelil útočník po exprezidentu Trumpovi. Republikánský politik vyvázl jen s lehkým zraněním. V americké historii to rozhodně není bezprecedentní událost, ale to neznamená, že nemůže mít dramatický vliv na letošní volby.Jaký politický efekt měly předchozí americké neúspěšné atentáty? Jak vše mohla ochranka dopustit? Bude teď Donald Trump umírněnější sjednotitel, jak se tvářil ve dnech po atentátu? A proč to, že si vybral jako spolukandidáta ohijského senátora J. D. Vance napovídá o opaku?
Nový díl podcastu Moshpit se zaměřuje na drogy. Jaké drogy se dnes v Česku užívají a jak je možné připravit se na bad trip?Hugo a Klára mají tentokrát ve studiu dva hosty z Czechsubstance a probrali nejen nové drogové trendy, ale taky třeba jak se připravit na bad trip a další praktické rady a tipy. Podíváme se taky na to, jak vypadá zákulisí organizace, která dělá prevenci. Proč je míchání kokainu a alkoholu ta nejhorší věc, kterou můžete na party udělat? Řeč přijde i na nejbizárnější drogy v podobě inhalování výparů z lidských exkrementů. To všechno uslyšíte v novém dílu podcastu Moshpit.Tento díl slouží jako prevence a edukace o tématu psychotropních látek a nenabídl k jejich užívání. MOSHPIT o drogách vznikl ve spolupráci s festivalem Studentfest.Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:https://www.darujme.cz/projekt/1209879
Zvlášť po vystoupení Británie z Evropské unie upadá zájem českých i světových médií o dění v této zemi. V posledních parlamentních volbách nicméně po devatenácti letech vyhrála britská Labour Party, a proto se k jejich výsledkům vracíme v našem podcastu Kolaps. Předseda Labouristů Keir Starmer získal pro svou stranu naprosto pohodlnou většinu a má příležitost opravdu zásadně proměnit britskou společnost. Je něčeho takového ale vůbec schopný? A má smysl podobné věci od Labour Party očekávat? A jak interpretovat propadák konzervativců? Proč se sloganem uplynulých voleb stalo motto „broken promises“ a v jaké kondici je Británie po velmi dlouhém vládnutí konzervativců? O tom jsme si povídali s odborářem, bývalým členem britské Labour Party a dnes členem politického hnutí Budoucnost Hynkem Halakucem.Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:https://www.darujme.cz/projekt/1209879► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Politika do sportu vždy patřila, fotbal není výjimkou a mistrovství Evropy už vůbec. Jakou roli hraje politika u všech účastníků letošního Eura v Německu? Vojtěch Ondráček vás provede politickým průvodcem Eura 2024.Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:https://www.darujme.cz/projekt/1209879► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na outsider@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Celý svět se připravoval na vládu krajně-pravicového Národního sdružení. Volby ale překvapivě vyhrála levicová koalice Nová lidová fronta a Národní sdružení nakonec předběhlo i Macronovo hnutí Společně. Česká debata zatím Novou lidovou frontu identifikovala jako dokonce větší hrozbu pro Francii než krajní pravice. Přichází s posilováním práv zaměstnanců, zvyšováním minimálních mezd a vyšším zdaněním bohatých. Je ovšem kvůli tomu možné mluvit o extremismu? Zajímali nás také vnitřní spory uvnitř této koalice, které údajně ohrožují další existenci tohoto projektu. Stejně tak jsme se ovšem věnovali politické strategii francouzské levice, která se momentálně zaměřuje na voliče neevropského původu z předměstí velkých francouzských měst a je v tom velmi úspěšná. Pokud vás zajímají odpovědi na tyto otázky, pusťte si nový díl podcastu Kolaps. Naší hostkou byla politoložka a spolupracovnice naší redakce Sára Vidímová.Podpořte vznik dalších dílů podcastu. Bez vás to nepůjde:https://www.darujme.cz/projekt/1209879► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Do prvního živého nahrávání podcastu Hysterie si Karolína s Magdalenou pozvaly Juditu Zdráhalovou a Kristýnu Bělíkovou z iniciativy Proč jsme to nenahlásilyi. Společně rozkrývají, co je to kultura znásilnění a jakou roli hrají v jejím udržování instituce, ať už to je rodina nebo univerzita. Kolektiv Proč jsme to nenahlásilyi za poslední roky sesbíral tisíce výpovědí obětí sexuálního násilí. Vyplývá z nich, mimo jiné, že sexuální násilí páchají v drtivé většině lidé, které známe. Ať už jde o středoškolský večírek, rodinný výlet či o běžné situace ve vztazích. Sexuální násilí a nátlak má zároveň mnoho podob. Často se v souvislosti s ním mluví o konsentu, nicméně některé situace i přes zdánlivý konsent zůstávají problematické. Podle Judity Zdráhalové jde zejména o momenty, v nichž je alespoň jeden z přítomných lidí pod vlivem návykových látek nebo kdy je mezi lidmi nerovný vztah. Například když nám druhý může zaručit kariérní postup nebo tolik potřebné kredity ve škole. Právě limity vztahů pedagožstva a studentstva jsou dodnes předmětem debat na mnoha univerzitách (vzpomeňme si třeba na seriál Pozadí událostí, který tyto vztahy vyloženě hájil, jen aby se nakonec ukázalo, že mladé studentce zemřeli rodiče a že je na svém profesorovi závislá nejen kvůli potřebným kreditům, ale také finančně). V prostředí českých univerzit se tyto problémy dnes řeší tak, že se predátorský vyučující (pokud vůbec) zkrátka odsune na jiná pracoviště. V rámci zamýšlení nad tím, co s predátory dělat, autorky s hostkami rozebírají, jakou roli na školách mají sehrávat ombuds osoby a jak se dá na pracovištích a kolektivech vytvářet bezpečné prostředí opravdu pro všechny, nejen pro někoho. Toto bezpečné prostředí podle debatujících může vzniknout pouze tak, že bude každý zodpovědný za své činy a dokáže je reflektovat.V diskuzi o kultuře znásilnění má svoje místo právě i otázka, jakým způsobem se chovat k predátorům a pachatelům násilí. Ačkoli v konkrétních případech může oběti pomoci oficiální právní systém a následné umístění člověka do vězení, hostky a autorky Hysterie vnímají také úskalí tohoto řešení. Tím nejpraktičtějším je, že v českých vězeních zkrátka není dostatek místa pro všechny pachatele sexuálního násilí. Ve vězeních také jen velmi těžko dojde k upřímné sebereflexi a změně – jde o instituce, které násilí spíše reprodukují, než že by ho byly schopné eliminovat a vytvářet pečující prostředí. O taková řešení se snaží restorativní spravedlnost, která sice není v českém kontextu zatím úplně běžná, jde ale o perspektivní alternativu trestně-právímu systému. Její součástí je například péče o oběť i komunitu, uznání zranění nebo reintegrace pachatele. O to jsou pak restorativní mechanismy důležitější v přátelských kolektivech, z nichž nechceme lidi jednoduše vyhazovat, ale spíše se snažit o bezpečné prostředí. A to i s někým, kdo v minulosti porušil naše hranice.Podpořte vznik tohoto podcastu. Bez vás to nepůjde.https://www.darujme.cz/projekt/1209879
Americká veřejnost se letos u Nejvyššího soudu obávala další várky kontroverzních rozhodnutí v interrupčních případech. To se nakonec nestalo, v jiných sférách ale konzervativní složení soudu potvrdilo svou pověst. Ať už šlo o bezdomovectví, zbraňové regulace, nebo moc federálních úřadů obecně, všude dle očekávání převládla konzervativní většina.Nejdramatičtější rozhodnutí ovšem soud vydal na úplném sklonku svého období. Přiřknul v něm nejen Donaldu Trumpovi široce pojatou imunitu proti trestnímu stíhání, o které se dřívějším americkým prezidentům ani nemohl zdát. Co rozhodnutí znamená a proč tvoří vtipný kontrast k ostatním regulačním rozhodnutím?
V aktuálním Studiu Alarm si Jan Bělíček, Pavel Šplíchal a Saša Uhlová povídají o výsledcích francouzských voleb, volebním speciálu České televize i o tom, jak by měla vypadat levicová politika.Výsledek byl vzhledem k tomu, že předvolební průzkumy favorizovaly Národní sdružení, pro mnoho lidí překvapením. Nejvíce překvapeni však byli v České televizi, neboť s jistotou počítali s vítězstvím lepenovců, a své zděšení nad tím, že ve Francii vyhráli marxisté, ani neskrývali.Podívejte se na díl videopořadu:https://www.youtube.com/watch?v=EGfmP621ib4Podpořte vznik pořadu:https://www.darujme.cz/projekt/1209879
Pokud také poslední týdny vidíte všude neonovou zelenou, jste jako posádka Soundsystému - propadli jste kouzlu nové desky britské zpěvačky Charli XCX. Její „spratkovská“ novinka kondenzuje to nejlepší z poslední dekády hyperpopové estetiky labelu PC Music, stejně důležité jako futuristické klubové beaty jsou ale texty, v nichž se Charli svěřuje s pochybnostmi nad svojí rolí pophvězdy nebo ženy v hudebním průmyslu. Kombinace euforických bangerů a sebezpytných textů je neodolatelná.Michaela Peštová mluví o kouzlu zpěvačky převést vnitřní monolog do textů, které nejsou nijak složité, ale mluví o složitých věcech. „Není to žádná umělá konstrukce, Charli se zamýšlí nad tím, jak se k sobě vztahovat, jak se vyrovnat s tím, že jsme někdy udělali chyby, jak si to odpustit a jít dál," říká. Nora Třísková mluví o tom, že s Brat se zpěvačce podařil vytvořit výjimečný popkulturní moment, který je ale inkluzivní. „Skrze memy se každý může stát jeho součástí,“ říká a připomíná, jak neonově zelená barva z coveru desky ovládla sociální sítě. Soundsystém si všímá také remixových tracků, které příběh desky dohrávají i po jeho vydání – za zmínku stojí určitě remix s Lorde, v němž si obě zpěvačky na společném tracku vyříkávají svůj beef. V novém díle hudebního podcastu Soundsystém jsme samozřejmě narazili i na smutnější věci. V rubrice Co nás sere jsme okomentovali další vlnu zavírání kulturních prostor v regionech. Oplakali jsme ostravské Plato i znojemský GaP. Doporučili jsme také několik nových desek a singlů, a chystaných koncertů. A došlo samozřejmě i na informace o kočkách a rajčatech.Je Charli XCX spratek? Jsou tykadla naší empatie zakrnělá? Kdy Karel propadne pozorování ptáků ve volné přírodě? Poslouchejte nový díl hudebního podcastu Soundsystém.Playlist:Eric Chenaux Trio - Delights Of My LifeMabe Fratti - Sentir Que No SabesFae Bestia - Heart TransplantArooj Aftab - Night ReignJohn Glacier - Duppy GunBillie Eilish - Hit Me Hard and SoftPatricia Wolf - The Secret Lives of BirdsNicolaienko - MetaRachel Chinouriri - What A Devastating Turn of EventsWillow - EmapthogenJednohubky:Gleb - zzz ft. Samm734Sophie - Reason Why ft. Kim Petras, BC KingdomLana Del Ray & Quavo - ToughPodpořte vznik dalších dílů podcastu:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Už několikátá vláda po sobě není schopná zajistit místa ve školkách a teď jsou problémy i na základních školách ve městech. Několikátý rok po sobě rodiče také hledají pro děti místa na všeobecných středních školách s maturitou. Vláda mluví o antipopulismu a zodpovědnosti, ale v reálném světě to vidět není. Smysl zodpovědnosti zůstává nejasný. Vláda je zaseklá na tom, že potřebuje vyrovnaný rozpočet, a tomu je ochotná obětovat dokonce i růst HDP. Problém je, že i když růst je minimální nebo žádný, zvětšuje se nerovnost a v posledních letech klesají reálné mzdy. Nůžky se ale i v tomto typu podivného nerůstu rozevírají. Ve srovnání s tím, o kolik zbohatli v posledních letech lidé jako Daniel Křetínský nebo Andrej Babiš, jsou výdaje na školství jen jednotky procent.Česká pravicová vláda nedokázala změnit svá neoliberální dogmata ani v situaci, kdy čelí oligarchovi Babišovi. Paradoxně je tak Babiš jedním z těch, kteří z vlády ODS profitují. Zůstává záhadou, jak chce Fiala v příštích volbách Babiše porazit. Tématem sněmovních voleb, které nás čekají příští rok, tak může být Babišova nová politická aktivita. Předseda hnutí ANO společně s Viktorem Orbánem a předsedou Svobodné strany Rakouska Herbertem Kicklem oznámil založení nové frakce Patrioti pro Evropu. Teprve se uvidí, jakým směrem tato skutečnost ovlivní rétoriku a program hnutí ANO. Každopádně by to mohlo být téma pro vládnoucí koalici v příštích volbách. Po vstupu do takto úzkého spojenectví s Orbánem a s rakouskou krajní pravicí může být Babiš přesvědčivěji vykreslován jako nebezpečí pro demokracii a prozápadní a zejména proukrajinské směřování země.Tímto krokem se Babiš také může posunout politicky více doprava než SPD. Role Okamury tak může být v budoucnosti nejasná. Babišovi sice podobná rétorika, kterou zvolil například v prezidentských volbách, zatím příliš nevycházela, situace v Evropě se ale postupně mění.Podívejte se na díl videopořadu:https://www.youtube.com/watch?v=Q3gBdQQ8mRE&t=1918sPodpořte vznik pořadu:www.darujme.cz/projekt/1205779
Je první týden prázdnin, a tak jsme se rozhodly věnovat velmi aktuálnímu tématu – tedy dovolené. Kdy vznikla, na co máme v oblasti dovolené nárok, jak jsou na tom Češi ve srovnání se zahraničím, jaké jsou v této oblasti trendy? Tradičně nechybí různé perspektivy – zaměstnaných i podnikajících, jaká jsou pravidla versus realita a jestli se liší dovolená pro ženy nebo pro rodiče malých dětí.Mimochodem, víte, jak souvisí dovolená s druhou směnou? Pro ženy a rodiče totiž není dovolená spojená jenom s odpočinkem, ale také s náročným zajištěním péče o děti během prázdnin i velkou mentální zajištění, protože právě na jejich bedrech většinou spočívá plánování a organizování programů prázdnin i dovolených.Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve vlastní knihovně?Píšeme knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Dnes je poslední den, kdy nás můžete podpořit na Donio a vybrat si některou z lákavých odměn.https://donio.cz/paygap-za-kratsi-konec-provazu Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.
Joe Biden má za sebou noční můru. Jeho tým se několik měsíců upínal k debatě s Donaldem Trumpem jako k události, kde přesvědčí americké voliče, že obavy o prezidentův věk jsou plané. Stal se pravý opak – nikdo teď nemluví o ničem jiném než o tom, jestli a jak by šel Joe Biden nahradit jako demokratický kandidát.Jaké alternativy přichází v úvahu? Jak by jich mohli demokraté dosáhnout? Půjde to bez vůle Bidena a jeho rodiny? A proč všemu stojí v cestě politické reflexy demokratů, které se začaly ozývat už pár hodin po debatě?
Desítky tisíc lidí v Jacksonu ve státě Mississippi doma už roky nemají pitnou vodu a na bývalého guvernéra Phila Bryanta města se postupně vyvalil skandál. Jeho vyšetřování naznačuje, že měl Bryant pomáhat bývalé hvězdě amerického fotbalu Brettu Favreovi dohazovat miliony z fondu, které mají sloužit na pomoc rodinám v hmotné nouzi.Proč jsou obtíže s pitnou vodou na amerických periferiích čím dál častější? Z jakého důvodu na jejich řešení nestačí balík investic do infrastruktury, který prosadili demokraté a jejich prezident Joe Biden? A odkud se guvernér a fotbalista vlastně znají?
V dalším dílu podcastu Hysterie si Karolína a Magdalena povídají o výsledcích eurovoleb a o tom, proč se mladí muži čím dál více přiklánějí k ultrapravicovým stranám. Má s tím něco společného také často připomínaná (ale málo pochopená) krize maskulinity? Nebo mladé muže žene do náruče ultrapravice ekonomická nejistota? „Nekoukejte na porno. Nevolte zelené. Vyjděte na čerstvý vzduch. Buďte sebevědomí. A hlavně si nenechte namluvit, že musíte být milí, měkcí a levicoví. Praví muži jsou pravicoví. Mají ideály a jsou patrioti,“ říkal v rámci kampaně do europarlamentu na TikTokovém videu politik AfD Maximilian Krah. Ten stejný Krah, který později tvrdil, že ne všichni lidé v SS byli špatní. Jeho strana přesto získala ve volbách asi 16 %, zejména od nejmladšího voličstva z východního Německa.Nárůst popularity ultrapravice mezi mladými muži vidíme prakticky všude kolem nás. Čím to je a co se s tím dá dělat? A je vůbec možné mluvit s někým, kdo nám otevřeně říká, že trans lidi neexistují, ženy mají zůstat v kuchyni nebo že „pravý muži jsou pravicoví“?Podpořte vznik tohoto podcastu:www.darujme.cz/projekt/1205779
Je napsaná bizarním neonormalizačním jazykem, argumentuje zjevnými nepravdami a je průhledně manipulační, přesto je třeba brát petici Vyjádření a výzva umělců a kulturní veřejnosti k AVU, CJCH a NG vážně. Je totiž krystalickou ukázkou přemýšlení starší generace umělců, kteří jsou sice vesměs velmi úspěšní a bohatí, ale stejně mají strach z toho, že je někdo ohrožuje a bere jim jejich svobodu. Umění je pro ně stejné jako závodění v bazénu, ženy ničemu nerozumí a mladí lidé jsou indoktrinováni jakousi nebezpečnou ideologií, zatímco oni jsou prostě jen „normální“.Petici, kterou za týden podepsalo něco málo přes dva tisíce lidí, se v novém vydání Studia Alarm věnovali Magdalena Dušková, Stanislav Biler a Karel Veselý. Je dalším varováním, že starší generace má ve společnosti své páky a když se jim něco nelíbí, nebojí se je použít z pozice autority. Je s nimi lepší mluvit, a nebo jim spíš dát najevo, že do některých věcí by neměli zasahovat? Jak se stalo, že z mladých radikálů vyrostli staří konzervativci? A co s rozložením české společnosti udělá další vychýlení populační křivky?
Americký odborový svaz United Auto Workers (UAW) sice letos na jaře zaznamenal průlomovou výhru v továrně Volkswagenu v Tennessee, ve fabrice Mercedesu v Alabamě se mu ale o několik týdnů nepodařilo na vítězství navázat. Vedení UAW se navíc potýká s potenciálním skandálem.Co udělali odboráři v Alabamě špatně? Je zmíněný skandál vykonstruovaný, nebo se UAW nezbavila dřívější zkorumpovanosti? Jaké plány má šéf svazu Shawn Fain? A nejsou prohry nedílnou součástí zvýšené odborářské aktivity?
Československo nás zřejmě předurčuje k tomu, že jsme jako Češi a Slováci dějinami tak trochu vábeni k různým srovnáváním, jako by se vývoj jedné země varioval tou druhou. Trochu jsme se tomu neubránili ani v TL;DR, kdy jsme konstatovali, že typ výsostně artové prózy, kterou Katarína Kucbelová svým dílem představuje, se u nás už vlastně nepíše.Sama Modrosleposť, novinka oceňované básnířky a prozaičky, pak také nese ne úplně zanedbatelnou československou stopu. Což ovšem neznamená, že v jiných rovinách textu by se český čtenář měl ztratit. Naopak, Kucbelová v Modrosleposti rozvíjí množství globálních či univerzálních témat, která známe z české a světové prózy – kdy směřuje pozornost na podivíny, ženy nebo zvířata a jejich jedinečné schopnosti.► Playlist:✏️ Literární novinky: 0:00 - 12:25🗯️ Knižní tipy: 12:32 - 24:55📕 Katarína Kucbelová - Modrosleposť: 25:38 - 1:03:05► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Hugo a Klára jsou v novém dílu podcastu Moshpit ve studiu sami. Navazují na první díl o maturitní zkoušce. Jak vše dopadlo, jaké jsou pocity a proč nikdo nemluví o absolutní postmaturitní prázdnotě. Nový Moshpit je tentokrát nejen o přijímačkách, fomálnosti, ale taky neúměrném stresu.Podpořte vznik našich podcastů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Alarm spouští svůj první podcast o historii. Redaktor Alarmu Ondřej Bělíček, historik Ondřej Crhák a pedagožka Eliška Farová budou v novém podcastu Dějiny bez konce hovořit o nových pohledech na historii, podívají se na přehlížené dějiny, budou vás informovat o zajímavých knižních novinkách, nebo výstavách, filmech a seriálech s historickou tématikou. Součástí podcastu budou také rozhovory s tuzemskými a zahraničními historiky. V úvodním dílu podcastu se podíváme na knihu As Gods Among Men (Jako bohové mezi lidmi) italského historika Guido Alfaniho, která vyšla v prosinci minulého roku v nakladatelství Princeton. Guido Alfani ve své knize zkoumá pohled na bohaté a jejich roli ve společnosti v tzv. Západním světě od starověku do současnosti. Ve své knize probírá zrod finančních elit ve středověku, jejich křehké postavení ve společnosti v souvislosti s křesťanskou teologií a morálkou, která odsuzovala hamižnost a hromadění bohatství jako smrtelný hřích. Následné období etablování bohatých ve společnosti v době raného novověku, kdy v souvislosti s rozvojem protestantství a kapitalismu se tento pohled na bohaté měnil a bohatí se začali vnímat jako ctnostné a schopné osobnosti. Věnuje se také období největších majetkových a společenských nerovností v dějinách, který postupně graduje v 19. století v souvislosti s první a druhou průmyslovou revolucí, kdy v předvečer první světové války dosahovaly svého maxima. Dvě světové války a změna daňové politiky, která směřovala k progresivnímu zdanění, vedly k výraznému snížení nerovností ve společnosti až vše změnila následně neoliberální revoluce v sedmdesátých letech. Nerovnosti ve společnosti začaly zase růst až do současného stavu, kdy jsou nerovnosti opět na svém maximu. Součástí dílu je rozhovor s Guido Alfanim o jeho knize. Zároveň v debatě s Eliškou Farovou a Ondřejem Crhákem probereme také například Tomáše Baťu, Berlusconiho, belgického krále Leopolda II., nebo taky habsburskou stopu v koloniálním závodění o dobytí zaoceánských trhů.V tipech a novinkách se podíváme taky blíže na seriál To se vysvětlí, soudruzi!, nebo novou výstavu o Vietnamu v Náprstkově muzeu.Playlist:🤔 Tipy a novinky🇻🇳 Výstava o Vietnamu4:36 - 9:10📖 The End of Empires and a World Remade: A Global History of Decolonization9:20 - 10:53📺 To se vysvětlí, soudruzi!11:06 - 28:19Hlavní téma💸 Superbohatí v dějinách: Guido Alfani - As Gods Among Men (Jako bohové mezi lidmi)28:25 - 1:17:02Co si přečíst k tématu?Karel Staněk, Michal Wanner -Císařský orel a vábení Orientu: Zámořská obchodní expanze habsburské monarchie (1715–1789)Andrew Phillips, J. C. Sherman - Outsourcing Empire: How Company-States Made the Modern WorldOndřej Ševeček - Zrození Baťovy průmyslové metropoleBranko Milanovič - Vision of Inequality: From the French Revolution to the End of the Cold WarPodpořte vznik dalších dílů našich podcastů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Ještě před několika lety byla opozice vůči drastické imigrační politice Donalda Trumpa jedním z hlavním témat demokratických politiků. Po nástupu Joea Bidena do Bílého domu se ale změnilo méně, než by předchozí výkřiky mohly naznačovat. Bidenem podepsaný dekret teď opět přibližuje politiku demokratů představám Donalda Trumpa. Konzervativní voliče přitom uspokojí jen stěží.Co přesně mění Bidenův nový dekret? Proč ho podepsal právě teď? Jak by si imigrační reformy představovali liberálové oproti konzervativnímu uzavírání hranic? A jak dlouho už Washington čeká na funkční imigrační změny? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.
Výsledky evropských voleb přinesly řadu překvapení, mezi nejvýraznější patří neuvěřitelný úspěch Motoristů a Filipa Turka na straně jedné a špatný výsledek Pirátů na straně druhé. Jak se vlastně stalo, že uskupení, kde byl na čelním místě kandidátky Filip Turek zaznamenalo takový úspěch? Měly na to vliv jiné subjekty, které vedly proti Turkovi negativní kampaň? Co stojí za překvapivě špatným výsledkem Pirátů? Jaká byla jejich kampaň a bylo možné kampaní překrýt skutečnost, že jsou součástí pravicové vlády? To jsou některé z otázek našeho povolebního Studia Alarm. Navzdory obavám nepřinesly volby do evropského parlamentu ultrapravicovou vlnu, která by radikálně změnila rozložení sil. Otřásla ale několika klíčovými státy Evropy. Co to bude pro Evropu znamenat? Jak se změní klimatická politika? A jaké důsledky mají volby pro Česko? O tom debatují redaktoři Alarmu Saša Uhlová, Jan Bělíček a Standa Biler.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Běžně se ve Spojených státech pořádají tři debaty prezidentských kandidátů v týdnech bezprostředně před listopadovými volbami. Letos tomu bude jinak. Joe Biden a Donald Trump se domluvili na jedné červnové a jedné zářijové debatě. Jak to bylo s televizními debatami v minulosti? Jaké historicky nejslavnější momenty v nich proběhly a ve kterých volbách? Proč letos Biden a Trump dělají věci jinak? A jsou vlastně debaty vůbec k něčemu?
Úspěch hokejového šampionátu v Praze a Ostravě pomáhá zastřít skutečnost, nakolik ideologicky podporuje nacionalistický šovinismus a zároveň veřejnými financemi financuje soukromý byznys i těch nejbohatších Čechů. Jak souvisí současný model úspěšných českých hokejistů s nástupem kapitalismu? Proč je opěvovaná O2 Arena vrcholným symbolem privatizace veřejných zdrojů? Jak je spojený zákaz účasti ruské výpravy s nacionalistickou podstatou světových šampionátů? A proč dotování české hokejové mládeže vede k posilování moci soukromých subjektů?► Podpořte vznik dalších dílů Outsidera:https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na outsider@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Do druhého dílu podcastu Hysterie přijala pozvání autorka podcastu Transistorie Jamie Rose. Společně s Magdalenou a Karolínou diskutují o tom, co pro trans komunitu znamená nedávné zrušení povinných sterilizací, jaké jsou možnosti novelizace zákona i jaká je budoucnost trans aktivismu. Tento úspěch se totiž odehrál na pozadí všudypřítomného nárůstu krajní pravice, konzervativismu a transfobie.Bigotní a transfobní narativy totiž poslední roky prokapávají z obskurních antigenderových spolků typu Aliance pro rodinu také do mainstreamu. Na české mediální i literární scéně můžeme transfobní hlasy slyšet třeba i ze strany „rozumných konzervativců” z deníku Echo24. Právě tam zaznívá srovnávání trans mladistvých se zmatenými teenagery, kteří a které si svoje mentální problémy řeší tranzicí. Trans aktiviststvo je pro tyto konzervativce jakousi „ukřičenou menšinou”, která je „jak za bolševika před rokem 89“. Debatu o cancel culture v Česku nedávno rozproudila kniha Nevratné poškození: Jak naše dcery podléhají transgenderové mánii americké autorky Abigail Shrier. Tu mělo původně v českém překladu vydat Nakladatelství Albatros, které nakonec z publikace ustoupilo pro její transfobii. Později se přihlásilo nakladatelství Bourdon, že knihu jako „důležitý příspěvek do debaty“ vydá. Nevratné poškození přitom podle Rose obsahuje vyloženě nebezpečné názory. Například zpochybňování samotné existence trans dětí, které může vést až k tomu, že jim nebude tranzice rodiči umožněna. Jako zdroje potom Nevratné poškození používá odkazy na X a transfobní weby. Autorky Hysterie se i s Jamie proto ptají, jaký smysl má taková „diskuze“ a kdy máme právo debatu s bigotním novinářstvem a autorstvem prostě nevést? Existuje u nás tedy cancel culture? Má se konzervativní novinářstvo, které má vybudovanou velkou platformu a vyhrává literární ceny, bát zlé, zákeřné translobby?Podpořte vznik tohoto podcastu:www.darujme.cz/projekt/1205779
V posledním předvolebním rozhovoru Studia Alarm jsme vyzpovídali lídra pirátské kandidátky do eurovoleb Marcela Kolaju. Kolaja byl europoslancem posledních pět let a nyní chce svůj mandát obhájit. Co pro něj znamená evropská politika a co v ní chce prosazovat? Jak vnímá působení Pirátů v současné vládní koalici a s jakými hlavními tématy jde do víkendových voleb? Na to a mnoho dalšího jsme se ptali Marcela Kolaji.Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
V další epizodě podcastu Pay Gap se Šárka Homfray a Lucie Václavková zaměřují na to, čím se ženy setkávájí v rámci náborového procesu.Z právního pohledu se celým náborem prolínají dvě hlavní témata, a to diskriminační důvody a soubor údajů, které o vás zaměstnavatel nesmí zjišťovat. Těmto dvěma tématům se tedy logicky věnuje právní okénko. Zatímco povinnost zajistit rovné zacházení a nediskriminovat je už relativně známá, ne každý ví, že soubor možných diskriminačních důvodů je poměrně široký. Kromě těch zjevných jde například i o sociální původ nebo povinnosti k rodině. Ještě méně se ví o ustanovení zákoníku práce, který vymezuje okruh údajů, které zaměstnavatel nesmí zjišťovat, a to ani přímo, ani prostřednictvím třetích osob. Sem patří například těhotenství nebo trestněprávní bezúhonnost (s výjimkami vyplývajícími z jiných zákonů).Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve vlastní knihovně?Píšeme knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu - rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Podpořte vydání knížky na Donio a vyberte si některou z lákavých odměn. V naší společnosti se můžete vzdělávat i opečovat. Pomůžete nejen tím, že přispějete, ale také dáte o kampani/knížce vědět dál. A pokud máte náš podcast rádi, můžete pro nás až do 6. června hlasovat i v anketě Podcast roku.www.donio.cz/paygap-za-kratsi-konec-provazuStále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.
Volby do Evropského parlamentu vzaly české strany poprvé vážně. Bohužel nepřišly většinou na nic jiného, než je záchrana spalovacích motorů.► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Profese památkáře v dnešní době čelí mnoha výzvám. Na jedné straně je tlak na developerský rozvoj a modernizaci staveb, na druhou stranu je nutné chránit kulturní dědictví a doklad minulé doby. Dá se najít kompromis? Martin Zubík zdůrazňuje, že profese památkáře není jen o psaní posudků a povolování stavebních úprav. Důležitou součástí jeho práce je také osvěta a edukace veřejnosti. Je nutné lidem vysvětlovat, proč je důležité chránit památky a jak se o ně starat. Probrali jsme i některé specifické problémy, se kterými se památkáři v severních Čechách setkávají, i aktuální situaci ohrožených budov v Mostě. V Mostě se bojuje za celou republiku!Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu:www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm
V prvním díle podcastu Hysterie autorky rozebírají koncept imposter syndromu. Rozšíření tzv. pocitu podvodnice, tedy pochybností o vlastních zásluhách, podle nich přímo souvisí s rostoucím tlakem na výkon a snahou uspět i v nerovně nastavených podmínkách. Je pocit, že někam nepatřím, protože na to nemám, jenom kapitalistickou diagnózou nebo spíš kolektivní zkušeností? Máme si koupit kurz seberozvoje, abychom se přestalx cítit jako podvodnice?Skrze osobní zkušenosti docházejí autorky k tomu, že se tyto pocity objevují napříč různými prostředími – od často zmiňované univerzity a práce, až po mezilidské vztahy a aktivistické kolektivy. Díky teoretičkám jako je Maddie Breeze nebo na ni navazující autorstvo výzkumu z Readingu se přitom ukazuje, že ne na všechny impostger syndrom dopadá rovnoměrně. Do velké míry ho ovlivňuje gender, rasa i třída. Autorky Hysterie sdílí, v jakých prostorách se jako podvodnice cítí a přemýšlí nad strukturálními nerovnostmi, které tento pocit podněcují a umocňují. Imposter syndrom podle nich totiž není jenom výsledkem nerovného nastavení institucí, ale současně jeho podněcovatelem. Čím více se jej snažíme individuálně překonávat, tím více nerovnosti upevňujeme. Lze pak na selhání v nerovném systému nahlížet jako na pozitivní zkušenost? A jaké jsou možnosti uchopení pocitu podvodnice jako nástroje změny a zdroje aktivismu? Podpořte vznik tohoto podcastu:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Nejnovější TL;DR se kromě obvyklých rubrik a příležitostného vysmívání konzervatismu – a tentokrát i ceně Magnesia Litera – věnuje především americkému románu. Zkoušíme si představit, jak by mohla vypadat jeho nejbližší budoucnost. Kim Stanley Robinson v knize Ministerstvo pro budoucnost do jisté míry vychází ze známého citátu, že v současnosti je snazší si představit konec života na Zemi než konec kapitalismu. Nekonstruuje však hororovou vizi masového vymírání v éře klimatického rozvratu, ale naopak nastiňuje technologická a sociálně revoluční řešení, která by nás mohla vyvést ze současné destruktivní fáze civilizace. ► Playlist:✏️ Literární novinky: 0:00 - 7:08🗯️ Knižní tipy: 19:30 - 28:30📕 Stanley Kim Robinson - Ministerstvo pro budoucnost: 29:05 - 1:15:24► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
SOCDEM usiluje o návrat do vysoké politiky. Jak to chce udělat? O tom jsme si ve Studiu Alarm povídali s Lubomírem Zaorálkem, který stranu vede do evropských voleb.V předvolebních speciálech Studia Alarm zpovídáme lídry a lídryně některých stran kandidujících do Evropského parlamentu. Po Johanně Nejedlové ze Zelených za námi dorazil lídr evropské kandidátky Sociální demokracie Lubomír Zaorálek. Jak vidí svoje šance? Co by rád v Evropě prosadil a v jaké kondici je momentálně jeho strana? To jsou některá z témat, která jsme s ním probrali ve Studiu Alarm.
Přes maximalistické požadavky některých demonstrantů vlna policejních reforem v posledních letech Spojené státy nesmetla. Svou roli v tom sehrál i demokratický prezident Joe Biden, který opravdu nepatří mezi velké kritiky policejní práce. Biden ze škrtání rozpočtu policie rád obviňuje republikány. Ti se na oplátku snaží vykreslit Bidena jako radikála.
Odlišit od sebe Rajchla, Vrabela, Turka nebo Okamuru je skoro nemožné. Všichni chtějí zachránit spalovací motory nebo zastavit greendeal a diktát Bruselu. Dál jejich fantazie nesahá.► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
V americkém Kongresu se před několika dny ostře pohádalo několik zastupitelek v čele s Marjorie Taylor Greene a Alexandrií Ocasio-Cortez. Spoustu amerických komentátorů se poté pohoršovalo nad úpadkem politické kultury, který podle nich hádka značí. V novém díle Rednecku si ale připomeneme, že Kongres zažil daleká závažnější a násilnější hádky mezi politiky.Nejnásilnější období zažil americký Kongres jednoznačně v několika dekádách před americkou občanskou válkou. Mezi lety 1830 a 1860 došlo na Kapitolu k 70 fyzickým potyčkám mezi zastupiteli. Nicméně po celou historii USA nebyly rvačky v Kongresu ničím až tak neobvyklým. První pamětihodná proběhla už v roce 1798 – loni na podzim prý zase vrazil tehdy už bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy svému kolegovi do zad loktem.Proč se nejednou zastupitelé na Kapitolu mydlili sukovicemi? Kvůli čemu se tak rozvášnili? Proč se označovali za sraby, zatímco ostatní prosili rváče, ať si svoje bitky vyřizují venku? A zastupitelé kterého ze států se v Kongresu rvali nejčastěji? To vše se dozvíte v novém Rednecku.
V některých částech Česka je těžší se dostat na gymnázium než na Oxford nebo MIT. O středoškolském vzdělání jsme nechali rozhodovat ředitele fabrik. Tohle je výsledek.► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Nový Most se měl stát tou lepší alternativou – alternativou, kterou kapitalistické Československo hornickému městu nebylo schopné nabídnout. Nicméně prvek utopie doprovázel téměř všechna města, která ve 20. století vyrostla tzv. na zelené louce, ať už na Západě nebo na Východě. Výstavbám těchto měst byla společná nejen snaha o vybudování čistšího prostředí v moderních urbanistických celcích, ale také nastolování nového společenského řádu a snaha o spravedlivější uspořádání města. Proč se utopická vize Mostu rychle změnila v dystopickou realitu? Jaký druh kritiky poprvé zpochybnil dříve nevyvratitelné ekonomické argumenty, které hnaly celý projekt mostecké těžby uhlí? Je tu další díl podcastové série o historii Mostu s historikem Matějem Spurným.Líbil se vám tento díl? Podpořte chod mostecké redakce Alarmu:https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm
Posádka Soundsystému dlouho slibovala country díl, až jim musela zavdat příčinu nová deska zpěvačky Beyoncé, která si na Cowboy Carter nasadila stetson a tvrdí, že autentická kultura amerického venkova není vázaná na rasu ani společenskou příslušnost. Jistým protipólem její oslňující verze country je nová deska písničkářky Kacey Musgraves, která na Deeper Well zpívá o hledání spokojenosti po soukromých karambolech a leckterý recenzent ji obviňuje z flirtování s new age. "Asi je tu poptávka po postavách obyčejných lidí, s nimiž se mohou fanoušci snadno ztotožnit," vysvětluje si Michaela Peštová současnou popularitu country v zámoří a Nora Třísková mluví o demokratizaci žánru a postpandemických náladách úniku z města na venkov.Jestli z Beyoncé a Kacey Musgraves nepanuje v týmu výraznější nadšení, u desky Berlin Manson jsme se shodli jednohlasně. Poor But Sexy je banger, u kterého se chcete vrhnout do moshpitu a zároveň si u toho číst sociologické knihy o chudobě ve východní Evropě. "Je to skrz nasrkz politická deska," konstatuje Nora a Karel Veselý dodává, že je zároveň nějakým záhadným způsobem také chytlavá. V rubrice Co nás sere se pozastavujeme nad humbukem kolem nové desky Taylor Swift a policejním zásahem na Majálesu. Došlo samozřejmě i na singlové jednohubky, výhled do budoucnosti nebo kočičí zprávy. Co vadí Míše na písni Jolene? Jakou náladu vystopovala Nora v Bratislavě na Sharpe a co Karlovi nezmrzlo na zahradě? Poslouchejte nový díl hudebního podcastu Soundsystém.Playlist:Beyoncé - Cowboy CarterKacey Musgraves - Deeper WellBerlin Manson - Poor But SexyAdrianne Lenker - Bright FutureEdúv syn - No future, aj keď mohla byWaxahatchee - Tigers BloodClarissa Connelly - World of Workclaire rousay - Sentimenteyz - Krysí králJednohubky:Waxahatchee - Tigers BloodBbmutha - gun kontrolBianca Scout ft. Darkmarik - Forest SpiritTěšánky:17. - 19.5. Narozeniny Ankali25.5. claire rousay, Divadlo VILA Štvanice, Praha
Čím dál více žen hledá cesty, jak během mateřské a rodičovské nevypadnout úplně z pracovního trhu a v ideálním případě i neztratit nic ze své kvalifikace. Vznikají nové projekty či iniciativy, které se tomuto tématu věnují, a jednou z nich je Mumdoo. Se zakladatelkami, Kristýnou Cejnarovou a Lucií Bášovou jsme si povídali o tom, jak Mumdoo pomáhá ženám pracovat i během rodičovské dovolené, jak vlastně stíhají všechny své role, co jim usnadňuje fungování a proč kromě zprostředkování práce dělají i vlastní průzkumy.Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve vlastní knihovně?Píšeme knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu - rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Podpořte vydání knížky na Donio a vyberte si některou z lákavých odměn. V naší společnosti se můžete vzdělávat i opečovat. Pomůžete nejen tím, že přispějete, ale také dáte o kampani/knížce vědět dál. A pokud máte náš podcast rádi, můžete pro nás až do 6. června hlasovat i v anketě Podcast roku.https://www.donio.cz/paygap-za-kratsi-konec-provazuStále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.
Před několika týdny vydal tým vědců studii zkoumající mentální zdraví LGBTQ+ osob v České republice. Výzkumníci ve své studii tvrdí, že sexuální menšiny vykazují výrazně horší výsledky jejich mentálního stavu než jejich heterosexuální protějšky. Autoři studie doporučují zavedení systematických změn a upozorňují na řadu fenoménů, s nimiž se musejí čeští queer lidé potýkat. O tom všem jsme si povídali s jedním z autorů studie Mental health and help-seeking in Czech sexual minorities Michalem Pitoňákem, který aktuálně pracuje jako výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
- května 2022 trvalo policii více než hodinu a čtvrt, než zpacifikovala 18letého střelce, který se zbraní vtrhnul na uvaldskou školu Robb Elementary. Při pomalém zásahu se místo toho handrkovali se zděšenými rodiči uvnitř uvězněných a vražděných dětí: použili na ně tasery i pouta.Ani po dvou letech a několika vyšetřováních se pozůstalí nedočkali byť jen náznaku spravedlnosti. Zodpovědní policisté, úředníci a politici čelili dosud minimálním dopadům.Jak na tragédii reagovaly místní úřady a jak federální ministerstvo spravedlnosti? S jakým zastrašováním se musejí pozůstalí potýkat? A jak souvisí tragédie v Uvalde s aktuálními protesty na amerických univerzitách? To vše je tématem dnešního Rednecku.Všechny díly podcastu si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu. Podcast Redneck vzniká díky partnerství s redakcí serveru Voxpot.
Filip Turek je lídrem společné kandidátky Šlachtovy policejní Přísahy a Motoristů, kteří uctívají Václava Klause. Nabízí omšelý mix popírání klimatu a zbytnělého sebevědomí, které se opírá o benzinový motor.► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
V novém díle podcasstu Moshpit rozebírají Klára Bělíčková a Hugo Wiesner se svými hosty téma strachu. Čeho se bojíme, co nám dělá úzkosti a existuje v tom vůbec nějaký rozdíl? Můžu se stát statečným, i když nemám strach? Na tyto otázky hledají v dnešním díle odpovědi se Sárou a Kryštofem.Podcast Moshpit vzniká jen díky podpoře našeho čtenářstva. Podpořte jeho vznik v naší crowdfundingové kampani:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Ve druhé epizodě Města na uhel se zabýváme tím, kdo byli lidé ze starého i nového Mostu – kdo do Mostu přišel nový, jak moc byli starousedlíci k nově příchozím vstřícní i jak se na sociálním vývoji města podepisovala jeho etnická a jazyková pestrost.Kvůli nárokům těžby uhlí původně převážně německé město během 19. století demograficky prudce roste a vyžaduje nové pracovní síly, které tvořili čeští horníci z vnitrozemí. Před 2. světovou válkou je už v Mostě celá jedna třetina obyvatel česky mluvící, zbytek obyvatel představují sudetští Němci.Po vysídlení německého obyvatelstva v padesátých letech 20. století je ovšem třeba Most i při zvyšujících se nárocích průmyslu zásobit dalšími pracujícími – Čechy z vnitrozemí v této migrační vlně doplní i Romové převážně ze Slovenska, kteří v Mostě rovněž hledají zaměstnání v dolech. Přes jejich potřebnost nebyli ale nově příchozí vřele vítáni – Romové byli v médiích dehumanizováni a starousedlíci posílali na vedoucí státní orgány dopisy, v nichž diskriminujícím způsobem vyjadřovali svou nespokojenost s novými obyvateli prohlášeními typu „naše obec je již cikány přesycena”. Na posílení vzájemných antipatií se podílelo i to, že romské venkovské obyvatelstvo se muselo střihem naučit žít v nových městských podmínkách, což často způsobovalo konflikty s dalšími skupinami obyvatel, které byly urbánnímu způsobu života zvyklejší. Antipatie vůči Romům zapříčinily také vznik segregované lokality v nově postaveném Mostě navzdory tomu, že taková praxe šla proti asimilační ideologii panujícího komunismu.Nakonec se v podcastu dostáváme k sedmdesátým letům, kdy se po dlouhých desetiletích expanze demografický trend obrací – namísto přílivu začíná město mnoho lidí opouštět. Co zapříčinilo tuto změnu? A jak to, že se začala dít již tak záhy po vybudování nového hornického města?Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu! Bez kritické regionální žurnalistiky se v demokratické společnosti neobejdeme:https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm
Možná se vám tomu těžko věří, ale i takový spektákl jako pokračující soudní oplétačky Donalda Trumpa v minulém týdnu zastínila jiná událost – velká „občanská válka“ amerického rapu. Do krve se hádají torontský rodák Drake a losangeleský Kendrick Lamar. Oba ztělesňují diametrálně odlišný přístup k rapu a afroamerické kulturní tradici obecně.Jaké největší beefy zažil hiphop za celou svou historii? Co spustilo ten aktuální, který se v menší míře táhne od roku 2013? Jak vše vybublalo od zdravé rivality až k obviněním z pedofilie? Co je to „kulturní sup“? Kdo vyhrál a je vůbec vlastně všemu konec?
Je překvapivé, jak málo českou veřejnost trápí extrémní finanční náklady stavby jaderných bloků. Cena čtyř bloků přesáhne snadno jeden státní rozpočet, jejich provoz budeme dotovat desítky let a za to dostaneme nejspíš nejdražší elektřinu v Evropě.► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
V TL;DR nám ceny Magnesie Litera samozřejmě neunikly a protože z beletristických kategorií jsme téměř všechno již probrali, nezbylo než se podívat na publicistiku. Kniha Terezy Matějčkové, která v dané kategorii bodovala, je složena z textů vydaných v Echo24. Najdeme tu eseje, literární recenze i rozhovory. Rámec témat a výběr osobností i perspektiva, s níž je zde současnost nahlížena, trochu otřásla naší dosud spíše mlhavou představou, jak vypadá současná pravicová aplikovaná filozofie či řekněme myšlení v podání veřejností a zde nutně i většinou poroty obdivované filozofky. Nakonec dokonce docházíme ke dvojnické analogii podle knihy Doppleganger Naomi Klein, jíž jsme se věnovali v jednom z předchozích dílů, a totiž, že Tereza Matějčková se stala dvojníkem svého minulého filozofického já. Dvojníkem v druhém světě za zrcadlem, kde jsou jen dvě pohlaví, klima aktivismus stojí proti kultuře, všichni jsme zhloupli a v rodinách absentující otcové jsou jako Ježíš, kterého je prostě třeba pořád hledat. Naopak Putina není třeba démonizovat. Jako by tu ústy Terezy Matějčkové promlouvala celá česká pravicová scéna včetně otce zakladatele Václava Klause.► Playlist:✏️ Literární novinky: 0:00 - 7:08🗯️ Knižní tipy: 7:12 - 11:22📕 Tereza Matějčková - Bůh je mrtev, nic není dovoleno: 11:52 - 1:33:50► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Moderní historie Mostu vzbuzuje spoustu otázek. Včetně té, jak kdy mohl imperativ těžkého průmyslu přesvědčit dobovou veřejnost o rozhodnutí, které dnes vnímáme jako zcela neospravedlnitelné – tedy rozhodnutí o zboření historického středověkého města výměnou za těžbu desítek milionů tun hnědého uhlí. Ztotožnili se všichni tehdejší mostečtí obyvatelé s narýsovaným osudem starého Mostu? A jakou roli hrál fakt, že starý Most patřil po druhé světové válce mezi vylidněné a znovuosídlené Sudety? I tyto otázky si budeme klást v nové podcastové sérii Město na uhel.V první epizodě historického podcastu Ester Klimecká s historikem Matějem Spurným mapují společenský kontext zboření starého města Mostu a postavení města nového. Nastiňují kontext města v 19. a 20. století – přestože o zboření celého města kvůli těžbě bylo rozhodnuto až v druhé polovině 20. století, v podcastu upozorňujeme na to, že uhlí pod městem bylo těženo už v průběhu 19. století. Matěj Spurný dokonce zmiňuje místní „urban legend“, podle které si pro sebe měšťané v nejhlubších mosteckých sklepích kutali uhlí údajně sami. V podcastu je také upozorněno na to, že dokonce i výběr lokality na úpatí kopce Hněvín pro vybudování exkluzivní mostecké čtvrti pro tehdejší městskou honoraci Zahražany pravděpodobně souvisel s dobovou těžbou hnědého uhlí.V epizodě také mluvíme o tom, jakým způsobem bylo v padesátých letech 20. století o demolici města vyjednáváno mezi městským národním výborem a Severočeskými uhelnými doly a že ke konsenzu rozhodně nedošlo rovnou. „Vyuhlení“ města, tedy zboření města kvůli těžbě uhlí, ovšem bylo nakonec skutečně schváleno a starý Most se během šedesátých let 20. století postupně vylidňoval a boural. Místní byli stěhováni do nových, pohodlných a hygienických bytů v moderní zástavbě nedaleko lomu. Přestože je dnes vnímána likvidace historického města veskrze negativně, je v podcastu kladena i otázka, zda byl přesun obyvatel Mostu do moderního města mezi místními vnímán i pozitivně či dokonce s euforií.
Když zmíníte americkou konzervativní revoluci a nástup takzvané „Nové pravice“, většina lidí si představí Ronalda Reagana. Jeho vítězství ve volbách roku 1980 by ale nebylo možné bez širšího konzervativního hnutí, které si v dekádách předtím prošlo hlubokou krizí – nejneslavněji v podobě prohry senátora Barryho Goldwatera ve volbách roku 1964. Kromě Reagana samotného má ale málokdo v historii tohoto obratu tak mytologickou roli jako William F. Buckley Jr.Aktuální díl Rednecku shrnuje Buckleyho život. Jaké debaty vedou – na příkladu nového dokumentu The Incomparabre Mr. Buckley – američtí historikové o vlivu, který měl na konzervativní hnutí? Zkrotil skutečně konspirační bažiny nevábných organizací jako The John Birch Society, nebo je jen umně využil? Je nástup Donald Trumpa popřením Buckleyho konzervatismu, nebo jeho logickým vyústěním?
Aktuálně českou společností hýbe analýza zpravodajství České televize. Tým z brněnské Masarykovy univerzity pod vedením mediálního teoretika Jana Motala zkoumal, jestli ČT v říjnu loňského roku reportovala vyváženě o dění v Gaze a v Izraeli. Ředitel ČT Jan Souček odmítl o výsledcích analýzy diskutovat veřejně a označil ji za podjatou. Nechal si tedy vypracovat novou studii od týmu z Fakulty sociálních věd UK, která už pro ČT vyzněla mnohem lépe. Co původní analýza na zpravodajství ČT kritizovala, k jakým závěrům dospěla a jak se její autoři dívají na postup vedení ČT? O tom jsme si v novém Kolapsu povídatli s etikem médií Janem Motalem.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Kdybychom řešili přístup k pitné vodě stejně jako k bydlení, všichni umřeme. Trh s bydlením vypadá jako obří lichva podporovaná státem.► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Tato epizoda podcastu Pay Gap je speciální – nejen že Šárka s Lucií přivítaly zatím nejvyšší počet hostek, ale zejména proto, že se nahrávala živě v rámci konference Women in art.Druhý ročník konference Women in Art pořádalo ve dnech 17. až 18. 4. 2024 kulturní centrum CO.LABS ve spolupráci s Institutem umění - Divadelním ústavem, KUMSTem - kreativním hubem Brno, Vizí Tance a Divadlem BARKA. Takové pozvání a příležitost k diskuzi s umělkyněmi o tom, jak se jim žije a tvoří, jsme si nemohly nechat ujít.Téma pracovních podmínek žen a matek v kultuře a umění nedávno otevřela režisérka Daria Kascheeva a my jsme rády, že jsme mohly v debatě pokračovat i mimo filmový průmysl.Pozvání do diskuse přijala zpěvačka, pianistka, písničkářka, autorka knihy Je všechno dobrý? Marie Kieslowski, tanečnice, choreografka, pedagožka a zakladatelka spolku Holektiv Andrea Vykysalá a Magdaléna Ševčík, vizuální umělkyně, která se věnuje abstraktní malbě, tvoří velkoformátové obrazy a hravé instalace na témata spojená s lidskou duší.Podpořte vznik knížky Kratší konec provazu, na které právě pracujeme. Sledujte nás na sociálních sítích – již brzy spustíme kampaň. Už teď nám ale můžete posílat své nápady a náměty: co vám například v minulých dílech podcastu chybělo a o čem byste chtěli v knížce číst?Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.
V předvolebním speciálu Studia Alarm budeme zpovídat lídryně a lídry některých stran kandidujících do Evropského parlamentu. Do úplně prvního rozhovoru za námi dorazila lídryně kandidátky Zelených Johanna Nejedlová, kterou znáte také jako ředitelku neziskové organizace Konsent zaměřující se na prevenci sexuálního násilí. Proč se rozhodla kandidovat do Evropského parlamentu? Jaký je její vztah ke straně Zelených a co od nadcházejících voleb očekává?Podpořte vznik Studia Alarm:https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm
Když se loni v říjnu do čela Sněmovny reprezentantů dostal relativně neznámý Mike Johnson, mnoho lidí se obávalo, že to může znamenat konec americké podpory pro Ukrajinu. Právě Johnson totiž v minulosti pravidelně hlasoval proti předchozím várkám pomoci. Po půl roce handrkování je ale vše jinak.Jak to, že se z konzervativního Johnsona nakonec vyklubal blízký spojenec demokratů? Jakou roli ve všem sehrál Donald Trump? Nejsou zvěsti o exprezidentově odporu vůči Ukrajině přehnané? A nepřijde teď kvůli tomu všemu Johnson o funkci?
V Česku opět proběhly přijímací zkoušky na střední školy. Každoroční závod o to, které děti budou mít právo na vzdělání a které nikoliv, zatím nemá své vítěze ani poražené, ale je opatřen novým elektronickým systémem.Ve Studiu Alarm diskutovali redaktoři Eva Klíčová, Standa Biler a Saša Uhlová o letošních přijímacích zkouškách na střední školy. Kromě skutečnosti, že český vzdělávací systém nemá dost kapacit, aby poskytoval potřebné vzdělání všem dětem, je tu ještě celá další řada okolností, které by vyžadovaly zásadní reformu, aby škola děti skutečně připravovala na život v současné společnosti. Například učňovské školství je mnohdy jen odkladiště dětí někam, kde mají strávit nějaké roky, ale nic podstatného se tam pro výkon povolání, které často ani dělat nechtějí, nenaučí. Skandální je i skutečnost, že pro děti s postižením systém často nenabízí vůbec nic, kromě ponižujících přijímacích zkoušek. Jakkoliv všechny politické reprezentace tvrdí, že je pro ně vzdělání priorita, na stavu českého vzdělávacího systému se to za poslední dekády nijak neprojevilo.Podpořte vznik dalších dílů a chod redakce Alarmu!www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm
Jak zajistit, aby živá kultura v regionech byla schopná přežít? Alarm Mostecko ve spolupráci s divadelním festivalem Přemostění uspořádal debatu o tom, jak je to s penězi a politikou v kulturní sféře.Jakou roli má živá kultura v Mostě, proč bychom měli usilovat o to, aby prosperovala, a jak se na pozici živé kultury podílí podmínky jejího financování? I o tom proběhla 3. dubna nahrávaná debata s Pavlem Skálou (divadelní festival PřeMostění), Filipem Nuckollsem (Městské divadlo v Mostě), Jiřím Řehákem (náměstek hejtmana Ústeckého kraje pro kulturu a památkovou péči) a Ester Klimeckou (Alarm Mostecko) na divadelním festivalu PřeMostění.
Předsedu SPD podpořili dva bývalí čeští prezidenti. Miloš Zeman přijel osobně, viditelně šťastný, že ještě někoho zajímá.► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
S bývalým architektem statutárního města Děčín a docentem architektury Ondřejem Benešem jsme si povídali o tom, co obnáší práce městského architekta a co všechno takový post znamená. Věnovali jsme se aktuální kauze týkající se rekonstrukce kulturního domu Repre, tomu, jak obtížná byla spolupráce s bývalým primátorem města Mostu a v současnosti senátorem Janem Paparegou a proč Ondřej Beneš tuto spolupráci raději ukončil. Také jsme se společně podívali zpátky v čase na to, jak se v minulém století řešila výstavba nového města Mostu a kdy byla za druhé světové války určena koncepce budoucího rozvoje města, na níž v roce 1946 navázal první poválečný regulační plán od architektů Karla Kuthana a Jiřího Novotného. V tomto plánu se již počítalo s výstavbou téměř 40 000 bytů pro horníky. Tato výstavba nových bytových celků byla naplánována směrem dál od historického města a patřila mezi tzv. vzorová sídliště. Dozvíte se, jak tato vzorová sídliště vypadala, jakou roli v této době hrál socialistický realismus a kde se vůbec vzal.V Mostě se bojuje za celou republiku!Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu:www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm
Republikánské primárky ukázaly, že exprezident nemá v GOP reálného rivala. Rozjíždějící se soudní procesy, které teď Trumpa čekají, ale zase ilustrují, jak pošramocený je Trump jako kandidát. A to nejen v politickém, ale i finančním slova smyslu. Právě v tomto světle je nutné číst změny, které si Trump po boku svých spojenců vynutil ve vedení Republikánské strany. Sem dosadil nejen sobě blízké lidi, ale také vyloženě členy vlastní rodiny. Jak velký exodus zaměstnanců tyto změny vedení provázel? Jak se vším souvisí finance strany i Trumpa samotného? A jaké varování by si republikáni měli vzít z toho, jak Barack Obama nakládal s Demokratickou stranou?
V nejnovějším TL;DR jsme po nějaké době opět sáhli po non-fiction. Ostatně bylo těžké odolat, protože česky nedávno vyšla rozsáhlá publikace o počátcích lidských dějin Davidů Wengrowa a Graebera Úsvit všeho. Autoři se na časové ose nejprve vrací ne až tak daleko do minulosti – do osvícenství. Právě osmnácté století přineslo počátky zásadní reflexe o evropské civilizaci a jejím hierarchizovaném uspořádání. Graeber s Wengrowem nacházejí možná nečekaný intelektuální impuls této myšlenkové revoluce, která v důsledku přinesla koncept modernity, a tím byli původní američtí filozofové z ameroindiánských kmenů. Kniha nastiňuje počátky lidských dějin, které ovšem zahrnují většinu doby trvání lidské existence, jako značně variabilní a pestré, bez jednoznačné civilizační vývojové posloupnosti, zato s jen velmi málo zákonitostmi, které by šlo z jednotlivých nálezů vyvozovat. Přelomové je i to, že do svého panoramatického obrazu „zapomenutých“ dějin zahrnují množství lokalit mimo nejznámější archeologická naleziště. ► Playlist:✏️ Literární novinky: 0:00 - 17:20🗯️ Knižní tipy: 17:27 - 26:21📕 David Graeber, David Wengrow - Úsvit všeho: 26:52 - 1:22:30► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Deset měsíců v řadě zlomilo předchozí teplotní rekordy. Čeští politici k tomu buď mlčí, nebo nabádají, abychom to se záchranou Země zbytečně nepřeháněli.► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Ve slovenských prezidentských volbách došlo k překvapení jen v prvním kole. Ve druhém jasně zvítězil Peter Pellegrini. Všimne si toho ale reálně někdo?Ve Studiu Alarm diskutovali o prezidentských volbách na Slovensku redaktoři Saša Uhlová, Jan Bělíček a Stanislav Biler. Probrali předvolební kampaň i prezidentské debaty a zvláštní pozornost věnovali způsobu komentování voleb ze strany liberálních slovenských médií. Při pohledu zpoza hranic totiž nepůsobí bizarně ani tak kampaň či samotné výsledky voleb, ale neschopnost pochopit a komentovat motivace voličů jinak, než že nenávidí demokracii, jsou nevolníci nebo neumějí jíst příborem. Diskutující se také věnovali dopadům na českou politiku, tedy otázce, zda řádění vlády Roberta Fica pomůže v Česku spíše Andreji Babišovi, nebo vládním stranám, které získají nového strašáka na voliče.Podpořte vznik dalších dílů a chod redakce Alarmu!https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm
Americký Nejvyšší soud před dvěma lety zvrátil půlstoletí starý kompromisní precedent, který garantoval minimální právo na interrupci přibližně do poloviny těhotenství – neboli Roe vs. Wade. Od půlky roku 2022 si ale jednotlivé státy mohou prosadit jakkoliv přísné interrupční regulace jaké jejich zákonodárci chtějí a téměř polovina států federace od té doby interrupční zákony výrazně zpřísnila. Některým konzervativcům to ovšem nestačí a chtěli by prosadit celofederální omezení.Rozhodnutí o zrušení práva na interrupci by nepadlo bez tří konzervativních soudců, které nominoval právě Donald Trump. Exprezident má ale k tomuto svému zářezu velmi nejasný vztah. Na jednu stranu se chlubí, že nové interrupční pořádky by bez něj nenastaly. Na stranu druhou si podle všeho uvědomuje, jak nepopulární jsou mezi Američany některé z drsných zákazů, které Trumpovi spolustraníci navrhují. O tom, jak se z této šlamastiky snaží Trump vymanévrovat, je dnešní díl Rednecku.
Minulý rok 7. října šokoval svět brutální útok hnutí Hamás z Gazy na Izrael, včetně vražd civilistů. Odpověď Izraele byla od počátku mimořádně tvrdá a nebrala příliš humanitárních ohledů. Situace v Gaze se od té doby dále zhoršuje a počty obětí izraelské invaze jdou do desítek tisíc včetně dětí. V Kolapsu o situaci mluvila Čechopalestinka a odbornice na Blízký východ Lamis Khalilová Bartůšková, která nedávno podepsala petici vyzývající českou vládu k přehodnocení jednostranného proizraelského postoje a k zasazování se o příměří, propuštění rukojmích a ukončení krveprolití.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Nový díl podcastu Moshpit s Klárou Bělíčkovou a Hugem Wiesnerem zabrousí do tématu humoru. Jaký humor jsme ochotni akceptovat a jaký nás spíše zraňuje? Měl by mít humor hranice, a pokud ano, kde leží? Je v pořádku si s kámoši posílat fatfobní, rasistické nebo homofobní reels, když je vidíme jenom my, anebo bychom se vůči tomu měli striktně vymezit? Odpovědi jsme hledali s Adamem Královičem, Annou Kovaříkovou a Matějem Damianem.Podcast Moshpit vzniká jen díky podpoře našeho čtenářstva. Podpořte jeho vznik v naší crowdfundingové kampani:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
V nové epizodě podcastu Pay Gap se Šárka Homfray a Lucie Václavková vrátily k tématu druhé směny a férovější rozdělení práce v domácnosti. Pozvání do podcastu přijala Martina Dvořáková, autorka projektu Férová domácnost a Auditu domácnosti. Audit pomůže párům zjistit, jak na tom doma jsou, a také pomoci řešit situace, kdy rozdělení není zrovna fér. Férové rozdělení domácí práce přitom nemusí znamenat dělení padesát na padesát. V každé rodině a v každé životní fázi to může být jiné a pro spokojenost partnerů jsou důležitější faktory jako faktické rozdělení domácí práce, účast na placené práci, nebo s kým se vlastně srovnáváme.Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve vlastní knihovně? Podpořte vznik naší knížky Kratší konec provazu, na které právě pracujeme. Sledujte nás na sociálních sítích, již brzy spustíme kampaň. Už teď nám ale můžete posílat své nápady a náměty – co vám například v minulých dílech podcastu chybělo a chtěli byste v knížce číst? Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.
Baltimorský přístav odnepaměti platí za důležitý přepravní uzel. Stejně tak významný byl most Francise Scotta Keye, který minulý týden zkolaboval po nárazu lodě Dali. Ta sice plula pod singapurskou vlajkou, ale struktura firem, které ji vlastní, provozují, a nebo si ji pronajímají, je poněkud složitější. Od nehody uplynulo jen pár dní, ale tyto společnosti se už teď snaží snížit odškodné, které budou muset platit.Jak se toho snaží docílit? Proč s tím souvisí Titanic a nehoda na ropné plošině Deepwater Horizon z roku 2010? Co říkají baltimorští dělníci o osudu svých pravděpodobně zesnulých kolegů, kteří v době nehody pracovali na mostě? A proč vlastně loď plula pod singapurskou vlajkou?
Hosty Kolapsu byli tentokrát insideři českého grassrootového hnutí. Tématem byla organizace sociálního hnutí i nezdravá fixace na Západ. Před časem vyšel na Alarmu text Ani levicové dohánění Západu, ani nacionalismus. Za novou třídní politiku od autorské dvojice zkušených aktivistů Josefa Patočky a Jakuba Orta. Jakub Ort se výrazně angažoval v komunitním prostoru Klinika, Josef Patočka začínal s aktivismem ještě jako gymnazista při protestech proti zpoplatnění vysokého školství. Oba se výrazně angažovali a angažují v klimatickém hnutí a v současnosti se podílejí na aktivitách Re-setu, odborů i Iniciativy nájemníků a nájemnic. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu!eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Pátý díl podcastu Heatwave hodnotí evropskou zelenou politiku z různých úhlů. Klimatické krize byla převedena do čísel a ekonomických ukazatelů. Chápat ji jinak ve společnosti zaměřené na ekonomický zisk a růst snad ani nešlo. Odpor ke green dealu, tak může být i reflexí zmíněných nerovností, kdy jedna část společnosti padá do energetické chudoby a další neskutečně bohatne.Podcast vznikl díky podpoře Heinrich Böll Stiftung.
Březnový Soundsystém se rozplývá nad novými deskami Kim Gordon a Moor Mother, které si vypůjčují formát současného rapu a vrací ho v polámané, excentrické podobě, ale zároveň do něj vtělují silnou výpověď.Posádka Soundsystému si v novém díle podcastu také zrekapitulovala vítěze hudebních cen Vinyla a podivuje se nad některými reakcemi na vítězství trnavského rappera Fvck_Kvlta hned ve dvou hlavních kategoriích výročních slovenských cen Radio_head Awards. Ne všichni vidí jeho angažovanou desku Cigán jako důležitý milník v slovenském rapu, místo toho se ji snaží zaplést do kulturních (možná už dokonce politických) válek, které se momentálně na Slovensku dějí kolem veřejnoprávního rozhlasu. Našim sousedům na východě držíme palce a také nás zajímá, kdy Denis Bango změní jméno svého rapového projektu na Kult kefovačky. A taky kdy vydá nové album.V dalších rubrikách došlo i na doporučení zajímavých březnových alb a singlů, nechyběly ani pozvánky na akce nebo výhled na další měsíc. Pochopitelně došlo i na oblíbené kočičí zprávy.Jak se měří znojemský čas, zabil kapitalismus rap a který hudebník rád spílá svým fanouškům? Poslechněte si nový díl hudebního podcastu deníku Alarm Soundsystém.🎧 Playlist:Kim Gordon – The CollectiveMoor Mother – The Great BailoutAriana Grande – eternal sunshineTierra Whack – World Wide Whackyanntray a Tokyo Drift – Silver🍩 Jednohubky:Yaya Bay – Chasing The BusAya ft. Ecko Bazz – Essente!4Batz – act ii
Hnutí ANO se snaží navenek působit jako triumvirát Babiše, Havlíčka a Schillerové. Jak ale ve studiu Alarm podotkl Pavel Šplíchal, ve skutečném triumvirátu se trojice o moc rovným dílem dělila. V hnutí ANO se Babiš s nikým o nic nedělí a všichni to ví. Alena Schillerová rozvíjí svou roli přísné učitelky, hodné mámy a starostlivé účetní, zatímco role model pro Karla Havlíčka je poslušný německý ovčák, jehož osobnost rozpustila spánková deprivace. Oba drží na řetězu Andrej Babiš, jehož bohatství enormně narostlo díky politice současné vlády. Je tak skutečným vítězem inflační a energetické krize. V začátcích Babiš imitoval kampaň Obamy, později se posunul k imitaci Trumpa a podobně se to má s jeho politikou, která je imitací skutečné politiky, hodnot nebo idejí. Jedinou konstantou je tak osobnost Andreje Babiše. Ve Studiu Alarm redaktoři probrali vývoj Babišova hnutí, otázku jeho dalšího směřování nebo srovnání s leadery jako je Viktor Orbán nebo Robert Fico. Babiš sám žádnou reálnou politiku nenastoluje, jen pozorně sleduje rozdělení postojů a nálad v české společnosti. Ta také vytyčuje mantinely jeho politiky. Babiš je samozřejmě hrozbou, ale nikoli kvůli svým postojům k Ukrajině, ale kvůli svému bohatství. Miliardáři jsou hrozbou každé demokracie a svobodné společnosti. Podpořte vznik pořadu:www.darujme.cz/projekt/1205779
Donalda Trumpa loni žalovala novinářka E. Jean Carroll kvůli pomluvě. Trump soud sice prohrál, ale pomlouvat nepřestal. V kombinaci s dalším prohraným soudem o lživých valuacích svých majetků teď dluží newyorským soudům výlohy v řádu stamilionů dolarů.Jak k tomu všemu došlo? Proč na tom všem tratí republikánská strana? Jaký zázrak Trumpa potkal? A jak ho může zachránit jeho skomírající sociální síť?
V úvodním dílu podcastu Baráky v ohrožení diskutujeme s kurátorem a teoretikem Adamem Štěchem o výstavě Projekt: Sever, kterou můžete navštívit v Domě umění v Ústí nad Labem. Výstava má podtitul 50 příběhů z Ústeckého a Karlovarského kraje a zabývá se přínosem regionu v oblasti designu, uměleckého řemesla, průmyslu a architektury. Kromě legendárních artefaktů (jako je například ikonické křeslo z hotelu Thermal od manželů Machoninových) zde můžete spatřit i nové mladé talenty a absolventy z Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.V Mostě se bojuje za celou republiku!Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu:www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm
Startujeme nový podcast Baráky v ohrožení, ve kterém si klademe za cíl zpopularizovat opomíjenou architekturu stojící v už i tak zapomenutém kraji jako je Ústecký. V podcastu Kateřiny Hrachové budeme mluvit hlavně o architektuře a urbanismu 20. století na Mostecku a v Ústeckém kraji, speciálně se budeme zabývat architekturou, která se objevuje na červeném seznamu a hrozí jí zánik nebo degradující rekonstrukce. Těšit se můžete i na umělecká díla ve veřejném prostoru a design, jenž k této architektuře neodmyslitelně patří. A také se samozřejmě budeme potkávat se zajímavými hosty z řad teoretiků i tvůrců.V prvních dílech se budeme věnovat hlavně výstavbě nového města Mostu, konkrétně architektonickým soutěžím nebo zahraničním vlivům, které můžeme v centru města potkat. Ale brzy se pobavíme i o umění, na které zde můžete narazit a možná jste o něm dosud nevěděli.V Mostě se bojuje za celou republiku!Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu:https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm
Nedalo nám to a v nejnovějším vydání TL;DR se vracíme k románu Ivy Hadj Moussy Těžké duše, pro který jste hlasovali, ale málo a který řeší snad nejfrekventovanější téma současné domácí literatury, jímž je generační spor zoomerů a boomerů. Iva Hadj Moussa v této tematické disciplíně patří mezi zdaleka nejvnímavější pozorovatele. V románu se zrcadlí a rezonuje množství textů, motivů, prostředí, nápadů, genderových a generačních postřehů, které sytí reflexi současné společnosti, zároveň ale zůstává sama sebou a nutno říci velmi vyhraněnou autorkou. Tato vyhraněnost neznamená nějaký nestravitelný svéráz, ale naopak – jde o extrémně čtivou a vtipnou věc, na jejíž zfilmování napjatě čekáme!► Playlist:✏️ Literární novinky: 0:00 - 21:30🗯️ Knižní tipy: 21:36 - 30:45📕 Iva Hadj Moussy - Těžké duše: 31:14 - 1:18:06► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Jednání Sněmovny o bezpečností hrozbě Babiš využil do poslední vteřiny. Hrozbou není kvůli Rusku, ale protože jeho zaměstnanci nemají na jídlo.Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Viděli jsme to už asi všichni a asi všichni už na to máme názor. Režisérka Daria Kashcheeva získala Českého lva za nejlepší studentský film a ve své děkovné řeči otevřela téma situace žen umělkyň a matek v českém filmovém průmyslu. Asi minutu před koncem jejího projevu se na celé Rudolfinum ozvalo „Darjo, prosím vás, přestaňte, jsme moc dlouhý“ a režisérka se musela poroučet z pódia. Z tohoto incidentu se překvapivě stalo celonárodní téma, ke kterému se musí vyjádřit opravdu každý. Proto jsem se k němu tímto pořadem vyjádřili i my. Rozebírali jsme záplavu velmi bizarních reakcí na tento incident a okomentovali veřejnou debatu, kterou vyvolal. Došlo i na vaječníky, dělohy a otázku, jestli Marek Eben vůbec ví, kde je klitoris.Podpořte vznik pořadu Studio Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Trump čelí žalobám kvůli takzvanému “držhubnému“ i nepravomocnému zacházení s utajenými dokumenty. Dvě žaloby míří i na jeho pokusy zvrátit nepříznivý výsledek prezidentských voleb, ve kterých v roce 2020 prohrál s Joem Bidenem. Jeden z těchto případů vede georgijská prokurátorka Fani Willis. Proč se ale teď v kauze řeší víc osobní život prokurátorky? Jak se vším souvisí protimafiánské zákony?
Za měsíc se desítky tisíc děti začnou potit u jednotných přijímacích testů. Ty existují jen proto, že stát nechce zajistit dostupné všeobecné vzdělání pro všechny.Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Únorové teploty byly rekordní, ale tentokrát bylo těžké se z příchodu jara radovat. V Evropě se vůbec málokdo raduje. Naděje na zvrácení klimatické krize se vzdaluje, jako politický program to zajímá stále méně lidí. Naopak v průzkumech před volbami do evropského parlamentu posilují ti, kteří slibují se zelenými opatřeními na ochranu klimatu zatočit a rychle se jich zbavit.Pokusy o změny nejen v české společnosti naráží na konzervativní reakci, která v tomto případě znemužňuje se účinněji připravit na klimatický rozvrat, byť — alespoň dílčí — techniky a mechanismy adaptace a přechodu na nízkouhlíkové technologie existují. Části lidí tak nezbývá než žít s klimatickou úzkostí a pro pozitivní vize a utopie se ohlížet do minulosti, kdy se ještě věřilo, že technologie přinesou spásu všem. Dnes tomu věří méně lidí a řada z nás se stává technooptimisty z donucení, z nedostatku jiných aspoň trochu nadějných variant. Ve Studiu Alarm se tentokrát potkali Saša Uhlová, Karel Veselý a Pavel Šplíchal, a došlo i na devadesátky, ekofašismus, nedostatek peněz a na to, co má společného sci-fi a sociální demokracie.Podpořte vznik pořadu:www.darujme.cz/projekt/1205779
Tématem této epizody je láska či vášeň k práci. Řešíme, kde se tento koncept vzal a kam až nás může láska k práci zavést. Jako obvykle zmiňujeme naše osobní i pracovní zkušenosti, ale také různé jiné autory a myšlenky, například Sarah Jeffe.Když máme svoji práci rádi až příliš, může to pro nás mít velmi vážné dopady. Připomněly jsme si případ úředníka Jakuba Šepse, který ukončil svůj život právě v souvislosti s prací a rozvířil debatu o workoholismu jako ctnostné závislosti. Zmiňujeme různé typy workoholiků, jak je popisuje psychiatr Tomáš Rektor, a věnovaly jsme se také tomu, jak si nastavit své vlastní limity. S láskou k práci je zkrátka potřeba nakládat opatrně. Jak připomíná Austin Kleon: “Jednou z nejsnazších cest k tomu, abyste začali nenávidět něco, co milujete, je udělat z toho svou práci.”Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.
Knihu Vyhoření Petra Šestáka jsme přečetli možná jako poslední recenzenti v zemi. A překvapilo nás, jak moc by se ta kniha dala vyrešeršovat z textů na Alarmu, kde jsme psali o zhoubě automobilismu, aktivismu proti SUV, gig ekonomice i městech, která jsou vstřícná k cyklistům. Autor své dopravní drama také rámuje neudržitelností globálního kapitalismu. Přesto, jak lze prozradit už zde, nás kniha nijak neuhranula. Jak se to mohlo stát? Poslechněte si v novém díle TL;DR. Kromě disputace nad Šestákovým románem se také pobavíme o nominacích na ceny Magnesie Litera a stručně okomentujeme diskusi, kterou rozproudil náš minulý básnický díl.► Playlist:✏️ Literární novinky: 0:00 - 26:40🗯️ Knižní tipy: 26:45 - 33:40📕 Petr Šesták - Vyhoření: 33:50 - 1:17:05► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Vybere si Trump jako viceprezidenta někoho ze svých primárkových rivalů? Jaké výhody by mu přinesla Nikki Haley, Ron De Santis, nebo Vivek Ramaswamy? Jaká jména z Kongresu padají v souvislosti s viceprezidentským postem? Nebylo by pro Trumpa nejlepší, kdyby si zvolil nějakého guvernéra?V dnešním díle podcastu Redneck se dozvíte i to, podle jakých pravidel si američtí prezidentští kandidáti obvykle své spolukandidáty vybírají. A jakou roli v tom hrají jejich slabiny, ale i státy, ze kterých pochází.
Do nového dílu podcastu MOSHPITU si tentokrát Klára a Hugo nepozvali žádného hosta, ani hostku. Místo toho společně rozebírají aktuální pocity z předkvětnového stresu. Maturita se totiž nezadržitelně blíží. A s ní i Scio testy, umělecké školy, brigády a četba. Konec střední školy přináší enormní stres, vypětí, ale taky přemýšlení o vlastní budoucnosti. Jak jste to měli vy? Prožívali jste to stejně?Podcast Moshpit vzniká jen díky podpoře našeho čtenářstva. Podpořte jeho vznik v naší crowdfundingové kampani:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Přes řadu dobrých návrhů, akčních plánů, expertních analýz i příkladů dobré praxe je v Česku adaptace na klimatickou krizi pomalá a nesystémová. Audioverzi textu Magdaleny Duškové a Saši Uhlové načetla Ester Klimecká.Text je součástí reportážní série České Švýcarsko: Rok poté, který vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Rychlost adaptace krajiny na klimatickou změnu je pomalá. Brání jí nevypořádané majetkové vztahy, ale i malá vůle státu s nejpalčivějším problémem dneška něco dělat. Audioverzi textu Magdaleny Duškové a Saši Uhlové načetla Ester Klimecká.Text je součástí reportážní série České Švýcarsko: Rok poté, který vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Klimatická krize a její dopady ukazují, že pro budoucnost lesů na našem území je potřeba nechat vyrůst skutečné lesy namísto monokulturních plantáží. Audioverzi textu Magdaleny Duškové a Saši Uhlové načetla Ester Klimecká.Text je součástí reportážní série České Švýcarsko: Rok poté, který vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Zákaz HHC ukazuje drogovou politiku státu, která je řízena větrem. Paralelně připravovaný zákon o legalizaci konopí se snaží zničit Lidovci, věční nepřátelé veškeré pozemské radosti.Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Už takřka pět měsíců sledujeme vojenskou invazi izraelské armády v palestinském Pásmu Gazy. Mezinárodní společenství vyzývá k příměří a ukončení bojů, Jihoafrická republika u Mezinárodního soudního dvora v Haagu obviňuje Izrael z možného páchání genocidy. Jednou z mála demokratických zemí, které postup Izraele i nadále bezvýhradně podporují, je Česká republika, která chce být slovy premiéra Fialy „hlasem Izraele v Evropské unii“. I u nás se ale zvedá kritika v tom smyslu, že bezpodmínečná podpora Tel-Avivu má své meze. Na začátku února vznikla iniciativa žádající zásadní přehodnocení postupu české vlády. Mezi jejími signatáři najdeme třeba Tomáše Halíka, Alenu Wagnerovou, Kateřinu Šedou nebo Radku Denemarkovou. Čím vším trpí česká debata o palestinsko-izraelském konfliktu? Zažíváme momentálně nějakou radikální změnu? A jak momentálně vypadá situace přímo v Gaze? V podcastu Kolaps jsme si o tom povídali s publicistkou a dokumentaristkou Natašou Dudinskou. Podcast se nahrával několik dní předtím, než došlo k úmrtí přibližně stovky lidí při snaze dostat se k humanitárnímu konvoji v Gaze. Část z obětí byla zastřelena přímo izraelskými vojáky. Této události se z tohoto důvodu rozhovor vůbec nevěnuje.Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu!eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Mitch McConnell působí v americkém Senátu od půlky 80. let. Od roku 2007 tu pak republikány vede a pod jeho taktovkou se republikáni odhodlali k nejvíce bezskrupulózním obstrukcím v americké historii. Jaké byly zlomové body v jeho kariéře? Jak se vůbec tento člověk dostal do čela republikánské strany? A proč je jeho odchod špatnou zprávou pro Ukrajinu?
Čeští konzervativci vyvinuli extrémní úsilí, aby zabránili zrovnoprávnění lidí.Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Únor svědčí ponurým náladám a proto se posádka Soundsystému vypravila do hájemství gotického rocku a popřemýšlela, jak moc je tento fenomén dnes ještě živý. Jako doličný materiál použily nové desky Chelsea Wolfe a debut skupiny The Last Dinner Party.V rubrice Co nás sere si Soundsystém posvítil na letošní ceny Grammy, které na začátku února rozdaly gramofónky všem obvyklým podezřelým. „Působilo to na mě celé jako firemní večírek, na kterém Taylor Swift dostala ocenění zaměstnanec roku,“ říká Karel, který po letech už nedokáže být z Grammy ani zklamaný. A když jsme se bavili o šancích afroamerických hudebníků na výhru v kategorii album roku, mohla Míša konečně do éteru použít své oblíbené slovní spojení „institucionalizovaný rasismus“.V dalších rubrikách došlo i na doporučení zajímavých únorových alb a singlů, nechyběly ani pozvánky na akce nebo výhled na březen. Pochopitelně došlo i na oblíbené kočičí zprávy.Naučí se Karel někdy název poslední desky Chelsea Wolfe? Proč je společenský rozpad romantický, co má společného gotika a monstra a je goth rock víc revoluční nebo kontrarevoluční?Playlist:Chelsea Wolfe - She Reaches Out to She Reaches Out to SheThe Last Dinner Party - Prelude to EcstasyDukla - Stejný lepšíEl Perro Del Mar - Big AnonymousLittle Simz - Drop 7The Smile - Wall of EyesJednohubky:glaive - I Don´t Really Feel It AnymoreMezi patry lid - LinhAdrianne Lenker - Sadness as a GiftKnihovna:John Robb - The Art of Darkness: The History of GothLol Tolhurst - Goth: A HistoryAkce:Besídka Bad Names: Margo/ Sundays on Claderon Road/ Spomenik/ TMA 29/2/2024 Klubovnahttps://www.facebook.com/events/315661404297525 Gaika + Arleta29/2/2024 Meetfactoryhttps://fb.me/e/1xPB2aMs3Fvck_Kvlt + Dušan Vlk1/3/2024 Palác Akropolishttps://www.facebook.com/events/694394445853727Slavnostní vyhlášení cen Vinyla: Petra Hermannová, Anna Vaverková, Klara Wodehn, Toyota Vangelis6/3/2024 Lucerna Music Barhttps://www.facebook.com/events/356463237092677 Mary Lattimore10/3/2024 Meetfacoryhttps://www.facebook.com/events/696905912550477?active_tab=about desky:Moor Mother - The Great Bailout (8.3.)Kim Gordon - The Collective (8.3.)Tierra Whack - World Wide Whack (15.3.)Kacey Musgraves - Deeper Well (15.3.)Julia Holter - Something in the Room She Moves (22.3.)Jlin - Akoma (22.3.)Adrianne Lenker - A Bright Future (22.3.)Shabazz Palaces - Exotic Birds of Prey (29.3.)
České zemědělstvo se sjelo do Prahy a debatovalo o tom, jak efektivně umí protestovat jejich kolegyně a kolegové v jiných zemích. Jaké jsou ale požadavky zemědělců, jsme se dozvěděli spíše od jejich zahraničních souputníků, kteří jednotlivé body zformulovali. Ti čeští se spíše pohádali o to, čí je to demonstrace a kdo ji komu ukradl. A pravdou je, že se na jejich protestech snažila přiživit celá česká ultrapravice a dezinfoscéna, což značně znesnadňuje hledat si k protestujícím sympatie nebo rozklíčovat, o co komu přesně jde. Druhou věcí je, že když chce někdo vyjádřit odpor k vládě a hledá pro své protesty podporu, je v tuto chvíli právě tato scéna přirozeným a často jediným spojencem.To nemění nic na tom, že problémy zemědělců jsou reálné, některé jejich požadavky věcné a je věcí politiků je vyslyšet a hledat řešení. Jako typická česká cesta nikam se jeví odmítnutí protestů coby nátlaku nebo jejich rámování ze strany některých členů vlády či médií jako proruské propagandy, posmívání se zemědělcům, že jsou „leví“ nebo dokonce pohoršení, že mají drahé traktory díky dotacím „z našich daní“ a tak by měli být zticha a hezky makat. Pro část pohoršených liberálních elit jsou pracující stále spíše podezřelými poddanými, kteří nemají právo se ozvat, což je přitom jejich základní demokratické právo.Odmítání, výsměch a zpochybňování tohoto práva žene nespokojené protestující do náruče ultrapravice a dezinfoscény, která dokáže být nakonec mnohem inkluzivnější než vzdělaná elita. Máslo na hlavě pak mají zvláště lidovci, kteří se zájmy zemědělců zaklínají po celé dekády, ale reálně s nimi strana komunikuje jen krajně obtížně.V podcastu dojde také na cestu Tuckera Carlsona, celebritu americké konzervativní pravice, který v Moskvě obdivoval čisté metro, vozíky na mince nebo voňavý chleba a ptal se, jak to ten pan Putin dělá, že je i uprostřed války všude tak hezky čisto a uklizeno.Podpořte vznik pořadu:www.darujme.cz/projekt/1205779
K výsledku primárek v Jižní Karolíně se Nikki Haley silně upínala. Ve státě má vazby už od svého narození, především ale pak z doby, kdy tu zastávala post guvernérky. Ani to ji ale nakonec nepomohlo k tomu, aby tu Trumpa porazila. Přesto oznámila, že kampaň stále neukončuje – nehledě na to, že cesta k vítězství je pro ní takřka beznadějně uzavřená.V čem se Trump a Haley politicky liší? Mohl by si ji vzít jako viceprezidentku? Proč Haley nedůvěřují už ani někteří donoři, kteří si ji v uplynulém roce zamilovali? A z čeho i přes všechna vítězství může mít těžkou hlavu Donald Trump?
Jsou naše příbuzenské vazby přeceňovaný koncept a proč stojí za to se od něj osvobodit? Závěrečný díl podcastové série o střetu umění s realitou se zaměřuje na knihu „Zrušte rodinu” feministické autorky Sophie Lewis.Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí nebo ho distribuují? Kde a za jakých podmínek, nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Podcast vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz v rámci projektu bienále Ve věci umění ve spolupráci s deníkem Alarm. Projekt vzniknul za podpory Ministerstva kultury České republiky.
Tíseň z nekončící konfliktu je všudypřítomná, optimismus již vyprchal, nicméně podpora veřejnosti naštěstí zůstává. Situaci se snaží zneužít jen Okamura a terén testuje také Babiš.Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
V literárních tipech výroční ankety Alarmu se v drtivé převaze próz objevila i básnická sbírka Iryny Zahladko Tváření. To nás zaujalo i proto, že básnířčinou mateřštinou je ukrajinština, zatímco Tváření napsala česky. A to nás pak také přivedlo k do jisté míry i úkazu posledních let v české literatuře, za nějž lze považovat pronikání autorek a autorů, jejichž mateřským jazykem je jiný, většinou slovanský, jazyk, nikoliv ale čeština. Kromě Tváření došlo i na sbírku Poslední cestopisy Zofie Bałdygy, což je pro změnu původem polská autorka a překladatelka. Na závěr panslavistického dílu TL;DR přichází i hlasování: na sociálních sítích i e-mailem můžete hlasovat pro jednu z následujících knih: Ty moje skvostné zvířátko Marieke Lucas Rijneveld, Vyhoření Petra Šestáka nebo Těžké duše Ivy Hadj Moussy.► Playlist:✏️ Literární novinky: 0:00 - 11:00🗯️ Knižní tipy: 11:10 - 25:40📕 Iryna Zahladko - Tváření: 26:10 - 1:13:55► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Brzy ráno 24. února 2022 zahájil Vladimír Putin ruskou invazi na Ukrajinu. Počáteční plán na rychlou operaci se proměnil ve vleklou válku, v níž umírají statisíce vojáků na obou stranách. Není úplně jisté, kdo momentálně vyhrává, kdo je na tom hůře a jak daleko jsme od konce. Jisté je jen to, že takto krvavý a brutální konflikt Evropa dlouho nepamatuje a není těžké propadnout depresi a zoufalství. O tom, jak vypadá situace na válečné frontě a co znamenají změny ve velení ukrajinské armády, jsme se ptali Michala Smetany z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a z Peace Research Center Prague.Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu!eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Nové vydání podcastu Moshpit má trochu netradiční formát. Klára s Hugem si totiž pozvali své dvě spolužačky Aničku a Jasmínu, které se připojily k hostce nového vydání Magdaleně Středové. Všichni pak společně diskutovali aktuální otázky ohledně povahy ženství, diskriminace, feminismu a všech možných nástrahách patriarchátu.Podcast Moshpit vzniká jen díky podpoře našeho čtenářstva. Podpořte jeho vznik v naší crowdfundingové kampani:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
V nové epizodě podcastu Pay Gap se Šárka Homfray a Lucie Václavková věnovaly zejména genderovým stereotypům při volbě povolání. Pozvání do podcastu přijala konzultantka a lektorka Jana Černoušková, se kterou jsme si povídaly o genderových stereotypech při volbě povolání, tedy na nejrůznější předsudcích, které ovlivňují mladé lidi i dospělé při rozhodování o jejich profesním směřování. Sdílely jsme naše osobní zkušenosti, pátraly po původu setereotypů, upozornily na jejich dopady, mluvily o situaci ve školách i v rodinách a také zmínily příklady dobré praxe.Podpořte vznik naší knížky Kratší konec provazu, na které právě pracujeme. Sledujte nás na sociálních sítích, již brzy spustíme kampaň. Už teď nám ale můžete posílat své nápady a náměty - co vám například v minulých dílech podcastu chybělo a chtěli byste v knížce číst?Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.
Potkali jste někdy někoho, kdo se jmenuje doslova „Vítězka Reality”? Jedna taková totiž žije v USA a v rozporu se svým jménem skončila ve vězení. Přesně o její kauze je jeden z filmů v dnešním Rednecku.Proč je druhý snímek, o kterém je tu řeč, slabší? Proč a jak tyto slabiny vypovídají o americkém liberalismu a manželech Obamových? A vezme vás Matěj Schneider na procházku?
Senátem neprošla takzvaná Istanbulská úmluva. Jaké argumenty senátoři používali a co nám to říká o síle tamního antigenderového hnutí? A měla úmluva zavést kanibalismus ve školkách? Redaktorky Alarmu Saša Uhlová, Eva Klíčová a Magdalena Dušková se v novém díle videopořadu Studio Alarm věnovaly nedávnému hlasování senátu o Istanbulské úmluvě. Někteří senátoři a senátorky za řečnickým pultíkem úmluvu prezentovali jako zhoubný dokument, který umožňuje manipulaci dětí do tranzice nebo zavádí genderovou ideologii. Istanbulská úmluva má přitom za cíl pomáhat ženám v těžkých situacích.Podpořte vznik pořadu:https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Nejzajímavější projev předvedl Karel Havlíček, který se pokoušel stylizovat do role autokrata bezejmenné postsovětské republiky.Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Naomi Klein patří mezi jednu z nejprozíravějších intelektuálek (myšleno včetně intelektuálů) současnosti. Její poslední kniha Doppleganger (dvojník či dvojnice) bodovala i v příslušné bilanční anketě Alarmu. Nedokázali jsme čekat na český překlad a do čtení mimořádně komplexní knihy se pustili hned. V češtině dosud vyšly autorčiny knihy Bez loga, Šoková doktrína, Ne nestačí, Tím se všechno mění – Doppleganger na ně v mnohých tématech navazuje, zároveň přináší zevrubnou analýzu globálního nástupu ultrapravice. Dokáže propojit ezo matky a covidové konspirace s masivním útokem Izraele na Palestinu, rozkrývá analogie mezi PR globálních firem a konspiracemi, které ovládají rozhodování voličů. Podle Naomi Klein žijeme v rozpojeném světě analogií vznikajících v digitální éře, kde se zrcadlí influenceři s politiky, kde země kapitalistického úspěchu těží ze svých stínových území a kde vyvstávají duchové starého fašismu i nacismu.TL;DR nezapomíná ani na obvyklé rubriky včetně aktuality a kulturních tipů.► Playlist:✏️ Literární novinky: 0:00 - 11:50🗯️ Knižní tipy: 12:00 - 19:45📕 Naomi Klein - Doppelganger: 20:10 - 1:12:10► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Donald Trump za uplynulý rok prohrál tři občanskoprávní spory. Jeho kandidaturou se teď zabývá Nejvyšší soud a další případ ohledně jeho prezidentské imunity má k tomuto soudu dost možná namířeno. To největší ale teprve příjde. Od příštího měsíce se začnou rozjíždět další čtyři, tentokrát trestněprávní soudní procesy. Bude se v nich řešit „držhubné“ pro jeho údajné milenky, nepravomocné zacházení s utajenými dokumenty, a především jeho snahy zvrátit výsledek minulých prezidentských voleb. O co konkrétně v jednotlivých kauzách jde? Které z nich by Trumpa měly trápit nejvíce a které mají zase příliš mnoho slabin? Jak je vnímají voliči a jak právní experti? A stihnou se do voleb vůbec dořešit?
Fialova vláda slibuje malý a efektivní stát. Slibuje vyhazování tisíců úředníků. Bez nich se ale stát nikam neposune, pouze se zhroutí.Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Loni slavili úspěchy odboráři v Hollywoodu, v zásilkové službě UPS, nebo také v amerických automobilkách. Přes patrné stoupající sebevědomí a řeči o generální stávce ale počet členů odborů v absolutních číslech zatím příliš nestoupá. Podaří se na loňské výhry letos navázat poštovním zaměstnancům, pracujícím v továrnách zahraničních automobilek, nebo stále bojujícím čerstvým odborářům v Amazonu a Starbucks? A kdy si odbory troufnou na Teslu a velkého odpůrce odborů Elona Muska? A jak s tím vším souvisí Gaza?
Jak kapitalismus mění biodoverzitu a jak to souvisí s uměním? Umělkyně, kurátorka a filmová vědkyně v pátém díle podcastu Ke zdrojům! přibližují, proč jsou důležité dekoloniální myšlenky i v české společnostiCo pro někoho znamená zisk a zdroje, pro jiné zase krvavou historii a temnou budoucnost. Zelený kolonialismus ukazuje, proč jsou důležité dekoloniální myšlenky i v české společnosti.Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí nebo ho distribuují? Kde a za jakých podmínek, nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Podcast vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz v rámci projektu bienále Ve věci umění ve spolupráci s deníkem Alarm. Projekt vzniknul za podpory Ministerstva kultury České republiky.
Nenávist brněnského magistrátu ke všemu živému nezná hranic. Po lidech se rozhodl zničit životy také havranům a kavkám. Z dopravního hlediska nemá lanovka žádný smysl. Takové věci Brno miluje.Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
V dalším díle podcastu Pay Gap rozebíráme současnou situaci na trhu práce i v legislativě a jejich dopady (nejen) na ženy. Co nás v letošním roce čeká a Jak se projeví loňské změny?V závěru epizody diskutujeme náš největší letošní plán – připravujeme knihu! Bude se jmenovat (nepřekvapivě) Kratší konec provazu a budeme k ní potřebovat vaši podporu i vaše podněty. Sledujte nás a komunikujte s námi!Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Matěj Schneider► znělka Ondřej Bělíček
Texaské úřady začaly hranici s Mexikem opevňovat žiletkovým drátem a přistupovat k jiným brutálním opatřením. To se nelíbí administrativě Joea Bidena, která naopak drát s žiletkami odstraňuje. Tahanice dospěla až ke konzervativnímu Nejvyššímu soudu, který uznal, že ochranu hranice má primárně v gesci federální vláda v čele s Bidenem. Texaský guvernér Greg Abbott ale rozhodnutí soudu obchází a získává pro to podporu většiny svých republikánských kolegů. O tom, kam bitva o imigraci může dospět, je dnešní díl podcastu Redneck.
Od ledna je redakce Alarmu přítomná na Mostecku, kde zakládá svou první regionální pobočku. S naší novou šéfovou regionální redakce Ester Klimeckou si v novém díle Studia Alarm povídali Saša Uhlová a Jan Bělíček. Proč má smysl sledovat politické a společenské pohyby právě na Mostecku? A proč má smysl rozvíjet právě regionální žurnalistiku? Jakými problémy trpí lidé v tomto regionu a jak může kvalitní informování o dění v regionech zlepšit důvěru v demokracii a zvýšit kvalitu rozhodování obyvatel v každodenním životě?Podpořte vznik pořadu:www.darujme.cz/projekt/1208706Tento audiozáznam byl podpořen grantovým programem Journalismfund Europe Local Media for Democracy.
Touha posluchačstva po slasti bez výčitek a přijetí zatracované identity, to je podle podcastu Soundsystému klíčem k úspěchu Rohonyho nové desky Superfly. Divoký mix vesnického hardrocku, současného rapu a brakové elektroniky je podle Soundsystému skvělým příkladem umělecké metody, se kterou hyperpop překódoval populární hudbu posledních let. Smíchal vysoké a nízké a naučil nás milovat věci, které jsme kdysi nenáviděli.Lednový Soundsystém si všímá také dění na Slovensku, kde ve velkém začala řádit národovecká klika na ministerstvu kultury. Smutně sledujeme i dění kolem webového magazínu Pitchfork, který jeho majitelé sloučili s pánským časopisem GQ, vyhodili půlku redakce a patrně ho nečeká nic dobrého. Hudební blog má kořeny ještě v devadesátých letech, na přelomu nultých a desátých let nového tisíciletí se stal etalonem dobré hudební publicistiky a arbitrem hipsterského vkusu. Panování Pitchforku jako nejdůležitější nezávislé hudební publikace končí v roce 2015, kdy přešel pod mediální konglomerát Condé Nast. Teď se možná přiblížil jeho definitivní konec.Playlist:Kali Uchis - OrquídeasRebe - es que acaso no me oyes???Marika Hackman - Big SighKim Gordon - Bye ByeRohony - SuperflyBols/Slob - Esoteric GardenHabitat Ensemble - Habitat Ensemble► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Karel Veselý► znělka Ondřej Bělíček
Jak se žije a tvoří umělkyním, kterým město začalo být těsné a i když samy nevyrůstaly na venkově, na nově nabytý prostor a vzduch si rychle zvykly. Vede cesta do Krkonoš a Mirošovic přes Londýn nebo Tchaj-wan?Čtvrtý díl podcastu o střetu umění s realitou přináší reportáž o dvou umělkyních, které z měst přesídlily na venkov. Jsou vzduch, ticho nebo prostor zdroje, pro které se vyplatí opustit město?Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí nebo ho distribuují? Kde a za jakých podmínek, nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Podcast vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz v rámci projektu bienále Ve věci umění ve spolupráci s deníkem Alarm. Projekt vzniknul za podpory Ministerstva kultury České republiky.
Dlouhou dobu jsme byli u nás i v Evropě zvyklí chápat změnu klimatu jakoněco, co se odehrává někde jinde, co se děje někomu jinému nebo je záležitostívzdálené budoucnosti. Česko přece není ostrovním státem uprostřed oceálnu, který by se měl obávat o to, že se jednoho dne ocitne pod mořskou hladinou vlivem tání ledovců. Podíváme-li se na situaci dnes, vypadá to, že se Evropa ze svého pohodlnéhospánku probouzí a dochází jí, že ani ona nestojí stranou klimatické krize a pociťujedopady změny klimatu na vlastní kůži. Tím prozatím nejvýraznějším dopadem jsou rekordní sucha a vlny veder, které jim často předchází. Zvlášť během uplynulé dekády jsme v Česku zažili zcela nebývalou epizodu sucha, která měla komplexní a dalekosáhlé dopady jak na místní ekosystémy, tak i zemědělství a další oblasti lidské činnosti.Podcast vznikl díky podpoře Heinrich Böll Stiftung.
Roman Radkovič přišel do ústavu v dospělosti a na pobyt ve velké instituci plné neznámých lidí si zvykal jen pomalu a těžko. Neměl si tam s kým povykládat. Několikrát se odhodlal k útěku a nebýt kamarádů, kteří ho nakonec přiměli zůstat, možná by se dodnes toulal po kopcích a lesích Vysočiny. Byli to kamarádi, kdo Romana přesvědčili, aby neodcházel, protože oni ho přece potřebují. Kromě přátel, kteří Romanovi rozmluvili plán na útěk, mu život v ústavu ulehčuje i vlastní umělecká tvorba. Po večerech, když ostatní v ústavu spí, píše básně a písňové texty, a skládá písničky, které je ochoten zahrát a zazpívat každému, kdo je ochoten poslouchat: „vychovatelkám“ a „klientům“ v ústavu, přátelům u ohně, a nebo, doprovázen noisovou kapelou Roman Radkovič Collective, návštěvnicím a návštěvníkům koncertů a festivalů alternativní hudby. Každému, kdo je ochoten naslouchat, je Roman připraven zazpívat o křehkém světě, který se může každou chvíli rozpadnout pod tíhou válek, násilí a ekologických katastrof, kterému možná nezbývá mnoho času, ve kterém ale přesto zůstává naděje. Naděje, že Sandokan nakonec přeci jen zvítězí, Drákula zatančí svůj poslední tanec a děti se už nikdy nebudou muset bát.Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).
Román Kim de l'Horizon narušuje mnoho zautomatizovaných samozřejmostí, jež si spojujeme s literaturou. Nebinární autorstvo dekonstruuje jazyk inkluzivní gramatikou, neologismy, mnohojazyčností i umělou inteligencí. Ve vyprávění, které je především hledáním sebe a rozrušováním generických identit etnických, sociálních i genderových, se kříží estetika campu, baroka, rustikality, neumělé zápisky o perzekuci čarodějnic se tu prolínají s rekonstruováním vzpomínek na dětství i současnými často sexuálně explicitními pasážemi. Více o možná jedné z nejneuchopitelnějších knih, které jsme tu zatím četli, v novém díle podcastu TL;DR.► Playlist:✏️ Literární novinky: 0:00 - 13:00📕 Kim de l'Horizon - Kniha krve: 13:30 - 1:03:50► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Martina Šimkovičová zaujala i za hranicemi své země. Její neschopnost vyjádřit jednu smysluplnou větu hraničí se svéprávností.Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Je tady nový díl podcastu Moshpit. Tentokrát si Klára a Hugo pozvali do studia Kateř Tureček, autorstvo několika dokumentárních snímků jako Iluze (2018), Proč se cítím jako kluk? (2019), nebo Lidi (2022). V tomto díle jsme se snažili více zjistit, jak vzniká dokument, co dělá filmařstvo filmařstvem, jak vypadá prostředí na FAMU, nebo před jakými výzvami stojí současné filmařství?Podcast Moshpit vzniká jen díky podpoře našeho čtenářstva. Pokud nám chcete s jeho dalším vývoje pomoci, přispějte v aktuální crowdfundingové kampani.
Okupace, největší věznice pod otevřeným nebem, sekuritizace, genocida, nebo apartheid - to jsou výrazy, které se běžně používají v souvislosti s tím, co se dnes děje na Západním břehu nebo v Pásmu Gazy. Co přesně tyto termíny znamenají a jak se projevují v praxi? Jak fungují jednotlivá území na Západním břehu, ale i checkpointy a zdi obemykající palestinská území? O tom všem s námi mluvil antropolog Yasar Abu Ghosh z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu!eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Po několika letech nadějí, že by Ron DeSantis mohl představovat novou tvář posttrumpistické republikánské strany, skončila jeho prezidentská kampaň fiaskem. V prvním primárkovém státě skončil sice druhý, ovšem se ztrátou téměř třiceti procentních bodů na Trumpa.V dalších primárkách v New Hampshire mu hrozil výsledek okolo šesti procent, a než aby se zostudil, ukončil DeSantis kampaň a podpořil právě Trumpa. Jaká cesta floridského guvernéra dovedla k tomuto nezdaru a proč si vůbec v uplynulých letech mnozí mysleli, že to může dopadnout jinak?
Jako národ se často popisujeme coby mírumilovné holubičí povahy. Pravda je taková, že jakkoliv sami vůči uzurpátorům především taktizujeme v rámci každodennosti, cizí konflikty máme rádi. Především pak čeští zbrojaři. Právě jejich lobby, která ožívá v souvislosti s aktuálními změnami v zákonu o zbraních, se pokusily zmapovat Saša Uhlová, Magdalena Dušková a Eva Klíčová.Ve Studiu se vrací nejen k českým militaristickým tradicím, jejichž reziduum nacházejí mezi současnými argumenty zbrojařů pro zachování velmi snadného přístupu ke zbraním pro širokou veřejnost. Mapují také pestrý vějíř tzv. debilních argumentů, které například spojují širokou dostupnost zbraní se svobodou a lidskými právy nebo feminismem. Pro změnu například myslivci s jejich nehodami tu pak slouží jako experimentální vzorek segmentu společnosti, která se zbraněmi ne úplně šťastně manipuluje i mimo střelnici.Právě v dostupnosti zbraní přitom patříme mezi světovou špičku, jíž kralují USA nebo středoamerické státy. A také některé z nejvyspělejších států jako Švýcarsko nebo Finsko. Přesto jsou rozdíly v počtech mrtvých střelnou zbraní v jednotlivých zemích propastné. Záleží totiž nejen na legislativě, ale i na tom, v jaké společnosti působí. Ta česká z toho nevychází nejlépe – nemáme ani dostatečnou psychologickou péči a podporu, panuje tu laxnost vůči zákonům a ekonomické nejistoty ani mezinárodní situace, v jejímž důsledku nákupy zbraní rostou, rozhodně nepřispívají k psychické odolnosti a životní stabilitě občanů. V debatě tedy dojde i na náklady na bezpečnostní opatření, psychickou odolnost nebo sociální soudržnost, které by musely narůstat v přímé úměře ke zbrojařským ziskům.Podpořte vznik pořadu:www.darujme.cz/projekt/1208706
Poslechněte si pátý díl naší tematické série zaměřující se na izraelsko-palestinský konflikt v hlubších souvislostech. Tentokrát je řeč o mírových dohodách z Osla, o tom, co jim předcházelo a co po nich následovalo. Ve dne 13. září 1993 byla ve Washingtonu v Bílém domě podepsána takzvaná Mírová dohoda z Osla, v níž došlo k dohodám mezi Organizací pro osvobození Palestiny a izraelskou vládou. OOP díky tomu poprvé uznala existenci státu Izrael a Izrael naopak uznal OOP jako zástupce palestinského lidu. Proč k této dohodě dochází právě v tento moment? Co jí předcházelo a jak na ní reagovala palestinská i izraelská strana? O tom si budeme v dnešním Kolapsu povídat s Břetislavem Turečkem, bývalým zpravodajem Českého rozhlasu na Blízkém východě a dnešním vysokoškolským pedagogem na pražské Metropolitní univerzitě.Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu!eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
O historii izraelské pravice od kolektivistických padesátých let až po současnost, zejména o straně Likud současného premiéra Benjamina Netanjahua, mluvila v Kolapsu antropoložka věnující se židovským studiím Anna Fontánová.Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu!eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Podle Babiše by sněmovna měla řešit důležitější věci než je korespondenční volba. A tak ji na týden zablokoval, aby nemohla řešit vůbec nic.Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Je tady další pokračování speciálu našeho podcastu Kolaps, ve kterém se zaměřujeme na historické souvislosti aktuálního konfliktu v Pásmu Gazy. V dnešním díle se podíváme na aktivity Organizace pro osvobození Palestiny, Hamásu, ale i radikálních uskupení na izraelské straně. Pokusíme se pochopit dynamiku těchto radikálních, ozbrojených skupin a zrekonstruovat širší dějinný a společenský kontext, který v české debatě často chybí. Hostem aktuálního dílu je politolog Marek Čejka, který se dlouhodobě specializuje na dění na Blízkém východě a speciálně pak v Izraeli a Palestině.Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu!eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Druhá část šestidílného Kolaps speciálu o historii izraelsko-palestinského konfliktu se zaměří na reakci arabského světa na vznik státu Izrael. O co šlo v jednotlivých konfliktech a válkách a jak existence Izraele ovlivnila politiky arabských států? Jak vypadalo soužití Arabů a Židů před rokem 1948 a jak se změnilo po vyhlášení nezávislosti? O tom všem jsme mluvili s politoložkou a expertkou na islámské myšlení a arabskou politiku Zorou Hesovou z Ústavu politologie na pražské Filozofické fakultě.Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu!eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Přichystali jsme si pro vás tematickou sérii, která se zaměří na izraelsko-palestinský konflikt v hlubších souvislostech. V následujících dnech vám nabídneme hned šest dílů podcastu Kolaps, v nichž se budeme se šesti hosty bavit o jednotlivých etapách vývoje vztahů izraelského a palestinského obyvatelstva od počátku 20. století až do dneška. V současné české debatě je totiž celá řada témata zamlžená a je potřeba se v nich zorientovat. V úvodním díle této minisérie se zaměříme na samotný vznik státu Izrael, co mu předcházelo a jak se izraelská společnost vyvíjela v prvních letech své existence.Izraelský establishment vyhlásil nezávislost v květnu 1948, ale už půlroku předtím dochází k intenzivním bojům mezi izraelskou populací a palestinskými Araby. Následuje první arabsko-izraelská válka, jejímž výsledkem bylo vytlačení až 700 tisíc Palestinců z jejich domovů. Co si představit pod tím, že izraelský stát stál na levicových základech, jaké politické strany jsme zde mohli najít a jaký byl jejich postoj ke konfliktu s původní arabskou populací? Proč došlo k roztržce se Sovětským svazem, který Izrael v jeho počátcích silně podporoval? A jaký byl vztah západní levice k Izraeli v jeho úplných počátcích? O tom všem jsme si povídali s politologem Pavlem Baršou z Ústavu politologie na pražské Filozofické fakultě.Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu!https://eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Před rokem se zdálo, že budoucností Republikánské strany v éře po Donaldu Trumpovi bude jasně floridský guvernér Ron DeSantis. Ten se včera v iowských primárkách umístil stěží druhý, necelých 30 procentních bodů za Donaldem Trumpem. Jsou letošní republikánské primárky zbytečné, nebo se ještě může něco změnit? A jaké šance má třetí umístěná, bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haley? Čtvrtý kandidát Vivek Ramaswamy po výsledku necelých 8 procent kampaň ukončil. Posílí to v dalších státech Trumpa?
Před nějakým rokem napsal Michal Viewegh text, v němž se stal ženou, respektive hrdinkou a vypravěčkou. Nedopadlo to úplně dobře, postava měla například tik se pořád osahávat nebo se svlékat a prohlížet v zrcadle. Patrik Hartl je v tomto genderovém experimentu o něco šikovnější než jeho prodejně úspěšný předchůdce. Přesto se o prožívání žen mnoho nedozvídáme, snad jen to, že mají a případně jaká – prsa. Více včetně obvyklých tipů a glos najdete v audiu.► Playlist:✏️ Literární tipy: 4:14 - 14:20📕 Patrik Hartl - Gazely: 14:51 - 1:04:50► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Na rozdíl od vrcholového sportu, práce v továrně nebo v kanceláři je sex work ve společnosti tabuizované a stigmatizované téma. Legislativa, internet nebo covidová pandemie mění jeho podobu i provoz, ale ne podstatu. Stále je to transakce za účelem vyvolat konkrétní pocit a uspokojení. „Na školu jsem nastoupila poměrně mladá, rok po maturitě. V tu dobu, pokud nemáte silné téma, které můžete používat jako zdroj pro své klauzurní práce, stanete se zdrojem vy sami, je to úplně logické,“ píše autorka autobiografického eseje. Její identita zůstane skrytá, ale její text velmi otevřeně zachycuje cestu mladé umělkyně nejen k sebepoznání. Studium vysoké umělecké školy doprovázené potřebou se uživit, ale zároveň mít prostor pro tvorbu autorku přivedlo k sugardatingové platformě. Zpětně se na svou zkušenost dívá v kontextu znásilnění, o jehož podstatě se stále vedou diskuze, a to i na legislativní úrovni. Podobně nejasná je otázka odměny za sexuální služby a stále chybí také status umělce/umělkyně, což významně přispívá ke kritické finanční a psychické nejistotě. Sophia Giovannitti v knize Working Girl (Pracující dívka, 2023) ukazuje, že oba světy – umění a sexuální práce – jsou naplněny podvody, nejasnými právními obrysy a vykořisťováním. Varování: podcast obsahuje popis znásilnění, který může být pro někoho zraňující.Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí je nebo distribuují? Kde a za jakých podmínek nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Podcast vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz ve spolupráci s deníkem Alarm. Projekt vznikl za podpory Ministerstva kultury České republiky.
Češi o sobě sice rádi tvrdí, že mají smysl pro humor, ale reálný svět vypovídá o opaku. Debaty o humoru se zde rychle zaseknou na padesát let starých vtipech postavených na stereotypech nebo na obhajobě šikany vydávané za legraci.Ve Studiu Alarm se tentokrát potkali Magdaléna Dušková, Karel Veselý a Stanislav Biler. Magda si dovolila říct v debatě Českého rozhlasu s Jiřím Černickým, že by humor nemusel být založen na urážení, a ve veřejné diskuzi se z toho rychle stala otázka návratu totality. Karel zase ve své recenzi konstatoval, že se z Rickyho Gervaise stal otravný strejda. Standa humor nenávidí.V debatě ve Studiu Alarm jsme v rychlém sledu probrali, jestli může být šikana vydávána za legraci, co všechno je vtipnější než poslední upocené stand-upy Rickyho Gervaise a zda by stačilo humor nějak omezit, nebo bude lepší ho v Česku zakázat úplně. Pro druhou možnost hovoří zvláště český stand-up nebo tragické komentáře politiky z dílny TMBK. Zdá se, že největším problémem českého humoru je absence humoru.Podpořte vznik pořadu:www.darujme.cz/projekt/1208706
Fotografie rodičů a sourozenců, keramické busty řádových sester, svaté obrázky i pár starých holínek, ve kterých kdysi přišel do ústavu, posloužily Jaroslavu Stránskému jako osnova životního příběhu a plán cest na místa, na která se chtěl vrátit. Ačkoli tam v dětství zažil „hrozné“ věci, chtěl navštívit rodný a babiččin dům a zajít na hrob rodičů. Díky Životním příběhům mohl na cestu přizvat svoje sestry, které jinak nemá možnost vídat, a spolu s nimi navštívit i další příbuzné, aby mu pomohli jeho vyprávění doplnit. Jarda cestuje rád a všechna pracovní setkání výzkumné skupiny spojuje s dlouhými vycházkami po pamětihodnostech. Jedna z jeho oblíbených tras vede do Štěkně na Strakonicku, kde po odchodu z Maxova žije Hedvika, řádová sestra, které „se chytil hned“ poté, co do maxovského ústavu přišel. Byli přibližně stejně staří, spojovalo je nucené vystěhování do zdevastovaných Sudet a nezbylo jim, než se společně snažit, aby v opuštěných budovách vznikajícího ústavu sociální péče mohli žít co nejlépe. Jardovo vyprávění o konkrétních podobách osobních a občanských přátelství vyzývá ke spekulacím o takových verzích přátelství, které by lidem v potížích umožnily žít jinde než ve vzdálených a odloučených ústavech.Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).
Máme za sebou dvacet let debat o jednotné měně. Energii k přijetí už nemá nikdo a tak budeme i nadále platit národními groši.Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Je tady nový díl podcastu Moshpit. Tentokrát si Hugo a Klára pozvali do studia dvě novinářky - Lucii Kotvalovou a Hanu Řičicovou. Bavili se s nimi především o tom, jaké je to být mladou novinářkou v České republice. Jak obtížně je se dnes jako mladý novinář či novinářka prosadit? V jakém prostředí se mladí lidé v médiích pohybují a dokáží kolem sebe vybudovat nějakou komunitu? Platí v tomto prostředí stereotypy a očekávání, která máme s novinářskou prací spojená? A jak je to třeba s clickbaity?
Kauze a smrti finančníka a sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina se Redneck nevěnuje poprvé. Vzhledem k novému vývoji v kauze je ale na místě si ji připomenout. Co přesně Epstein udělal? Jak to bylo s jeho smrtí? Kdo se okolo něj točil a kdo všechno je jmenovaný v právě vydaných dokumentech? Implikuje zmínka v dokumentech zapojení v Epsteinových zločinech? A co na to Donald Trump a Bill Clinton?
Věci, které dnes řada z nás považuje za samozřejmoou součást života – dobré rodinné vztahy, vlastní domov, zaměstnání nebo možnost svobodného rozhodování – si Josef Šopík musel tvrdě vybojovat. Namísto rodiny, která by mu poskytla jistotu a zázemí, se musel již od útlého věku vyrovnávat s životem v ústavech. Namísto vzdělání a profesionální sociální práce pro něj český vzdělávací a sociální systém měl jen ponižování a nesmyslné kruté tresty. Namísto podpory a porozumění se mu od okolí dostalo jen podceňování a vytěžování. Navzdory všem těmto překážkách a těžkostem se Josefovi podařilo opustit ústav a přestěhovat se do chráněném bydlení, navázat vřelý vztah se svou sestrou, najít si přátele i dobré zaměstnání. Ani nyní nemá rozhodně v plánu se na cestě za splněním svých životních cílů zastavit – čeká ho zápas o navrácení svéprávnosti, chce si najít vlastní bydlení a jednoho dne by rád uzavřel manželství a měl děti se svou vysněnou partnerkou. O svých krušných začátcích – zejména o špatném zacházení, jehož se mu dostalo v dětském domově ve Vřesovicích – nejprve nechtěl s kolegyněmi a kolegy z projektu Životní příběhy za lidská práva mluvit. Nakonec se však rozhodl přinést o nich svědectví a zároveň podniknout právní kroky vedoucí k potrestání viníků. Veřejnosti chce vylíčit, co by se podle něj už nikdy nikomu nemělo stát.Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).
V žánru novoročních projevů nejvíce překvapil Okamura, kterému se podařilo říct skoro celou smysluplnou větu.Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Letošní první díl literárního podcastu TL;DR se ještě ohlíží za rokem loňským, ale dojde také na literární výhledy, respektive na glosování české kulturní politiky nebo úpadku knižního trhu. Bavíme se také o tom, jak poznamená umělá inteligence podobu literatury v budoucnosti a jako obvykle doporučíme několik knižních novinek.Hlavním tématem je pak román Jiřího Weila Moskva-hranice, který je sice z roku 1937, vracíme se k němu ale proto, že jednou z jeho hlavních postav je Ri čili Helena Frischerová, k jejímuž osudu se vrací i Alena Machoninová v románu Hella, který vyšel nedávno.► Playlist:🗣️ Ohlédnutí se za uplynulým rokem v literatuře a výhledy do dalších roků: 0:00 - 31:15✏️ Literární tipy: 31:22 - 42:45📕 Alena Machoninová - Hela: 43:13 - 1:21:39► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Americký politolog Stephen Skowronek přišel s pozoruhodnou a přehlednou teorií o cyklech, v jakých se střídají prezidenti USA. Podle něj existují čtyři základní typy prezidentů – prezident ustavující, předjímající, kontinuální a rozkládající. Jak do této teorie zapadají Joe Biden a Donald Trump? Byl Trump opravdu prezidentem, který tolik bořil paradigma? Může jím být napodruhé? Anebo se ukáže, že Skowronekův model už nadále nefunguje a potřeboval by aktualizovat?
V Bratislavě už si na neoznačeném chodníku nezaparkujete, na exponovaných místech přibývají cyklostezky a magistrát má klimatickou kancelář. Bude se metropole chtít stát klimaticky odolným městem? Audioverze textu Táni Zabloudilové ze série Tepelné ostrovy.Projekt vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung.
Hamburk se dekády brání velké vodě. Pomáhá mu to se inovativně přizpůsobovat i změně klimatu. Jak se mu daří transformovat se v „houbové město“ a proč v něm jezdí tolik aut? Audioverze textu Táni Zabloudilové ze série Tepelné ostrovy.Projekt vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung.
Jak se Praha v posledních letech posunula v přípravě na změnu klimatu? Zvládne se adaptovat na extrémní počasí? A proč se neřídí svým klimatickým plánem? Audioverze textu Táni Zabloudilové ze série Tepelné ostrovy.Projekt vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung.
Madrid, donedávna pionýr zelených změn, rozvolnil klimatické strategie v době, kdy počasí přitvrdilo. Ve vedrech tu ročně umře přes tisíc lidí. Co se stane, když bude politika klima ignorovat? Audioverze textu Táni Zabloudilové ze série Tepelné ostrovy.Projekt vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung.
Když jako mladá dívka nemohla už Věra doma vydržet, obrátila se na stát. Napsala úřadům s nadějí, že jí pomůže sehnat práci, aby se mohla osamostatnit. Úřady ji ale označily za práceneschopnou a její cesta vedla do ústavu sociální péče umístěného v jednom z moravských zámků. S řádovými sestrami tam pak desetiletí pracovala v prádelně, v kuchyni, v ústavním hospodářství, nebo na polích JZD. „Lítala po zámku jak zběsilá“ a chtěla se učit nové věci. Ke studiu se nabízela znaková řeč, kterou se mezi sebou dorozumívaly starší chovanky ústavu. Znakovat se od nich naučila při práci v dílně, kde společně šily a vyšívaly. Věře je dnes 72 let a divoká a zvědavá je pořád. Už deset let žije s přítelkyní v chráněném bytě nedaleko zámku. Do zámku se nikdy nechce vrátit. Ráda by dožila v bytě na vesnici. Před tím ale ještě jednou napíše úřadům. Tentokrát s tím, aby jí vrátily svéprávnost.Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).
Jak česká gynekologie disciplinuje ženská a queer těla?Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková.
V pokračování série Mezi Bohem a ultrapravicí mapujeme, jak se největší česká antichoice organizace dostává mezi české gynekology.Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková.
Apely na péči o své vlastní zdraví slýcháme skoro denně ze všech stran. Jak se ale v takovém ovzduší žije lidem, kteří z mnoha důvodů "zdraví" být nemohou? To bylo hlavním tématem nedávné podcastové série Postíže, kterou pro Radio Wave připravili společně Zuzana Kašparová a Jakub Strouhal. Jaké je to být mladý a nemocný v současné české společnosti a na co všechno většinová společnost zapomíná, když přemýšlí o lidech se zdravotním znevýhodněním? O tom v Kolapsu mluvila Zuzana Kašparová známou z podcastu Vyhonit ďábla, která moderovala a připravovala také podcast Postíže společně s básníkem a právníkem Jakubem Strouhalem.Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu!https://eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Přinášíme vám pilotní díl našeho nového pořadu, který jsme si pilotně pojmenovali Studio Alarm. V tomto pilotu jsme vám chtěli ukázat, na co se budete moci v novém roce těšit a zároveň také vnitroredakčně zhodnotit, co důležitého jsme v roce 2023 zažili. Velkou část pořadu zabírá analýza vládnutí premiéra Petra Fialy a jeho koaličních partnerů a asi není překvapivé, že z toho nevychází úplně dobře. Ve studiu spolu o těchto tématech debatují Jan Bělíček, Saša Uhlová, Pavel Šplíchal, Eva Klíčová a Stanislav Biler. Natáčelo se přesně týden před hrůzostrašnou střelbou na pražské filozofické fakultě, a proto se jí v tomto díle nevěnujeme.Kromě současné vlády jsme se bavili také o prezidentu Petru Pavlovi, ruské agresi na Ukrajině a taky o tom, jak se diskutuje o současných aktivitách státu Izrael v Pásmu Gazy. Tento pilotní díl je ochutnávkou toho, co můžete od nového videopořadu Alarmu očekávat v příštím roce. Nabídneme vám pravidelné redakční debaty nad aktuálními tématy z Česka i zahraničí. Pokud byste chtěli podpořit další rozvoj tohoto pořadu, přispějte nám v aktuální kampani Naděje v temných časech na portálu Darujme. Věříme, že podobný formát glosující české i světové politické dění z progresivních pozic na české mediální scéně chybí. S novými díly se přihlásíme v novém roce.Videozáznam pořadu najdete na našem Youtube kanálu:https://youtu.be/hs_WQHXaKkY?si=wNvEhKV9pyWqDj4cPodpořit vznik pořadu můžete zde:https://www.darujme.cz/projekt/1208706
Vánoční svátky a uplynulé dny si žádají specifický přístup. Nabízelo by se připomenout nějaký vánoční příběh z americké historie, jenže spousta z nich je příliš temných, jiné zase nepatřičně komické. Dnešní 97. díl podcastu Redneck nás tak zavanul 51 let do minulosti.Hlavními postavami jsou Nixon a Biden a spolu s nimi i jeden telefonát, který se – překvapivě – dochoval. Souvisí se vším možným: od Nixonovy paranoie přes bombardování severního Vietnamu až po Bidenovo rodinné neštěstí. A dojde i na Donalda Trumpa…
Jak se kulturním platformám daří ve světě snů o nerůstu a drahotě, když na jedné straně vynakládají velké úsilí na získání grantové podpory a na straně druhé bojují o pozornost soukromého sektoru? Závěr roku 2023 provází v spolu s inflací i docela zřejmá vyhlídka konce mnoha, zatím menších, kulturních platforem. Vyučující a jinak pracující na vysokých školách vyšli letos v říjnu do ulic za důstojný objem prostředků na vzdělávání a na pražské Umprum se scházela odborná veřejnost nad možným rušením dvou ateliérů. Po zvážení situace a svých sil také na podzim ohlásil vyčerpání a konec tým festivalu Luhovaný Vincent. “Přáli bychom si, aby to naše rozhodnutí bylo chápáno jako nějaké varování adresované obcím a krajům, které své projekty zdálnivě podporují, ale v praxi je ta podpora mnohdy zanedbatelná, “ vyzývá Magdalena Hruška za festival Luhovaný Vincent k zamyšlení nad důležitostí kulturních projektů. Prosinec je také posledním měsícem provozu univerzitního kina Scala v Brně, online byl k podpisu otevřený dopis za rekonstrukci Domu umění v Českých Budějovicích a poslední rok svého působení čeká také galerii a ateliéry prostoru Petrohradská kolektiv v pražských Vršovicích. Žižkovský Prostor 39 se rozloučil večírkem s ateliéry a barem, který dál nemůže pokrýt náklady na provoz budovy.Letošní rok tak ještě výrazněji ukazuje, že v současném nastavení cen, partnerství a podpory nelze systematicky vytvářet prostor pro diskuzi o společenských tématech a umění, a že nutná transformace zdaleka nemá jasné obrysy. Navíc se stále od pracujících v kultuře očekává práce za symbolický honorář a politická reprezentace nemá podporu umění jako prioritu. Kde brát a proč dávat? Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí nebo ho distribuují? Kde a za jakých podmínek, nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky?Po zdrojích se ptáme vždy, když cítíme změnu, nedostatek nebo nejistotu. Proměňují se spolu s potřebami společnosti, která je hledá, těží, poskytuje a definuje. Umění může takové změny iniciovat stejně jako reflektovat a proto je důležitým prostorem k dialogu. Podcast Ke zdrojům! zkoumá aktuální společenská témata jako potřeba prostoru k životu a práci, dostupnost uměleckého vzdělávání nebo mocenské vztahy ať už v rodinných vazbách, sexu nebo mezinárodní politice.Podcast vydává inciativa pro současné umění tranzit.cz ve spolupráci s deníkem Alarm. Sérií provází Tereza Havlínková, zvukový design vytvořil Jonáš Rosůlek, vizuální identitu navrhlo studio Day Shift Office, dramaturgyní podcastu je Tereza Stejskalová z tranzit.cz. Projekt vzniká za podpory Ministerstva kultury České republiky.
Miloš Šandera neměl lehký život. Krátce po narození ho matka umístila do kojeneckého ústavu, aby ho ochránila před násilnickým otcem, a v ústavech sociální péče a různých léčebnách pobývá celý život. Před traumatizujícími zážitky ho to neuchránilo. Při řídkých návštěvách v rodině byl vystaven týrání a v ústavech se opakovaně dostával do konfliktů. Odborníci na péči o osoby s „problematickým chováním“ na něm vyzkoušeli snad všechny „léčebné“ prostředky, které měli k dispozici, včetně „koňských“ dávek utišujících psychofarmak a apomorfinu, jímž ho zkoušeli zbavit závislosti na nikotinu.Ani bolestné zážitky ani intenzivní „léčba“ však Miloše nezlomily. „Neodnaučili mě to,“ říká s hrdostí, „kouřím pořád, až doteď“. Cigarety však nejsou jedinou věcí, které si Miloš nenechal vzít. Vedle vášně pro kouření ho naplňují také vzpomínky na lidi, kteří se k němu v životě chovali hezky, péče o blízké osoby, které jsou na tom stejně nebo hůře než on, láska ke zvířatům a živý zájem o věci „tam venku“, za zdmi ústavu. Rozpoznat v Milošově příběhu pozitivní tóny není jednoduché. Komu se to podaří, uslyší melodii nebývalé krásy a něžnosti.Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK.
Výroční žebříčky dávají hudebním fanouškům a fanynkám poslední šanci objevit klenoty, které jim v průběhu roku unikly a bilanční díl Soundsystému má právě takový cíl. Připomněli jsme si v něm desky, o nichž jsme se už v průběhu roku bavili, ale zmínili jsme i nějaké, o nichž zatím nebyla řeč.Nejprve jsme si ale připomněli smutný osud zrušených kulturních center a ukončených festivalů a došlo samozřejmě i na připomínku aktivit iniciativy Nadšením nájem nezaplatíš, která upozorňuje na neudržitelný stav kulturní publicistiky v Čechách. Přes všechny možné škrty to byl ale podle Soundsystému v české alternativě skvělý rok, ať už jde o nevyčerpatelnou nabídku koncertů nebo skvělé domácí desky. Soundsystém si také všímá, že v hitparádách se čím dál více prosazuje i hudebnictvo mimo tradiční anglo-americkou osu. K jihokorejským a latinoamerickým interpretům a interpretkám, které už jsme v hitparádách vídali v minulých letech, letos přibyli i zástupci Afriky. Každý ze stálých členů Soundsystému měl za úkol vybrat pět svých nejoblíbenějších desek. Na jedné se všichni shodli a mohli jsme ji doporučit jako naši desku roku 2023. Třináctka alb, které si Soundsystém zamiloval, odráží pestrobarevnou podobu současné alternativy. Kromě českých a anglo-amerických jsou zastoupeny také desky hudebnictva ze Slovenska, Maďarska, Irska, Brazílie, Švédska nebo Polska.Kdo natočil podle Soundsystému desku roku 2023? Jaké album poslouchal Karel na zahradě a jaké tři singly by si posádka vzala na opuštěný ostrov? Poslechněte si bilanční díl vaše oblíbeného zahrádkářsko-hudebně-meteorologického podcastu.Playlist:Tirzah – trip9love…???James Blake – Playing Robots Into HeavenYves Tumor - Praise a Lord Who Chews but Which Does Not Consume; (Or Simply, Hot Between Worlds)Petra Hermanová – In Death’s EyesMartyyna Basta – Slowly Forgetting, Barely RememberingFvck_Kvlt - CigánLankum - False LankumLil Yachty - Let´s Start HereDJ K - Panico No SubmundoAdela Mede – Ne Lépj a VirágraJanelle Monae – The Age of PleasureToyota Vangelis - Výklopný světlometyLost Girls - Selvutsletter► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Karel Veselý► znělka Ondřej Bělíček
Co přesně rozhodl coloradský Nejvyšší soud? Proč budoucnost tohoto zákazu nevypadá dobře a brousí si na něj zuby nadřazený federální Nejvyšší soud? Jakou roli v tom hraje to, že sám Trump dosadil třetinu této nejvyšší instance? Proč část americké ústavy, o kterou se coloradský soud opírá, není zrovna nejfunkčnější? A proč se na Trumpovu stranu v tuto chvíli jednohlasně staví i jeho primárkoví rivalové?
Do nového dílu podcastu Moshpit si Klára Bělíčková a Hugo Wiesner pozvali dvacetiletého Tobiáše Frýdla. Probírali s ním situaci LGBTQIA* lidí v České republice, vztah orientace a katolictví nebo také to, jaké je to žít na faře se sedmi sourozenci. Otevřeli jsme Tobiášův projekt V barvách duhy, který představuje sérii videí s církevními představiteli. Projekt cíleně představuje otevřené a přijímající názorové proudy uvnitř církve a přibližuje tématiku i nevěřícím. Poslechněte si jak takový projekt vznikal, jaké dostal reakce, co ho nejvíce zasáhlo a nebo naopak zmínky o tom, co je v církvi naprosto běžné.
Tento podzim potkaly středoevropský prostor ne jedny, ale rovnou dvoje důležité volby. Novou politickou reprezentaci si volilo sousední Polsko i Slovensko. V rámci naší série Mezi Bohem a ultrapravicí jsme obě země v mnohém uváděly jako důležitá centra středoevropského antigenderového hnutí. Jak volby ovlivní ultrakonzervativní směřování těchto států? Mnoho liberálně smýšlejících Čechů a Češek má za to, že zejména v Polsku nová vláda zemi vyvede z temnoty spojené s omezováním reprodukčních svobod a pošlapáváním demokracie. Je tomu ale skutečně tak? Bude Polsko pro ženy a queer lidi opravdu bezpečnějším a svobodnějším místem k životu? Jak se žije queer lidem na Slovensku? Propisovala se vůbec feministická témata do letošních voleb u našich sousedů? Existují mezi těmito zeměmi nějaké paralely, nebo je každé tažení antigenderového hnutí jiné? Jsou feministky a feministé úspěšní a úspěšné v mobilizaci mas? Na otázky v debatě o právech žen a queer lidí ve střední Evropě odpovídala slovenská překladatelka Kristína Karabová z platformy feministky.sk, česká socioložka a odbornice na evropský antigender Eva Svatoňová a polsko-česká socioložka Ludmila Wladyniak působící na Fakultě humanitních studií UK a v Centru pro společenské otázky SPOT. Debata a celý projekt Mezi bohem a ultrapravicí vznikly za podpory Nadace Rosy Luxemburgové.
Místo řešení reálným problémů se vláda uzavřela ve svém světě škrtů a konsolidace financí. Pokud si z roku 2023 nebudete nic pamatovat, není to vaše chyba.Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Do dětské psychiatrické léčebny Opařany se Karel Čacký dostal po smrti své matky. Strávil tam polovinu dětství a ke své rodině se už nikdy nevrátil. Jeho optimismus a víra v existenci vlastního místa ve světě zůstaly přesto nezlomeny. Nejprve si své místo našel v kotelně ústavu v Horním Maxově, kam z Opařan odešel v patnácti letech a na jehož chodu a údržbě se svou prací v následujících desetiletích podílel. Poté, co ústav prošel modernizací a kotelna byla zrušena, začal si budovat vlastní útočiště, malý zahradní domek stojící na ústavních pozemcích. Domek obklopuje sad, který brzy vydá první plody. Karel by se o ně rád podělil s rodinou, k níž přes léta odloučení chová vřelé vztahy, s blondýnou, o které se mu zdává, a možná i s orangutany, o nichž pojednávají jeho písně.Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).
V úvodu podcastu najdete pravidelné tipy a zároveň jsme bilančně připomněli loňské knihy, které se nám zdály nejlepší. Máte tedy ještě pár dní na to, abyste rozhýbali strádající knižní trh, jenž se k vánočním svátkům upíná již dlouhé měsíce.Hlavním tématem aktuálního dílu je ale překlad slovenské prózy Tento pokoj se nedá sníst spisovatelky Nicol Hochholczerové. Kniha rozpoutala na Slovensku debatu o sexuálních vztazích mezi studentkami či žákyněmi a učiteli, případně o dekády staršími muži – přičemž z určitého pohledu jde nepochybně o sexuální násilí. Výrazně literárně stylizovaná a autofikční novela právě takový vztah popisuje. Nicol Hochholczerová prostřednictvím literárního jazyka evokuje pocity fyzického diskomfortu, nočních můr i obyčejných všedních situací. Emoce zalknutí, zahlcení a bezmoci z textu dělají jednoznačně další položku z hromádky knih tematizujících trauma, sexualitu nebo dospívání.► Playlist:🗣️ Nejlepší knihy roku 2023: 0:00 - 13:32✏️ Literární tipy: 13:40 - 27:08📕 Nicol Hochholczerová - Tento pokoj se nedá sníst: 27:43 - 1:02:40► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Na českou společnost dlouhodobě dopadá krize bydlení, šok z pandemie covidu, inflační krize a s ní spojená ekonomická nejistota spojená s propadem reálných mezd i spotřeby domácností. Do toho se v posledních letech přidaly i válečné výboje Ruska na Ukrajině. Jako velká hrozba nad tím vším pak ční i stupňující se klimatická krize a její projevy v podobě extrémních projevů počasí. Jak jsme se na této křižovatce krizí ocitli a jak se s těmito krizemi vyrovnává současná vláda? Nemůže být problémem i to, jak k sociálním problémům dlouhodobě přistupujeme? A není potřeba začít více mluvit o důstojnosti a právu na kvalitní život? Tomu se věnovalo živé nahrávání podcastu Kolaps v Kampusu Hybernská. S moderátory Pavlem Šplíchalem a Janem Bělíčkem je před publikem probírali sociální antropoložka Lucie Trlifajová, ředitel PAQ Research Daniel Prokop, ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová a sociální pracovník Pavel Veleman.Podcast vznikl ve spolupráci s platformou Minimální důstojná mzda a českým zastoupením nadace Friedrich Ebert Stiftung.Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu!https://eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Kdo je Elizabeth Magill a proč byla donucena odstoupit z postu rektorky University of Pennsylvania? Jak se to má s výzvami k násilí na univerzitní půdě? Jak a proč si zastánci a odpůrci širokého pojetí svobody slova ve Spojených státech v rámci kulturních válek posledních týdnů prohodili role? A kdo je naopak, co se svobody projevu týče, dlouhodobě konzistentní?
První díl podcastové série Ke zdrojům nás zavede na hodiny výtvarky s umělkyní Terezou Štětinovou, která učení nejmladšího žactva věnuje víc než jen pracovní dobu. Kde brát a proč dávat? Šestidílná podcastová série Ke zdrojům je o fyzických, inspiračních, finančních i lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kdo se umění věnují, učí nebo je distribuují? Kde a za jakých podmínek nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Po zdrojích se ptáme vždy, když cítíme změnu, nedostatek nebo nejistotu. Proměňují se spolu s potřebami společnosti, která je hledá, těží, poskytuje a definuje. Umění může takové změny iniciovat i reflektovat, a proto je důležitým prostorem k dialogu. Podcast Ke zdrojům zkoumá aktuální společenská témata, jako jsou potřeba prostoru k životu a práci, dostupnost uměleckého vzdělávání nebo mocenské vztahy.Podcast připravuje inciativa pro současné umění tranzit.cz ve spolupráci s Deníkem Alarm. Sérií provází Tereza Havlínková, zvukový design vytvořil Jonáš Rosůlek, vizuální identitu navrhlo studio Day Shift Office, dramaturgyní podcastu je Tereza Stejskalová z tranzit.cz. Projekt vzniká za podpory Ministerstva kultury České republiky.
Brno odmítlo dotaci na nový kotel spalovny za tři miliardy a místo něj postaví stát za stovky miliard jaderný reaktor. Vaňková zametla s opozicí jako se zlobivými školáky v nápravném zařízení.Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Bohuška Jablonická nabídla kolektivu Životních příběhů odvážné scénáře a taktiky, které pomáhají vyrovnat se s opuštěním, odmítnutím, diskriminací a jiným bezprávím. Zkušenost malého děvčete, které „muselo jít z domu“ a ve všech ústavech zažívalo pocit, že není na správném místě, proměnila v bojovnou péči o lidi a zvířata s podobným osudem. Ač nerada, začala v sedmnácti letech hledat svoje místo v jednom z ústavů v malé jihomoravské obci. Pracovala v ústavním hospodářství, i na „jezeďáckém“, starala se o ty, kdo to potřebovali. Sama sebe pohřbila, aby obnovila rodinné vztahy, a dokázala vytvořit přátelství na celý život. S jednou ze svých přítelkyň a s kocourem Vaškem teď bydlí ve vesnici v bytovce a pro darebáky, kteří ubližují třebas i vzdálenějším blízkým, a nebo je opouštějí ve chvíli, kdy někoho potřebují, nemá pochopení.Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).
Listopadový Soundsystém se vrátil k nové desce písničkáře Sufjana Stevense a tak ve studiu nemohl chybět ani přední český „sufjanolog“ Jiří Špičák. Bavili jsme se ale také o aktuální debatě ohledně „emočního“ psaní o kultuře.🎧Playlist:André3000 – New Blue SunMary Lattimore – Goodbye, Hotel ArkadaAdela Mede – Ne Lépj a VirágraArmand Hammer – We Buy Diabetic Test StripsML Buch – SuntubSofia Kourtesis – MadresSufjan Stevens – Javelin► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Karel Veselý► znělka Ondřej Bělíček
Města hrají v klimatické politice klíčovou roli. Přiměje nás letošní léto proměnit je tak, aby fungovala i v extrémním počasí? A bude těžší změnit města, nebo lidi? Audioverze textu Táni Zabloudilové ze série Tepelné ostrovy.Projekt vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung.
Co si vzít na sebe? Jak si poskládat šatník tak, abychom nemuseli kupovat nové neudržitelné značky? Co jsou to vlastně udržitelné značky a existují vůbec? Na tyhle otázky odpovídají Kristína a Lucie ze Swap Prague, které nachází kompromis mezi neustálou změnou šatníku a ekologickým smýšlením. O fashion byznyse, módě nebo o tom, jestli by swap vykradl kontejner s charitativní sbírkou si v novém MOSHPITu povídají s Klárou Bělíkovou a Hugem Wiesnerem.
Americká politika je debatami přímo zahlcena, takovouto ale ještě nezažila. V debatě vysílané na konzervativním kanále Fox News se utkali guvernér Floridy Ron DeSantis a jeho kalifornský protějšek Gavin Newsom. Na prezidenta přitom kandiduje jen DeSantis. Alespoň zatím. O Newsomovi se sice spekuluje jako o potenciální náhradě Joea Bidena, ale on tuto možnost vehementně popírá. Pomůže tato debata zachránit DeSantisovu skomírající kampaň? Jak se politikům dařilo v tomto zápase rozdílných politických přístupů? A měli debatu brát jako předehru k prezidentským volbám roku 2028?
Ačkoli se to může zdát předčasné, protože konec války na Ukrajině je v nedohlednu, potřeba zelené transformace Ukrajiny je ve skutečnosti naléhavým a aktuálním tématem. Výrazný ekologický aspekt poválečné obnovy je nezbytný jak pro obnovu poškozené infrastruktury, tak pro modernizaci ukrajinského hospodářství.Více se dozvíte ve třetím díle podcastu Heatwave.Podcast vznikl díky podpoře Heinrich Böll Stiftung.
Ceny energií by měly po strmém nárůstu opět klesat. Situace je pro mnoho lidí mimo velká města přesto neudržitelná. Reportáž Saši Uhlové ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby.Audioverzi textu načetl Jan Bělíček.Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.
Energetická chudoba je problém, který nevyřešíme, pokud nebude energetická transformace sociálně spravedlivá. Klíčovou roli v tom hraje stát. Text Saši Uhlové ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby.Audioverzi textu načetl Jan Bělíček.Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.
Mezi postkomunistickými zeměmi a zbytkem Evropy se rozevírají „klimatické nůžky“. Liknavost Východu při dekarbonizaci přitom bude mít negativní dopady i na naši ekonomiku. Text Saši Uhlové ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby.Audioverzi textu načetl Jan Bělíček.Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.
České kulturní prostředí v poslední době zaplavila vlna zájmu o literární autofikce či autobiografické romány. Žánr, jehož literárním pravzorem je už Dánka Tove Ditlevsen a na který mají patent hlavně Francouzi díky Didieru Eribonovi nebo Annie Ernaux, funguje především jako ideální postup pro zprostředkování zkušenosti, která se liší od té, co veřejný prostor ovládá. O povaze dějin, lidské zkušenosti a o tom, co se děje ve společnosti, totiž nejčastěji hovoří bílí bohatí heterosexuálové. Někomu to třeba přijde „normální a přirozené“, ve skutečnosti je to dost omezující perspektiva. Všechny možné marginalizované skupiny totiž budou mít zkušenost a vnímání společenských problémů nutně odlišné. Na tuto linii vyprávění – nejblíže asi k Oceanu Vuongovi a Édouardu Louisovi, navazuje Marek Torčík v románu Rozložíš paměť. Torčík do svého fragmentarizovaného vyprávění vstřebává atmosféru Přerova, bezútěšné průmyslové periferie a všechno to, čím své obyvatele mentálně svazuje. Autobiografický hrdina se traumatických flashbaccích také vyrovnává s šikanou kvůli tomu, že je gay a z velmi chudých poměrů. V úvodu epizody reagujeme také na další kolo kauzy Mornštajnová, tentokrát rozdmýchávané „podnikatelskou kritikou“, kdy se nakladatel Miroslav Balaštík a redaktor románu Les v domě pokusil delegitimizovat značnou část kritiky tím, že má od literatury nemístné hodnotové nároky a pomíjí kvality estetické. Jak to dopadlo, si můžete poslechnout právě teď.České kulturní prostředí v poslední době zaplavila vlna zájmu o literární autofikce či autobiografické romány. Žánr, jehož literárním pravzorem je už Dánka Tove Ditlevsen a na který mají patent hlavně Francouzi díky Didieru Eribonovi nebo Annie Ernaux, funguje především jako ideální postup pro zprostředkování zkušenosti, která se liší od té, co veřejný prostor ovládá. O povaze dějin, lidské zkušenosti a o tom, co se děje ve společnosti, totiž nejčastěji hovoří bílí bohatí heterosexuálové. Někomu to třeba přijde „normální a přirozené“, ve skutečnosti je to dost omezující perspektiva. Všechny možné marginalizované skupiny totiž budou mít zkušenost a vnímání společenských problémů nutně odlišné. Na tuto linii vyprávění – nejblíže asi k Oceanu Vuongovi a Édouardu Louisovi, navazuje Marek Torčík v románu Rozložíš paměť. Torčík do svého fragmentarizovaného vyprávění vstřebává atmosféru Přerova, bezútěšné průmyslové periferie a všechno to, čím své obyvatele mentálně svazuje. Autobiografický hrdina se traumatických flashbaccích také vyrovnává s šikanou kvůli tomu, že je gay a z velmi chudých poměrů. V úvodu epizody reagujeme také na další kolo kauzy Mornštajnová, tentokrát rozdmýchávané „podnikatelskou kritikou“, kdy se nakladatel Miroslav Balaštík a redaktor románu Les v domě pokusil delegitimizovat značnou část kritiky tím, že má od literatury nemístné hodnotové nároky a pomíjí kvality estetické. Jak to dopadlo, si můžete poslechnout právě teď.► Playlist:🗣️ Literární drby: 0:00 - 20:42✏️ Literární tipy: 20:50 - 29:04📕 Marek Torčík - Rozložíš paměť: 29:39 - 1:05:57► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Takzvané VRTky dokáží konkurovat letecké dopravě a oživují regiony. Přesto u nás zůstávají na papíře nebo ve snech železničních fandů. Poslechněte si audioverzi posledního textu ze série Kolaps české železnice. Autory textu jsou Standa Biler a Pavel Šplíchal.Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková.Série Kolaps české železnice vznikla díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Zatímco se vláda topí v problémech, opozice se vyhřívá na vrcholu popularity. Reálně však nenabízí vůbec nic.Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Vlasta Bouška měl od samého začátku projektu věnovaného životní zkušenosti lidí z ústavů jasno, co chce svým posluchačkám a posluchačům sdělit: že svět mimo zdi ústavů existuje a že pokud má člověk dost odvahy, je možné se do něj dostat. Chráněné bydlení, kde dnes bydlí, je pro Vlastu mnohem lepším místem pro život než různé „domovy“ a „léčebny“, ve kterých v průběhu života pobýval. Na rozdíl od ústavů, v chráněném bydlení může jít člověk ven, kdy se mu zachce, může si najít zaměstnání a může relativně svobodně navazovat vztahy s okolím. Vlastův život však také poznamenalo obvinění, s nímž se pro něj pojí pocit hluboké křivdy. Způsob, jakým sociální, zdravotnické a soudní instituce našeho státu s Vlastou zacházely v nejtěžším období jeho života, vypovídá cosi podstatného nejen o režimech sociální a zdravotní péče a platných soudních procedurách, ale také o vztahu velké části společnosti k věcem, které jsou komplikovanější, o něco méně zřetelné a jednoznačné, než bychom si přáli.Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).
Podcast Koho by to zajímalo je společným projektem české dokumentaristky Brit Jensen a výzkumného týmu projektu Životní příběh za lidská práva. K jeho klíčovým členům patří lidé, kteří strávili dlouho dobu v ústavech a mají tak bohatou zkušenost s nedobrovolnou institucionalizací, totalitními organizacemi a marginalizací. Příběhy, které vypravěčky a vypravěči přinášejí, ale zdaleka nejsou jen o utrpení a útlaku. Vypravěči a vypravěčky naší podcastové série nejsou oběti. Jsou to především lidé hledající důstojný způsob života tváří v tvář mimořádně obtížným životním podmínkám. Otázka „koho by to zajímalo?“, položená jednou z vypravěček, je tak zároveň výzvou ke změně: pokud nás snaha lidí z ústavů o důstojnější život opravdu zajímá, můžeme udělat něco, abychom jim v jejich úsilí napomohli?Podcast Koho by to zajímalo je společným projektem české dokumentaristky Brit Jensen a výzkumného týmu projektu Životní příběh za lidská práva. K jeho klíčovým členům patří lidé, kteří strávili dlouho dobu v ústavech a mají tak bohatou zkušenost s nedobrovolnou institucionalizací, totalitními organizacemi a marginalizací. Příběhy, které vypravěčky a vypravěči přinášejí, ale zdaleka nejsou jen o utrpení a útlaku. Vypravěči a vypravěčky naší podcastové série nejsou oběti. Jsou to především lidé hledající důstojný způsob života tváří v tvář mimořádně obtížným životním podmínkám. Otázka „koho by to zajímalo?“, položená jednou z vypravěček, je tak zároveň výzvou ke změně: pokud nás snaha lidí z ústavů o důstojnější život opravdu zajímá, můžeme udělat něco, abychom jim v jejich úsilí napomohli?Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com)
Ve speciálním díle odpovídáme na velmi rozmanité otázky, které jste nám zaslali. Týkaly se jak tématu žen v práci, tak našeho podcastu. Je to součást naší denní práce, takže jsme se poměrně rozpovídaly. Rozhodně si epizodu poslechněte, ať vám neutečou žádné praktické tipy a detaily a ani kousek právních okének.► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Matěj Schneider► znělka Ondřej Bělíček
Nová geopolitická situace vyvolává obavy o naši energetickou bezpečnost a nutí pravicovou vládu do opatření a návrhů, které by ještě donedávna byly v našem prostředí neakceptovatelné. Text Saši Uhlové ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby.Audioverzi textu načetl Jan Bělíček.Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.
Ještě, než letos v lednu zasedl George Santos poprvé do amerického Kongresu, ukázalo se, že v průběhu své kampaně lhal o neuvěřitelném množství věcí. Něco z toho nepopírá ani on, byť to vydává za „přikrášlování“. I přesto, že divoce zneužíval finance na svou kampaň pro osobní účely, jeho kolegové z Kongresu proti němu prozatím dosud výrazně nezakročili. Teď se však chystá hlasování o jeho formálním vyloučení z dolní komory. Santos by se stal teprve šestým kongresmanem v historii USA, kterého by stihl takový osud (a on říká, že by na to byl hrdý). Proč se k tomu schyluje teď? Jak s tím souvisí botox, pornografie a luxusní móda? A proč se Santos hádal na chodbě Kongresu, zatímco třímal cizí dvouměsíční batole?
Kvalita české železniční dopravy se výrazně liší podle toho, odkud kam jedeme. Autory textu jsou Standa Biler a Pavel Šplíchal.Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková.Série Kolaps české železnice vznikla díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Premiér Petr Fiala prý nechápe, proč školy stávkují. Nejspíš tedy nechápe, v jaké zemi žijeme a co dělá jeho vláda.Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕https://eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1208706► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Jak se česká společnost staví k zelené transformaci, Zelené dohodě pro Evropu a jednotlivým typům energie v kontextu energetické krize? Průzkumy veřejného mínění přinášejí nečekaná zjištění. Text Martina Vrby ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby.Audioverzi textu načetl Jan Bělíček.Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.
Druhý díl série Kolaps české železnice se zaměřil na lokální dopravu, jejíž síť je v Česku nebývale hustá. Autory textu jsou Standa Biler a Pavel Šplíchal.Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková.Série Kolaps české železnice vznikla díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Do prvního plnohodnotného dílu podcastu Moshpit dorazila DJka Nina Farrina, aby popsala, jak v současnosti funguje tato mlhou zahalená subkultura. Techno si se sebou nese nálepku žánru „feťáků“, a i přes to jej mainstream vykrádá a využívá ve svém marketingu. Tajemno se pomalu vytrácí a nebo se to tak aspoň může zdát. Jak se proti tomu dá bojovat? Co jsou charakteristické rysy technařské scény a jaká platí v techno klubech ‚house rules‘ na parties? Tohle a mnohem více v se dozvíte prvním dílu podcastu MOSHPIT, který moderují Klára Bělíčková a Hugo Wiesner.
Mezi americkými demokraty sílí obavy ohledně vysokého věku prezidenta Bidena, jeho schopnosti znovu kandidovat a především opět porazit Donalda Trumpa. Jenže kdo by ho mohl nahradit? Dnešní díl Rednecku vám představí hlavní směry, kterými se ubírají debaty o příštích prezidentských volbách u demokratů. Kdo jsou dva nejvýraznější vyzyvatelé Joea Bidena? Čím se od Bidena odlišují a v čem se s ním naopak shodují? Mají vůbec nějakou šanci na úspěch? A proč jim hraje do karet stát New Hamphsire?
Náklady na bydlení se dlouhodobě zvyšují. Loňské zdražování energií přitom odhalilo nedostatky systému pomoci. Konkrétně jde o vyplácení příspěvku na bydlení ve větších městech. Reportáž Saši Uhlové ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby.Audioverzi textu načetl Jan Bělíček.Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.
V souvislosti s krvavými útokem Hamásu na civilní obyvatele a s bombardováním vojenských i civilních cílů ze strany Izraele se čím dál častěji mluví také o výrazném nárůstu antisemitismu v západním světě. Antisemitismus ale rozhodně není novým fenoménem a jeho kořeny sahají velmi hluboko do dějin naší civilizace. Co nového do této problematiky přinášejí dějiny druhé poloviny dvacátého století a především pak to, co se děje ve století jednadvacátém? Jak spolu souvisí antijudaismus, antisionismus a antisemitismus a kde je možné mezi nimi najít jasné linie? O tom všem jsme si v novém Kolapsu povídali s politologem a expertem na krajní pravici Janem Charvátem z Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Literární podcast TL;DR se hlásí s novým formátem. Od tohoto dílu se budete s Janem Bělíčkem a Evou Klíčovou potkávat jednou za dva týdny. Kromě pravidelných tipů, drbů a aktualit budeme rozebírat vždy jen jednu knihu. S tímto podcastem se tak budete potkávat častěji a zároveň se o něco zkrátí délka jednotlivých dílů. V aktualizovaném formátu TL;DR je tentokrát ústředním tématem kniha Mateřství kanadské spisovatelky Sheily Heti. Její kniha se řadí mezi nejvýraznější tituly současné autofikční prózy a získala až kultovní status. Nyní vychází také česky v překladu Anny Kudrnové v malém nakladatelství TakeTakeTake.Sheila Heti tuto autofikční prózu psala několik let na prahu svých čtyřicátin. Byl to pro ní způsob, jak se vyrovnat s rozhodnutím, jestli má nebo nemá mít dítě. Obecně je kniha také velmi intimní, filozofická a esejistická meditace nad fenoménem mateřství, a to především ze strany někoho, kdo děti spíše mít nechce. Může bezdětná autorka vůbec mluvit o mateřství? Co všechno sebou nese rozhodnutí mít dítě? Je možné odolat volání přírody, nebo naopak kreativně a autonomně rozvíjet dál svůj život v momentě, kdy se žena stává matkou? Na tyto otázky se snaží Sheila Heti v knize odpovídat a my jsme se v novém TL;DR zaměřili na to, jak se jí to podařilo.► Playlist:🗣️ Literární drby: 2:55 - 14:50✏️ Literární tipy: 14:56 - 23:04📕 Sheila Heti - Mateřství: 23:30 - 1:11:40► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Podle Pekarové-Adamové jsme něco jako rodina. Není ale jasné, kdo by chtěl v takto toxické rodině žít.☕ Kupte si nový hrnek s věčně hladovou a žíznivou Marunou:https://eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1208706► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Relativní úspěchy si republikáni připsali v Mississippi a Louisianě. Konzervativní strana ale naopak pohořela v klíčových volbách a referendech v Ohiu, Kentucky, Pensylvánii nebo Virginii. A to i přes fakt, že americkým médiím v uplynulých týdnech dominují trable s popularitou, kterým čelí aktuální demokratický prezident Joe Biden. Mohou za to postoje republikánů ve věci interrupcí? Proč mají demokraté najednou stabilnější volební účast? A proč se aktuálními relativně dobrými výsledky demokraté stejně nemohou příliš chlácholit ve světle blížících se prezidentských voleb?
Univerzitní studentská stávka za klima bude letos 17. listopadu větší než kdykoliv předtím. V pěti městech na mnoha univerzitách a fakultách se bude stávkovat za klimatické a další požadavky. Proč studentstvo protestuje? Co požaduje? A co si od protestů slibuje? Hosty Kolapsu byli Tereza Martinkovská a Jan Voves z Univerzit za klima.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
První text ze série Kolaps české železnice se, nepřekvapivě, vrací do devadesátých let. Autory textu jsou Standa Biler a Pavel Šplíchal.Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková.Série Kolaps české železnice vznikla díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
O ženách ve veřejném prostoru a v médiích jsme si povídaly s Jitkou Adamčíkovou, mediální analytičkou a jednou ze zakladatelek spolku Ženy v médiích, a Markétou Kos Mottlovou, analytičkou z organizace Fórum 50 %. Ptáme se, proč jich je stále tak málo, jakým přednáškám musí čelit a proč je tak důležité abychom společně bojovali proti násilí a obtěžování žen, které jsou vidět a slyšet.► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Matěj Schneider► znělka Ondřej Bělíček
Představujeme vám úvodní díl podcastu Moshpit, který bude pro Alarm připravovat moderátorské duo Klára Bělíčková a Hugo Wiesner. Každou druhou středu vás společně se svými hosty zavedou do jednoho z aktuálních témat, kterými žijí dnešní středoškolačky, středoškoláci a nejen oni. Co poslouchají příslušníci generace Z? Jak přemýšlejí o módě, klimatu, kultuře i politice? Na to se budou moderátoři podcastu Moshpit ptát svých hostů a hostek.Kláru Bělíčkovou znáte jako mluvčí Fridays for Future, ekologickou aktivistku a jeden z nejslyšitelnějších hlasů mladé generace lidí angažujících se v řešení klimatické krize. Hugo Wiesner je rapper, člen rapové formace Gufrau a moderátor Radia Spin. Zajímá vás, jaká kombinace vzniká z tohoto setkání klimatického a politického aktivismu s nejmladší pražskou klubovou scénou? Poslechněte si první díl podcastu Moshpit. Klára a Hugo v něm vysvětlují, čemu se v něm budou věnovat a co v něm uslyšíte.
Ve velké trojici amerických automobilek – General Motors, Ford a Stellantis – probíhala od půlky září stávka odborového svazu United Auto Workers. Svaz zvolil zajímavý gradující způsob stávky a ten teď přinesl ovoce. Za co vlastně UAW bojoval? Co na svých zaměstnavatelích vyhádal? Proč předseda svazu Shawn Fain říká, že jejich boj nekončí, ale teprve začíná? Jak pokračuje hollywoodská stávka a kdo může mít na svědomí další výraznou stávku v USA?
Do podcastu o kolapsu českých železnic jsme pozvali Michala Zlatkovského. Experta na evropské železnice a nadšeného fanouška bezcílného cestování po kolejích. Probrali jsme s ním, jak se po Evropě cestuje, srovnali jsme stav železnice v jednotlivých zemích a zjistili, že byť se to tak nezdá, nejsme na tom vůbec nejhůř a to ani při srovnání s mnoha západními zeměmi. Při srovnání s leteckou přepravou však vypadá železnice stále jako pravěk, nebo Francie. Což je skoro totéž. Tento podcast je součástí reportážní série Kolaps české železnice, který vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Evropská energetika přechází na nízkoemisní zdroje. Ačkoliv se mluví především o obnovitelných zdrojích, podle některých zemí by měly v energetice budoucnosti hrát významnou roli i jaderné elektrárny. Text Martina Vrby ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby.Audioverzi textu načetl Jan Bělíček.Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.
Zatímco u všech uskupení voliči víceméně ví koho volí a co bude v Evropě dělat, v případě kandidátky Spolu se nejedná o volbu, ale ruletu. Možná pomůže proevropskému Niedermayerovi, možná konzervativnímu fanatikovi Vondrovi.🐕 Kupte si nové tričko s Marunou!eshop.denikalarm.cz/maruna-tricko/📕 Nebo knihu Destrukce od Standy Bilera, která vyhrála cenu Magnesia Litera za nejlepší prózu roku 2021eshop.denikalarm.cz/destrukce/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Trochu náhoda tomu chtěla, že tentokrát se povídání o románech, na první pohled geograficky i časově vzdálených, neustále stáčelo k tomu, jak je vyprávění dějin vždy nejen subjektivní, ale i podmíněné svému aktuálnímu účelu. A Abdulrazakem Gurnahem se vracíme do Tanzanie v předvečer německé kolonizace, abychom objevili ráj-neráj, místo s dlouhými a komplikovanými dějinami. Na první pohled jednoduché a dějově lineární vyprávění se vrství literárními odkazy a komplikuje náš pohled na evropskou kolonizaci Afriky. A to i v onom pokrokovém slova smyslu reflexe kolonizace jako zásahu do místních komunit, který je dodnes udržuje v ekonomickém područí globálního Severu či nověji Číny. Gurnahův román ale zůstává především literaturou, poetickým i dobrodružným vyprávěním o arabských kupcích, kteří putují do afrického vnitrozemí za slonovinou. Naše druhá kniha, Evropanka Alexeje Sevruka nás vrací do historického kontextu, jenž je nám Východoevropanům daleko známější – a to je příběh ruského imperialismu, tentokrát viděný ukrajinskýma očima. A nutno říci, že i očima aktuální ruské agrese. A taky trochu českýma očima. Východní Evropa, jejíž industriální modernita je formována v éře područí Sovětskému svazu, se s tímto rozporem dodnes vyrovnává. Možná i proto jsme k románu kritičtější. Ani v aktuálním TL;DR nechybí obvyklé povzdechy a pošklebky směrem ke kulturní politice našeho státu a celkově veřejné diskusi. Pak tu máme opět obligátních pár čtenářských tipů – a jedno dramaturgické překvapení, protože od příštího dílu bude všechno jinak. Dobře, všechno ne, zůstáváme my i knihy.► Playlist:🗣️ Literární drby: 5:44 - 15:43✏️ Literární tipy: 15:48 - 28:22📕 Abdulrazak Gurnah - Ráj: 28:26 - 1:02:25📕 Alexej Sevruk - Evropanka: 1:03:15 - 1:48:12► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Masové střelby jsou ve Spojených státech bohužel de facto na denním pořádku. V Maine teď proběhla nejhorší v letošním roce. Co přesně se stalo? Proč nejsou Spojené státy schopné se s problémem vypořádat? Opravdu jsou na vině jen laxní regulace zbraní? Proč jsou reakce politiků na masové střelby vždy tak podobné a v čem se naopak masová střelba v Lewistonu vymyká?
Už několik týdnů celý svět s napětím sleduje dění v Izraeli a Pásmu Gazy. V sobotu ráno 7. října zahájila palestinská organizace Hamás velmi brutální útok na izraelské civilisty bydlící v těsné blízkosti Pásma Gazy. Při těchto útocích bylo zavražděno kolem 1 400 lidí, často neuvěřitelně nelidským způsobem. Při následných odvetných náletech Izraele na Gazu a bombardování tohoto extrémně zalidněného území však zemřelo už několik tisícovek lidí, včetně žen a dětí. Česká debata o této problematice často sklouzává k rasismu, kulturním stereotypům a předsudkům. Jak situaci na místě lépe pochopit? V Kolapsu jsme se o tom všem bavili s antropologem palestinského původu Yasarem Abu Ghoshem z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, který zde působí na katedře sociální a kulturní antropologie.► Sledujte Kolaps na Instagramu► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Lidovci měli programovou konferenci. Na nic nového nepřišli. Zachránit je mají mladí lidé a podpora rodin.🐕 Kupte si nové tričko s Marunou!eshop.denikalarm.cz/maruna-tricko/📕 Nebo knihu Destrukce od Standy Bilera, která vyhrála cenu Magnesia Litera za nejlepší prózu roku 2021https://eshop.denikalarm.cz/destrukce/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
K natáčení říjnového dílu Soundsystému se posádka podcastu vydala do znojemské galerie GaP. V živém natáčení hudební publicisté Nora Třísková, Michaela Peštová a Karel Veselý debatovali o nových deskách hudebnic, které překročily padesátku.🎧Playlist:Aunty Razor – Viral WreckageIceboy Violet – Not a Dream But a Controlled ExplosionPetra Hermanova – In Death´s EyesAho Ssan – RhizomesLaurel Halo – AtlasCoucou Chloe – Fever DreamHelen Deland – Goodnight SummerlandRóisín Murphy – Hit ParadeKylie Minogue – Tension► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Karel Veselý► znělka Ondřej Bělíček
V uplynulé dekádě se v USA začalo něco měnit. Veřejné mínění Američanů, dříve skálopevných partnerů Izraele se začíná proměňovat, především mezi mladšími ročníky. Mezi nejčastější „viníky“ této proměny jsou řazeny univerzity a nejrůznější levicové organizace. Je to ale skutečně tak? Jak do příběhu zapadá hrdina „anti-cancel culture“ posledních let, standup komik Dave Chappelle? A co s tím vším má společného Joe Rogan a Ultimate Fighting Championship?
Tento díl podcastu Kolaps se nahrával živě na festivalu audiovizuálního umění a alternativní elektronické hudby Lunchmeat v korzu Národní Galerie v Praze. Pro podcast byla Národní galerie ideální kulisou, probírali jsme totiž problematiku pracovních podmínek a finanční podpory umělců a umělkyň v Česku. Především pandemie covidu totiž odhalila, jak nesamozřejmé a nestabilní jsou podmínky pro práci lidí v kultuře. Celá řada z nich si sáhla na úplné dno. Právě z tohoto důvodu se pracovníci a pracovnice v kultuře začínají pomalu organizovat a chtějí zlepšit svoje postavení. Jedním z hlavních témat je v poslední době takzvaný status umělce, který by česká vláda měla podle evropských institucí zavést v průběhu příštího roku. Nejen o něm jsme si v tomto podcastu povídali s Annou Štičkovou z Asociace spisovatelů a také s audiovizuální umělkyní Marií Lukáčovou.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Energetická chudoba byla dlouho přehlíženým problémem, který zdůraznila až současná energetická krize. Kolik lidí této formě chudoby čelí a jaká řešení má smysl požadovat? Text Martina Vrby ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby.Audioverzi textu načetl Jan Bělíček.Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.
Odpor skoro všech vlád vůči financování školství nejspíš vyplývá z jednoduchého faktu, že čeští politici nenávidí českou společnost, vzdělání a kulturu.🐕 Kupte si nové tričko s Marunou!eshop.denikalarm.cz/maruna-tricko/📕 Nebo knihu Destrukce od Standy Bilera, která vyhrála cenu Magnesia Litera za nejlepší prózu roku 2021https://eshop.denikalarm.cz/destrukce/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
O podnikatelkách jsme si povídaly s Markétou Švarcovou ze Sociologického ústavu akademie věd, která se zaměřuje na nerovnosti na trhu práce z genderové perspektivy, migraci a prekaritu práce. Poznatky z výzkumů (OSVČ jako prekérní práce, Prekarita jako reálná zkušenost sebezaměstnaných a mikropodniků), doplňujeme příběhy a zkušenostmi nás i našich posluchaček. Věnujeme se tomu, proč ženy vstupují do podnikání, s jakými překážkami se potýkají, i oblasti slaďování žen na volné noze.► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Matěj Schneider► znělka Ondřej Bělíček
V neděli hlasovali Poláci a Polky o budoucí vládě své země na další čtyři roky. Zájem o parlamentní volby byl obrovský a přišlo k nim 73 procent oprávněných voličů a voliček. Přestože vládnoucí strana Práva a spravedlnost i tentokrát vyhrála, jejích 35,6 procent hlasů na vládnutí stačit nebude. Její jediný koaliční partner, krajně-pravicová Konfederace, totiž získala jen lehce přes sedm procent hlasů. Jejich společná vláda by tak neměla parlamentní většinu. Šanci na vládnutí tak pravděpodobně bude mít Občanská koalice Donalda Tuska, společně s uskupením Třetí cesta a s Levicí. Co tohle všechno znamená pro polskou politiku a společnost? Jaká je naděje, že vládu bude skutečně sestavovat opozice? A může do celého procesu nějakým způsobem zasáhnout prezident Andrzej Duda? Tohle vše jsme probírali v povolebním speciálu s historičkou a novinářkou Veronikou Pehe a socioložkou Ludmilou Wladyniak.
Americká Louisiana nepatří mezi státy, o kterých by se na druhém břehu Atlantiku mluvilo často. Zdejší guvernérské volby, které proběhly minulý víkend, jsou přesto podstatné. Kdo je Jeff Landry, který v nich zvítězil? Proč úspěch tohoto republikána už teď kreslí vrásky na čele zastupitelů z New Orleans? Proč byli dosud američtí demokraté optimističtí ohledně naděje Joea Bidena na znovuzvolení a jak to souvisí nejen s těmito lokálními volbami?
V posledním dílu série Mezi Bohem a ultrapravicí: Po stopách českého antigenderu se podíváme, jak stoupenci protiinterrupčního a anti-LGBTQ+ hnutí pronikají do české politiky.Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková.
Situace českých akademiků a akademiček z takzvaných humanitních škol je dlouhodobě neúnosná. Platy zaměstnanců univerzit často nestačí ani na pokrytí běžných výdajů na život jako bydlení, jídlo či péče o potomky. Jak je možné za těchto podmínek vykonávat velmi náročné povolání a držet krok s nejnovějšími poznatky akademického světa v zahraničí? Na to jsme se v Kolapsu ptali dvou zástupců iniciativy Hodina pravdy Niny Wančové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Ondřeje Švece z Ústavu filozofie a religionistiky tamtéž.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Dva roky se snaží vláda vymyslet, jak vyřešit díru v rozpočtu po zrušení superhrubé mzdy. Z konsolidačního balíčku vyplývá, že to bez razantního zvýšení daní vyřešit nelze.🐕 Kupte si nové tričko s Marunou! https://eshop.denikalarm.cz/maruna-tricko/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
K volbám půjdou další sousedi - Polky a Poláci. Už delší dobu se spekuluje, že tentokrát by opozice mohla mít šanci na úspěch. Přestože v průzkumech stále vede vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost, je tady jistá naděje, že nebude mít dostatek hlasů na sestavení nové vlády. Rozhodne se samozřejmě až 15. října, kdy se budou konat volby do polského Sejmu. Čím momentálně žije polská společnost, jaké problémy řeší a co nabízí opoziční politické strany? Do studia Mr. Wombat přišli socioložka Ludmila Wladyniak momentálně působící na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, také v Centru pro společenské otázky - SPOT! a v Sociologickém ústave AV, a politolog z Ústavu mezinárodních vztahů a Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické Daniel Šitera.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Největší stávka v tuto chvíli v USA probíhá pod taktovkou United Auto Workers. O co jde přibližně 150 tisícům zaměstnanců automobilek? Jak se o jejich přízeň perou američtí politici? Proč se v souvislosti s požadavky odborářů ohledně tranzice k výrobě elektromobilů do toho pletou republikáni? Proč stávkovalo 75 tisíc zdravotníků z Kaiser Permanente? A co vybojovali hollywoodští scénáristi a proč jsou zprávy o jejich „zákazu” umělé inteligence přehnané? To vše se dozvíte v novém dílu Rednecku.
Ve vztahu ke klimatické krizi je česká společnost plná paradoxů. Jedním z nich je i fakt, který vyplynul z průzkumů veřejného mínění během posledních několika let. Ačkoliv se na jednu stranu zdá, že klimaskepticismus je u nás na ústupu a významná většina české společnosti nezpochybňuje fakt, že ke změně klimatu dochází, v otázce, co s tím dělat, je Česko podstatně méně jednotné. Vyplývá to mimo jiné i ze studie Česká (ne)transformace 2022 z minulého roku, která mapovala postoje Čechů a Češek právě ve vztahu k zelené tranzici, Evropské zelené dohodě, jednotlivým zdrojům energie a dalším tématům.Studie je plná mnohdy nečekaných zjištění. Například nejvíce preferovaným zdrojem energie je pro většinu lidí v Česku obnovitelná energetika, za níž následuje energie jaderná (což už zase tak překvapivé není) a teprve daleko v závěsu se nachází uhelná a další fosilní varianty produkce elektřiny. Bez zajímavosti není ani to, že Češi a Češky příznivěji vnímají konkrétní opatření na řešení změnu klimatu, ale s podstatně větší skepsí přistupují k velkým politickým strategiím, jako je zmíněná Evropská zelená dohoda nebo obecný plán zelené transformace. Trend posledních let je zatím stále jasný: v Česku sílí obavy nejen z klimatické krize, ale také z politických, ekonomických a sociálních změn, které s sebou přinesou pokusy o její řešení. Tomu se přizpůsobuje i takzvaný klimaskepticismus, který proměňuje svoji formu. Zpochybňování existence změny klimatu a její zapříčinění lidskou aktivitou je u nás sice čím dál vzácnější, nicméně to ještě zdaleka neznamená, že by zmizelo úplně. V době, kdy se zpochybňování klimatické vědy stává čím dál komplikovanější v důsledku sílících dopadů klimatické krize a narůstajícího společenského uvědomění, obracejí fosilní zájmy svou pozornost na samotnou zelenou transformaci.Více se dozvíte v druhém díle podcastu Heatwave.Podcast vznikl díky podpoře Heinrich Böll Stiftung.
Během ceremonie pláče a neustále zoufalým pohledem někoho hledá. Fausta Coppiho. Italského lída své cyklistické stáje, žijící legendu. Correa má totiž roli pouhého domestika, jezdce, jehož úkolem není nic jiného než právě Coppimu domoci k celkovému vítězství. Campionissimo Coppi mu přes jeho omluvy gratuluje, přesto Correu zmítá strach, jak se s ním jeho nadřízený vypořádá v soukromí mimo objektivy reflektorů. „Ocitl jsem se ve strašné situaci,“ svěřil se Carrea. Nic takového se ovšem neděje. Další den ovládne Coppi etapu končící na Alpe d´huez a Correa zůstává nadosmrti jen poslužným domestikem.Úděl domestika je v rámci sportovního zápolení extrémně paradoxní. Navíc zrovna v cyklistice, kde sice závodí týmy, ale vítězem se stává pouze jeden jediný závodník. Jenže na nedávno skončené Vueltě se stalo něco nevídaného. Jeden ze tří nejtěžších a nejprestižnějších závodů sezóny ovládl Sepp Kuss. Americký jezdec, který neměl mít jinou roli než být domestikem svých dvou hvězdných kolegů z týmu Jumbo-Visma. Co Correa proti své vůli načal, Kuss pohádkově dokonal. Nový díl podcastu Outsider o povstání sportovního dělníka na španělské Vueltě, které odkrylo mocenskou a pracovní realitu v profesionální cyklistice.► Líbil se vám tento díl Outsidera? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz.► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na outsider@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
V Česku pokračuje recese, důvěra lidí v ekonomiku je na nule a vláda pokračuje ve škrtech a strašení. Místo aby problémy řešila, tak je vyrábí.🐕 Kupte si nové tričko s Marunou! eshop.denikalarm.cz/maruna-tricko/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Čtvrtý text ze série Mezi Bohem a ultrapravicí: Po stopách českého antigenderu. Jakými způsoby stoupenci antigenderu ovlivňují studentstvo a mládež?Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková.
Kariéra Dianne Feinstein do jisté míry ztělesňuje vývoj demokratické strany za uplynulé půlstoletí. Její nedávná smrt nevyvolala jen otázky o budoucnosti demokratů v horní komoře Kongresu. Zároveň zviditelnila prezidentské ambice kalifornského guvernéra Gavina Newsoma. Co všechno stihla senátorka Feinstein během své dlouhé politické kariéry? Jakou politiku razí naopak Gavin Newsom, který jmenuje její dočasnou náhradu? Proč se o nově uvolněné křeslo vede tak litý boj? Jak se vším souvisí společnost Uber? A mohl by teoreticky Gavin Newsom nahradit Joea Bidena na kandidátce demokratů v příštích prezidentských volbách, nebo rovnou v Bílém domě?
Slovenské volby vyhrál poměrně suverénně Ficův Směr s 22,9 procenty. Až druhé skončilo Progresivní Slovensko s takřka 18 procenty a těsně v závěsu byl Hlas Petera Pellegriniho. Ve slovenském parlamentu bude taky bývalý předseda vlády Igor Matovič a jeho strana OĽANO – ta získala téměř 9 procent hlasů. Pětiprocentní hranici překročili také křesťanští demokraté z KDH, strana Svoboda a solidarita Richarda Sulíka a Slovenská národní strana Andreje Danka. Největším překvapením je pravděpodobně neúspěch krajněpravicové Republiky, která se těsně nedostala do parlamentu. Teď Slovensko vstupuje do další fáze a bude se hledat nový premiér a vládnoucí koalice. Výsledky nabízí celou řadu možností a ve speciálním povolebním podcastu jsme s komentátorkou deníku SME Zuzanou Kepplovou a sociologem a redaktorem měsíčníku Kapitál diskutovali o možných povolebních konstelacích a dalších zajímavostech sobotních voleb na Slovensku.
Sněmovna schválila takzvané dobrovolné přesčasy lékařů a lékařek. A dost možná se blíží protesty lékařské obce, které jsme v Česku ještě neviděli. Nejvíce rozladění jsou podle všeho mladí lékaři, jejichž situace je v mnoha ohledech ještě složitější než jejich zkušenějších kolegů. A představitelé Sekce mladých lékařů České lékařské komory, konkrétně její předseda Jana Přáda a místopředseda Martin Pavelka byli hosty Kolapsu.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Hudební podcast Soundsystém tentokrát zabrousil do vod mainstreamu. Dvacetiletá Olivia Rodrigo s deskou Guts aktuálně vede americký žebříček a letos asi nevyjde větší popová deska, což ale triu hudebních publicistů a publicistek rozhodně nezabránilo, aby si ji neužili. „Olivia Rodrigo vychází z žánrů, které jsem na začátku tisíciletí absolutně nenáviděl, jako jsou pop-punk a klavírní balady - a teď si je konečně díky ní můžu užít bez studu," přiznává Karel Veselý a Michaela Peštová mu ochotně vysvětlila, že náctiletý vztek zpěvaček je často podobný pocitům krize středního věku a tudíž není divné, že si na desce ujel.Nora Třísková dokáže ocenit, že zpěvačka pojímá nepříliš originální témata rozchodů a lásek s „lehkostí, nadhledem, kousavostí a otevřeností." Rodrigo podle ní umí skvěle zachytit „ambivalenci toho že člověk přesně často sám nevím jak se cítit a jak se vyznat ve svých pocitech".Druhý albem, na které přišla řeč v zářijovém Soundsystému, byla novinka zpěvačky Mitski nazvaná The Land is Inhospitable and So Are We, která je ve srovnání s posledními deskami velmi uvolněná. To možná souvisí s tím, že Mitski hrozila, že s hudbou úplně skončí a musela najít nový důvod, proč ve své kariéře pokračovat.Chybět samozřejmě nemohla ani rubrika Co nás sere?, přehled zajímavých zářijových desek a také očekávané novinky z příštího měsíce a pozvánky na koncerty. Tou nejzásadnější je pozvánka na živé nahrávání podcastu Soundsystém, které proběhne 13. října v galerii GaP ve Znojmě. Tématem bude dekonstrukce mýtu věčného mládí u dnešních popových zpěvaček a hudebnic.🎧Playlist:James Blake - Playing Robots Into HeavenEartheater - PowdersTirzah - trip9love… ???Loraine James - Gentle ConfrontationZach Bryan - Zach BryanElvin Brandhi & Lord Spikeheart - Drunk in LoveTomáš Palucha - RaušNěco něco - Třetíyeule - softscarsOlivia Rodrigo - GUTSMitski - The Land is Inhospitable and So Are We► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Karel Veselý► znělka Ondřej Bělíček
Třetí text ze série Mezi Bohem a ultrapravicí: Po stopách českého antigenderu. Tentokrát se Magdalena a Eliška vypravily jako pomocná síla na největší pravidelnou akci Hnutí Pro život.Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková.
Pozvání do podcastu přijala přední odbornice na problematiku genderu a migrace, sociální antropoložka Petra Ezzeddine z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Povídaly jsme si o postavení migrantek ve společnosti i na (nejen) českém pracovním trhu, o náročnosti péče, specificích ex-patské komunity i o dopadech války na Ukrajině.► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Matěj Schneider► znělka Ondřej Bělíček
Proč se americký Senát hádá o mikiny a kraťasy? A jak to souvisí s ukrajinským prezidentem? Jakým obviněním čelí demokratický senátor Bob Menendez? Proč si s egyptskými představiteli vyměňoval emoji palce nahoru a proč měl doma cihly zlata? A proč se republikánský senátor a bývalý kandidát na prezidenta Mitt Romney bojí o svůj život?
Tentokrát se TL;DR na pozvání literárního festivalu Inverze vypravilo do Ostravy. Zde poněkud příznačně došlo na dva texty, které nemají mnoho společného vyjma jedné věci – odehrávají se na periferii. A to nejen periferii urbánní, ale i lidské či společenské. Bára Bažantová zaujala už svou předchozí knihou-dokumentem Hoří chemička, něco si přej, v níž deníkovou formou reflektovala prostředí vyloučené lokality sídliště Janov v Litvínově. V novince Prokletý, kdo přichází se přesouváme z Litvínova do Barcelony mezi squattery a zároveň z literatury faktu do fikce. To druhé je ovšem otázka, protože autorka je opět mimořádně autentická, citlivá, syrová a upřímná, jako by to celé bylo hlavně hodně osobní. Text připomínající postundergroundovou poetiku sice pracuje s atmosférou squatů, jejich nihilismem a temnotou, autorka ale především odkrývá civilizační bolesti. Ze všeho jako by zároveň prosvítala již přicházející budoucnost, klimatický rozvrat, rozevírající se ekonomické nůžky, lidé z okrajů společnosti migrující Evropou za teplem či relativním chládkem, se soundsystémy za výdělky, prchající před svými traumaty, bloudící mezi drogami a svými sny.Hradeckého básnická novinka Na cvičišti. Bojiště se dá asi zestručnit – ničím moc nepřekvapila. Šokujícího dojmu jsme byli ušetřeni a jako čtenáři dostali sarkasmy s nulovou dávkou optimismu, na které jsme zvyklí. I tentokrát došlo na nějaké drby – snad početně skromnější, neboť v létě literární provoz trochu utichá, ale o to bizarnější.► Playlist:🗣️ Literární drby: 2:16 - 8:30📕 Bára Bažantová - Prokletý, kdo přichází: 9:15 - 44:44📕 Daniel Hradecký - Na cvičišti. Bojiště: 44:50 - 1:01:20► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Petr Fiala tvrdí, že musíme být do deseti let centrem vzdělanosti a nových myšlenek. Současně jeho vláda škrtá peníze školství a není schopná zajistit ani dostatek školek pro děti.🐕 Kupte si nové tričko s Marunou!eshop.denikalarm.cz/maruna-tricko/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Jedenácté září máme většinou spojené s teroristickým útokem na dvojčata Světového obchodního centra v New Yorku. Přesně před padesáti lety ale došlo ještě k jinému, podobně tragickému jedenáctému září. A to v latinskoamerickém Chile. Proběhl zde tehdy vojenský převrat pod vedením generála Augusta Pinocheta, který svrhl socialistického prezidenta Salvadora Allendeho. Allende ve stejný den pravděpodobně spáchal sebevraždu. O chilské socialistické revoluci, samotném převratu, vlivu Spojených států na něj a také o represích a následné diktatuře Augusta Pinocheta si v novém dílu podcastu Kolaps povídáme s politologem a iberoamerikanistou Radkem Bubnem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Předseda sněmovních republikánů Kevin McCarthy zahájil vyšetřování Joea Bidena v rámci procesu, který by podle mnohých republikánů měl vést až k jeho odvolání. Proč o procesu nenechal hlasovat sněmovnu? Může být Biden reálně odvolaný? Mají v dnešní době impeachmenty vůbec ještě hodnotu? Jak vše souvisí s potenciálním „government shutdownem“, tedy pozastavení funkcí federální vlády? Kdo po obou krocích nejvíce volá? Dělá si z nich něco Bílý dům? A proč republikánským rebelům trochu závidí americká levice?
Druhý díl série věnované českému antigenderu sleduje, jak se toto hnutí u nás formovalo. Jaký je příběh dvou největších organizací – Aliance pro rodinu a Hnutí pro život?Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková
Přestože se považujeme za moderní, pokrokové a k pokroku mířící společnosti, čím dál častěji narážíme na náboženské spory, které stále více ovlivňují politické i společenské dění v západních společnostech – a nejen v nich. Někdy mají dokonce na svědomí i válečné konflikty. A právě o tom jsme si povídali s Petrem Kratochvílem.
► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
Proč vyvolal klip k písni Try This In a Small Town od country zpěváka Jasona Aldeana takový humbuk? Jak skladbu „zachránila“ kontroverze kolem písně, která předtím padala v žebříčcích? Proč klip namíchl liberály a jak na ní reagovali skuteční obyvatelé rurální Ameriky? Čím naopak konzervativce popudil nejnovější klip zpěváka Tylera Childerse a jak se vyvíjela absurdní debata o tom, kam se správně ideologicky řadí pravé country? A kdo je vlastně nová countryová hvězda Oliver Anthony, který se zjevil jako blesk z čistého nebe? Jak se Anthonyho snaží využít republikáni a proč se vůči nim vymezuje?
Petr Fiala představil svou vizi Česka v příští dekádě. Staneme se prý křižovatkou Evropy. Naší budoucností je nejspíš benzinka a prodej brambor u cesty.🐕 Kupte si nové tričko s Marunou! https://eshop.denikalarm.cz/maruna-tricko/► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz► postprodukce: Mikuláš Odehnal
Francouzský útočník Karim Benzema z Realu Madrid, N'Golo Kanté z Chelsea, Portugalec Rúben Neves, senegalský kapitán Kalidou Koulibaly, či v roli trenéra Steven Gerrard. Ti všichni před novou sezonou saúdské nejvyšší fotbalové soutěže Pro League přestoupili do tamních klubů. Komu by tato jména nestačila, aby pochopil závažnost situace, tedy, že jedni z nejlepších hráčů světa přestupují z evropských velkoklubů do ještě nedávno fotbalové marginální končiny lze přidat i ex-liverpoolské trio Firmino, Henderson, Mané.Jako pomyslná třešnička na dortu se ale vyjímá příchod brazilské hvězdy Neymara. Toho stejně jako jeho předchůdce nepřilákalo nic jiného než peníze, hodně peněz. A tak si Neymar v klubu Al-Hilál vydělá ročně 160 milionů eur (v přepočtu 4 miliardy korun). Masivní investice do příchodu hráčů zároveň znamenají, že saúdskoarabské kluby zároveň vyplácejí obrovské sumy za přestupy těchto hráčů. Další klub Al-Ahlí za přestupy jen toto léto vysázel v přepočtu téměř 3 miliardy korun. Jen Brazilec Malcolm stál Al-Hilál 60 milionů eur (skoro 1 a půl miliardy korun). A to ještě francouzský útočník Kylian Mbappé odmítl nabídku, která by pro jeho pařížského majitele znamenala rekordní přestupovou sumu 300 milionů eur.Ti všichni se podílejí na možná jedné z nejzásadnějších proměň současné kapitalizace fotbalu. Zatímco dosud působil globální kapitál v podobě nových a stále bohatějších majitelů klubů v tradičních evropských soutěžích, Saúdové nabízejí jinou cestu. Budují vlastní přebujelou, kolosální soutěž, která světu nabídne ty největší hvězdy světového fotbalu. V tomto ohledu se stal historickým zlomem začátek tohoto roku, kdy do tehdy pro oko evropského diváka ještě neviditelné fotbalové ligy vstoupil Cristiano Ronaldo.Jaké politické a ekonomické důvody se skrývají za budováním saúdskoarabské fotbalové ligy, která vykupuje hráče z evropských soutěží?► Líbil se vám tento díl Outsidera? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz.► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na outsider@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Už třetím rokem se česká ekonomika potýká s problémy. Nejprve přišla covidová krize, pak krize inflační a nakonec i energetická a bezpečnostní. To když Rusko napadlo Ukrajinu. Marian Jurečka hovoří o přísnosti na takzvané pobírače dávek a vláda Petra Fialy se těší rekordně nízké důvěře. Jak se s těmito problémy jeho vláda vyrovnává? Jak se do české reality zatím propisuje aktuální inflační krize? O tom jsme si v nejnovějším dílu podcastu Kolaps povídali s Lindou Kunertovou, ekonomkou se sociálním zaměřením.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
První díl ze série Mezi Bohem a ultrapravicí: Po stopách českého antigenderu. Eliška Koldová a Magdalena Dušková se vydaly zmapovat, jak se antigender promítá do lokálních akcí katolické církve. Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková
Tématem dnešní epizody jsou ženy ve vedení a v managementu. Proč jich je stále tak málo a proč by nás to vůbec mělo trápit? Kde se berou včelí královny, jaké je být tokenkou? A co dělat, aby žen v managementu a vedení firem i institucí přibývalo?► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Matěj Schneider► znělka Ondřej Bělíček
Jak pokračuje stávka herců a scénáristů v Hollywoodu? Co musela slíbit firma UPS svým řidičům, aby se vyhnuli stávce až tři sta čtyřiceti tisíců členů odborů? Jak velká stávka teď hrozí americkým automobilkám a co po nich požadují jejich zaměstnanci? Jak usnadňuje práci odborů administrativa Joea Bidena a v čem jim naopak nepomohla? To všechno se dozvíte v dnešním Rednecku.
Na konci září se chystají parlamentní volby na Slovensku a v kampani celkem přituhuje. Hned několik ultrapravicových stran nejspíš zdolá hranici pro vstup do poslanecké sněmovny, liberální pravice je rozhádaná a roztříštěná, v plné síle se vrací Robert Fico a na středu sílí Progresívne Slovensko. Jak to měsíc před volbami momentálně na Slovensku vypadá? Jaká jsou hlavní témata předvolební kampaně a podaří se zastavit nástup fašistů k moci? O tom si dnes budeme povídat se sociologem a redaktorem slovenského měsíčníku Kapitál Dominikem Želinským.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Američtí liberálové volali po zamezení tomu, aby mohl Trump znovu kandidovat během druhého, zpětného pokusu o jeho odvolání z úřadu. Proč se teď přidávají někteří republikáni v čele s konzervativními právními experty? Jak souvisí jejich argumentace s občanskou válkou? Budou po teoretických úvahách následovat praktické pokusy státních tajemníků v některých státech? A proč se naopak této varianty společně obávají někteří liberálové a šéf senátních republikánů Mitch McConnell, který přitom Trumpa zrovna dvakrát v lásce nemá?
Do osmnáctého dílu Soundsystému přišel v roli hosta Jiří Špičák, aby s posádkou podcastu pohovořil o vzpomínání stárnoucích mužů, které zachytila na své desce The Ballad of Darren britská kapela Blur.
„Pulp byli o sexu, Oasis o chlastání, ale Blur byli ti chytří. Proto jsem je měl rád," říká hudební publicista Jiří Špičák a vysvětluje, jak posledně jmenované kapele ke slávě pomohla obroda Velké Británie v devadesátých letech, kdy se po dlouhých letech vlády konzervativců dostal na post předsedy vlády labourista Tony Blair. "Cool Britannia" byla tehdy všude - ve výtvarném umění, ve filmu, i v hudbě. Z ní vznikl i vágní pojem britpop, který měl hlavně za cíl posilovat pozici ostrovních kapel a vytvořit protiváhu americkému grunge. Blur patřili k hlavním představitelům britpopu, byť k Británii byli vždy kritičtí. „Vysmívali se figurkám z britského každodenního života, točili satirické šlehy na britské maloměšťáctví,” dodává Špičák.
Dnes se ale Británie nachází ve zcela jiné pozici. „Británie není cool, a o tom je částečně i ta deska. Je to izolovaná, odříznutá země. Komerčně úspěšná kapela, která mluví o současné Británii, jsou Sleaford Mods, kteří jsou postavení na tom, že je to tam opravdu strašně v prdeli a hrozně to tam smrdí,” říká Jiří Špičák. Blur si na nové desce ze své země už moc legraci nedělají. „Je to konzervativní, melancholická deska,” říká Karel Veselý. Zasmušilost Damona Albarna na desce převážně složené z balad hraje svojí roli, ale to, co na nahrávce funguje nejsilněji, jsou dvojhlasy - momenty, kdy nejde přeslechnout, že desku natočila kapela.
I když se Blur na The Ballad of Darren vydali do nebezpečných vod vzpomínání stárnoucích mužů, jejich deska není patetická, neglorifikuje mládí a ani jeho nezřízenost. Nahrávka sice mluví o konkrétních zkušenostech a zážitcích kapely, Albarnovy textařské kvality jí ale otevírají i jiným demografickým skupinám, než jsou bílí muži přes padesát. Ohlížení se zpátky, revidování vlastní cesty, uvědomování si fuckupů ale i neochoty jít jinudy podle Michaela Peštové může fungovat v každém věku. „Je to univerzální pocit,” poznamenává moderátorka.
🎧Playlist: Young Thug - Business Is Business Julie Byrne - The Greater Wings NewJeans - Get Up Arthur Russell - Picture of Bunny Rabbit Noname - Sundial Jessy Lanza - Love Hallucination Joanna Sternberg - I´ve Got Me Blur - The Ballad of Darren
► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček
Za co je nejčastěji Alexandria Ocasio-Cortez kritizována zleva? Kdo se do ní pouští a kdo se jí naopak zastává? Proč hlasovala proti železniční stávce a kam zmizel boj za všeobecné zdravotní pojištění? Má se americká levice snažit změnit demokratickou stranu, nebo se vydat do boje na vlastní pěst? Jak by si její kritici představovali ideální levicovou zastupitelku? A má vůbec americká levice investovat tolik energie a naděje do washingtonské politiky? O tom je dnešní díl podcastu Redneck.
Speciální festivalový díl TL;DR jste mohli slyšet živě na festivalu Beseda u Bigbítu v Tasově, kde byl jedním z účinkujících – pokud jste neměli to štěstí, záznam už je tady. V tomto vydání, kde dojde na fenomén Barbieheimer, tedy ony dva letní trháky, film Barbie Grety Gerwig a Oppenheimera Christophera Nolana, tak trochu vyplývá na povrch, že růžová podívaná byla možná mnohdy nakonec zajímavější pro muže. Konečně mají totiž historickou příležitost se bez společenské stigmatizace ponořit do kulturně nejfeminnější barvy vůbec a pro mnohé z nich je celý ten plastový feminismus nakonec daleko zajímavější než pro ženy, které si nějakou mírou mattelovské fascinace v životě asi už prošly. Naopak Oppenheimer zůstává vážným „šedým“ bijákem, který má spolu s Barbie sice značný meme potenciál, ale zatímco polomuzikál vám do paměti růžovou tečku vypálí, Nolanovi se ani antikomunistický hon průměrných politiků na geniálního fyzika nepovedl proměnit v alespoň trochu dramatický zážitek – navzdory tomu, že v hlavní roli je tu atomová bomba.
Podcast přes filmovou vsuvku zůstává bezpečně literárním. I v tomto ohledu jde ale o nezvyklý díl, protože místo literární novinky se vrací k románům v červenci zesnulého Milana Kundery. Jan Bělíček – vzhledem k místu konání festivalu (Slovácko) příhodně – komentuje Žert a jeho práci s folklorem, což stále ještě Kunderu spojuje se socialistickým realismem a jeho láskou k folkloru – která jistě není jen janáčkovská.
Eva Klíčová mluví hlavně o pozdějším Kunderovi – Kunderovi nikoliv lokálním, ale globálním a o tom, jak se varioval (jednou umírá jako Sabina a jednou jako Tomáš) v románu Nesnesitelná lehkost bytí. Tento román a la these, jímž se Milan Kundera s pomocí nietzscheovské představy o opakování dějin chytá úsloví „einmal ist keinmal“, a tímto intelektuálním gestem se zmizíkuje ze své československé minulosti, která se tu smrskává na zlý sen a erotickou avantýru zároveň.
A s uctivým odkazem na sportovní zpravodajství první české komerční televize i zde přichází „borec na konec“ – čili dojde na plnotučnou dávku solidního básnického trashe.
► Playlist: 📕 Barbieheimer: 3:35-18:40 📕 Loučení s Milanem Kunderou: 19:31-38:35 📕 Básnický trash: 19:45-41:28
► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
Debata Evy Klíčové s Annou Štičkovou a Karlem Veselým proběhla v rámci festivalu Beseda u bigbítu, který se konal 4. a 5. srpna v Tasově na Slovácku. Anna Štičková se věnuje výzkumu knižního trhu, nezávislé literatuře a také kultuře v Česku obecně. Jako zástupkyně Asociace spisovatelů se účastní vyjednávání o budoucí podobě statusu umělce na ministerstvu kultury. Karel Veselý je hudební publicista (Full Moon, Alarm, A2, Aktuálně, Salon Práva) a spisovatel, autor knih o hudbě a společnosti (Hudba ohňů, Všechny kočky jsou šedé), románů (BombaFunk, Kov) a tvůrce podcastů (Rapspot – s Lubomírem Dítětem, Soundsystém – s Michaelou Peštovou, Norou Třískovou, Jiřím Špičákem a dalšími).
Na pódiu ve festivalovém stanu jsme mluvili o tom, proč je kulturní publicistika největším mediálním otloukánkem, jestli jí konkurují fanouškovské recenze a jaké příležitosti jí bere či dává digitalizace mediálního prostoru. Tématem, o které nešlo nezavadit, byla kulturní politika státu – komu je určená, kam směřuje největší objem dotací a grantů, kdo si může dovolit jet na spisovatelskou rezidenci a proč je dobré mít status umělce. Řešili jsme také, jestli se dá vydělat na podcastu o rapu.
Debatou se prolínaly „staré bolesti“, jako jsou genderové pasti (např. pay gap v kultuře), strukturální nedostatky v kulturní politice i český neoliberální mindset, že kultura si na sebe má hlavně „vydělat“, který tolik kontrastuje s přístupem kulturně vyspělých zemí. Na druhou stranu byly opatrně naznačeny i „nové naděje“.
Proč přišlo v Ohiu tolik voličů k „metareferendu“ o referendech? Jakým způsobem se snažili místní republikáni znesnadnit budoucí referenda a proč vlastně nešlo zdaleka jen o ně? Má šanci v Ohiu uspět další takové hlasování, které by zaručilo liberální ochrany práva na interrupce? Proč v uplynulém roce konzervativci v referendech o interrupcích vždy prohráli a proč někteří z nich přiznávají, že ohijské referendum bylo spíše omyl? A v čem byli republikáni z Ohia pokrytečtí? To všechno se dozvíte v dnešním Rednecku.
Hostem dalšího dílu Kolapsu byl historik a odborník na středověk Martin Šorm. Ten nedávno získal ocenění CEFRES Platform Award za vědecký článek o Vlastimilu Vondruškovi. Šorm se specializuje na dějiny středověku, věnoval se i tehdejšímu humoru. Působí v Centru medievistických studií.
► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
Jaký je nejdivnější živočich, který kdy žil v Bílém domě? Jaké zvíře měla většina amerických prezidentů? Jaký průšvih způsobil papoušek Andrewa Jacksona na jeho pohřbu? Jak řešili kampaně a skandály za pomocí psů Franklin. D. Roosevelt, Richard Nixon a Lyndon B. Johnson? Kteří prezidentští psi někoho pokousali? Jaké zvířata tak trochu omylem choval Andrew Johnson zatímco čekal na výsledek impeachmentu a byli skutečně v Bílém domě někdy aligátoři? To všechno (a vytí Lyndona Johnsona) uslyšíte v dnešním Rednecku.
První díl nového klimatického podcastu Heatwave se věnuje jaderné energetice a jejích možností pro řešení energetické a také klimatické krize. V rozhovoru s Mykelem Schneiderem, světově uznávaným odborníkem na jadernou energetiku, jsme probrali minulost, a hlavně budoucnost stárnoucí jaderné energetiky.
V připravované vládní energetické strategii má být i do budoucna jaderná energie významnou součástí českého energetického mixu. Rozhodli jsme se tedy nahlédnout za hranice české debaty o jádru a podívat se na situaci jaderné energetiky z evropské a světové perspektivy. Čeká jaderné elektrárny zářná budoucnost, nebo se pomalu, ale jistě stávají věcí minulosti?
Podcast vznikl díky podpoře Heinrich Böll Stiftung.
Kdo je texaský generální prokurátor Ken Paxton? Jak jeho kariéra přemosťuje období republikánské politiky od Tea Party po Donalda Trumpa? Jaké skandály Paxtonovo úřadování od začátku zatěžkávají? A kvůli kterým mu teď hrozí odvolání? Jak s tím souvisí jeho manželka a jeho milenka? A jak pro změnu opilost a žaludy ze San Antonia? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.
In the latest episode of the podcast series Crossroads, we invited Sylvia Tamale who is a Professor of Law at Makerere University, where she was the first female Dean of the School of Law. She founded and served as a coordinator of the Gender, Law & Sexuality Research Project at the School of Law. She is a leading African feminist lawyer, scholar, and feminist activist. She has won several awards for her academic work and for defending the human rights of marginalized groups. She is a co-editor of the journal Feminist Africa. She has been a visiting professor at academic institutions around the world; in 2021 she was awarded an Honorary Doctorate of Law by the University of Pretoria, South Africa. Her latest book Decolonization and Afro-Feminism was awarded the 2022 book prize from the Feminist Theory and Gender Section of the International Sociological Association. The podcast is moderated by Zuzana Uhde, a social scientist at the Institute of Sociology of the Czech Academy of Sciences. The podcast Crossroads is created through a collaboration between Alarm and the research programme Global Conflicts and Local Interactions, which is funded by the AV21 Strategy of the Czech Academy of Sciences. The series invites social scientists, whose research addresses important topics and issues of our globalizing world.
► Follow Global Conflicts and Local Interactions ► Do you like Crossroads? Support our work
► podcast was recorded at the studio Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► sound design Ondřej Bělíček
V dalším díle podcastu Na rozcestí jsme přivítali Sylvii Tamale, která je profesorkou práv na Makarere univerzitě v Kampale, kde mimo jiné jako první žena zastávala pozici děkanky. Na Makerere univerzitě také vedla vědecký projekt „Gender, Právo a Sexualita“. Tamale je vůdčí africkou právničkou, vědkyní a feministickou aktivistkou. Za svou akademickou práci, i za boj za lidská práva marginalizovaných skupin získala mnoho ocenění. Je spolu-editorkou časopisu Feminist Africa, a byla hostující profesorkou na mnoha akademických institucích po celém světě. V roce 2021 obdržela čestný doktorát v oboru práv z Pretorijské univerzity v Jihoafrické republice. V roce 2022 za svou poslední knihu Decolonization and Afro-Feminism získala cenu sekce Feministické teorie a genderu Mezinárodní sociologické asociace. Vítám Vás! Tento díl moderovala Zuzana Uhde, která pracuje jako sociální vědkyně v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. Originální verzi rozhovoru najdete zde. Podcast Na rozcestí je produkován ve spolupráci mezi A2larm a výzkumným programem Globální konflikty a lokální souvislosti Strategie AV21, která je financovaná Akademií věd ČR. Do podcastu zveme sociální vědce a vědkyně, kteří se ve své práci věnují aktuálním tématům našeho globalizujícího se světa.
► Sledujte Globální konflikty a lokální souvislosti AV ČR
► Líbil se vám tento díl Na rozcestí? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Ondřej Bělíček
Jakou minulost má za sebou syn současného amerického prezidenta a proč je tak výrazným politickým tématem? Kvůli čemu musí Hunter Biden k soudu? Jak se vším souvisí jeho potýkání se závislostí a jak naopak jeho profesní život lobbisty a konzultanta? Jak pilně do kauz Huntera Biden šijí sněmovní republikáni a v čem jsou pokrytečtí? Jak je to se zpropadeným laptopem Huntera Bidena a kdo vnesl kokain do Bílého domu? O tom všem je dnešní díl podcastu Redneck.
Na stránkách Alarmu nedávno skončil rozsáhlý reportážní a analytický seriál Mezi Bohem a ultrapravicí zkoumající české antigenderové hnutí. Články pro Alarm společně napsali Magdalena Dušková, Eliška Koldová a Jan Kašpárek. Série se zaměřila na specifický český kontext tohoto fenoménu a přinesla celou řadu unikátních informací o fungování organizací jako Hnutí pro život nebo Aliance pro rodinu, a to nejen v české společnosti obecně, ale také v regionech, ve zdravotnictví, ve vzdělávání, mezi věřícími a mezi českými poslanci. V novém Kolapsu si Jan Bělíček a Pavel Šplíchal povídají s Magdalenou Duškovou z naší redakce a taky s naší spolupracovnicí a spoluzakladatelkou feministického média Druhá:směna Eliškou Koldovou.
► Sledujte Jana Bělíčka na Instagramu
► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
Hollywoodští herci se rozhodli podpořit ve stávce své scenáristické kolegy. Masivní stávka ale není jediná, které teď ve Spojených státech probíhá. Proč se odborový svaz 160 tisíců amerických herců rozhodl stávkovat? O co jde jejich scenáristickým kolegům, kteří stávkují už od letošního května? Jak vše souvisí s narůstající odborářskou asertivitou v USA? V čem je potenciálně ještě významnější hrozící stávka řidičů společnosti UPS? Jací jiní odboráři ve Spojených státech už teď stávkují? A je na místě mluvit o „létě stávek“? O tom všem je nový díl podcastu Redneck.
Zatímco Aleně Mornštajnové se z nepochopitelných důvodu daří balancovat na hraně takzvané vysoké literatury, Radka Třeštíková dlouhodobě spadá do škatulky bulvár a mezi takzvaně upadlou literaturu. I díky hlasování čtenářů a čtenářek se Jan Bělíček a Eva Klíčová v novém dílu TL;DR osobně přesvědčili, jak to s těmito kategoriemi u obou autorek vlastně je. Nový díl jejich literárního podcastu se zaměřuje na novinku Radky Třeštíkové Kde jsi, když nejsi. Třeštíková šikovně využívá svůj veřejný obraz a v marketingové prezentaci knihy pracuje i se svým rozchodem s fotografem Tomášem Třeštíkem. Kniha je ale spíše maloměšťáckou tragikomedií o české střední třídě a hledat v ní bulvarizující pikantnosti ze života Třeštíků nedává příliš smysl.
Shodou okolností se v novém TL;DR rozebírá také kniha ukrajinského spisovatele Serhije Žadana, která nemůže být Třeštíkové vzdálenější. Kombinace těchto dvou titulů je vyloženě surreálná, ale i taková je naše současnost. Serhij Žadan je východoukrajinský z dlouhodobě zkoušené luhanské oblasti, který se stal kulturním symbolem vzdorující a emancipující se země. Jak s těmito motivy pracuje jeho román Internát, který v překladu Miroslava Tomka vychází nyní česky v nakladatelství Argo? Dozvíte se v novém dílu literárního podcast TL;DR!
► Playlist: 🗣️"Kauza" Toybox : 4:33-10:45 🆕 Knižní novinky: 10:50-20:35 📕 Radka Třeštíková - Kde jsi, když nejsi: 22:06-1:04:44 📕 Serhij Žadan - Internát: 1:05:30-1:34:32
► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
Francouzská společnost zažívá horké léto. Podobné pouliční nepokoje jako v posledních týdnech nezažila od roku 2005. Letošní protesty vypukly po smrti francouzského mladíka Nahela v pařížském Nanterre, který byl zastřelen policií ve svém autě. Co se v zemi děje, přišla do Kolapsu popsat politoložka a novinářka Eva Svobodová.
► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
Jak Nejvyšší soud zkomplikoval život prezidentu Joeu Bidenovi? Proč se ale jeho rozhodnutí ve věci studentských dluhů dalo očekávat? Proč se případ ohledně designu svatebních webů pro stejnopohlavní páry nezakládá úplně na pravdě? A proč je to v důsledku trochu jedno? A co to je „affirmative action“? O tom všem je dnešní díl Rednecku.
V roce 1492 proměnil Kryštof Kolumbus svou plavbou přes Atlantický oceán dějiny lidstva a otevřel v nich novou kapitolu kontaktů s neznámými kulturami. Alespoň tak o tom mluví moderní Kolumbovský mýtus. Kryštofa Kolumba máme tendenci oslavovat jako mořeplavce, cestovatele a objevitele. Zároveň byl ale také kolonizátorem a dobyvatelem. V českém prostředí nemáme příliš ve zvyku se nad jeho problematickým postavením v dějinách pozastavovat. Právě na to se zaměřovala nedávná výstava Naťuknout špičku vejce: Kolumbus jindy a dnes v hradecké Galerii moderního umění. Kurátorka Vjera Borozan v ní zpracovala to, jak se české umění od 19. století vztahovalo k jeho osobnosti a k jeho mořeplavbám, které byly zásadní pro formování novověké evropské civilizace. O Kryštofu Kolumbovi a jeho odkazu jsme si v novém Kolapsu povídali právě s historičkou umění a kurátorkou hradecké výstavy Vjerou Borozan a také s historičkou a odbornicí na kolonialismus Markétou Křížovou.
► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
Druhý podcast v rámci série Alarmu Pracující migrace za časů války vám opět přináší dva rozhovory s expertkami. Prvním hostem je socioložka Olga Gheorghiev ze Sociologického ústavu AV ČR, která dělá v současné době výzkum mezi ukrajinskými uprchlicemi ohledně pracovních podmínek a zároveň je srovnává s podmínkami žen z Ukrajiny, které v Česku pracovaly už před válkou. Druhým hostem je Olgy Žernosek, lékařka a předsedkyně spolku lékařů se zahraničním vzděláním s názvem Doktor Čechov, který je platformou pro Informační podporu zdravotníků, kteří do Česka přicházejí a potřebuji složit v Česku aprobační zkoušky.
Socioložka Olga Žernosek vysvětluje na základě svého probíhajícího výzkumu, s jakými obtížemi se setkávají ukrajinské ženy, které ač mnohdy velmi kvalifikované, vykonávají nekvalifikovanou a často prekérní práci. Při svém výzkumu nachází souvislosti mezi situací na pracovním trhu žen, které zde pracovaly již před válkou na základě pracovních víz a situací žen, které přišly jako uprchlice před válkou a mají status dočasné ochrany.
Lékařka Olga Žernosek popisuje úskalí, na která narážejí lidé ze zemí mimo EU, pokud chtějí pracovat v českém zdravotnictví. Tito lidé musí totiž projít opravdu dlouhou a nesmírně složitou cestu, aby zde mohli jako lékaři, zdravotní sestry nebo zubaři pracovat. Postup pro to stát se v Česku zdravotníkem je stále stejně těžký i pro příchozí z Ukrajiny, jen jsou osvobozeni od poplatku za nostrifikaci a nemusí řešit legálnost pobytu na našem území. Podmínky pro splnění zkoušek, které jsou jednou z fází, jak se zdravotníkem stát, jsou nejpřísněji nastavené ve stomatologii.
Tento podcast vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu pro nezávislou žurnalistiku.
Americký soudce Samuel Alito čelí skandálu kvůli střetu zájmu. Proč americká média píší o jeho výletu na Aljašku? Jak s kauzou souvisí miliardáři a jak lososi? Jedná se o první podobnou kauzu a jaká etická pravidla váží soudce Nejvyššího soudu? O tom všem je dnešní díl Rednecku.
„Machismus v rapu je nuda,” říká hudební publicistka Kristina Hamplová z popkulturního podcastu Hitparáda Eso, kterou jsem si pozvali jako hostku do sedmnáctého dílu Soundsystém, aby se společně s námi zamýšlela nad současnou českou rapovou scénou. Ta už naštěstí negeneruje jenom auta-holky-keš tracky, ale ukazuje i výpovědi diametrálně odlišné. Lobbyboy&saab900turbo dekonstruují rap založený na dominanci, Noyada zase třeba ukazuje řemeslně zručné cestování uvnitř vlastní hlavy.
Posádku Soundsystému už sice příliš nebaví dokola zmiňovat pandemii jako zlom na hudební scéně, ale ani tentokrát jsem se jí vyhnout nedokázali. Neproměnila totiž jenom českou scénu - v průběhu pandemie se k průkopnici nové vlny českého rapu Hellwaně přidala třeba Arleta - ale jak upozorňuje Kristina Hamplová, změnila se i ta americká. „Do té doby tady byla Nicki Minaj a to byla queen, a kdokoli další kdo to zkoušel s ní byl jenom srovnáván. Rok 2020 byl opravdu rokem rapperek, najednou začaly vyskakovat další a další jména.”
V Česku na rok rapperek ale stále ještě čekáme. I když se v alternativě objevují stále nová jména, která přináší to nejkreativnější z české scény, do mainstreamu se zatím nepodařilo proniknout žádné. „Až půjdu po ulici a uslyším, že jeden track, kteří si lidi venku pouští, bude mít ženskej rappovej hlas, tak budu mít pocit, že se opravdu něco změnilo,” uzavírá Kristina.
Kromě rapových ženských hlasů Soundsystém zaujala i neobvyklá témata písní z nejnovější album Pozdravy z polepšovny dream popové hudebnice Anny Vaverkové.
🎧Playlist: Anna Vaverková - Pozdravy z polepšovny Mandy Indiana - I´ve seen way Anitta - A Procura da Anita Perferita Jaelle Monae - The Age of Pleasure Saya Grey - QWERTY Amaare - Fountain Baby Tora - i & what else Bar Italia - Tracey Denim Lucy Liyou - Dog Dreams Khanate - To be Cruel Liturgy - 93696 Gia Margareth - Romantic Piano
► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček
Česko je v dlouhodobé inflační krizi. Řeší se opět škrtání státních výdajů, osekávání rozpočtu a další speciality pravicové a „rozpočtově odpovědné“ politiky. Je ale taková politika skutečně odpovědná a můžeme se k růstu proškrtat? V čem má vlastně spočívat výhoda šetření a osekávání výdajů státu? Může stát vůbec zbankrotovat, a co konkrétně to znamená? Všechny současné argumenty pro politiku škrtů jsme už jednou slyšeli, a to v letech následujících po světové ekonomické krizi z roku 2008. Proti vládě Petra Nečase se tehdy vymezoval i náš dnešní host, ekonom Petr Gočev, tehdy studující politickou ekonomii na americké Yale University. Jak vidí situaci dnes a proč podle něj škrty ekonomickou krizi prohlubují? O tom jsme se bavili v nejnovějším dílu podcastu Kolaps.
► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
Podcast v rámci série Alarmu s názvem Pracující migrace za časů války vám přináší dva rozhovory s expertkami, které vám pomůžou problematice porozumět více do hloubky. Prvním hostem dnešního podcastu je ředitelka Centra humanitární pomoci Teplice, Lucie Beyerová. Ta vytvořila sociální centrum v Teplicích mimo jiné díky velké solidární síti, kterou měla kolem sebe a z individuální pomoci jednotlivcům se stal velký sociální projekt, který je často schopný pomoct i v okamžicích, kdy selže stát. Lucie Beyerová kromě toho, že poskytuje materiální pomoc, má zkušenost s příběhy lidí, kteří se dostávají do prekarizovaných prací. Vysvětluje, co brání ukrajinským uprchlíkům najít si lepší práci a jaké jsou trajektorie lidí, kteří k nám před válkou utíkají.
Situaci ukrajinských běženců nyní zásadně ovlivní zákon LEX Ukrajina. Podle této novely budou uprchlíci od 1. července 2023 dostávat humanitární dávku ve výši českého životního minima už od 1. měsíce po příchodu do ČR, a to nejdéle 150 dní, což je 5 měsíců. Poté už bude Úřad práce prověřovat, jaké mají uprchlíci příjmy, a to nejen z českých zdrojů, ale také ze zahraničí. Jestliže se ukáže, že žadatel má dostatek finančních prostředků pro své základní potřeby a bydlení, nebude mít na dávky nárok. Po 150 dnech uprchlíkům také skončí nárok na bezplatné ubytování a nové si budou muset zajistit sami vlastními silami. Na chystané právní úpravy a na to, jaké budou mít důsledky pro ukrajinské uprchlíky, jsme se ptali ředitelky obecně prospěšné společnosti La Strada, Markéty Hronkové.
Podcast vznikl s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Stý díl podcastu Kolaps jsme probírali opravdu dlouho. Nakonec jsme toto jubileum oslavili prací a zaměřili se na to, co nás momentálně nejvíce zajímá. Tématem byly tentokrát prezidentské volby v Turecku, kde se nekonalo žádné překvapení a znovu vyhrál Recep Tayyip Erdoğan. O několik procent totiž zvítězil nad svým hlavním rivalem Kemalem Kılıçdaroğluem, a jeho vláda nad Tureckem tak bude pokračovat. Jak vypadalo Turecko před volbami, jak probíhala předvolební kampaň a co konečný výsledek vypovídá o turecké společnosti a jejích problémech? O tom jsme si povídali s politoložkou a odbornicí na Turecko Karolínou Lahučkou z Asociace pro mezinárodní otázky.
► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
Téma této epizody nebylo vybráno náhodou – červen je „měsíc hrdosti“, kdy by mimo jiné měla být upřena větší pozornost k problémům, se kterými se potýká LGBT+ komunita. K rozhovoru jsme proto přizvaly Lucii Zachariášovou, právničku a šéfku advokačního týmu iniciativy Jsme fér. V rozhovoru zazní data z průzkumů Být LGBT+ v Česku (z let 2019 a 2022) a LGBT+ lidé zaměstnaní ve veřejném sektoru. Jak ukázal první zmíněný průzkum, značná část české populace se domnívá, že naše společnost je vůči LGBT+ lidem tolerantní, nicméně zkušenosti těchto lidí hovoří o něčem jiném: až tři čtvrtiny z nich si myslí, že jsou diskriminováni. Situace trans osob je přitom ještě horší. V závěru zmiňujeme doporučení ombudsmanky pro zlepšení situace LGBT+ lidí v oblasti práce a zaměstnání, a to od opatření na podporu diverzity přes řešení obtěžování až po zvýšení povědomí zaměstnanců LGBT+ o zákonném stížnostním mechanismu.
► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Matěj Schneider ► znělka Ondřej Bělíček
Nové vydání literárního podcastu TL;DR se letmo vrací k mediální reflexi kauzy kolem románu Les v domě Aleny Mornštajnové a k hlavní události tuzemského knižního mikrokosmu – Světu knihy. Obě agendy ale nakonec svým významem výrazně přesáhla návštěva Édouarda Louise, který v Praze osobně uvedl novou knihu Jak se stát jiným (Paseka). Jan Bělíček, který s francouzskou hvězdou vedl rozhovor, návštěvu obsáhle komentuje, na přetřes přijdou i některé další rozhovory, resp. česká recepce výrazně levicového autora v zemi, kde politická levice prakticky neexistuje. Témata Louisových knih, jako je zkušenost neprivilegovaných, třídní identity apod. se ale vlastně příhodně prolínají celým podcastem.
Knihy, kterým se TL;DR tentokrát věnuje zevrubněji, jsou Těla Kláry Vlasákové a Nebe Mieko Kawakami. Jestliže v minulých dílech TL;DR došlo na téma stárnoucího ženského těla v ne moc oceňovaných souvislostech, tentokrát je vše jinak. Druhotina Kláry Vlasákové rozhodně nezklamala – subtilní, citlivé, ale zároveň velmi drásavé čtení se do české prózy zapisuje jako jedna z nejkoherentnějších knih, která prostředkuje perspektivu ženského těla a zároveň životní zkušenosti.
► Playlist: 🗣️ Svět knihy 2023 a debaty s Édouardem Louisem v Praze: 5:15-13:05 💸 Literatura a cenzura: 13:05-22:40 🆕 Knižní novinky: 22:45-33:14 📕 Klára Vlasáková - Těla: 34:05-1:20:45 📕 Mieko Kawakami - Nebe: 1:21:10-1:50:41
► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
„Mám tendenci vždycky se snažit pomoct tam, kde vidím, že nikdo další nepomůže,” říká Jana Michailidu. „Feťáci i lidé s psychickými problémy jsou v naší společnosti tak marginalizovaní lidé, i proto mi přijde důležité se na ně zaměřovat, pomoc těmto lidem v extrémně těžké životní situaci je u nás nedostačující nebo nulová.”
Nový díl Kvót s členkou Pirátů Janou Michailidu. O Dnech kapitalismu, historii Pirátů, jejím angažmá ve straně i agendě v oblasti návykových látek, které se věnuje na vládní úrovni.
► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna
Proč dodnes nenajdeme téměř žádné příslušníky nejnižších kast ani na indických hudebních akademiích, ani v porotách pěveckých soutěží? Proč dalitští hudebníci a hudebnice píší texty nejen o svých kastovních hrdinech, ale třeba i o indické ústavě? Jak se v boji proti historickým nespravedlnostem snoubí tradiční a moderní hudební styly? A jak na to všechno reagují privilegované vysoké kasty? O tom, proč kastovní systém zůstává důležitým prvkem indické společnosti a jak se nerovnosti projevují i v hudbě, hovoří v novém díle podcastu Na rozcestí indický politolog Chandraiah Gopani.Chandraiah Gopani (Čandrajja Gópání) vystudoval politologii na Univerzitě v Haidarábádu. Nyní je docentem na Govind Ballabh Pant Social Science Institute v indickém Prajágrádži (dříve Iláhábádu). Zabývá se zejména kritickou teorií, kastovními a dalitskými studii, a v jejich rámci především kulturní a intelektuální tradicí. V současnosti pracuje na knize o neviditelných, tedy nejvíce marginalizovaných dalitských kastách.► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Ondřej Bělíček
Why can we find hardly any members of the lowest castes neither in Indian music academies nor in the juries of singing talent shows? Why do Dalit musicians write lyrics not only about their caste heroes but even about the Indian Constitution? How do traditional and modern musical styles come together in the struggle against historical injustices? And how do the privileged higher castes respond to all this? In the new episode of the Crossroads podcast series, Indian political scientist Chandraiah Gopani discusses why the caste system remains an important element of Indian society and how inequalities manifest themselves in music.Chandraiah Gopani studied political science at the University of Hyderabad. He is now an Assistant Professor at the Govind Ballabh Pant Social Science Institute in Prayagraj (formerly Allahabad), India. His main research interests are in critical theory, caste and Dalit studies, and Dalit-Bahujan cultural and intellectual traditions. He is currently writing a book on the invisible and most marginalized Dalit castes.The podcast the Na rozcestí / Crossroads is created through a collaboration between Alarm and the research programme Global Conflicts and Local Interactions, which is funded by the AV21 Strategy of the Czech Academy of Sciences. The series invites social scientists, whose research addresses important topics and issues of our globalizing world. This episode is moderated by Petra Ezzeddine, who is a social anthropologist and an assistant professor at the Faculty of Humanities, Charles University in Prague.► podcast was recorded at the studio Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► sound design Ondřej Bělíček
Co vedlo k odborářskému vítězství v Michiganu? Co jsou to vůbec „right-to-work“ zákony a proč americké odbory považují tento název za přinejlepším zavádějící? Utekl v poslední dekádě skutečně středozápad USA demokratům? A co to znamená pro blížící se prezidentské volby? Na to vše hledá odpověď nový díl podcastu Redneck.
Další díl podcastu Kvóty se zaměřuje na problémy terénní a sociální práce. Hostkou je Martina Zikmundová, šéfka České asociace streetwork, která u nás funguje už více než 25 let.► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Apolena Rychlíková► znělka Martyyna
Tento díl Šárka s Lucií nevěnovaly konkrétnímu problému, ale způsobům, jakými můžeme řešit porušování našich práv – to se týká celé řady témat, která znáte z dřívějších epizod. Na pracovních zkušenostech a konkrétních příbězích ilustrují, že řešení pracovních sporů není žádná procházka růžovým sadem ale spíše boj s větrnými mlýny.► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Matěj Schneider► znělka Ondřej Bělíček
Brownfieldy ve Vysočanech jsou zastavovány už od nultých let 21. století. Nyní zde žije možná 40 až 50 tisíc lidí a další budou díky nové zástavbě rychle přibývat. O tom, jak se obří území rozvíjí a co jeho obyvatele nejvíce trápí, jsme mluvili s Monikou Domincovou a Lukášem Příbramským ze spolku Rokytka žije a s Annou Vinklárkovou z neziskové organizace Arnika. V podcastu probíráme, jak se městu (ne)daří reagovat na výzvy spojené s novou výstavbou a jaké má samospráva vůbec možnosti. Dojde i na to, v čem se současný development podobá klasickým sídlištím nebo na ukázky greenwashingu pražských developerů.► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Táňa Zabloudilová► znělka Jonáš Kucharský
Druhý květnový víkend se v Praze odehrál další ročník festivalu Za Prahu sousedskou a udržitelnou, který tematizuje kvalitu života v hlavní metropoli Česka. Jeho stěžejním tématem byla doprava. Deník Alarm uspořádal v rámci tohoto festivalu živou debatu podcastu Bulvár. Apolena Rychlíková a Táňa Zabloudilová si do něj pozvali hned čtveřici hostů - Žaloudka, Scheinherra, Lněničkovou a Polákovou.► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Táňa Zabloudilová► znělka Jonáš Kucharský
V posledních měsících se o TikToku celosvětově diskutuje jako o možné bezpečnostní hrozbě a nástroji, který může mít špatný vliv na vývoj našich společností i duševního zdraví. Tématem je také napojení společnosti ByteDance na čínskou vládu a establishment. Skutečně ale Ústřední výbor Komunistické strany Číny zajímá, jaká videa s koťátky momentálně sjíždíte? Proč by to pro něj mělo být zajímavé a je na místě si z podobných věcí dělat legraci? Na všechny tyto otázky v nejnovějším Kolapsu odpovídá digitální antropoložka Marie Heřmanová působící na Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
V dalším díle podcastu Pay Gap Šárka Homfray a Lucie Václavková mluví o situaci sólo matek ve společnosti i na pracovním trhu. Sólo matky – samoživitelky – jsou na trhu práce i ve společnosti obzvlášť zranitelné a ohrožené. Na tuto skutečnost jsme narazily už opakovaně, jak v datech, tak zejména v osobních příbězích našich posluchaček i žen v našem okolí. Proto jsme se rozhodly této skupině věnovat samostatný díl. Pozvaly jsme si doc. Radku Dudovou, socioložku ze Sociologického ústavu Akademie věd a členku konsorcia SYRI, která se tématu samoživitelek dlouhodobě výzkumně věnuje a sama se v tomto postavení také v určité fázi svého života ocitla.► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Matěj Schneider► znělka Ondřej Bělíček
„Lana Del Rey nedává žádné odpovědi, jenom otázky. A takový je prostě někdy život, člověk neustále žije v dramatu toho, že nezná správné odpovědi,“ říká o novém albu Lany Del Rey Michaela Peštová v novém dílu hudebního podcastu Soundsystém. Proč rádi posloucháme právě Lanu Del Rey? Možná že kvůli její schopnosti aktualizovat a remixovat nostalgickou estetiku ve vizuálnu i hudbě. A nebo nás fascinuje její schopnost zachytit vykořeněnost a opuštění, otevřít se a vyprávět i o příbězích, které jsou zraňující – nejspíš trochu ze všeho zmíněného. V novém dílu podcastu Soundsystém došlo i na nové album Amelii Sibi a Fvck kvlta.🎧Playlist: Amelie Siba - Gently Double ALana Del Rey - Did You Know That There's a Tunnel Under Ocean BlvdFvck_kvlt - CigánJpegmafia & Danny Brown - Scaring the HoesRohony - 21,5 gYaeji - With The Hammerpam3 - 3pMonita - I Don´t Chase I Attract (singl)Lankum - False LankumArooj Aftab, Vijay Iyer, Shahzad Ismaily – Love in ExileDivide and Dissolve - Systemic► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Karel Veselý► znělka Ondřej Bělíček
Organizace Konsent, která se věnuje otázkám sexuálního, sexualizovaného násilí, vzdělávání, workshopům v oblasti sexuální výchovy i lobbingu za změnu definice znásilnění (a patří k nejzásadnějším projektům na poli genderové rovnosti v České republice) vydala v roce 2022 knihu Děti to chtějí vědět taky a stojí za ní Dagmar Krišová a Marcela Poláčková. Kniha je pomůckou pro všechny rodiče, prarodiče, tetičky, strýčky a další, kteří se chtějí aktivně podílet na sexuální výchově dětí a poskytnout jim kvalitní a ověřené informace bez mýtů a stereotypů. Kombinuje odborný výklad s osobními výpověďmi, modelovými ukázkami konverzací a rozhovory s odborníky a odbornicemi na specifické oblasti sexuálního zdraví, a pokrývá tak klíčová témata jako sexuální chování dětí, dětská masturbace, sexuální orientace a genderová identita, sex nebo sexuální násilí. Nový díl podcastu Kvóty se věnuje knize Děti to chtějí vědět taky, první knize organizace Konsent. Mluví o ní její autorky Dagmar Krišová a Marcela Poláčková.► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Apolena Rychlíková► znělka Martyyna
Literární podcast TL;DR se věnuje románu Les v domě Aleny Mornštajnové a způsobům, jak pracuje s hlasem dětských obětí sexuálního násilí. Ve druhé části pak dojde na skvělý první díl trilogie Virginie Despentes o protřelém i rozervaném Vernonu Subutexovi.► Playlist:🖊️ Ceny Magnesie Litery: 3:03-8:27💸 Jaké je finanční ohodnocení spisovatelů v Česku? 8:30-18:53🆕 Knižní novinky: 18:58-25:20📕 Alena Mornštajnová - Les v domě 25:23-1:13:38📕 Virginie Despentes - Vernon Subutex: 1:14:19-1:39:57► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
„Je třeba, aby stát akceptoval urgenci bytové krize,“ říká aktivistický kolektiv Jezevky, který performativně postavil na ministerstvu pro místní rozvoj dům z karet jako symbol české bytové politiky. Happening na ministerstvu pro místní rozvoj byl zároveň vyvrcholením dlouhodobější kampaně Jezevek na sociálních sítích i ve veřejném prostoru. Například na ohradách kolem brownfieldů se objevily nápisy upozorňující například na fenomén financializace bydlení a investičních bytů. „Jedním z cílů kampaně bylo narušit ten známý narativ o krizi bydlení, který tvrdí, že se málo staví. Podle nás je třeba mluvit spíš o tom pro koho a jak se staví. Petr Baroch v podcastu Bulvár vysvětluje proč si aktivisté vybrali k protestu právě Ministerstvo pro místní rozvoj, které se v posledních měsících věnuje přípravě zákona o podpoře bydlení i projektům výstavby nových dostupných bytů. „Uvědomujeme si, že je třeba se obracet také na další instituce. Ale náš aktivismus je vedený z pozice občana. A občan se logicky jako první obrací na ministerstvo, které má bydlení v gesci. Zároveň tím naše kampaň nekončí, v úsilí nasvěcovat problematiku krize bydlení budeme dál pokračovat.“► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Táňa Zabloudilová► znělka Jonáš Kucharský
V Ukrajině pomalu končí tuhá zima a přichází jaro. Před dvěma měsíci jsme měli být svědky masivní ruské protiofenzívy na východě Ukrajiny, která měla zásadním způsobem proměnit poměr sil na válečné frontě. K takovému průlomu nakonec nedošlo. Nyní se začíná mluvit o ukrajinské protiakci. Jaká je situace na bojišti a co můžeme v nadcházejících dnech očekávat? O tom jsme si v novém díle podcast Kolaps povídali s bezpečnostním analytikem Vojtěchem Bahenským z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Peace Research Center Prague.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Hostem Bulváru byl vedoucí týmu autorů pražského Klimatického plánu, který chce do roku 2030 snížit emise CO2 o 45%. Praha by se tak stala na změnu klimatu systematičtěji připraveným městem. „V Klimatickém plánu jsme i my zmínili nutnost zklidňovat město, která přináší větší bezpečí i pocit klidu, ve městě nemají dominovat auta. Obsahuje i návrh mýtného systému na základě analýzy různých scénářů možného fungování,“ říká Martin Bursík, který vedl Komisi pro udržitelnou energii a klima i práci na plánu. Poslechněte si celý podcast s Martinem Bursíkem o pražském Klimatickém plánu, ve kterém je řeč i o zahrádkářských koloniích a cirkulární ekonomice.► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Táňa Zabloudilová► znělka Jonáš Kucharský
Na Václavském náměstí se co pár týdnů schází demonstrace organizované Jindřichem Rajchlem. Na politickém prostoru, kam se snaží dostat, je už ale poměrně plno. A také Andrej Babiš si někdy osvojuje radikální rétoriku, k vládě je ale kritický také v ekonomických otázkách. Hodně se mluví o vlivu dezinformací, fake news a podobně. A někde se mluví také o šancích ČSSD vrátit se do parlamentu. Nejen o tom všem mluvil v Kolapsu Ondřej Císař.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Už dnes symbolicky ve tři hodiny a tři minuty odpoledne začne další stávka za klima, pořádaná českou odnoží globální organizace Fridays for Future. S mluvčí Magdalénou Středovou jsme řešily, proč vlastně středoškolské studentstvo musí pořád stávkovat, jak se za posledních pět let, kdy jsou čeští FFF “na scéně” změnilo povědomí o klimatické krizi a dotkly jsme se také kroků současné vlády Petra Fialy.► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Apolena Rychlíková► znělka Martyyna
Téma dnešní epizody je plné nejasností. Řada lidí nemá přesnou představu o tom, co je to prekérní práce nebo proč je švarcsystém vlastně nelegální. Jaký je rozdíl mezi prekaritou a flexibilitou? A jak s tím souvisí gender?► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Matěj Schneider► znělka Ondřej Bělíček
Donald Trump byl obžalován ve státě New York především (ale nejen) v souvislosti s platbami pornoherečce Stormy Daniels. Co všechno je v bezprecedentní žalobě, došlo na nějaká překvapení? Proč vypadá tak, jak vypadá? Hrozí Trumpovi další žaloby a jak vykládat tuto? To všechno jsou témata dnešního Rednecku.
Hostkou Bulváru byla historička architektury Jana Pavlová a autorka knihy Chrámy peněz. Přehodnocuje v ní českou devadesátkovou bankovní architekturu a převypravuje velký příběh postmoderny. ► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Táňa Zabloudilová► znělka Jonáš Kucharský
Rozhovor s historičkou a ředitelkou Muzea romské kultury se zaměřuje na její osobní příběh, romskou paměť a historii i na strukturální rasismus u nás. Jana Horvátová je česká historička, muzeoložka a etnografka česko-romského původu. Po maturitě na gymnáziu vystudovala historii a muzeologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Cestu ke svému romství hledala Jana Horvátová, členka slavné romské rodiny Holomkových, složitě. Proč se Jana Horvátová nakonec rozhodla svou identitu přijmout? Jaký byl osud její rodiny před druhou světovou válkou, během ní a jaké jsou vůbec osudy Romů a Romek po Sametové revoluci? Co považuje Jana Horvátová za největší problém systémové rasismus u nás dnes? Jaké oblasti stát v integraci zanedbává? I o tom jsou nové Kvóty, které vychází ne na Mezinárodní den Romů. Opre Roma!► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Apolena Rychlíková► znělka Martyyna
Nový díl podcastu TL:DR přináší kromě obvyklých rubrik několik postřehů k Magnesii Liteře, rozpravu nad novým románem Petry Hůlové Nejvyšší karta a prvním dílem románové trilogie Rachel Cusk Obrys.► Playlist:🖊️ Nominace na Magnesii Literu: 3:00-15:05🆕 Knižní novinky: 15:10-21:26📕 Petra Hůlová - Nejvyšší karta 21:34-1:04:20📕 Rachel Cusk - Obrys: 1:04:52-1:24:53► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Nový díl podcastu Soundsystém si posvítil na album Fever Ray nazvané Radical Romantics. „Je to deska o formách a podobách lásky a o tom, jak se dá vyjadřovat a praktikovat,“ prozradila na úvod Nora Třísková a posádka podcastu se pak shodla, že je to jejich nejpopovější a nejpřímočařejší deska, ale zároveň na závěr stopáže skrývá několik překvapivých experimentů. „Předchozí desky byly velmi radikální a politické, byly ve znamení vyšlapávání nějakého prostoru pro to, kde chceš žít a podle jakých hodnot. A teď přichází ta nejtěžší fáze, opravdu podle nich žít,“ konstatuje Michaela Peštová.Soundsystém jako obvykle doporučuje další nové zajímavé desky, ohlíží se za koncerty a zve na ty v budoucnosti. Nechybí ani rubrika Co nás se*e a výhled na chystané desky. V díle se také dozvíte jestli je TikTok budoucnost popu a nebo už spíš jeho současnost? Co vzkazuje Fever Ray puberťákům, kteří šikanují jejich děti a kdo si chystá vínové sako na křest alba Amelie Siba?🎧Playlist: Fever Ray – Radical RomanticsDry Cleaning – StumpworkAmelie Siba – Gently Double AYves Tumor - Praise the Lord Who Chews But Which Does Not ConsumeKali Uchis - Red Moon in Venus Fae Bestia - Alegorie► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Karel Veselý► znělka Ondřej Bělíček
V novém dílu podcastu Kolaps jsme si povídali o sexu za socialismu, ale především o ženské emancipaci a legislativních změnách po Únoru 1948. Jak vypadaly zákony týkající se genderových aspektů rozvoje společnosti s nástupem socialismu? Odpovídá realitě spíš představa o asexuálních soudruzích v uniformních pracovních oděvech, nebo překvapivě radikální proměna každodenních životů za socialismu? Máme tady revoluční změny práv žen a sexuálních menšin, nebo naopak posílení konzervativních aspektů společenského vývoje? Nebo snad obojí? O tom jsme si v podcastu Kolaps povídali se socioložkou Kateřinou Liškovou, která před časem napsala knihu Sexual Liberation, Socialist Style. Communist Czechoslovakia and the Science of Desire, 1945–1989 v nakladatelství Cambridge University Press. Nyní kniha vychází v českém překladu Jana Škroba v nakladatelství Host pod názvem Politika touhy. Sex a věda v komunistickém Československu.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Nový díl podcastu Kvóty se zaměří na blížící se protesty proti nízkým a nedůstojným mzdám na fakultách humanitních a společenskovědních oborů. Ty jsou poslední měsíce hojně diskutované a pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci a pracovnice trvale upozorňují na to, že mzdové, pracovní ani materiálové podmínky nejsou adekvátní. O tom, čemu všemu čelí zaměstnanci těchto fakult mluví v Kvótách historička Daniela Tinková z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Tinková se specializuje na kulturní, sociální a intelektuální dějiny 17. – 19. století a je jedna z největších odbornic na osvícenství českých zemí, francouzskou revoluci, dějiny vědy a medicíny.► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Apolena Rychlíková► znělka Martyyna
V dnešním díle Kolapsu se zaměříme na téma, které se do českého mediálního prostoru vrací periodicky a které většinou vyvolává velké emocionální reakce - Ústav pro studium totalitních režimů! V posledních dnech sílí kritika vedení v čele s ředitelem Ladislavem Kudrnou, který odvolal vedoucího oceňovaného edukačního oddělení stejně jako celou redakční radu revue Paměť a dějiny. O tom všem si mluvil historik Michal Stehlík, známý nejen z podcastu Přepište dějiny.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
V dalším díle podcastu Pay Gap se Šárka Homfray a Lucie Václavková věnují tématu šikany na pracovišti. Toto téma se rozhodně v práci netýká jen žen (i když jsou podle statistik častějšími oběťmi), ale v nějaké podobě se s ním setká v podstatě každý a každá. Šikanu ilustrujeme nejen na našich vlastních zkušenostech, ale zejména na případech žen, které se nám ozvaly. Nechybí ani teoretické vymezení díky doc. Kateřině Zábrodské z Psychologického ústavu Akademie věd a samozřejmě také právní okénko. V závěru epizody se seznámíme s desaterem proti šikaně, které formuloval Výzkumný ústav bezpečnosti práce v praktickém manuálu První pomoc při šikaně v práci, a také s orgány a institucemi, které by nám mohly pomoci. Kromě zaměstnavatele jsou dalšími důležitými aktéry policie, inspekce práce, odbory, ombudsman či expertní organizace.► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Matěj Schneider► znělka Ondřej Bělíček
Válka v Ukrajině trvá už více než rok a stává se součástí naší každodennosti. Do Kolapsu po zhruba roce už podruhé jako host přišel rusista a sémiotik Tomáš Glanc, aby mluvil o tom, jak vidí uplynulý rok války, a o tom, co se děje v ukrajinské i ruské společnosti.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Lucie Lomová vydala komiksový deník - jako první česká autorka. Podle Tomáše Stejskala, porotce ceny Muriel, kterou za ni Lomová získala, je to další signál, že česká komiksová scéna je už vyspělé prostředí. „Lidi už dávno chápou, že komiksy nejsou jen pro děti, teenagery a blbce, dnešní scéna je mnohem pestřejší, než bývala,“ souhlasí Lucie Lomová s názorem jednoho z porotců ceny Muriel Tomáše Stejskala, podle kterého je kvalita zdejší komiksové produkce znát i na tom, že jsou v nominacích i skvělé studentské nebo dětské komiksy. Autorka, která si letos odnesla ocenění za nejlepší komiksovou knihu, je známá už od 90.let, kdy ve Čtyřlístku začal vycházet její komiks Anča a Pepík o dvou myškách, které řeší detektivní případy.Poslechněte si celý podcast včetně novinek a rozhovoru s Lucií Lomovou a Tomášem Stejskalem.► Líbil se vám tento díl POPu? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Táně a LP Fishovi na pop@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Táňa Zabloudilová► znělka Jonáš Kucharský
Proč za první republiky docházelo ke kriminalizaci Romů? Jak to konkrétně vypadalo a jak se tyto praktiky propsaly do protektorátní či následně komunistické reality, vysvětloval v novém dílu podcastu Kolaps historik a antropolog Pavel Baloun z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, kterému na toto téma vyšla nedávno nová publikace Metla našeho venkova!► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Jak se prezentuje kongresman George Santos a co všechno se na něj po loňských volbách vyvalilo? Jak lhal o 11. září, nemocném psovi, ale i o holokaustu? Jaké má potíže s brazilskou policií? Co všechno si vlastně vymyslel a jak financoval svou kampaň? Proč ho republikáni nenutí odstoupit? A jak to, že si všeho pořádně nevšimli jeho republikánští spolustraníci, demokratičtí oponenti ani místní média?
Historička, spisovatelka a kurátorka Kateřina Bečková se tématu památkové péče a ochrany hodnotných budov věnuje dlouhodobě. V letech 2000 - 2021 byla také předsedkyní Klubu Za starou Prahu. Činnost tohoto spolku se věnuje upozorňování ne necitlivé zacházení s architektonickými kulturními památkami v Praze a na neadekvátní urbanistické zásahy v hlavním městě. V roce 2021 Bečková v Nakladatelství Paseka vydala knihu Zbořeno - zaniklé pražské stavby, v níž mapuje desítky hodnotných budov, které byly zbořeny po roce 1989. Patří mezi ně třeba Hotel Praha nebo rohový dům ve vrchní polovině Václavského náměstí. S Kateřinou Bečkovou jsme si v novém dílu podcastu Kolaps povídaly o systému posuzování “hodnotnosti” budov v Praze, funkci, roli a proměně památkové péče, o zničených budovách, potřebné výměně generací i stávající situaci kolem kulturní památky smíchovského železničního mostu v Praze. ► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Táňa Zabloudilová► znělka Jonáš Kucharský
Série reportáží Vzděláváním k neúspěchu se věnuje školství v severním výběžku Jesenicka a na Osoblažsku. V pátém díle se podíváme do Osoblahy. Autorem série reportážních textů je Standa Biler, který také načetl audioverzi textu.Projekt Vzděláním k (ne)úspěchu vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Série reportáží Vzděláváním k neúspěchu se věnuje školství v severním výběžku Jesenicka a na Osoblažsku. Ve čtvrtém díle se podíváme do Města Albrechtice a do Třemešné. Autorem série reportážních textů je Standa Biler, který také načetl audioverzi textu.Projekt Vzděláním k (ne)úspěchu vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Involuntary celibate (nedobrovolný celibát) - to je anglické spojení, z něhož vznikl dnes už hodně rozšířený termín incel. A právě incelům se věnoval poslední díl Kolapsu, jehož hostkou byla antrolopoložka a spoluautorka podcastu Rozpustilý*í Ela Plíhalová.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Série reportáží Vzděláváním k neúspěchu se věnuje školství v severním výběžku Jesenicka a Osoblažsku. Ve třetím dílu zavítáme do Vápenné a Bílé Vody. Autorem série reportážních textů je Standa Biler, který také načetl audioverzi textu.Projekt Vzděláním k (ne)úspěchu vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Bytová krize se v hlavním městě dál prohlubuje, podle Zdeňka Hřiba Piráti téma bydlení, které akcentovali ve volební kampani, však nehodili přes palubu. I přesto, že pozici radní pro bydlení získalo Spolu pro Alexandru Udženiju. „Ano, tento post měl v minulém období Adam Zábranský, který má za sebou viditelné úspěchy. To, co se v této gesci mělo stát, se už totiž stalo. To, co se zatím nestalo, je zahájení masivní výstavby městských bytů, a to je záležitost na pomezí gesce územního rozvoje Petra Hlaváčka ze STAN a pak gesce majetku, která teď spadá právě pod Adama Zábranského,“ vysvětluje bývalý primátor. „Byty se musí stavět na městských pozemcích, proto jsme už v minulosti usilovali o směny majetku se státem - nabízeli jsme například Faustův dům v areálu nemocnice na Karlově náměstí nebo pozemky na Bulovce, za které chceme jiné nemovitosti konvertovatelné na byty, jako jsou Karlínská kasárna nebo pozemky na Bohdalci,“ rekapituluje Hřib, podle kterého s postoupením pozemků na Bohdalci už dříve souhlasila Alena Schillerová.Hostem Bulváru byl ex-primátor a nový dopravní radní, který je ohledně koalice ve vedení Prahy optimistický. I přes účast Jiřího Pospíšila nebo možnost, že v zastupitelstvu bude Spolu hlasovat s ANO.► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Táňa Zabloudilová► znělka Jonáš Kucharský
TL;DR se tentokrát zabývá globálním bestsellerem o kolonialismu švédského novináře Svena Lindqvista Vyhlaďte všechny ty netvory a románem japanoložky Anny Cimy Vzpomínky na úhoře.I díky hlasování posluchačstva se v novém dílu literárního podcastu TL;DR probírá dlouhatánský román z Japonska a pak také naopak celkem útlý a vzdušně vysázený cestopis a rekonstrukci koloniálního myšlení v jednom. Vyhlaďte všechny ty netvory Svena Lindqvista je o brutálním evropském ovládnutí světa prostřednictvím kolonií. Lindqvistův cestopis o putování Afrikou po stopách Josepha Conrada a jeho novely Srdce temnoty vyšel ve švédštině už v roce 1992. Jeho přelomovost spočívá v rekonstrukci koloniálního myšlení, jeho navázání na darwinismus, pozitivismus, rasismus i kapitalismus – a také na to, že Hitler měl ve své ideologii i jejím naplňování značné množství předchůdců.Ani román Anny Cimy Vzpomínky na úhoře není z nejveselejších. Do Japonska situovaný žánrový mix detektivky, psychologického a fantaskního románu nás vtahuje do světa, kde jedna katastrofa stíhá druhou. Text zároveň tematizuje ekologii i ženské přátelství v podání celkem neobvyklé trojice žen. Vším prostupuje imaginace japonských spirituálních představ, detailní reálie současného Japonska nebo poznatky ze života úhořů. Jestli se z těchto ingrediencí nestal nesoudržný kočkopsí dort, můžete posoudit spolu s námi.Nechybí ani pravidelná dávka tipů na novinky nebo upřímný výsměch jednomu pamětníkovi normalizace. A nezapomněli jsme ani na vyhlášení hlasování pro březnové vydání TL;DR.► Playlist:🖊️ Úvod: 0:00-10:25🆕 Knižní novinky: 10:30-16:28📕 Sven Lindqvist - Vyhlaďte všechny ty netvory 16:32-47:51📕 Anna Cima - Vzpomínky na úhoře: 48:17-1:23:32► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Únorové vydání Soundsystému jsme věnovali hyperpopu. „Spíš než žánr je to přístup k tvorbě,“ vysvětluje hudební publicistka Nora Třísková, kterou jsme si do nového vydání pozvali jako posilu, a dál vysvětluje, že hyperpop je sice často spojován s konkrétní zvukovou estetikou, ale jde podle ní hlavně o experimentování a snahu posunout pop dál. To potvrzuje i Karel Veselý. „Využívá brakových elementů pro potřeby seriózního popu,“ říká a připomíná první singly hudebního průkopníka a vynálezce Václava Pelouška alias Toyoty Vangelise, který začal v Česku s hyperpopem jako jeden z prvních.Společně jsme pak probrali jeho debutovou desku, kterou pětatřicetiletý hudebník a zakladatel Bast Instruments vydal začátkem února. Album Výklopný světlomety je o poznání temnější a vážnější než starší hudebníkovy nahrávky, jejichž hlavním poselstvím bylo, že za pop není třeba se stydět. Podobně jako jeho mixtapy, kde prostřednictvím přepracovávání normalizačních hitů tematizoval třeba nefunkčnost kapitalismu nebo klimatickou změnu, je i jeho debutová deska politická, i když se ona političnost ukazuje v individuální nebo komunitní rovině.V únorovém dílu se mimo jiné dozvíte, proč si od svých oblíbených kulturních publicistů a publicistek nepřečtete víc článků, najdete v něm přehled nejzajímavějších novinek i pozvánek na nadcházející akce. V naštvané rubrice si mimo jiné stěžujeme na nedostatečnou inkluzivitu místní rave scény a připravili jsme pro vás dárek v podobě volného vstupu na už vyprodaný koncert Lingua Ignota, který se odehraje v Libeňské synagoze 20. května. O ten si s námi můžete zasoutěžit.🎧 Playlist:Black Dresses – Forget Your Own FaceLil Yachty – Let’s Start HereAnna B Savage – InfluxToyota Vangelis – Výklopný světlometyCaroline Polachek – Desire, I Want To Turn Into You
Co převážel vlak, který vykolejil v Ohiu? Proč se úřady rozhodly kontrolovaně spálit jeho toxický obsah? Jaký vliv to má na místní obyvatele i okolní přirodu? Proč se administrativa Joea Bidena neměla k reakci? Jak toho využil Donald Trump a proč i on má máslo na hlavě? A v čem je nehoda provázená nepřehlédnutelným sloupem černého kouře jiná než předchozí environmentální katastrofy v USA? To jsou otázky, na které se snaží odpovědět tento díl podcastu Redneck.
V tomto dílu mluvíme o situaci žen nad padesát let na trhu práce. S čím se potýkají, jaké to je hledat práci před důchodem a proč začínají podnikat? A co firmy, kde se zkušenějších lidí nebojí? Jako hostku jsme pozvaly socioložku a výzkumnou pracovnici Lucii Vidovićovou, která se mimo jiné na Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí dlouhodobě věnuje mimo jiné tématu ageismu a diskriminace z důvodu věku. K tématu nás přivedly různé zkušenosti: Lucii Vidovićovou zejména účast na významné mezinárodní konferenci (a osudové setkání s Robertem Butlerem, otcem pojemnování fenoménu ageismu), Lucii Václavkovou zkušenosti z kariérového poradenství a Šárku Homfray práce ve veřejné správě, což je oblast práce, kterou z většiny vykonávají ženy, navíc z velké části s dvaceti i třiceti lety praxe – podobně jako ve školství.► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Matěj Schneider► znělka Ondřej Bělíček
Série reportáží Vzděláváním k neúspěchu se věnuje severnímu výběžku Jesenicka a Osoblažsku. Pokračování úvodního dílu se zaměřuje na školy v Javorníku a Vidnavě. Autorem série reportážních textů je Standa Biler, který také načetl audioverzi textu.Projekt Vzděláním k (ne)úspěchu vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Série reportáží Vzděláváním k neúspěchu se věnuje Jesenicku. První díl se zaměřuje na ekonomickou situaci, která je určující pro situaci zdejších škol. Autorem série reportážních textů je Standa Biler, který také načetl audioverzi textu.Projekt Vzděláním k (ne)úspěchu vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Jak je možné, že v Česku reálně nikdo nenese odpovědnost za úroveň základních škol? Jak se nám stalo, že máme místo kooperujícího systému izolované školy, které se starají samy o sebe? Proč peníze nekončí tam, kde jsou potřeba? Jaké jsou cesty ven? Nejen o těchto otázkách debatovali živě expert na vzdělávání ze společnosti PAQ Research Karel Gargulák, redaktor Alarmu Stanislav Biler a moderátorka Táňa Zabloudilová živě v kampusu Hybernská. Podcast vznikl v rámci reportážní série Vzděláním k (ne)úspěchu, který finančně podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.
Jak může inkluze pomoci školám v náročných podmínkách? Co je určující pro dobrou školu? Jakou roli v tom všem hraje zřizovatel? Na tyto a další otázky nabízí v rozhovoru Táni Zabloudilové odpovědi pedagožka a konzultantka Férové školy Helena Pravdová. Podcast vznikl v rámci reportážní série Vzděláním k (ne)úspěchu, který finančně podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.
Náš podcast Kolaps se tentokrát při příležitosti tragického výročí ruské invaze na Ukrajinu natáčel živě v pražském klubu Fuchs2. Pátek 24. února uplynul přesně rok od počátku ruské invaze na Ukrajinu, která šokovala celý svět a obrátila ho naruby. Právě tomuto tématu jsme se věnovali během živého nahrávání podcastu Kolaps v pražském klubu Fuchs2. Jak se za poslední rok proměnil jejich názor na Rusko, Ukrajinu a budoucnost Evropy? Co museli od ruské invaze přehodnotit? A co očekávají v budoucích letech? Na to jsme se ptali politoložky a nové šéfky Českého centra v Kyjevě Terezy Souškové, bezpečnostního analytika Michala Smetany a politologa Pavla Barši.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš KucharskýAkce Kolaps Live: Rok od invaze na Ukrajinu je podpořena programem SAV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky (Etnologický ústav AV ČR)
Hostem Kolapsu byl sémiotik a expert na média Josef Šlerka, který mluvil o umělé inteligenci a změnách, které nás podle něj v nejbližší době čekají. Chatovací aplikace ChatGPT od společnosti Open AI umožnila veřejnosti diskutovat s takzvanou umělou inteligencí a hodně sofistikovaným chatbotem. Společnosti jako Microsoft, Google nebo čínský Baidu přicházejí se svými vyhledávači, které tuto technologii využívají. Co to znamená pro naše budoucí pobývání na internetu a pro naši budoucnost obecně?► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Jaké jsou specifičnosti Moravskoslezského kraje, jehož jednotlivé regiony od sebe dělí nejen vzdálenosti, ale i rozdílný charakter i problémy? V rozhovoru redaktorky Alarmu Táni Zabloudilové se pokusí sociální geograf a expert na regionální rozvoj Ondřej Slach z Ostravské univerzity odpovědět na otázku, co by mohlo pomoci českým vnitřním i vnějším periferiím.Podcast vznikl v rámci reportážní série Vzděláním k (ne)úspěchu, který finančně podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.
Hostkou Bulváru byla končící radní pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová, za jejíhož působení začalo docházet k systémové proměně pražské sociální péče. „Mnoho lidé se teď bojí zásadní změny, ale já doufám, že budoucí náměstkyně pro oblast sociální péče, zdravotnictví a bydlení podrží naplánované projekty,“ říká Milena Johnová, nestranička za Prahu Sobě, která v posledních čtyřech letech pracovala na změně přístupu hlavního města k sociální péči. „Nahlédla jsem do koaliční smlouvy a s kontinuitou našeho úsilí se počítá. Je ale otázka jak se to bude dělat, my jsme do té práce investovali spoustu energie a mojí výhodou bylo že jsme si navzájem věřili s nevládním sektorem,“ dodává Johnová.► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Táňa Zabloudilová► znělka Jonáš Kucharský
Češi jsou workoholiky Evropy a slaďovat práci a soukromý život je u nás extra výzva. Plošné zkracování pracovní doby je spíše jen sen, kratších úvazků je málo, a přivýdělky na dohody nejsou vždy to pravé ořechové. Samy jsme si vyzkoušely ledacos, jak zmiňujeme v úvodu epizody. Jaké jsou možnosti zkracování doby, proč různé varianty chtít a nechtít, na co si dát pozor?► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Matěj Schneider► znělka Ondřej Bělíček
Od června minulého roku vycházel na Alarmu unikátní seriál analytických textů Chobotnice klimatických dezinformací od sociologa Vojtěcha Pecky. Série vyjde ve spolupráci nakladatelství Alarm s nakladatelstvím Utopia Libri také v knižní podobě. Vojtěch Pecka se dlouhodobě zaměřuje na to, jak se fosilní průmysl staví ke klimatickým změnám, a také na to, kde se berou a jak se šíří klimatické dezinformace a jak je jejich produkce financovaná.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Hostkami nového vydání podcastu Pop byla autorka úspěšného dokumentárního seriálu Kronika orgasmu Kateřina Kořínková Sobotková a Eva Pjajčíková, šéfka online platformy České televize iVysílání.► Líbil se vám tento díl POPu? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Táně a LP Fishovi na pop@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Táňa Zabloudilová► znělka Jonáš Kucharský
Jak probíhala nejkomplikovanější volba předsedy Sněmovny reprezentantů minimálně za posledních sto let? Jak se tento úřad v posledních dekádách proměnil? Dojde teď k razantnímu propadu moci, kterou disponuje? A proč by to nebylo nutně špatně? Kdo je Kevin McCarthy a kteří republikáni vzdorovali jeho zvolení? Podcenila americká levice tlak, který může vyvíjet na vedení demokratů? A jak s tím vším souvisí Donald Trump? To jsou témata nového dílu Rednecku.
Česko má za sebou další intenzivní kampaň před prezidentskými volbami. Vítězem se tentokrát zcela jednoznačně stal Petr Pavel. Dlouho předpokládanou prohru si odnesl bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Výsledky voleb jsme v novém Kolapsu analyzovali se sociologem a ředitelem Ústavu empirických studií STEM Martinem Buchtíkem. Proč ho výrazná Babišova porážka nepřekvapila a co stálo za úspěchem Petra Pavla? A můžeme říct, že tímto volební výsledkem se definitivně demaskovala magická síla politického marketingu hnutí ANO? Tomu všemu se věnuje nový díl podcastu Kolaps.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Americká zpěvačka SZA ladila svoje druhé studiové album dlouhých pět let a bojovala přitom se svojí nahrávací společností. Pak na svět vloni v prosinci vrhla skoro sedmdesátiminutovou kolekci žánrově rozstřelenou od R&B, přes pop-punk a country až k indie popu. Deska v zámoří už šestý týden vede prodejní žebříček a obdivně o ní mluví i bývalý prezident Barack Obama. Ideální příležitost pro posádku Soundsystému, aby ji rozebrala v novém díle svého podcastu.► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Karel Veselý► znělka Ondřej Bělíček
Hlasování posluchačů a posluchaček literárního podcastu TL;DR vyhrál román Karla Veselého Kov, a proto mu také v novém díle věnujeme největší pozornost. Kov má podtitul „román o metalu“ a estetikou převážně blackmetalové subkultury se intenzivně inspiruje – a to včetně parafráze tragického příběhu vraždy skandinávského hudebníka Euronymouse Vargem Vikernesem. Karel Veselý ve své knize vypráví příběh o podvratné a osvobozující síle metalu, ale také o tom, jak snadné je jakoukoliv subkulturu zneužít k nekalým účelům.Kromě tradičního souboru knižních tipů a aktualit uslyšíte v novém díle rozbor Kodaňské trilogie dánské spisovatelky Tove Ditlevsen. Autorka ji původně napsala v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, ale knize se nyní znovu dostává pozornost. Deník The New York Times ji například zařadil mezi deset nejlepších knih roku 2021. V čem tato pozoruhodná próza zapadá do aktuálních trendů světové literatury? A v čem navazuje na sebedestruktivní upřímnost skandinávského umění? O tom všem v novém dílu literárního podcastu TL;DR diskutují Jan Bělíček a Eva Klíčová!► Playlist:🖊️ Úvod: 0:00-7:46🆕 Knižní novinky: 7:52-14:50📕 Karel Veselý - Kov 14:56-47:15📕 Tove Ditlevsen - Kodaňská trilogie: 47:40-1:15:55► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Ačkoliv klimatický žal zakouší stále větší množství lidí, je pro společnost stále ještě něčím novým a nepochopitelným. Jeho příčiny nejsou individuální, ale systémové, a je tak pozvánkou ke kolektivní terapii hroutícího se světa. Poslechněte si audio verzi článku od Martina Vrby.Text vznikl ve spolupráci s nadací Heinrich Böll Stiftung.Podpořte vznik dalších textů o klimatické krizi finančním příspěvkem v naší crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304
V Izraeli se nedávno pod vedením Benjamina Netanyahua zformovala divoká vládní koalice. Netanyahu po roce slaví velký politický comeback, ale společně s ním se k moci dostávají i xenofobní, krajně-pravicové, nebo čistě homofobní proudy izraelské společnosti. Co se to v „jediné skutečné demokracii na Blízkém východě“, jak se o Izraeli často referuje, vlastně děje? O tom jsme si v novém díle podcastu Kolaps povídali s Irenou Kalhousovou, ředitelkou Hertzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Hostkou nového dílu podcastu Bulvár je Petra Kolínská ze Zeleného kruhu. Kolínská upozorňuje na to, že návrh nového stavebního zákona vylučuje možnost veřejnosti se prostřednictvím spolků vyjadřovat ke stavbám zasahujícím do životního prostředí. Poslechněte si celý podcast, ve kterém je řeč také o Klimatickém plánu Prahy a iniciativě CityDeal, ve které se spojili hlavní urbanisté největších českých měst.► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Táňa Zabloudilová► znělka Jonáš Kucharský
Zatímco většina kandidátů vyzývala voliče, aby volili srdcem, ti je v drtivé většině neposlechli a rozdělili své hlasy pragmaticky mezi dva favority. Doplatila na to Danuše Nerudová, ale i Jaroslav Bašta. Nerudové by nepomohlo, ani kdyby v její prospěch odstoupili Hilšer a Fisher. Co přesně se stalo, proč se lidé sešikovali za dvěma lídry a jaké jsou šance obou postupujících, se snaží rozkrýt v první povolební analýze Apolena Rychlíková, Pavel Šplíchal a Standa Biler.
V šestém díle podcastu Pay Gap Šárka Homfray a Lucie Václavková zpovídají analytika trhu práce Tomáše Ervína Dombrovského z LMC ohledně současné situace žen na trhu práce.► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Ondřej Bělíček
Seriál o klimaskeptických dezinformacích končí v Česku. Kde se vzala česká scéna? Jak zvládá šířit tolik dezinformací? Kdo ji živí? Můžeme najít minimálně tři vlivové skupiny, pro které představuje klimatická stabilizace ohrožení.Autor textu: Vojtěch PeckaText načetl: Jan BělíčekZvukový design: Ondřej BělíčekReportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.
Šedesátá léta si spojujeme s protiválečným hnutím, sexuální revolucí, feminismem, hnutím za práva menšin a vznikem environmentálního hnutí. Byla to ale také doba nástupu nové pravice, jejího odklonu od vědy, které po desetiletích vedlo i k popírání klimatické krize.Autor textu: Vojtěch PeckaText načetl: Jan BělíčekZvukový design: Ondřej BělíčekReportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.
Hostem podcastu Bulvár byla Kristýna Drápalová, nově zastupitelka za Prahu sobě, která se už v minulém volebním období zabývala tím, jak Prahu zbavit nelegálních reklamních ploch. Dojde řeč i na to, proč si na Karlově mostě stále můžete koupit karikaturu Brada Pitta i o tom, zda se při rekonstrukci Pražské tržnice nebo Hlavního nádraží bude myslet na různé skupiny obyvatel, jejich kupní sílu a potřeby.► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Táňa Zabloudilová► znělka Jonáš Kucharský
Minimálně od devadesátých let světové ekonomice dominují principy volného pohybu zboží a globalizace. Především po zvolení Donalda Trumpa prezidentem, ale i kvůli změnám v exportní politice Čínské lidové republiky se v posledních letech diskutuje, jestli náhodou tyto principy a hodnoty globalizace pomalu nenahrazuje nový řád světové ekonomiky, který je založený na ochraně vnitřních trhů a posilování domácí spotřeby. Právě těmto tématům se věnuje nejnovější díl podcastu Kolaps s politologem Danielem Šiterou z Ústavu mezinárodních vztahů. Daniel Šitera vystudoval globální studia na německé univerzitě v Lipsku a specializuje se na mezinárodní politickou ekonomii.► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Za hlavní existenční hrozbu současnosti je považována klimatická krize. Podle mnohých vědců je ale přinejmenším stejně závažným problémem vymírání druhů. Proč bychom měli přenechat polovinu planety divoké přírodě? Poslechněte si audio verzi článku od Martina Vrby.https://a2larm.cz/2023/01/jsme-na-prahu-sesteho-masoveho-vymirani-druhu-jak-mu-zabranit/Text vznikl ve spolupráci s nadací Heinrich Böll Stiftung.Podpořte vznik dalších textů o klimatické krizi finančním příspěvkem v naší crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304
Masivní požáry se v Česku přesouvají z televizních obrazovek do žité reality. Rozsáhlý požár, který od neděle sužuje České Švýcarsko, je dalším ze zažívaných důsledků měnícího se klimatu. Poslechněte si audio verzi článku od Martina Vrby.https://a2larm.cz/2022/07/budoucnost-dorazila-do-stredni-evropy-jaky-je-vztah-lesniho-pozaru-a-klimaticke-krize/Text vznikl ve spolupráci s nadací Heinrich Böll Stiftung.Podpořte vznik dalších textů o klimatické krizi finančním příspěvkem v naší crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304
Za co bojovali v uplynulém roce američtí železničáři? Proč je pro ně takřka nemožné vzít si volno při nemoci? Jak to, že provozovatelé železnic neměli větší problém s tím zvednout železničářům mzdy? A kvůli čemu se ohledně stávky rozhádala americká levice? To všechno se dozvíte v novém Rednecku.
Dezinformace o změně klimatu nejsou nahodilým jevem, za nímž stojí několik jednotlivců. Jedná se o dlouholetou, profesionální a fosilními korporacemi štědře financovanou aktivitu. Co o této dezinformační scéně dnes víme?Autor textu: Vojtěch PeckaText načetl: Jan BělíčekZvukový design: Ondřej BělíčekReportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.
Prvního prosince 2022 představilo osmnáct organizací v čele s In IUSTITIA Memorandum o ochraně lidí s postižením. To si klade za cíl změnit alarmující situaci na poli předsudečného i jiného násilí vůči osobám s handicapem.S advokátkou Klárou Kalibovou jsme se v nejnovějším díle Kvót zaměřily právě na problematiku násilí na lidech s handicapem, a to v širších souvislostech společnosti, politické reprezentace i lidskoprávních otázek. Dostaly jsme se ale i k dalším tématům, které Kalibová řeší, především k jejímu úspěchu u Ústavního soudu, který se Kalibové zastal ve věci pronásledování desítkami nenávistných e-mailů. Ústavní soud tehdy došel k závěru, že dlouhodobé obtěžování nenávistnými zprávami nelze bagatelizovat, oznámil ve středu Ústavní soud. Závažné případy narušení soukromí a lidské důstojnosti by tak podle něj měly řešit trestní soudy, nikoliv jen přestupkové komise.► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Apolena Rychlíková► znělka Martyyna
In the latest episode of the podcast Crossroads we invite dr Kristine Krause. Dr Krause is an anthropologist working at the intersections of political and medical anthropology, interested in subjectivities and health, citizenship and care. At the University of Amsterdam she is a member of the Health, Care and the Body Programme and the Long-term Care and Dementia Research Group. Together with Jeannette Pols she runs the Anthropology of Care Network. In her current, ERC founded research ReloCare, she looks at care outsourcing within Europe, where geographic discrepancies in cost, access and salaries are played out. She analyses care as a social-material practice involving many different actors, driven by flows of people, and capital, but where family, state, and market remain influential.► podcast was recorded at the studio Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► sound design Ondřej Bělíček
Do dalšího dílu podcastu Na rozcestí jsme pozvali dr. Kristine Krause. Kristine Krause je antropoložka pracující na pomezí politické a zdravotní antropologie. Ve svém výzkumu řeší otázky zdraví, občanství a péče. Je členkou Programu pro zdraví a tělo na Univerzitě v Amsterdamu a výzkumné skupiny věnující se dlouhodobému pečování o pacienty s demencí. Společně s profesorkou Jeanette Pols se podílí na organizaci výzkumné sítě Antropologie péče. Ve svém současném výzkumu, který byl podpořen ERC, se věnuje outsourcingu péče v Evropě v kontextu geografických nerovností v nákladech, dostupnosti a mzdách. Péči chápe jako společenskou a materiální praxi, v níž se propojují různí aktéři, která je poháněna toky lidí a kapitálu, ale pro kterou rodina, stát a trh zůstávají i nadále určující.► Sledujte Globální konflikty a lokální souvislosti AV ČR► Líbil se vám tento díl Na rozcestí? Podpořte jeho vznik na Darujme.czhttps://www.darujme.cz/projekt/1205779► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Ondřej Bělíček
Měsíční fotbalová show, z níž vzešla Argentina jako nejlepší fotbalový tým planety, sice už skončila, zanechala ale hlubokou stopu v dějinách sportu – a bez přehánění natolik výraznou, že se mistrovství v Kataru může směle ucházet o titul nejkontroverznější sportovní události všech dob hned vedle berlínské olympiády v nacistickém Německu v roce 1936 či mundialu v režii argentinské vojenské junty v sedmdesátém osmém.► Líbil se vám tento díl Outsidera? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz. https://www.darujme.cz/projekt/1205779► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na outsider@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Revoluce v roce 1989 byla přelomovým a formujícím okamžikem nejen pro Čechy a Slováky, ale i pro zahraniční studenty a studentky. Výrazně zasáhla například do osudů rodiny Nguyneových. Pan Nguyen studoval v Praze a přímo zapojil do revolučního dění, když společně s dalšími vietnamskými studenty a studentkami začali vydávat samizdat ve vietnamštině. Dělníci z Vietnamu totiž neměli tušení, co se to najednou v dosud klidné zemi děje, a autoři samizdatu se jim pokoušeli revoluci vysvětlit. Oni sami přitom procházeli naprostým převratem svých hodnot a názorů.Ve čtvrtém díle podcastu Můžu ti říkat Mirečku se Dalibor Zíta a Johanna Nejedlová zaměří na to, za jakých podmínek mohli studenti ze zahraničí zůstat v Československu, jak se dívali na důležité historické okamžiky jako je rok 1968 nebo 1989 a zazní i pohledy jejich dětí.
Uprostřed předvánočního rozjímání jsme se začetli do Pedagogiky utlačovaných Paula Freireho, abychom zjistili, že v pojednání o demokratizaci vzdělávání si z mnoha důvodů málokdo včetně rolníků počte i dnes. Přestože jde o zásadní knihu, jíž by co „povinnou četbu“ české školství zasloužilo jako sůl, její český překlad není nejzdařilejší. Neblahých příkladů toho, jak se tu vydávají knihy, se ještě dotkne čtenářský tip na antologii českých básnířek Milá Mácho editorky Zuzany Gabrišové. Jan Bělíček rozebere nový román Michela Houellebecqua Zničit. Do jisté míry lze říct, že francouzská romanopisecká celebrita se ve svém díle ztotožňuje s nacionalismem a nástupem pravice. Nebo by to všechno mohla být ironie? Ani to v literatuře nelze vyloučit, jakkoliv se to zdá stále méně pravděpodobnější. Srdce podcastu si pak získal román Douglase Stuarta Shuggie Bain. Dospívání v chudinské čtvrti v Glasgow v osmdesátých letech poznamenaných reformami Margaret Thatcher – nezaměstnaní horníci, alkoholismus, dětství se zubní náhradou, násilí jako společenská norma. Chudoba popsaná zevrubným stylem románu devatenáctého století, ale i téma dospívání queer chlapce a jeho vztahu s matkou závislou na alkoholu.► Playlist:🖊️ Úvod: 0:00-6:30🆕 Knižní novinky: 6:35-18:25📕 Michel Houellebecq - Zničit 18:30-27:18📕 Paul Freire - Pedagogika utlačovaných: 27:22-51:04📕 Douglas Stuart - Shuggie Bain: 51:30-1:17:30► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Jonáš Kucharský
Hosty posledního vydání podcastu Pop za rok 2022 byli Roman Tilcer a Jakub Němeček, překladatelé a představitelé dvou nakladatelsví zaměřených na weird fiction, scifi a další žánry – Medusa a Gnóm.► Líbil se vám tento díl POPu? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Táně a LP Fishovi na pop@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Táňa Zabloudilová► znělka Jonáš Kucharský
Do dalšího dílu podcastu Na rozcestí jsme pozvali Brigitte Aulenbacher, která je profesorkou sociologické teorie, a vedoucí katedry Teorie společnosti a sociálních analýz na Univerzitě Johannese Keplera v rakouském Linci. Je také spolueditorkou magazínu Mezinárodního sociologické asociace Global Dialogue a místopředsedkyní Mezinárodní společnosti Karla Polanyiho. Ve svém výzkumu se věnuje společenským nerovnostem a spravedlnosti, a teoreticky i empiricky zkoumá témata práce, péče, vědy a procesy ztržnění. Profesorka Aulenbacher je významná vědkyně a autorka mnoha akademických publikací, její práce představují významný příspěvek propojující teorie současného kapitalismu, kritickou teorii a feministické teorie. V roce 2019 za svoji práci o Karlu Polanyim obdržela Cenu Kurta Rothschilda. Vítám Vás, Brigitte.► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Ondřej Bělíček
In the latest episode of the podcast Crossroads we invite professor Brigitte Aulenbacher. She is a Professor of Sociological Theory and Social Analysis, the Head of the Department of the Theory of Society and Social Analyses at the Johannes Kepler University of Linz in Austria and a co-editor of Global Dialogue – the Magazine of the International Sociological Association. In addition, she is the vice-president of the International Karl Polanyi Society. Her fields of research include social inequalities and justice, and theoretical and empirical work on labour, care, marketization and science. She is a distinguished scholar and author of many academic publications whose work has made important contributions bridging theories of contemporary capitalism, Critical Theory and feminist theory. In 2019 she received the Kurt-Rothschild-Award for her work on Karl Polanyi.► podcast was recorded at the studio Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► sound design Ondřej Bělíček
Pročítání výročních žebříčků a reflexí je sváteční záležitost, kterou si Soundsystém nenechá ujít. Místo žebříčků a statistik jsme v Soundsystému připravili tři způsoby, jak se dá uplynulý rok v hudbě poslouchat – skrze hitparády, nenápadné audiodeníky nebo dekolonizaci bývalého východního bloku. Jedná se osobní pohledy moderátorů*ky, kde se potkává poptimismus s experimentálním undergroundem a taneční extáze Beyoncé s kytarovým cestopisem o otrávené řece Bečvě.► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Karel Veselý► znělka Ondřej Bělíček
V nejnovějším dílu podcastu Kvóty probíráme se socioložkou Annou Durnovou současný vývoj kolem prezidentské volby v Česku, roli emocí v politice i situaci v Rakousku.► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Apolena Rychlíková► znělka Martyyna
Nový díl feministické talk show Kvóty představuje tvorbu influencerského dua Zuzany a Terezie z Vyhonit ďábla. Jaká témata otevírají a proč? Jak jim práce vstupuje do vlastních vztahů? Jak o sebe pečují?► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Apolena Rychlíková► znělka Martyyna
Častým argumentem klimaskeptické scény je i to, že se vědci v otázce změny klimatu neshodnou. Jak je to ale s vědeckým konsenzem doopravdy? Poslechněte si druhý díl seriálu o popíračství globálního oteplování.Autor textu: Vojtěch PeckaText načetl: Jan BělíčekZvukový design: Ondřej BělíčekReportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.
Tematizace vlastní menšinové identity může i nemusí být pro umělce výhodná. Jak se cítí umělci a umělkyně, které častěji vnímáme skrze jejich identitu než skrze jejich samotnou tvorbu? Zai Xu a Minh Thang Pham diskutují o vnímání menšin v kontextu současného umění.Moderátoři: Agáta Hrnčířová, Max DvořákProdukce: Max Dvořák, František FeketeDramaturgie: Táňa ZabloudilováZvukový design a mastering: dnéGrafický design: Day Shift OfficeFotografka: Tereza HavlínkováNahrávací studio: Mr. WombatVydavatel: tranzit.cz
Existuje mezinárodní klimatické dezinfohnutí. Špinavé kampaně, pavědecké konference a manipulující organizace tvářící se jako nezávislé expertní skupiny. O tom je tento pětidílný seriál. Začínáme v Česku.Autor textu: Vojtěch PeckaText načetl: Jan BělíčekZvukový design: Ondřej BělíčekReportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.
V tomto díle podcastu se bavíme o takzvané druhé směně. Známe ji všechny, když skončí naše pracovní doba, většinou to neznamená, že máme hotovo. Řadě z nás v tuto chvíli dokonce nastává ta fyzicky náročnější část dne, spojená s nákupy, úklidem, vařením a péčí o děti nebo o jiné blízké osoby. Jaký vliv to má na náš pracovní život a proč bychom o tomto tématu vůbec měli mluvit?► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Ondřej Bělíček
Podcast Soundsystém se v září zapojil do Sympozia o digitálním umění během festivalu Lunchmeat. Jiří Špičák a Karel Veselý vedli debatu o lokální klubové scéně. V jakém stavu je pražská klubová kultura po covidové pandemii a před očekávanými dopady energetické a ekonomické krize? Má vedení města dostatečné povědomí o klubové scéně? Jaké možnosti podpory aktuálně nabízí? A jak se liší spolupráce města a klubů v rámci Evropy? To jsou jen některá z témat, na něž narazila pětice diskutujících v debatě na téma lokální hudební infrastruktury, kterou si můžete nyní poslechnout v podcastu Soundsystém.► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Karel Veselý► znělka Ondřej Bělíček
V poslední ukázce z připravované knihy PIKO se podíváme do vyloučené lokality. Jen málokdo tady nebere, pervitin je doslova všude, a i když se sami vyhnete závislosti, váš život přesto zásadně ovlivní.Autoři textu: Apolena Rychlíková, Pavel ŠplíchalText načetl: Pavel ŠplíchalZvukový design: Ondřej BělíčekObjednejte si knihu PIKO v předprodeji na Donio: www.donio.cz/kupuj-pikoReportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Zdanění firem a korporací v Česku stojí na systému postupně budovaném od devadesátých let. To, co mělo být možná jen přechodnou fází transformace ekonomiky, tady s námi zůstalo natrvalo.Audioverzi textu namluvil Jan BělíčekHudba a sound design: Ondřej Bělíček💸 Přečtěte si všechny texty série Průvodce daňovou nespravedlností:a2larm.cz/pruvodce-danovou-nespravedlnosti/
Další text ze série Daně, tentokrát o zdanění práce, zejména té nejhůře placené, v kontextu české daňové soustavy.Audioverzi textu namluvil Jan BělíčekHudba a sound design: Ondřej Bělíček💸 Přečtěte si všechny texty série Průvodce daňovou nespravedlností:a2larm.cz/pruvodce-danovou-nespravedlnosti/
Podle odhadů je v českých věznicích 80 až 85 procent lidí s drogovou závislostí. Trestná činnost spojená s drogami je jedním z nejčastějších důvodů nástupu do vězení.Autoři textu: Apolena Rychlíková, Pavel ŠplíchalText načetla: Apolena RychlíkováZvukový design: Ondřej BělíčekObjednejte si knihu PIKO v předprodeji na Donio: www.donio.cz/kupuj-pikoReportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Čtvrtá reportáž z cyklu Hrdinové kapitalistické práce 2, který přináší svědectví z prostředí špatně placených zaměstnání v západní Evropě. V tomto případě z prostředí péče o seniory ve Francii.Autorka textu: Saša UhlováText načetla: Saša UhlováStřih a sound design: Ondřej BělíčekReportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Další díl seriálu o fenoménu pervitinu v České republice se věnuje životu v terapeutické komunitě.Autoři textu: Apolena Rychlíková, Pavel ŠplíchalText načetla: Apolena RychlíkováZvukový design: Ondřej BělíčekObjednejte si knihu PIKO v předprodeji na Donio: www.donio.cz/kupuj-pikoReportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Třetí reportáž z cyklu Hrdinové kapitalistické práce 2, který přináší svědectví z prostředí špatně placených zaměstnání v západní Evropě. V tomto případě z hotelu v Irsku.Autorka textu: Saša UhlováText načetla: Saša UhlováStřih a sound design: Ondřej BělíčekReportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Další díl seriálu o pervitinu v Česku sleduje příběhy dospívajících. Sdílet užívání na sociálních sítích se stalo součástí jejich identity. Vystoupit z tohoto koloběhu není jen tak.Autoři textu: Apolena Rychlíková, Pavel ŠplíchalText načetla: Apolena RychlíkováZvukový design: Ondřej BělíčekObjednejte si knihu PIKO v předprodeji na Donio: www.donio.cz/kupuj-pikoReportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Druhá část reportáže z cyklu Hrdinové kapitalistické práce 2, který přináší svědectví z prostředí špatně placených zaměstnání v západní Evropě. V tomto případě z německé farmy.Autorka textu: Saša UhlováText načetla: Saša UhlováStřih a sound design: Ondřej BělíčekReportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Počátky pika v Česku nejde začít nikde jinde než u pionýrů československé toxikomanie. Drogonauti, chemici a samouci inspirováni Západem tehdy nejspíš netušili, že vypouští džina z lahve.Autoři textu: Apolena Rychlíková, Pavel ŠplíchalText načetl: Pavel ŠplíchalZvukový design: Ondřej BělíčekObjednejte si knihu PIKO v předprodeji na Donio: www.donio.cz/kupuj-pikoReportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Reportážní cyklus Hrdinové kapitalistické práce 2 přináší svědectví z prostředí špatně placených zaměstnání v západní Evropě. V první reportáži sledujeme práci a osudy Saši Uhlové z farmy v Německu, kde se sbírá a třídí zelenina.Autorka textu: Saša UhlováText načetla: Saša UhlováStřih a sound design: Ondřej BělíčekReportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Unikátní reportážní série věnovaná pervitinu. Individualizované příběhy o pádu na dno, ani heroické vyzdvihování těch, kteří se z něj zvládli „vyhrabat“, ale nečekejte. Autoři textu: Apolena Rychlíková, Pavel ŠplíchalText načetla: Apolena RychlíkováZvukový design: Ondřej BělíčekObjednejte si knihu PIKO v předprodeji na Donio: https://www.donio.cz/kupuj-pikoReportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Ve čtvrtém díle podcastu Pay Gap se Šárka Homfray a Lucie Václavková zabývají flexibilitou a tím, zda nám umožňuje být paní svého času.► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Ondřej Bělíček► znělka Ondřej Bělíček
Arleta patří k největším vycházejícím hvězdám současné české rapové scény. Upozornila na sebe už v roce 2020 experimentálním debutem Ability to Damage Plant, kterou vydala mezi lockdowny. Tato deska obsahuje klimatický apel a Arleta se na ní nebojí rapovat o úzkostech a depresích. Dlouhodobě spolupracuje se slovenskými „punkovými“ rapery Edovým synem nebo interpretem Fvck Kvltem a v minulosti byla nominovaná jak na cenu Vinyla, tak na cenu Apollo. Slyšet můžete tuto pražskou rapperku i na featu s Hugem Toxxem na jeho desce Mumie, kde vystupuje v tracku Kód. Před časem vydala Arleta nové EP s názvem Sex. V rozhovoru, který byl pořízen živě při každoroční akci studia Mr. Wombat v pražské Arše, vysvětluje svou cestu k rapu, mluví o postavení žen na české rapové scéně i tématech, která chce coby mladá interpretka zvedat. Kromě témat spojených se sexismem ji zajímá i hra na různé polohy, rapování o problémech, které trápí ji i její generaci, a hledání přístupného jazyka. V rozhovoru se vyjadřuje také ke společnosti i tomu, jak může rap ovlivňovat společnost, a naopak společnost rap.V druhé části Kvót přemýšlí i o vlastní odpovědnosti za tvorbu, otevřenosti vůči médiím i poslednímu vývoji na poli českého rapu.► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Apolena Rychlíková► znělka Martyyna
Proč se americké volby dopočítávají tak dlouho? Republikáni vyhráli těsnou většinou ve Sněmovně reprezentantů, vyhráli ale volby? Co značí jejich úspěchy na Floridě a co naopak může za debakly demokratů v New Yorku? A co na to všechno Donald Trump? To se dozvíte v dnešním Rednecku.
Tématem nového vydání podcastu Pop je zobrazení znásilnění v českém filmu. Rekapitulujeme snímky od komedie Svatba jako řemen až k novému webseriálu Pět let. Hosty dílu jsou Kamil Fila a Eva Klíčová.► Líbil se vám tento díl POPu? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Táně a LP Fishovi na pop@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat► sound mix Táňa Zabloudilová► znělka Jonáš Kucharský
V dalším dílu literárního podcastu TL;DR rozebíráme skandální událost: Státní cenu za literaturu získala Kateřina Tučková! Podle části tuzemské literární komunity se někde musela stát chyba a teď je nutné ji najít a odstranit. Je tou chybou Radim Kopáč, úřednice, nebo příliš prachu v knihovnách?
Kromě toho jsme si povídali také o próze Patrika Bangy Skutečná cesta ven, v níž vzpomíná na dětství a mládí – tedy hlavně na to, jak byly romské devadesátky odlišné od těch gadžovských. Místo euforie, večírků, nekonečných možností a báječných příležitostí je zaplavila brutální vlna všudypřítomného protiromského násilí. A nebyl to jen rasismus nácků, ale také policajtů, učitelek, družinářek, učňovských mistrů, výchovných poradkyň a dalších „slušných občanů“ konečně svobodného státu.
Druhou knihou, na niž tentokrát došlo, je Strašlivá Závrať chilského spisovatele Benjamína Labatuta, román silně čerpající z životních osudů několika vědců, kteří svými objevy výrazně zasáhli do lidských dějin. Romantický obdiv k fyzikům a matematikům nás ale tak docela neokouzlil.
► Playlist: 🖊️ Státní cena za literaturu: 5:00-19:15 🆕 Knižní novinky: 19:15-27:00 📕 Patrik Banga - Skutečná cesta ven: 27:00-55:30 📕 Benjamin Labatuta - Strašlivá závrať - Roky: 55:55-1:17:56
► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
Zvýšení daně z nemovitosti by mohlo mírnit krizi bydlení i majetkové nerovnosti, které škodí ekonomice. Česká politická scéna je však zvyklá jej odmítat. Text Táni Zabloudilové.
Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček
Hudba a sound design: Ondřej Bělíček
💸 Přečtěte si všechny texty série Průvodce daňovou nespravedlností: a2larm.cz/pruvodce-danovou-nespravedlnosti/
Benefiční akce Deníku Alarm v pražském klubu Fuchs2 z 9. listopadu nesla název Kunstahalle Alarm, a ironicky tak reagovala na existenci nového galerijního prostoru Kunsthalle Praha, který takřka výhradně financuje miliardář Petr Pudil. Ten zbohatnul především na privatizaci společnosti Mostecká uhelná a nyní své snažení přesouvá i na pole současného umění. Petr Pudil a Kunsthalle ale nejsou jediným podobným subjektem na české umělecké scéně. V aktuálním vydání podcastu Kolaps nás zajímalo, jak je možné se s existencí podobných projektů vyrovnat. Co můžou a mají dělat samotní umělci a umělkyně a jak by mělo vypadat ideální institucionální nastavení, v němž bychom podobná morální dilemata ani nemuseli řešit. O tom jsme si povídali s Markem Pokorným, kurátorem a momentálně také ředitelem Plato - městské galerie moderního umění v Ostravě, a také s kurátorkou a vysokoškolskou pedagožkou momentálně působící na pražské FAMU Hanou Janečkovou.
► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
Mateřství je faktor, který často obrátí náš pracovní život vzhůru nohama. V této epizodě podcastu hovoříme nejen o vlastních zkušenostech, ale také o tom, jak mateřství a práci řeší naše klientky. Z průzkumů vyplývá, že zhruba polovina žen se po rodičovské do původní práce nevrací a ne vždy jde o změnu k lepšímu. Lucie se ve svém kariérovém poradenství setkala s řadou žen frustrovaných ztrátou možností, ale i těch, pro které bylo mateřství odrazovým můstkem ke změně a snad i lepší práci. Mluvily jsme proto i o tom, zda české rodiny mají skutečnou možnost volby a jestli je dlouhá rodičovská výhra, anebo past.
► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Ondřej Bělíček
Co je charakteristické pro takzvané midtermové volby? Co určovalo letošní kampaň před volbami do Kongresu? Jakých přešlapů se dopouštěli demokraté a proč republikáni podle průzkumů vyhrávají tak trochu kontumačně? O čem se hlasuje v v lokálních referendech a co se dá čekat po volbách? To všechno se dozvíte v novém dílu Rednecku.
Většina západních zemí má progresivní systém zdanění a má pro to dobré důvody. Česká debata s daňovou progresí naopak zachází jako s utopií. Jak jsme se do této situace dostali a co je s tím možné dělat? Text Jana Bělíčka.
Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček
Hudba a sound design: Ondřej Bělíček
💸 Přečtěte si všechny texty série Průvodce daňovou nespravedlností: a2larm.cz/pruvodce-danovou-nespravedlnosti/
Od prvního listopadu je na webu rádia Wave ke slyšení první autorský podcast novinářky Lindy Bartošové s názvem Krása. V něm autorka prostřednictvím více než tří desítek rozhovorů normativ krásy v současné společnosti i to, jak ženy přistupují ke svému vzhledu. V sedmi dílech se tak budete moci setkat s příběhy žen, kterým různé zdravotní problémy nebo tlak společnosti mění či určují jejich osobní pohled na krásu a vlastní sebehodnotu. Díly jsou také doplněné o rozhovory s odbornicemi a odborníky, kteří a které téma Krásy zasazují do širších společenských, historických nebo politických rámců. V nejnovějším dílu pdocastu Kvóty vysvětluje Bartošová genezi celého díla. Nastiňuje jednotlivá témata i úhly pohledu, které se podcastem snažila přinést. Mluví také o tom, proč se rozhodla první díl postavit na sdílení svého osobního příběhu, který je však taktéž zasazen do souvislostí pomocí socioložky Dany Hamplové a publicistky Elišky Koldové. Sama Bartošová tvrdí, že by jí přišlo nefér retrospektivní pohled na svou účast v Miss ČR vynechat - nepovažovala by to vůči posluchačstvu za upřímné.
S kolika ženami Linda Bartošová mluvila? Jaká témata Krása řeší? Jak náročná byla práce na podcastu, který vyžadoval desítky hodin nahraných a zpracovaných materiálů? Jak mezi nimi vybírat “to podstatné” a jak se vůbec o tak citlivých otázkách jako je akné, vypadávání vlasů, váha nebo úpravy bavit? O tom všem je nový díl Kvót.
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna
Spojené státy mají daleko komplikovanější daňovou historii, než by se mohlo zdát. Velkou část 20. století patřily k světovým lídrům v daňové progresi. Text od Matěje Schneidera.
Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček
Hudba a sound design: Ondřej Bělíček
💸 Přečtěte si všechny texty série Průvodce daňovou nespravedlností: a2larm.cz/pruvodce-danovou-nespravedlnosti/
Daňové soustavy jednotlivých zemí odrážejí také hodnoty společnosti. Jak se přístup k daním vyvíjel od poválečného formování sociálních států do současnosti? A co o Česku říká jeho daňový systém? Text Pavla Šplíchala.
Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček.
Hudba a sound design: Ondřej Bělíček
💸 Přečtěte si všechny texty série Průvodce daňovou nespravedlností: https://a2larm.cz/pruvodce-danovou-nespravedlnosti/
Tereza Nvotová a Klára Vlasáková si na přijetí svých filmů nestěžují. Vedle recenzí, které prozrazují předsudky vůči ženám nebo nedůvěřivost, je ve veřejném prostoru i mnoho nadšených ohlasů na jejich filmy. Oba si navíc odbyly premiéru na zahraničních festivalech – Světlonoc premiérovala na švýcarském festivalu v Locarnu a odnesla si odsud Zlatého leoparda v soutěžní sekci zaměřené na nastupující generaci filmových tvůrců. Běžná selhání se poprvé promítala na Benátském filmovém festivalu, kde rumunsko-maďarská režisérka snímku Cristina Grosan získala cenu za nejlepší režii pro tvůrkyně pod 40 let. O filmech Světlonoc a Běžná selhání, kreativním procesu za nimi i o tom, že jsme stále zvyklí za univerzální životní zkušenost pokládat tu mužskou jsme mluvili v kulturním podcastu Pop.
► Líbil se vám tento díl POPu? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Táně a LP Fishovi na pop@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský
V roce 2017 si naše redaktorka Saša Uhlová na vlastní kůži ověřila, jak vypadají podmínky lidí pracujících ve špatně placených, ale nezbytných zaměstnáních v Česku. Vznikly z toho skvělé reportáže, které vycházely na Alarmu pod názvem Hrdinové kapitalistické práce. Už během této práce však Saša Uhlová narážela na migranty pracující v českých továrnách a firmách. Bez jejich příběhu by byl obrázek o špatně placených zaměstnáních v Evropě nekompletní. Podobnými migranty jsou v západní Evropě také Češi, a tak vznikl nápad na pokračování „Hrdinů“. V posledním roce strávila Uhlová několik měsíců prací na německé farmě, v irském hotelu nebo jako pečovatelka o seniory ve Francii. Nyní tady máme druhé pokračování Hrdinů kapitalistické práce, v němž se společně s autorkou vydáváme za hranice Česka a za hranice mzdové železné opony, abychom zmapovali, jak vypadá práce východoevropských migrantů a především migrantech v západní Evropě.
► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
Hudební podcast Soundsystém se věnuje nové desce islandské zpěvačky Björk a zamýšlí se nad udržitelností současného modelu koncertních turné.
► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Miloš Hroch ► znělka Ondřej Bělíček
►Playlist dílu: TShygirl – Nymph (NUXXE/Because Music) Taylor Swift – Midnights (Republic) 58G – City Park (Warner Music) Heith – X, Wheel (PAN) Björk – Fossora (One Little Independent Records) Joe Coscarelli – Rap Capital: An Atlanta Story (Simon & Schuster] DeForrest Brown Jr. – Assembling a Black Counter Culture (Primary Information)
Existuje vůbec nějaké odvětví, kde by se žena mohla těšit na stejný příjem jako její kolegové? A co dělat, když zjistíme, že bereme méně, než bychom měly?
V tomto díle jsme se rozhodly mimo jiné vysvětlit řadu omylů a nepřesností, které o odměňování panují. Vysvětlíme například, jaký je rozdíl mezi mzdou a platem, jestli je o platu vůbec možné jednat nebo proč není právně relevantní argument to, že si někdo „řekl o víc“.
► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na https://www.darujme.cz/projekt/1205779
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Ondřej Bělíček
Zelený zastupitel Prahy 3 v podcastu o rozvoji měst komentuje volební výsledek své strany, posun v Praze ve věci vyjednávání s developery i schopnosti koncepčně rekonstruovat veřejná prostranství.
► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský
The podcast Crossroads invites Oksana Dutchak who is the Deputy Director of the Centre for Social and Labour Research (Kyiv) and a co-editor of Commons: Journal of Social Criticism. She is an activist of Essential Autonomous Struggles Transnational or E.A.S.T. and one of the initiators of the manifesto ‘“The right to resist”: A feminist manifesto’. She holds a PhD in sociology from the Department of Sociology in Ihor Sikorsky Kyiv Polytechnic Institute (Kyiv) and an MA in sociology and social anthropology from the Central European University. She is now a Fellow at the Berlin Institute for Empirical Integration and Migration Research. She has published extensively on labour issues, labour protests, gender inequality, socio-economic inequality.
The podcast Crossroads is created in collaboration with Alarm and the research programme Global Conflicts and Local Interactions, which is funded by the AV21 Strategy of the Czech Academy of Sciences. The series invites social scientists, whose research addresses important topics and issues of our globalizing world. Today’s podcast is moderated by Olga Gheorghiev.
Do podcastu Na rozcestí jsme pozvali Oksanu Dutčak, která je zástupkyně vedoucí Centra pro sociální a pracovní výzkum v Kyjevě a spolueditorkou časopisu Commons: Journal of Social Criticism. Angažuje se ve spolku E.A.S.T. – Essential Autonomist Struggles Transnational a jednou z autorek manifestu The Right to Resist: A Feminist Manifesto. Doktorát získala na Katedře sociologie Národní technické univerzity Ukrajiny, a magisterský titul v sociologii a sociální antropologii získala na Středoevropské univerzitě. V současnosti je asistentkou na Berlínském institutu pro empirickou integraci a výzkum migrace. Její publikace se týkají tématu práce, pracovních protestů, genderových a socio-ekonomických nerovností.
Podcast Na rozcestí vzniká ve spolupráci Alarmu s výzkumným programem Globální konflikty a lokální souvislosti, který je financován v rámci Strategie AV21 Akademie věd ČR. Podcast Na rozcestí zve sociální vědce a vědkyně, kteří se ve svém výzkumu věnují zásadním tématům současného globalizovaného světa. Dnešní díl moderuje Olga Gheorghiev.
V nakladatelství Tranzit vyšla nedávno publikace Hoří chemička, něco si přej. Její autorka, umělkyně a aktivistka Bára Bažantová strávila část minulého roku na trochu „netradiční rezidenci“ ve vile Libuše, která se nachází přímo uprostřed sídliště v Janově u Litvínova. Toto sídliště se zapsalo do nejnovějších dějin jako místo, kde v roce 2008 proběhl pokus o pogrom na místní romské obyvatele ze strany neonacistů. Jak vypadá situace v Janově dnes, kdo zde bydlí a jak vypadá běžný život těchto lidí? O tom všem jsme si povídali v nejnovějším dílu podcastu Kolaps právě s Bárou Bažantovou.
► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
Svým debutovým románem Táto izba sa nedá zjesť, jenž vyšel v nakladatelství KK Bagala, zaujala slovenská prozaička Nicol Hochholczerová nejen slovenské publikum. Kniha, která do konce roku vyjde v nakladatelství Větrné mlýny i v českém překladu, popisuje zneužívání mladé dívky na základní škole jejím o desítky let starším učitelem. Syrová, fragmentarizová próza vyniká jasným literárním uchopením a tvrdostí vůči všem postavám. Hochholczerové prvotina se stala slovenskou senzací a rozproudila debatu o nevhodných vztazích i feministické literatuře současnosti.
Jakou roli sehrály v literárních začátcích mladé autorky literární soutěže? Proč si zvolila autorka zrovna žánr konfese? A jak se staví ke kontroverzi, kterou vydání její knihy spustilo? Sleduje zahraniční debatu a knihy, které se věnují podobným tématům? A jak moc je pro autorku důležité formální uchopení tématu? O tom jsou nové Kvóty.
► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna
FC Barcelona: největší, nejslavnější, nejzadluženější. Zatímco o prvních dvou superlativech mohou fotbaloví fanoušci vést dlouhé debaty, tu poslední nikdo nemůže rozporovat. S celkovým dluhem 1,3 miliardy eur je Barcelona jednoznačně nejzadluženějším klubem v historii sportu. Místo bankrotu, výprodeje všech hráčů a pádu do nižších španělských soutěží se vedení rozhodlo klub zachránit zcela opačně. Dluh bude splácet větším dluhem, částečným rozprodejem majetku, nevyplácením dlužných mezd, tlakem na hráče, aby z klubu odešli nebo souhlasili se sníženým svých výplat, a tak kreativním účetnictvím, že i ti největší šíbři českého podnikatelského baroka z devadesátých let mohou jen tiše závidět. Rezignace na historickou klubovou identitu a oddání se hladce fungující mašinerii globálního kapitalismu stojí v případě katalánského klubu v kontrastu s dlouhodobou podporou nezávislosti katalánského regionu, která v minulosti nabrala i na trávnících španělské ligy podobu více méně otevřeného politického boje s fašistickou diktaturou a Realem Madrid. Jak tento boj konkrétně vypadal, v čem současná snaha zachránit finančně zdevastovaný klub likviduje zaměstnanecká práva jeho hráčů včetně hvězdného Messiho a také jakou roli v tom sehrály neexistující hráčské odbory se dozvíte v novém dílu podcastu Outsider.
► Líbil se vám tento díl Outsidera? Podpořte jeho vznik na https://www.darujme.cz/projekt/1205779
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na outsider@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
V Brazílii, jedné z největších a nejdůležitějších zemí světa, nyní probíhají prezidentské volby, v nichž se utkává umírněná levice s radikální pravicí. Ve druhém kole spolu totiž soupeří někdejší prezident Luiz Inácio Lula da Silva a aktuální brazilský prezident Jair Bolsonaro. Dynamika jejich souboje je dost zajímavá a hraje v ní roli celá řada nečekaných aspektů. Abychom se v tom všem mohli lépe zorientovat, zeptali jsme se širší kontext těchto voleb jednoho z největších expertů na Latinskou Ameriku u nás. Do studia Mr. Wombat tentokrát dorazil iberoamerikanista Radek Buben působící na Středisku ibero-amerických studií pražské Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Bavili jsme se společně o nejnovějším vývoji v brazilské politice a společnosti obecně.
► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
V úvodní epizodě nového podcastu mluvíme o tom, proč vlastně ženy na pracovním trhu tahají za kratší konec provazu. Gender pay gap je symbolické číslo, které vyjadřuje průměrný rozdíl ve výdělcích žen a mužů. Čím vyšší to číslo je, tím složitější postavení ženy na trhu práce mají. Je to však komplexní problém – k jeho vzniku nevede jediná příčina a neprojevuje se na jedné jediné úrovni. A právě různé faktory, které jsou genderově podmíněny, budou předmětem našeho podcastu.
► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Ondřej Bělíček
Amazon do první řady Prstenů moci investoval 750 milionů dolarů. „Nevím, kde ty peníze jsou. Nic mě do tohoto světa bohužel nevtahuje,“ říká fanoušek Pána prstenů a odborník na fantasy Boris Hokr. V podcastu je řeč i o rasistických vymezeních vůči postavám tmavší barvy pleti, ale i o tom, že fikční svět a volba vzhledu postav musí dávat smysl. „Fantasy svět může mít jiný pravidla než náš, to ano. Ale argument že je ve fantasy možné všechno jsme si mohli dovolit tak v 90.letech. Dnes už víme, že pokud je všechno možné, tak na ničem nezáleží,“ vysvětluje redaktor s tím, že Tolkien nepsal o černošských elfech nebo trpaslících, ale neuráží ho, pokud se v adaptaci objevují.
► Líbil se vám tento díl POPu? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Táně a LP Fishovi na pop@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský
Každé úterý od začátku září byl na webu Radia Wave ke slyšení podcast Hranice násilí zprostředkovávající autentické výpovědi žen, které zažily znásilnění. Do širšího kontextu tuto problematiku zasazuje více než tucet oslovených odbornic. Autorkou podcastu je kulturní publicistka a dramaturgyně Táňa Zabloudilová, redaktorka Alarmu. Proč se Zabloudilová soustředila na příběhy sexuálního násilí ve vztazích? Jakým způsobem vybírala vhodné respondentky a jakou roli plní v podcastu přizvané odbornice? Jak pracovala se zranitelnými lidmi, kteří nenaplňují stereotypní představy o obětech sexuálního násilí? V nových Kvotách se také věnujeme tomu, nakolik se debata o tomto typu násilí v posledních letech posunula a co české společnosti chybí k tomu, aby lépe a citlivěji zpracovávala příběhy přeživších. Jak přitom vnímat skutečnost, že případů sexualizovaného násilí přibývá?
► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna
Asociace spisovatelů v září uspořádala spisovatelský sjezd. A tak se diskutovalo, pronášely projevy i slamovalo. Nejmocnější reakci rozhněvaných literátů si vysloužila Alžběta Stančáková za text Bejt žencká a psát. Dotčení ješitové si tak v úvodu nového dílu podcastu TL;DR vysloužili trochu toho angažovaného posměchu. Vítězkyní Nobelovy ceny za literaturu se nakonec nestal nikdo jiný než Annie Ernaux, jejíž knihu Roky jsme samozřejmě nezaklapli, ale dlouze a nadšeně o ní hovoříme. Kromě Roků se věnujeme také Benu Lernerovi – tedy autorovi, který získá Nobelovu cenu možná někdy v budoucnosti, což by bylo dobré, protože by to třeba k jeho četbě přimělo více Čechů a Češek, kteří by nahlédli do krize mužství (jazyka, kultury a neoliberalismu) také s někým jiným, než sexistickým a prohuleným Michelem Houellebecqem, což je kromě Milana Kundery další Francouz, který nobelovku letos nezískal.
► Playlist: 🖊️ Sjezd spisovatelů: 0:00-19:45 🆕 Knižní novinky: 19:45-26:40 📕 Ben Lerner - Topecká škola: 26:48-1:02:08 📕 Annie Ernaux - Roky: 1:02:44-1:32:09
► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
Koncepce nerůstu má u nás i ve světě stále větší odezvu. Nedávno proběhla v Brně první nerůstová konference, a proto jsme si do studia podcastu Kolaps pozvali dva její organizátory a zároveň také dva lidi dlouhodobě se tomuto tématu věnující. O ambicích a cílech nerůstového hnutí, ale i o kritice, která na něj směřuje, jsme si povídali s ředitelkou Hnutí Duha Annou Kárníkovou a environmentalistou a členem organizace NaZemi Tadeášem Žďárským.
► Líbil se vám nový díl podcastu Kolaps? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře.
► www.darujme.cz/projekt/1205779
Český feministický mediální prostor rozrazil před časem nový projekt: měsíčník Druhá směna. Co vedlo k založení Druhé směny? O jaký typ feminismu texty, memy i vizuální identita Druhé směny usilují? Kde hledat zahraniční inspirační zdroje a proč Druhá směna pracuje se specifikem postkomunistické zkušenosti? Jaké společenské a feministické vize obě spoluzakladatelky mají a jak je skloubit s ideou udržitelnosti a wellbeingu, na které je dnes kladený mnohem větší důraz? Nový díl podcastu Kvóty s Eliškou Koldovou a Majou Vusilović o pozadí vzniku nového feministického média Druhá směna, inspiracích, intermediální spolupráci i hledání prostoru, který se může stát nástrojem radikality.
► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna
Závěrečný díl seriálu o kryptoměnách a digitalizaci peněz se zaměřuje na to, jak se kryptoměny aktuálně pokoušejí využít technologičtí giganti.
Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček.
⛏️Celou sérii najdete zde: a2larm.cz/digitalizace-penez/
Nejnovější díl podcastu Kolaps v mnohém navazuje na předchozí vydání analyzující ruskou invazi na Ukrajinu a její aktuální, ale i dlouhodobější kontext. Ukrajinské síly zaznamenaly v minulých týdnech významné vojenské úspěchy v takzvané charkovské oblasti a někteří experti mluví přímo o zkolabování místní ruské fronty. O tom, jak významná to může být změna, jsme se bavili s bezpečnostním analytikem Vojtěchem Bahenským, který momentálně působí na pražské Fakultě sociálních věd, kde je součástí Peace Research Center Prague. Hned druhý den po natáčení tohoto dílu vyhlásil Vladimir Putin částečnou mobilizaci. V závěru tohoto dílu Kolapsu tedy najdete ještě krátkou pasáž, kterou jsme zpětně dotáčeli, věnovanou právě této novince.
► Líbil se vám nový díl podcastu Kolaps? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře.
► www.darujme.cz/projekt/1205779
Karolína Křížová ve své práci na několika frontách bojuje proti sexuálnímu a dalšímu genderově podmíněnému násilí. V Konsentu působí jako koordinátorka a lektorka několika projektů s cílovými skupinami od žáků a žákyň základních škol po rodiče a vyučující, které společně přispívají k prevenci sexuálního násilí a kybernásilí. Pečuje také o dobrovolnické organizace, které čítá přes 400 osob. Na Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR se poslední rok a půl stará o PR a publicitu projektu zaměřeného na genderově podmíněné násilí. V nejnovějším díle feministického podcastu Kvóty představuje Karolína Křížová nový projekt Úřadu vlády, zaměřený na problematiku domácího násilí. Co si klade za cíl a jaké skupiny oslovuje?
► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna
Písně Tamary jsou jako pohlednice ze života a debutová deska této pražské indie-popové kapely je jich plná, včetně osvědčených letních hitů pro introvertky a introverty. Přes prvotní obtíže jsme docenili eklektický prog-rock na nové nahrávce skupiny Orient a nezapomněli se ohlédnout za houseovým albem Renaissance od Beyoncé.
► Michaela Peštová na TW: @MichaelaPest ► Miloš Hroch na IG: @dizzee_hroch ► Jiří Špičák na IG: @jirispicak ► Karel Veselý na IG: @karlvesely ► Soundystém Playlist: spoti.fi/3PTy6TR
► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Miloš Hroch ► znělka Ondřej Bělíček
Bitcoin začal jako experimentální digitální měna mimo dohled centrálních finančních institucí i státu. Čím více peněz se ale v bitcoinovém systému točí, tím větší je tlak na jeho regulaci.
Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček.
⛏️Celou sérii najdete zde: a2larm.cz/digitalizace-penez/
Země globálního Jihu slouží „technologickým inovátorům“ a kryptoměnovým dobrodruhům jako laboratoř, která má akcelerovat jejich byznys. Často na úkor místních komunit.
Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček.
⛏️Celou sérii najdete zde: a2larm.cz/digitalizace-penez/
Bitcoin vznikl v časech poslední velké ekonomické krize a měl nabídnout řešení řady problémů spojených se současným finančním systémem. Nyní se s nimi sám potýká.
Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček.
⛏️Celou sérii najdete zde: a2larm.cz/digitalizace-penez/
Dekolonizací procházejí muzeální sbírky i prestižní přehlídky současného umění. Je v praxi uskutečnitelná? Poslouchejte rozhovor s kurátorem Rado Ištokem a teoretičkou Annou Remešovou.
„Nejvíc mě těší to, co vidím, když se Prahou procházím s mým tříletým synem – že se povedlo udělat nové přechody, snížit obruby u přechodů. To jsou věci, které Pražanům pomáhají na cestách v každodenním životě,“ vypočítává Adam Scheinherr. Současně je však Praha přetížená vysokým počtem aut na počet obyvatel. „ V porovnání se západními metropolemi máme zpoždění deset až patnáct let. Náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr mluví v dalším vydání Bulváru o tom, proč se za něj nedařilo jít radikálněji směrem udržitelné mobility.
► Sledujte Táňa Zabloudilová na Twitteru
► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský
O kapitalistickém realismu, depresích, neoliberalismu a novém českém překladu knihy intelektuála a teoretika Marka Fishera s Ondřejem Trhoněm a Karlem Veselým.
► Líbil se vám nový díl podcastu Kolaps? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře.
► www.darujme.cz/projekt/1205779
Architektka a odbornice na aktivní dopravu ze Spolku Automat Zuzanou Poláková v prvním předvolebním vydání podcastu Bulvár hodnotila poslední čtyři roky v pražské dopravě.
► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský
Jedna z nejvýraznějších novinářek současnosti, redaktorka a publicistka Jana Ustohalová, pracovala sedmnáct let v redakci MF DNES v Brně. Nyní je členkou redakce Deníku N. Zabývá se zpravodajstvím z Brna, politikou, neziskovým sektorem, investigativními kauzami, sociální problematikou a píše reportáže z regionů. Získala dvě Novinářské ceny - v roce 2016 za regionální žurnalistiku a v roce 2020 za nejlepší reportáž. Několikrát byla na Novinářskou cenu nominovaná. Bavily jsme se o výuce nových generací studentů a studentek, problémech, které si neseme z 90. let i o práci, kterou vykonává a tématech, kterým se věnuje.
► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna
Nový díl podcastu Bulvár představuje unikátní výstavu Praha 2050, v níž autoři Ondřej Dušek a Tereza Unzeitigová promýšlejí možnou budoucí podobu hlavního města.
► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Jonáš Kucharský
Afroamerická tenisová hvězda Serena Williams končí svoji kariéru. Její odkaz v mnohém přesahuje svět sportu a spočívá v nikdy nekončícím aktivismu proti společenským nespravedlnostem a diskriminacím.
► Líbil se vám tento díl Outsidera? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na outsider@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
V srpnovém vydání literárního podcastu TL;DR jsme probírali především své výpisky z K-punku Marka Fishera, došlo ale i na poletující sníh, který se snášel na finské lágry nebo na českou poezii.
► Seznam knih: 📕 Petra Rautiainen - Snih a popel
📕 Mark Fisher - K-punk
📕Jan Těsnohlídek - Garum
► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský
Architekti bez hranic sdružují mladé architekty a architektky se zájmem o veřejný prostor a sociální přesahy architektury – věnují znevýhodněným členům společnosti, bezdomovectví nebo ekologickým tématům. „Snažíme se zpřístupnit služby architektů všem, působíme třeba v mosteckém Chanově nebo v ostravské osadě Bedřiška,“ objasňuje ideu spolku jeden ze zakládajících členů Vojtěch Sigmund. Jeho členy a členky spojuje zájem o sociálně udržitelnou architekturu. „Sociální aspekty v architektuře jsou špatně uchopitelné a představitelné, proto se na ně zapomíná, ale my je považujeme takřka za nejdůležitější,“ doplňuje Vojtěcha další spoluzakladatelka Karolína Kripnerová. „Můžeme mít skvěle navržený ekologický pasivní dům, ale pokud nebude společnost jako celek dobře fungovat, tak je nám to skoro k ničemu.“
Na konci roku 2021 vycházel pod hlavičkou Institutu úzkosti šestidílný podcast Transistorie o tom, “co znamená, nebo co znamenalo být trans”. Autorkou podcastu a poměrně rozsáhlých trans dějin je Jamie Rose, s níž si v podcastu povídala Johana Nejedlová. Jamie Rose je aktivistka, doktorandka anglofonní literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V podcastu Transistorie prošla historií od středověku, ale nejvíce se věnovala angloamerickým trans dějinám od devatenáctého století až do současnosti.
Podcast Soundsystém se tentokrát vydal na hudební festival Beseda u Bigbítu. Letní pohodu se Karlu Veselému a Michaele Peštové podařilo nabourat debatou o tom, jak se do populární hudby otiskuje téma interrupcí.
► Líbil se vám nový díl podcastu Soundsystém? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře.
► www.darujme.cz/projekt/1205779
Před padesáti lety se zhroutil brettonwoodský systém, který držel ekonomické klima Západu. Co ho nahradilo a proč? Poslechněte si první text série od Martina Tremčinského Boom kryptoměn a proces digitalizace peněz.
Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček.
⛏️Celou sérii najdete zde: https://a2larm.cz/digitalizace-penez/
Sídliště Invalidovna, které vzniklo v šedesátých letech jako experiment, patří k nejzajímavějším v Praze. Nové stavební projekty je však mohou nevratně proměnit. Obyvatelé sídliště Invalidovna se obávají gentrifikace. Podle nich se budou zvyšovat ceny bydlení na sídlišti a nový projekt k tomu přispěje – místo aby reagoval na potřeby místních a zajistil alespoň umístění některých občansky potřebných služeb do komerčních prostorů. „Uvědomujeme si, že se s lokalitou musí něco dělat a sídlišti zároveň chybí některé služby, ale jestli tu bude další showroom luxusních koupelen nebo lékárna, nemůžeme dopředu vědět,“ říká Jan Šimbera ze spolku Za Invalidovnu, podle kterého je celý projekt poznamenaný hlavně tím, že se architekti na pozemek snažili dostat co nejvíce hmoty, aby developer dosáhl co největšího zisku. Členům spolku vadí, že při jednání s developerem městská část ani město, které má v místě stále ještě 30 procent pozemků, nevyvinuly větší snahu, aby nová výstavba zohlednila přání místních rezidentů. Z podcastu se dozvíte také podrobnosti o projektech Čechie či Rustonky West, které v budoucnu podobu sídliště v sousedství pražského Karlína ovlivní. Tomáš Hnyk s Janem Šimberou popisují, jak se v případě Čechie povedlo s občanskými připomínkami do procesu vstoupit o něco razantněji než v případě projektu Trigemy nad metrem. Tomu se bude pražské zastupitelstvo věnovat už 8. září.
► Sledujte Táňu Zabloudilovou na Twitteru: twitter.com/TanaZabloudil
Líbil se vám nový díl podcastu Bulvár? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře.
► www.darujme.cz/projekt/1205779
Rostoucí zájem o ženský fotbal přináší i riziko, že feminizace sportu místo podpory fotbalistek na všech na úrovních vede jen k větším ziskům nadnárodních korporací. Právě kapitalizace zájmu o ženský fotbal souvisí i s dalším potlačováním skutečné feminizace sportu a to na globální úrovni. V čem je největší problém a proč spíše než o feminizaci sportu bychom měli mluvit o negativních jevech kapitalizace žen ve sportu se dozvíte v novém dílu podcastu Outsider.
► Líbil se vám nový díl podcastu Outsider? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře.
► www.darujme.cz/projekt/1205779
„Věřím, že v postkomunistických zemích vznikne hnutí, které bude západní struktury, témata i samotné postavení západních aktivistů kritizovat. Že bude drsnější a radikálnější. Nepotřebujeme jít ve stejných linkách, jako to dělají Němci, máme jinou zkušenosti,” vysvětluje Klára Bělíčková v novém dílu podcastu Kvóty. Jak dál se liší západní klimatické hnutí od toho postkomunistického a proč je dobré na tyto rozdíly upozorňovat? Co se od mladých klima aktivistů žádá a proč mají někteří politici a politici neustále tendenci na ně nahlížet jako na malé děti? Co zažívali Fridays for Future, když rozdávali vysvědčení jednotlivým politickým stranám? A jak se k samotnému aktu předání stavěl Andrej Babiš nebo Petr Fiala?
Poslechněte si nový díl Kvót se středoškolskou studentkou, členkou české odnože Fridays for Future a platformy Re-set, Klárou Bělíčkou o postavení FFF na české aktivistické scéně, vztahu s politiky i budoucnosti hnutí.
► Líbil se vám nový díl podcastu Kvóty? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře.
► www.darujme.cz/projekt/1205779
Americký Nejvyšší soud vydal na sklonku svého aktuálního úředního období celou smršť velmi konzervativních rozhodnutí, která mění výklad amerického práva nejen ve věci interrupcí, ale i práv policie, regulace zbraní, ochrany životního prostředí a administrativních práv federální správy nebo odluky církve a státu. Všechny tyto případy rozebírá dnešní díl podcastu Redneck.
► Líbil se vám nový díl podcastu Redneck? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře.
► www.darujme.cz/projekt/1205779
Aktuální snímek Elvis je nestřídmou vizuální hostinou, jak jsme od australského režiséra Baze Luhrmanna zvyklí. Posádka Soundsystému se ale na nový film o rock´n´rollové legendě rozhodla podívat prizmatem poválečných dějin rockové hudby. Co znamenal elvisovský mýtus v sedmdesátých letech a proč se o něm vůbec v roce 2022 ještě točí filmy? V diskuzním podcastu dojde také na výlet do chladných vln skandinávského droneu, jehož představitelky Maria W Horn, Caterina Barbieri nebo Kali Malone vystupují na nových albech z komfortní zóny.
🎙️ Hudba: Bad Bunny – Un Verano Sin Ti (Rimas, 2022) Gwenno – Tresor ( Heavenly / PIAS, 2022) CTM – Baby Girl (Posh Isolation, 2022) Happy Mondays – Pills 'n' Thrills and Bellyaches (Factory, 1990) Marina Herlop – Pripyat (PAN, 2022) Caterina Barbieri – Spirit Exit (light-years, 2022) Maria W Horn & Sara Parkman – Funeral Folk (XKatedral/Supertraditional, 2022) Kali Malone – Living Torch (Portraits GRM, 2022) VA – Elvis (Original Motion Picture Soundtrack) (RCA, 2022)
► Líbil se vám nový díl podcastu Soundsystém? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře.
► www.darujme.cz/projekt/1205779
Nedávno vyšel další český překlad americké spisovatelky Joan Didion, jejíž tvorbě se věnujeme v literárním podcastu TL;DR. Kromě toho analyzujeme jedno nepříjemné a jedno příjemné překvapení z domácí beletrie.
Hlavní část nového dílu TL;DR se věnuje legendě americké novinařiny i literatury Joan Didion. V Nakladatelství Lidových novin nedávno vyšel překlad jejího románu Demokracie, v němž tato „expertka na nicotu“ svým sugestivním stylem popisuje banální každodennost života koloniálních amerických elit. Didion v Demokracii vytvořila jakési torzo románu o jedné bohaté americké rodině, která se usídlila na Havaji.
Kromě toho vás ale čekají také dvě původní české prozaické novinky. Kritizujeme zmatenou, nepříliš povedenou beletristickou prvotinu Vir novináře a komentátora Davida Klimeše a naopak chválíme sbírku povídek Cesta k billboardu divadelního režiséra a spisovatele Ondřeje Škrabala.
Seznam knih: 📕 Joan Didionová - Demokracie https://www.nln.cz/knihy/demokracie
📕 David Klimeš - Vir https://akropolis.info/kniha/vir/
📕 Ondřej Škrabal - Cesta k billboardu https://www.kosmas.cz/knihy/508849/cesta-k-billboardu/
► Líbil se vám nový díl podcastu TL;DR? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře.
► www.darujme.cz/projekt/1205779
Pracovní práva, zakázková ekonomika, Uber Files, situace zaměstnanců v současné geopolitické konstelaci, inflace, pravicová vláda, energetická krize a role odborů v tom všem – to byla témata Kolapsu s odborovou právničkou Šárkou Homfray.
► Líbil se vám nový díl podcastu Kolaps? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře.
► http://www.darujme.cz/projekt/1205779
Ďáblice jsou v posledních letech místem, kde se hraje o nejenom o budoucí podobu nejlepšího českého sídliště, ale taky o to, jak se budou chovat k souborům paneláků z druhé poloviny 20. století i jiná česká města. Když před několika lety oznámila společnost CPI druhého nejbohatšího Čecha Radovana Vítka záměr vystavět na pozemcích pod někdejšími potravinami Včela mnohopatrové obytné budovy, pochopili místní, že sídliště, tak jak ho znají, je v ohrožení. Výsledkem jejich odporu k tomu, aby na místech starých samoobsluh vznikly věžové domy, byla petice podepsaná sedmi a půl tisící lidmi a založení spolku Krásné Kobylisy. Ten se stal prostředníkem místních při jednání s městskou částí, developerem i hlavním městem Prahou. Hosty podcastu Bulvár byli Jana Rozmarová a Jan Vocel z pražského spolku Krásné Kobylisy, který aktivně zastupuje obyvatele Prahy 8 při vyjednávání o budoucnosti oceňovaného sídliště Ďáblice.
► Sledujte Táňu Zabloudilovou na Twitteru: https://twitter.com/TanaZabloudil
► Spolek Krásné Kobylisy můžete sledovat zde: https://www.krasnekobylisy.cz/
Líbil se vám nový díl podcastu Bulvár? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře.
► http://www.darujme.cz/projekt/1205779
České ultrakonzervativní spolky je potřeba vnímat v globální perspektivě. Protipotratové a obecně pak anti-genderové iniciativy totiž čile spolupracují na mezinárodní úrovni a ovlivňují veřejnou debatu po celém světě. Hostkou nového dílu podcastu Kolaps tentokrát byla politoložka Eva Svatoňová působící na univerzitě v dánském Århus a také na pražské Karlově univerzitě. Eva Svatoňová se dlouhodobě věnuje tématu anti-genderové ideologie a povídali jsme si s ní o protipotratovém aktivismu, ultrakonzervativní internacionále a napojení českých organizací typu Hnutí Pro život a Aliance pro rodinu na partnery z Východu i Západu.
twitter.com/JBelicek
Líbil se vám nový díl podcastu Kolaps? Podpořte nás v aktuální kampani na Darujme.cz. Nové díly oblíbených podcastů můžeme vytvářet jen díky podpoře našich čtenářů a čtenářek. www.darujme.cz/projekt/1206304
Poslechněte si diskusi s Johanou Chylíkovou a Jiřím Skálou o tom, zda je studium na vysokých uměleckých školách skutečně dostupné všem a jaký vliv na přístup ke vzdělávání může mít třídní postavení.
https://matterof.art/cz/projekty/centrum-a-periferie
Český vzdělávací systém se potácí v problémech dlouhodobě. Na světové nebo evropské premianty nestačí ani zdaleka, což je důsledek mnoha faktorů. Třeba více než dvaceti ministrů školství během třiceti let, z nichž jen pár resortu skutečně rozumělo nebo o něj mělo zájem. České školství na jedné straně svou podobou stále připomíná doby Marie Terezie a paralelně je zahlceno množstvím drobných a požadavků a nekonečné administrativy. Cokoli navíc se řeší pomocí projektů a grantů. Výsledkem je, že každá škola stojí a padá s tím, jak dobrého a aktivního má ředitele nebo ředitelku. O problémech českého školství, nebo tím, jak to vypadá na Západě, si povídal redaktor Stanislav Biler s analytiky PAQ Research Štěpánem Kmentem a Karlem Gargulákem.
Tento podcast vznikl za podpory Nadace Thompson Foundation.
Co přesně se stalo v Uvalde a Highland Parku? Jak to, že během texaské tragédie tak selhala policie? Proč během svého zásahu policisté tak otáleli a místo na střelce se soustředili na pacifikaci vystrašených rodičů? Co mají střelby v Uvalde a v Highland Parku společného a v čem se naopak liší? A jde vůbec problém, který mají Spojené státy s obrovským množstvím úmrtí střelnou zbraní, vyřešit? O tom je dnešní díl podcastu Redneck.
Podpořte vznik knižního nakladatelství Alarm! www.darujme.cz/projekt/1206304
„Velký krokem dopředu je podle mého založení Pražské developerské, město musí umět plánovat, developovat a stavět. Nemůže to nechávat jen developerům,“ říká Pavel Zelenka, který v podcastu vysvětluje, jak příspěvková organizace hl. města Prahy založená před dvěma lety funguje. „Zaměřuje se na zbytky území, které má ještě pod kontrolou, na jejich konsolidaci a přípravu k výstavbě.“ Hostem podcastu Bulvár byl zastupitel hl. města Prahy Pavel Zelenka (Praha Sobě), podle kterého by město mělo v bytové krizi začít více a levně stavět.
https://twitter.com/TanaZabloudil
Líbil se vám nový díl podcastu Bulvár? Podpořte nás v aktuální kampani na Darujme.cz. Nové díly oblíbených podcastů můžeme vytvářet jen díky podpoře našich čtenářů a čtenářek. www.darujme.cz/projekt/1206304
Ve třetím díle podcastu Můžu ti říkat Mirečku Johanna Nejedlová s Daliborem Zítou pokračují ve vyprávění o životě studentů a studentek, kteří do Československa přišli studovat ze zemí takzvaného globálního Jihu. Uslyšíte o tom, jak je zobrazovala populární kultura, jak je vnímali jejich učitelé, spolužáci a veřejnost a jak se potkávaly jejich představy o socialismu s realitou, kterou v Československu žili.
Čtvrtá řada seriálu Stranger Things vrátila do hitparád osmdesátkový hit Running Up That Hill. Je za tím přetrvávající kouzlo zpěvačky Kate Bush? Našli dnešní posluchači v téměř čtyřicet let staré písni něco, co jim v popu chybí? Posádka podcastu Soundsystém rozebírala téma s hudební publicistikou Michaelou Peštovou, která vybrala desku měsíce a vysvětlila nám, proč americká písničkářka Angel Olsen na novém albu Big Time čerpá z country a americany.
https://twitter.com/miloshroch https://twitter.com/jirispicak https://twitter.com/karlvesely https://twitter.com/MichaelaPest
Líbil se vám nový díl podcastu Soundsystém? Podpořte nás v aktuální kampani na Darujme.cz. Nové díly oblíbených podcastů můžeme vytvářet jen díky podpoře našich čtenářů a čtenářek. www.darujme.cz/projekt/1206304
Už čtyři měsíce zuří na Ukrajině válka, kterou rozpoutalo Putinovské Rusko. Krátce před jejím vypuknutím se na východ Ukrajiny vypravili novinář Vojtěch Boháč a fotografka Majdou Slámovou ze serveru Voxpot. V zemi nakonec zůstali několik týdnů a neúnavně reportovali přímo z místa. Stali se také jedněmi ze zahraničních novinářů, kteří se ocitli pod přímou palbou ruských vojáků a u města Makariv jen o vlásek unikli smrti. Šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč se ve čtvrtek 23. června stal také čerstvým držitelem ocenění Novinářská křepelka pro novináře a novinářky do 33 let. S lehkým časovým odstupem jsme v podcastu Kolaps analyzovali, co přesně na místě s Majdou Slámovou viděli a zažili. Jak vnímají vývoj na ukrajinské frontě a co říkají na českou debatu kolem tohoto válečného konfliktu?
twitter.com/JBelicek https://twitter.com/Svratkin
Líbil se vám nový díl podcastu Kolaps? Podpořte nás v aktuální kampani na Darujme.cz. Nové díly oblíbených podcastů můžeme vytvářet jen díky podpoře našich čtenářů a čtenářek. www.darujme.cz/projekt/1206304
Díl podcastu Bulvár s Jaroslavem Lormanem se zaměřil na situaci seniorů a seniorek, na které tvrdě dopadá nedostupnost bydlení i rychlé zdražování nájmů i energií.
https://twitter.com/A_Rychlikova
Líbil se vám nový díl podcastu Bulvár? Podpořte nás v aktuální kampani na Darujme.cz. Nové díly oblíbených podcastů můžeme vytvářet jen díky podpoře našich čtenářů a čtenářek. www.darujme.cz/projekt/1206304
Popírači a klimaskeptici nejsou jediní, kdo si globální oteplování vykládá po svém. Lidská schopnost sebeklamu je pestřejší, než se na první pohled může zdát. Poslechněte si audio verzi článku od Martina Vrby. https://a2larm.cz/2022/05/od-popiracstvi-k-ekofasismu-strucne-dejiny-klimatickeho-reakcionarstvi/
Text vznikl ve spolupráci s nadací Heinrich Böll Stiftung.
Podpořte vznik dalších textů o klimatické krizi finančním příspěvkem v naší crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304
Zatímco tři ze čtyř titulů probíraných v novém dílu literárního podcastu TL;DR ukazují svět očima neprivilegovaných, jedna kniha se jinakosti posmívá. Asi nepřekvapí, že se jedná o českou novinku.
Seznam knih: David Diop - V noci je každá krev černá Miloš Urban - Továrna na maso Anna Mayr - Bídníci. Proč společnost pohrdá nezaměstnanými, ale přesto je potřebuje Lea Ypi - Free: Coming of Age at the End of History Joan Didion - Demokracie Kazuo Ishiguro - Klára a Slunce Colson Whitehead - Zóna Jedna David Klimeš - Vir Branko Milanović - Nic než kapitalismus Samuel Moyn - Poslední utopie Martin Rychlík - Dějiny lidí. Pestrost lidstva v 73 kapitolách Magdaléna Platzová - Život po Kafkovi Michael Třeštík - Noc s Holanem Milena Slavická - Na Betáni: O nevinnosti a jiných maličkostech Iva Pekárková - S orlem na zádech
https://twitter.com/JBelicek https://twitter.com/EvaKlicova
Líbil se vám nový díl literárního podcastu TL;DR? Podpořte nás v aktuální kampani na Darujme.cz. Nové díly oblíbených podcastů můžeme vytvářet jen díky podpoře našich čtenářů a čtenářek. https://www.darujme.cz/projekt/1206304
Kromě přímých dopadů má válka na Ukrajině také důsledky nepřímé. Jedním z nich může být potravinová krize, před níž varují čelní představitelé OSN i některých států. Poslechněte si audio verzi článku od Martina Vrby. https://a2larm.cz/2022/04/meli-bychom-se-pripravovat-na-potravinovou-krizi-o-necekanych-dusledcich-putinovy-invaze/
Text vznikl ve spolupráci s nadací Heinrich Böll Stiftung.
Podpořte vznik dalších textů o klimatické krizi finančním příspěvkem v naší crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1206304
Na Alarmu skončil posledním dílem unikátní audiovizuální pořad Antifacist Art mapující české, slovenské a československé antifašistické umění v první polovině 20. století. Videopořad umělce Pavla Karouse, filmaře Vladimíra Turnera a vizuálního tvůrce Ondřeje Vlka detailně ukazoval, jak čeští a slovenští umělci reagovali na rychlý vzestup krajně-pravicových ideologií v tehdejším Československu, ale i na celém evropském kontinentě. O cyklu Antifascist Art, vzestupu krajní pravice a vítězích a poražených minulosti jsme si v novém dílu podcastu Kolaps povídali s Pavlem Karousem.
Podívejte se na pořad Antifascist Art zde: https://youtu.be/NIHNM9MknVU
Podpořte vznik knižního Nakladatelství Alarm v naší crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304
Mariya Ivancheva is a British-Bulgarian anthropologist and sociologist, currently based at the University of Strathclyde. Her longterm research interest is the precarity in academic work. She is currently the president of European Association of Social Anthropologists and she co-founded the Precanthro iniative focused on working conditions of European anthropologists. In the new episode of the Crossroads podcast, she talks about precarity in British academia and elsewhere as well as about her career beginnings in post socialist Bulgaria and how it impacted her career.
EASA: https://easaonline.org/ Precanthro: https://www.facebook.com/precanthro/ Mariya: https://www.strath.ac.uk/staff/ivanchevamariyadr/
V novém díle podcastu Na rozcestí mluví britská antropoložka Mariya Ivancheva o tom, jaké rozdíly přetrvávají mezi akademickými institucemi v západní a východní Evropě a jak je možné řešit prekérní pracovní podmínky akademiků a akademiček.
Mariya Ivancheva je britská socioložka a antropoložka bulharského původu, která se ve své práci dlouhodobě věnuje nerovnostem a prekaritě v akademické sféře. V současné době je prezidentkou Evropské asociace pro sociální antropologii, v rámci které také založila a vede iniciativu Precanthro řešící pracovní podmínky členů asociace v Evropě. V novém díle podcastu Na rozcestí mluví nejenom o tom, jak iniciativa vznikla ale také o svém dlouhodobém výzkumu pracovních podmínek na univerzitách v Británii a dalších zemích a o tom, jak její přístup k práci, výzkumu i aktivismu ovlivnilo vyrůstání v postsocialistickém Bulharsku.
Podpořte vznik dalších dílů v naší crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1206304
V nakladatelství Prostor právě teď vychází kniha s názvem Špidla aneb Zdroje jsou…, v níž někdejšího premiéra, ministr, eurokomisaře a nynějšího ředitele Masarykovy demokratické akademie Vladimíra Špidlu zpovídá novinář Luboš Beniak. V tomto knižním rozhovoru Špidla rekapituluje a reflektuje svou politickou kariéru a přináší detailnější vhledy do svého politického myšlení i rozhodování. Podobným směrem se vine i rozhovor Vladimíra Špidly s moderátory našeho podcastu Kolaps. Došlo na nesrovnalosti s Milošem Zemanem, válku v Iráku i úpadek sociální demokracie.
Je nadvláda Donaldat Trumpa nad republikány skutečně tak pevná, jak se zdá? Jakou cenu má jeho podpora republikánských kandidátů? Proč jeho sílu problematizují volby guvernéra v Georgii? Proč republikánský kandidát na guvernéra Pensylvánie troubil při zahájení kampaně na šofar a co má společného s církví, která během liturgie používá pušky? A jak si demokraté vrážejí navzájem dýky do zad? To všechno se dozvíte v novém Rednecku.
Podpořte vznik knižního nakladatelství Alarm! https://www.darujme.cz/projekt/1206304
Hostem nejnovějšího dílu podcastu Kolaps byla historička Anna Hájková působící na Univerzitě ve Warwicku. Věnuje se studiu každodenního života obětí holocaustu, rozvíjí queer historii v kontextu holocaustu a zabývá se i tím, jakou roli v tomto temném období lidských dějin hrála třeba sexualita. Do češtiny byla nedávno přeložena její kniha Poslední ghetto. Všední život v Terezíně, kterou v roce 2020 vydalo prestižní vydavatelství Oxfordské univerzity. Jedná se o publikaci, která v mnoha ohledech mění naše představy o životě v terezínském ghettu za druhé světové války.
Podpořte vznik knižního Nakladatelství Alarm v naší crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304
Jedna z debat ze série ND Talks pořádané na půdě Národního divadla se věnovala ekonomické situaci lidí z divadel. Ta je natolik alarmující, že událost na kulturní scéně nejspíš vzbudí další pohyb. Hosté nového dílu podcastu Pop byla Linda Dušková a Jan Frič. Oba zdůrazňují, že problém nespočívá jen v tom, že větší část divadelní scény, jejíž zástupci musí kombinovat několik úvazků, aby uplatili nájem a vydělali si na živobytí, je prekarizovaná. Problémem je i fakt, že se situace podepisuje na kvalitě českého divadla.
Podpořte vznik dalších dílů Kolapsu a nového Nakladatelství Alarm v nové crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304
Natočil rapper Kendrick Lamar s dvojalbem Mr. Morale & The Big Steppers svůj největší opus? Trpí mesiášským komplexem, nebo se zříká role rapového kazatele? Na albu především svádí vnitřní i politické bitvy – a přiznává svoje vlastní limity. Vedle rozboru desky měsíce připomene nový podcast Soundsystém taky kulturní historii přehrávače iPod, který změnil způsob, jakým konzumujeme hudbu. To vše pro vás připravilo moderátorské trio Miloš Hroch, Jiří Špičák a Karel Veselý.
Podpořte vznik knižního Nakladatelství Alarm v naší crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304
Nový díl podcastu Kvóty se věnuje vytěsňované romské historii i přetrvávající diskriminaci Romů a Romek u nás pohledem básnířky, prozaičky a romistky Renaty Berkyové.
Podpořte vznik dalších dílů Kolapsu a nového Nakladatelství Alarm v nové crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304
Podcast o příbězích a životních osudech studentů, kteří přijeli studovat do komunistického Československa ze zemí globálního jihu.
V druhém dílu podcastu Můžu ti říkat Mirečku? Johanna Nejedlová a Dalibor Zíta společně s bývalými studenty a studentkami z Vietnamu, Sýrie, Konga a Alžíru přibližují, jak se nově příchozí cizinci vypořádávali s českou kuchyní, jak náročné pro ně bylo studium v cizím jazyce a jak je vnímalo jejich okolí.
Dnes uplynulo osmdesát let od důležitého a úspěšného atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Právě 27. května 1942 na něj totiž v pražské Libni zaútočili výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Heydrich po několika dnech zraněním podlehl a zemřel. Atentát byl završením několikaměsíčních příprav diverzní Operace Anthropoid ze strany exilových československých branných sil. S historikem Jaromírem Mrňkou jsme si v aktuálním dílu podcastu Kolaps povídali o tom, co tento čin znamenal pro československé dějiny 20. století, ale také o tom, jak vypadala tehdejší realita odbojové činnosti v protektorátu i v zahraničí a jakou ránu pro nacistické Německo znamenalo zavraždění takto vysoce postavené osoby v nacistické hierarchii. Jaromír Mrňka momentálně působí v Ústavu pro studium totalitních režimů. Specializuje se na protektorát, české dějiny druhé světové války a vykonávání spravedlnosti v poválečném Československu. Poslechněte si kompletní díl podcastu Kolaps s historikem Jaromírem Mrňkou.
Podpořte vznik knižního Nakladatelství Alarm v naší crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304
V prvním díle TL;DR se nový podcast hlavně představí. Proč se jmenuje tak neliterárně a proč je dobré někdy knihu nedočíst a zaklapnout? Vysvětlíme vám také, čemu se bude věnovat – všemu. České i zahraniční literatuře, literatuře faktu, publicistice a čemukoli dalšímu, co nám bude připadat hodné pozornosti. Tentokrát kromě tipů na knižní novinky, z nichž na některé dost pravděpodobně přijde řeč v následujících dílech, došlo i na první nezaklapnutou knihu: Bílou Vodu Kateřiny Tučkové. První diskuse je věnována periferii a povaze českého venkova a maloměsta - Destrukce Standy Bilera a román Cestou Špendlíků od Zuzany Říhové. U periferie zůstane i druhá debata, která se věnuje dílu Édouarda Louise a především jeho novince Boje a proměny jedné ženy. V poslední části podcastu dostane prostor taktéž na Magnesii Literu nominovaná publikace Civilizovaná žena Martiny Pachmanové, vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy v Brně.
Podpořte vznik knižního Nakladatelství Alarm v naší crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1206304
Seznam knih: Elsa Morante - Arturův ostrov David Diop - V noci je každá krev černá Pavel Barša - Román a dějiny Kateřina Tučková - Bílá voda Zuzana Říhová - Cestou špendlíků nebo jehel Stanislav Biler - Destrukce Édouard Louis - Boje a proměny jedné ženy Martina Pachmanová - Civilizovaná žena: Ideál i paradox prvorepublikové vizuální kultury
Martin Ouředníček upozorňuje na rizika zahušťování Prahy. Metropolitní plán podle něj na část výzev nereaguje, protože jeho zpracovateli jsou hlavně architekti. Hledisko společenských věd v něm chybí.
Podpořte vznik Nakladatelství Alarm, díky kterému naše texty nikdy neskončí v propadlišti internetové historie! bit.ly/nakladatelstvi_alarm
O situaci ukrajinských Romů utíkajících před válkou, kolabující české pomoci uprchlíkům i vyhlídkách blízké budoucnosti s antropologem a sociálním pracovníkem Filipem Pospíšilem.
Podpořte vznik dalších dílů Kolapsu a nového Nakladatelství Alarm v nové crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304
S úspěšnou malířkou a letošní laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého o vlastních cestách k feminismu, radosti z malby, překonávání mistrovského modelu i důležitosti sdílených zkušeností.
Hostkami Popu byly vizuální umělkyně, které žijí v ČR, ale narodily se na Ukrajině. Masha Kovtun, Olga Krykun a Alice Nikitinová mluvili o tom, na co je v souvislosti s válkou dobré upínat pozornost.
Podpořte vznik dalších dílů Kolapsu a nového Nakladatelství Alarm v nové crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304
Únik informací z Nejvyššího soudu upozornil americkou veřejnost na blížící se rozsudek, který v zemi naprosto vychýlí reprodukční politiku ze zajetých kolejí uplynulého půlstoletí. Jaké může mít rozhodnutí politické dopady, rozebírá dnešní Redneck.
Platforma pro minimální důstojnou mzdu nedávno představila svůj výpočet této mzdy pro rok 2021. Pro Českou republiku se rovnala 31 146 korun hrubého a v Praze by měla dosahovat až 36 717 korun hrubého. Výzkumníci taky nastínili, jak by tato mzda mohla vypadat v roce 2022, kdy se bude stupňovat inflace a budou stoupat ceny energií. Už v tuto chvíli by podle aktuálních dat měla minimální důstojná mzda v Praze překročit hranici 40 tisíc hrubého. O koncept minimální důstojné mzdy, situaci českých domácností a stoupajících cenách potravin, zboží a energií jsme si v Kolapsu povídali se zástupci Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Do studia Mr. Wombat totiž dorazila antropoložka Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky - Spot působící také na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR, politoložka Kateřina Smejkalová z nadace Friedrich-Ebert Stiftung zastoupení v Praze a ekonom Jan Bittner.
Podpořte vznik dalších dílů Kolapsu a nového Nakladatelství Alarm v nové crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1206304
Podcast o příbězích a životních osudech studentů, kteří přijeli studovat do komunistického Československa ze zemí globálního jihu.
Invaze vojsk varšavské smlouvy v roce 1968 a tanky v ulicích mu připadaly jen jako jeden z dalších vojenských převratů v jeho rodné zemi - Sýrii. Šel si nakoupit jídlo do zásoby a nevzrušoval se. Ostatně byl v Praze v podstatě na ulici a přespával po tramvajích a u přátel na kolejích. I takové jsou vzpomínky jednoho z bývalých zahraničních studentů v Československu, které tvoří základ nového podcastu Můžu ti říkat Mirečku?
Nový díl feministického podcastu Kvóty s publicistkou a teoretičkou módy Janou Patočkovou se zaměřuje na vztah politiky a módy, současné trendy v oblékání i na otázku postavení žen v popkultuře.
Podpořte vznik nakladatelství Alarm, díky kterému naše texty nikdy neskončí v propadlišti internetové historie! https://www.darujme.cz/projekt/1206304
Spolek Prádelna vznikl během zimy 2019/2020 v rámci tříměsíční rezidence žen v sociální tísni v pražské Galerii INI. Členky kolektivu se dnes pravidelně scházejí a věnují se psaní, kreslení či točení filmů, a společně problematizují stereotypní zobrazování lidí v sociální nouzi. Balu, Monika, Magda, Linda a Helena jsou umělkyně, které svůj čas věnují tvorbě i přímým akcím na podporu žen bez domova. Samy s životem na ulici zkušenost mají.
O výsledcích francouzských prezidentských voleb, politice Emmanuela Macrona, Marine Le Pen, francouzské levici i tradičních stranách jsme si v podcastu Kolapsu povídali s politoložkou Evou Svobodovou a odborníkem na západní Evropu Jakubem Šindelářem.
Album GOLD od původem manchesterského saxofonisty a básníka Alabastera dePlumea je jako balzám na neklidnou dobu. Jedenačtyřicetiletý Gus Fairbarn, jak zní dePlumeovo občanské jméno, se živil jako sociální pracovník a s péčí o druhé má bohaté zkušenosti. Využívá je na albu GOLD, které se hudebně pohybuje na pomezí soudobého jazzu, experimentální hudby a kytarového minimalismu. Pokud chcete vědět, jestli se Jiří Špičák s Milošem Hrochem dostali do jazzového transu, jak se jim GOLD líbilo a zda vůbec jde o album pro jazzové elitáře, pusťte si Soundsystém v audiu.
bit.ly/Soundsystem_do_mailu
O nedávném skandálu Hnutí pro život, protipotratovém hnutí a ultrakonzervativní ideologii, která se za ním ukrývá, jsme si v novém díle podcastu Kolaps povídali se socioložkou Andreou Beláňovou.
Proč je výhra Chrise Smallse a jeho kolegů tak signifikantní? Proč se rozhodli nevyužít stávajících odborových struktur a proč jejich boj zdaleka nekončí? V čem jsou inspirací pro zaměstnance Starbucksu a v čem varováním jejich nadřízených? A proč v boji za odbory v Amazonu alespoň prozatím selhali američtí politici? O tom všem je dnešní díl podcastu Redneck.
Už více než rok běží kampaň Amnesty International a dalších spřátelených neziskových organizací jako je například Konsent, která usiluje o změnu definice znásilnění. Znásilnění dnes v českém právním systému není definováno souhlasem, ale naopak vyžaduje aktivní bránění ze strany oběti. To se kampaň Chce to souhlas snaží změnit. “Kampaň vedeme od února 2021 a přála bych si, abychom v únoru 2023 už nemusely dělat happeningy před sněmovnou,” říká Hůlová. Nejnovější díl podcastové show Kvóty se zaměřuje na práci Ireny Hůlové, která je momentálně manažerkou kampaně Chce to souhlas a působí jako vedoucí advocacy v Amnesty International.
Tématem Bulváru je plánovaná čtvrť na pražském Žižkově. Ta patří mezi nové distrikty, které by mohly mírnit krizi bydlení, zvednout enviromentální standardy i kvalitu městské občanské vybavenosti. Podle architektky Anny Vinklárkové z neziskové organizace Arnika a Vladimíra Kubince, předsedy bytového družstva Na Jarově sousedícího s pozemky, kde bude čtvrť vznikat, se zatím zdá, že nový Žižkov budou formovat spíš zájmy developerů, než zájmy obyvatel hlavního města.
O čínském vnímání současného válečného konfliktu na Ukrajině, rusko-čínských vztazích i mezinárodních a geopolitických ambicích Čínské lidové republiky jsme si v Kolapsu povídali se sinologem Davidem Gardášem.
Poslouchejte diskusi s Almou Lily Rayner a Kateřinou Kolářovou o knize Sister Outsider afroamerické feministky a básnířky Audre Lorde. Její zkušenost učí chápat odlišnosti druhých a hledat smysl v bolesti.
V neděli 3. dubna vyhrál už počtvrté v řadě maďarské parlamentní volby premiér Viktor Orbán. O vítězství ho nepřipravila ani koalice šesti největších opozičních stran v čele s Péterem Márki-Zayem a nejen to - Orbán dokonce znovu získal i ústavní většinu. Orbánův Fidesz s podporou Křesťanských demokratů totiž zvítězil se ziskem 53,7 procent, zatímco opozice posbírala jen 34 procent hlasů. O tom všem mluvil novinář a vystudovaný politolog s rodinnými vazbami na Maďarsko Martin Vait.
Od chvíle, kdy Vladimir Putin rozpoutal válku na Ukrajině, se pozornost Evropy ubírá východním směrem. Jak lze hodnotit postup ruské armády i Putinovy politiky? A jaké informace poskytuje ruská státní propaganda obyvatelům Ruské federace? S analytičkou Terezou Souškovou jsme probírali okolnosti a důvody široké Putinovy podpory ze strany ruských obyvatel i to, jak se jeho politika v posledních letech vyvíjela a jak se vyvíjel sám ruský autokrat. V čem tkví hlavní důvody jeho oblíbenosti? Mohli západní politici a političky válce na Ukrajině zabránit? Jakou roli v Putinově politice hraje podpora separatistů? A k jakým označením bychom neměli v civilizované debatě sklouzávat? O tom jsou nové Kvóty.
V roce 2020 byla Andrea Slováková zvolena historicky první děkankou FAMU, jedné z nejvýznamnějších umělecko-vzdělávacích institucí u nás. Umělecké školy dnes procházejí významnou změnou, kterou nastartovaly interní debaty o postavení studentů a studentek, tlaku na jejich tvůrčí práci či nerovnosti mezi pedagogy a studentstvem. Andrea Slováková zřídila na FAMU pozici ombudsmanky, kterou aktuálně zastává Klára Laurenčíková. Ambicí této pozice je vytvářet bezpečné prostředí a zlepšit kvalitu komunikace uvnitř instituce. Jak si Slováková představuje vysokou školu v 21. století? Co je pro ni důležité z hlediska vzdělávání, a co naopak z hlediska současné kinematografie? Proč si myslí, že by funkce vedoucích kateder na uměleckých školách měla trvat maximálně dvě po sobě jdoucí období? Jaké úspěchy mají dnešní studenti a studentky za sebou? A jakou roli může audiovize plnit v rámci celé společnosti? I o tom jsou nejnovější Kvóty
O mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, o prezidentu Volodymyru Zelenském a jeho cestě k moci a válce na Ukrajině mluvila v dalším díle podcastu Kolaps ukrajinistka Lenka Víchová.
Nejvyšší soud Spojených států čeká personální obměna. Kromě nové nominace se ale na soud upírá pozornost i kvůli kauze soudce Clarence Thomase. Obě události rozebírá dnešní Redneck.
Asi byste si nevsadili na to, že norská písničkářka a spisovatelka Jenny Hval bude experimentovat se soundem brazilské tropicálie nebo bossa novy. Její osmá studiová deska Classic Objects a debut u londýnského labelu 4AD vás ale vyvede z omylu. Jedná se o její nejpopovější desku, která je plná vřelých zvuků a povznášejících melodií. Podle vlastních slov chtěla do písní dostat jednoduché příběhy a odpoutat se od těžkých konceptů. Jenny Hval předchozí alba stavěla kolem silných ženských hrdinek a radikálně feministických umělkyň, nyní se ale stala hrdinkou vlastních příběhů. Jak se deska Classic Objects povedla, zhodnotí Miloš Hroch s novou posilou Soundsystému a přispěvatelem Alarmu, Jiřím Špičákem. Nezní to až moc banálně? Jak tenké jsou stěny v Perlovém pivovaru? Co na to Gilles Deleuze? Poslechněte si Soundsystém v audiu.
Polská vláda v čele se stranou Právo a spravedlnost vyměnila několik ředitelů významných kulturních institucí. O proměně tamní kulturní krajiny jsme mluvili s novinářem a umělcem Igorem Stokfiszewskim.
Jak vnímají Američané ruskou invazi na Ukrajinu a proč americký prezident při proslovech reagujících na invazi tolikrát zmiňoval ceny benzínu? Jakou roli hrají americké sankce? Neuspíší noční můru některých politiků v DC o sbližování Ruska a Číny? A jakou roli v aktuálním dění hraje odchod amerických vojsk z Afghánistánu? To vše jsou témata aktuálního Rednecku, jehož hosty jsou analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček a ekonomický antropolog Martin Tremčinský.
O myšlenkových vlivech v pozadí dnešní ruské politiky mluvil v Kolapsu rusista a sémiotik Tomáš Glanc. Jaký má tato “nadstavba” vliv na reálnou politiku Ruska? Tomáš Glanc je rusista a sémiotik, ale také překladatel, literární vědec a teoretik. V roce 2011 vydal knihu Souostroví Rusko mapující postsovětské umění a momentálně přednáší na Curyšské univerzitě a na Univerzitě v Basileji. Jako hostující profesor působil také na berlínské Humboldtově univerzitě.
S právničkou Organizace pro pomoc uprchlíkům a členkou dobrovolnické Iniciativy Hlavák o aspektech stávající uprchlické krize, restriktivní roli státu v oblasti migrace i problémech, na které je dobré se připravit.
O konfliktu na Ukrajině, útocích na civilní obyvatelstvo, válečných zločinech i pravděpodobnosti jaderného konfliktu jsme si v podcastu Kolapsu povídali s bezpečnostním analytikem Janem Ludvíkem.
Dalším hostem podcastu Na rozcestí je profesor Christophe Jaffrelot. Hovořili jsme nejen o jeho nové knize o vzestupu Naréndry Módího, ale i o roli hinduistického nacionalismu v současné Indii. Christophe Jaffrelot je profesorem politologie a sociologie na Kings College v Londýně, dále pracuje na Centre nationale de la recherche scientifique (CNRS) a Centre d’études et recherches internationales (CERI) na Sciences Po v Paříži, a je také předsedou Francouzské politologické asociace. Ve svém výzkumu se dlouhodobě zabývá hinduistickým nacionalismem a vztahem kasty, náboženství a politiky v současné Indii. A právě jeho nejnovější kniha Modi’s India: Hindu Nationalism and the Rise of Ethnic Democracy (Princeton University Press, 2021) byla hlavním tématem našeho rozhovoru v rámci podcastu Na rozcestí.
Christophe Jaffrelot is the guest of the new episode of the Crossroads podcast. Christophe Jaffrelot is a Professor of Indian Politics and Sociology at King’s College London and Research Director at the Centre d'études et de recherches internationales (CERI) at Sciences Po (Paris) and at the Centre national de la recherche scientifique (CNRS). He is also president of the French Association of Political Science. His research focuses on Hindu nationalism and the role of caste and religion in politics of contemporary South Asia. In 2021, he published a new book Modi’s India: Hindu Nationalism and the Rise of Ethnic Democracy (Princeton University Press).
Rasismus je stále žitou realitou mnoha lidí, a to i na evropském kontinentě - a to nejen ve Východní, ale i Západní Evropě. Hosty Kolapsu věnovanému hate speech a nedávno vydané příručce Žít nenáviděn byli antropoložka Marie Heřmanová a politolog Jan Charvát. Najdeme v ní příklady současných podob rasismu na evropském kontinentu a také návody na to, jak tento problém řešit.
O rusko-ukrajinském konfliktu, situaci na bojišti, ale i hrozbě jaderné války jsme si v podcastu Kolaps povídali s bezpečnostním analytikem Michalem Smetanou.
Baltimorská neo-psychedelická skupina Animal Collective se na nové desce Time Skiffs sešla v plné sestavě. Hudebníci Avey Tare, Panda Bear, Geologist a Deakin se tu vracejí do období před přelomovým albem Merriweather Post Pavilion z roku 2009, jejich trademarkový zvuk s pompézními a tekutými syntezátory je na místě. Jak působilo tohle audio-LSD na Karla s Milošem - je to nostalgický bad trip nebo rauš? Co se vůbec stalo s indie-rockem v nultých letech? A nepůsobí čtveřice Animal Collective už jen jako parta sentimentálních čtyřicátníků? Dozvíte se v podcastové rubrice Deska měsíce, která vychází v rámci newsletteru Soundsystém – pro deník Alarm ho každý měsíc připravuje Miloš Hroch a Karel Veselý.
Přihlaste se k odběru newsletteru Soundsystém, který vám koncem každého měsíce doručí hudebník tipy mimo radar mainstreamu: https://alarm.ecomailapp.cz/public/form/4-f67e22c6c3dacfc9b77b6b40399abc16
V novém díle podcastu Na rozcestí jsme přivítali Alessandru Mezzadri, která je docentkou rozvojových studií na SOAS University of London. Ve svém výzkumu i výuce se věnuje převážně tématům nerovností a obchodu, globálním dodavatelským řetězcům a výrobním sítím, práci a různým pracovním režimům, globálním standardům práce, moderním formám otroctví, rozmachu feminismu, genderu a globalizaci sociální reprodukce a reprodukční práci či politické ekonomii v Indii. Alessandra aktivně pracuje s mezinárodními nebo neziskovými organizacemi, jako je například ILO, Action Aid, Labor Behind the Label či War on Want, které se zabývají otázkami genderu, globálních standardů práce, kampaním proti sweatshopům a moderním formám otroctví. V roce 2016 publikovala knihu The Sweatshop Regime: Labouring Bodies, Exploitation and Garments Made in India, která vyšla v Cambridge University Press.
In the podcast Crossroads, we welcome Dr. Alessandra Mezzadri. She is Associate Professor of Development Studies at SOAS University of London. In her research and teaching, she focuses mainly on inequalities and trade, global supply chains and production networks, informal work and work regimes, global labour standards, modern forms of slavery, feminism in development, gender and globalization, social reproduction and reproductive work, or political economy of India. Alessandra actively works with international non-profit organizations such as the ILO, Action Aid, Labor Behind the Label, and War on Want, which focus on gender issues, global labour standards, anti-sweat campaigns, and modern forms of slavery. In 2016, she published the book The Sweatshop Regime: Laboring Bodies, Exploitation and Garments Made in India (Cambridge University Press).
Kultura čelí tlaku na výkon a hledá, jak dělat umění udržitelně. Poslechněte si rozhovor o nerůstu s Martinou Johnovou z galerie Hraničář a Ivanem Burajem z HaDivadla, kde s nerůstem experimentují.
Tématem další epizody podcastu Pop byl nový webseriál České televize nazvaný TBH. Deset epizod příběhu z jednoho brněnského gymplu najdete na veřejnoprávní online platformě iVysílání.
O situaci queer a reprodukčních práv ve středoevropském regionu či sexuálním násilí a obtěžování na vysokých školách a v institucích s Veronikou Valkovičovou.
O oligarchizaci českých médií, ale i světě válečných reportérů jsme si v novém díle podcastu Kolaps povídali s mediální analytičkou Johanou Kotišovou.
Hostem podcastu Bulvár byl náměstek pražského primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu Petr Hlaváček, se kterým jsme mluvili o nově zavedených příspěvcích developerů a krizi bydlení.
Hostem dalšího vydání podcastu o kultuře byl hudební publicista a spolupracovník Alarmu Karel Veselý, který se podílel na nových pořadech České televize Rapstory a Lekce Rapu.
S režisérkou Adélou Komrzý nejenom o jejím nejnovějším filmu Jednotka intenzivního života, ale i o etice v dokumentární tvorbě a nových impulsech pro filmovou řeč.
Nový díl podcastu Redneck o americké politice rozpitvává obří balík investic do americké infrastruktury, na který vsadil Joe Biden první rok svého úřadování.
O kulturních válkách, sílícím konzervatismu, proti-potratovém a proti-genderovém hnutí nejen na Slovensku s politoložkou Janou Vargovčíkovou v podcastu Kolaps.
Poslední díl seriálu (A)sociální stát se věnuje přídavkům na děti, rodičovskému příspěvku a pěstounské péči.
S ochranou přírody si vrcholní představitelé olympijské výboru obvykle hlavu nelámou a vedle PR proklamací o ekologii přírodu ničí. Změnit by to mohli samotní sportovci.
Londýnský producent Burial vydává nejdelší nahrávku od druhého alba Untrue z roku 2007, ale říká tomu EP. Místo klubového rauše tentokrát míří do hájemství temného ambientu a hraje si se zvukovými kolážemi víc než kdy dřív – všeprostupující melancholie zůstává a dojde i na zvuky praskajícího vinylu. Točí se Burial v kruhu, anebo se vydává do míst, kde ještě nikdy předtím nebyl? Dá se o Antidawn mluvit jako o Burialově třetí desce? Proč nahrávka, která je zdánlivě bez beatů, rozděluje publikum? A rozdělila taky Karla s Milošem? Dozvíte se v podcastové rubrice Deska měsíce, kterou pro vás připravují Karel Veselý a Miloš Hroch.
Do dalšího dílu podcastu Kolaps tentokrát dorazila historička Kristina Andělová. Mluvili jsme s ní o tom, co to byl levicový disent a proč se o něm mluví jen málokdy.
Počet lidí, kteří mají problémy udržet si bydlení, roste. Ukazuje to nejen na díry v systému sociální podpory, ale i na širší celospolečenský problém. Přinášíme další díl z cyklu (A)sociální stát.
V posledním ze série článků Zničující import, v nichž mapujeme český podíl na destrukci ekosystémů a rurálních společností v Latinské Americe, se zaměřujeme na ovoce pocházející z jihoamerických zemí.
Ve stínu dohadů o umístění nového brněnského nádraží zůstala diskuse o podobě nové čtvrti Trnitá, která má vyrůst v sousedství historického centra. Text Apoleny Rychlíkové pro vás načetla Sára Märc.
Na místě proluk a průmyslových komplexů rostou v Ostravě obchodní domy, kanceláře a kulturní instituce. Podaří se oživit město, které se potýká s odlivem obyvatel? A bude „nová“ Ostrava pro místní?
Pracovní úřady by měly lidem pomáhat, když přijdou o zaměstnání. Tuto funkci ale neplní a místo toho se soustředí na kontrolu a represi. Přinášíme další díl cyklu (A)sociální stát v ČR.
Olomouc je jedním z měst, kde jdou byty na dračku – i ty, které ještě neexistují. Pozice drahého krajského centra s byty stále hůř dostupnými pro lidi s průměrnými příjmy se bude zbavovat těžko.
Ve speciálním vydání podcastu Bulvár, který je součástí projektu Města budoucnosti, vysvětluje architektka Kateřina Čechová, jak se v historii proměňovala funkce velkých dopravních uzlů, především nádraží. Podcast volně navazuje na text o čtvrti Trnitá v Brně o sporech o přesun nádraží a budoucí podobu nové výstavby. Čechová proto mluví i o velkých rozvojových územích. Jak s nimi mají města nakládat? V čem tkví výhoda nádraží v centru města? A jakou roli dnes nádraží plní?
Nová čtvrť pro 3300 bydlících a více než 9000 pracujících je obecně vnímána jako vzor. Ve stínu krásného urbanismu i architektury ale zůstává otázka, jak luxusní Smíchov City dopadne na ty, kteří bydlí v okolí.
Jak funguje čínský systém výchovy sportovních reprezentantů, kolik stojí peněz a jaké politické a ekonomické zájmy stojí za sportovní spoluprací Číny s Českem? O tom je další díl podcastu Outsider.
Ve třetím dílu série článků Zničující import, v níž mapujeme českou stopu na destrukci ekosystémů a rurální společnosti v Latinské Americe, se zaměřujeme na širší souvislosti dovozu růží z Ekvádoru i na jeho lokální alternativu.
Hostem Popu byl režisér seriálu Industrie Ivo Bystřičan, s nímž jsme mluvili o tom, jak se mění postavení dělníků a co o českém průmyslu zjistíme, když ho nevnímáme skrze příběhy o genialitě továrníků.
Oblast Bohdalce a Slatin je už léta synonymem městské periferie. I z ní by se ale měla stát moderní pražská čtvrť. Bude v ní dost dostupného bydlení a zachová si svůj osobitý ráz? Poslechněte si namluvenou reportáž Alžběty Medkové z nové série analytických reportáží Města budoucnosti, které představují šest významných developerských projektů a čtvrtí ve čtyřech městech České republiky.
Hostem Bulváru o městu Olomouc, tamější architektuře a bytové krizi byl ve městě dříve dlouhodobě působící historik a člen klubu Za krásnou Olomouc Rostislav Švácha.
S folkloristou a etnologem Petrem Janečkem o Vánocích, trdelnících, kříšení autentických tradic a obnovování dávných zvyků po roce 2000.
Zimní čas je tradičně obdobím, kdy bývají lidé bez domova nejvíce zranitelní. Každoročně jich několik umře - nejčastěji v souvislosti s mrazem. Jaká je realita lidí bez domova nebo lidí v nejistém bydlení očima sociální peer to peer pracovnice, která má sama zkušenost s bezdomovectvím? Hostkou dalšího dílu podcastu o městě Bulvar je členka kolektivu Jako doma a Aslido, aktivistka a podporovatelka žen v sociální tísni Zuzana Kříčková.
V druhém dílu série Zničující import, v níž mapujeme českou stopu na destrukci ekosystémů a rurálních komunit v Latinské Americe, se zaměřujeme na ekvádorské banánové plantáže.
V posledních letech se často mluví o krizi demokracie, politického systému obecně, o krizi reprezentace a zastupitelské demokracie, nástupu populistických hnutí a taky o tom, jak je vůbec možné z podobné situace vykročit ven. Málokdo dokázal o všech těchto tématech napsat filozofickou knihu, která jde v mnoha těchto otázkách až samotné podstatě těchto problémů. Právě takovou publikaci nyní napsal filozof a sociolog Václav Bělohradský, který byl hostem podcastu Kolaps. Jmenuje se Čas pléthokracie. Když částí jsou větší než celky a světový duch spadl z koně a vydalo ji nakladatelství 65. pole. V novém Kolapsu jsme si s ním povídali o politických, sociálních i myšlenkových krizích dneška a o tom, kudy z nich vede cesta ven.
Ondřej Slach působí na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity a věnuje se tématu takzvaných shrinking cities – smršťujících se měst. Jedná se o města, kterým ubývají obyvatelé a jedním z nich je právě i Ostrava. Za posledních třicet let ztratila moravskoslezská metropole víc než 45 tisíc obyvatel, především kvůli deindustrializaci a změně ekonomických podmínek. „Nejde jen o to, kolik lidí odchází, ale také jací,“ upozorňuje Slach. „Ostravu, stejně jako další města v podobné situaci, opouští hlavně mladší vzdělanější lidé v produktivním věku. Ostrava tak nadprůměrně rychle stárne.“
Sabelo Ndlovu-Gathseni is a professor and Chair of Epistemologies of the Global South with a focus on Africa at the University of Bayreuth in Germany. Originally trained as a Historian in Zimbabwe he held various prestigious research positions and directorships at universities in South Africa. In this podcast he is speaking about the unfinished process of Decolonization, what is meant by the concepts of epistemic violence and of coloniality of power. He explains that it is important to question how and from where we acquire knowledge and how this is linked to our identities and also, how we can better grapple with the contested social construct of ‘race’.
Sabelo J. Ndlovu-Gatsheni je profesorem Epistemologií globálního Jihu se zaměřením na Afriku na Bayreuthské univerzitě v Německu. Sabelo vystudoval historii na univerzitě v Zimbabwe a poté zastával řadu prestižních výzkumných pozic na univerzitách v Jihoafrické republice. V rozhovoru jsme diskutovali o nedokončeném procesu dekolonizace, o konceptu epistemického násilí a kolonialitě moci. Sabelo vysvětluje, proč je důležité položit si otázku, jak a odkud získáváme znalosti a jak to souvisí s naší identitou, a také, jak se můžeme lépe vypořádat se sporným sociálním konstruktem ‚rasy‘.
O akademickém zkoumání jídla a potravin, intenzivním zemědělství, vykořisťování praovníků v zemědělství, křehkosti systému, plýtvání potravinami i alternativách mluvil v Kolapsu Tomáš Uhnák.
První podcastový díl k reportážnímu cyklu (A)sociální stát se věnuje dávkám v hmotné nouzi. Jak je možné, že se nástroj, který má pomáhat těm nejslabším, pojí s restrikcemi a stigmatizací? Hosty podcastu jsou Alena Zieglerová a Jan Milota. Moderuje Veronika Pehe.
Poslechněte si audio verzi prvního dílu série článků Zničující import, v níž budeme mapovat českou stopu na destrukci ekosystémů a rurální společnosti v Latinské Americe. Tento článek se zaměří na produkci sóji.
Téměř celé území Bubnů-Zátor, kde má přes 26 tisíc lidí bydlet a zhruba stejný počet pracovat, patří soukromým společnostem. Jak mohou podobu nové čtvrti ovlivnit město a obyvatelé? Poslechněte si namluvenou reportáž Táni Zabloudilové z nové série analytických reportáží Města budoucnosti, které představují šest významných developerských projektů a čtvrtí ve čtyřech městech České republiky.
Sociální pracovník a zakládající člen Platformy pro sociální bydlení Jan Milota vysvětluje jak v Brně pokračuje program ukončování bezdomovectví Housing First i gentrifikace vyloučené oblasti Cejl.
Kvůli čemu stál u soudu Kyle Rittenhouse? V čem spočívala jeho obhajoba? Proč rozsudek spoustu amerických médií nečekalo? Co případ pojilo s smrtí Ahmauda Arberyho? Proč bylo do obou soudních procesů vkládáno tolik přehnaných naději a proč jsou verdikty neuspokojující? To všechno je tématem dnešního Rednecku.
Kateřina Nedbálková, socioložka z Masarykovy univerzity v Brně, před časem dokončila knížku napsanou na základě výzkumu v továrně Baťa v Dolním Němčí. V továrně tradiční české značky, která je dnes nadnárodním kolosem, strávila Kateřina Nedbálková v průběhu pár let několik týdnů. Vznikla z toho nakonec kniha Tichá dřina - Dělnictví a třída v továrně Baťa, kterou nedávno vydala platforma Display. Kateřina Nedbálková v knize popisuje, co to v dnešních podmínkách vůbec znamená být dělníkem, jak vypadá jejich pobývání na pracovišti a jak je práce dnešních českých dělníků zapletena do širších souvislostí současného globálního kapitalismu.
S kurátorkou, publicistkou a spoluzakladatelkou umělecké Feministické instituce o udržitelnosti v umění, pečujícím prostředí, přehlcenosti v uměleckém provozu i podobách úspěchu.
Ekonom a sociální geograf Jan Malý Blažek působící na brněnské Fakultě sociálních studií MU v Bulváru vysvětluje, že participativní bydlení, které je dnes kvůli bydlení obzvlášť atraktivní, spočívá v hledání dohody.
Hosty dalšího Popu byli dva z pěti laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, autorka filmu Hair Flip a dekonstuktér narativů, který vystavil sedmou epizodu svého seriálu o společenském vzestupu celeru.
O klimatickém summitu v Glasgow se mluvilo jako o poslední šanci zachránit klima a planetu v takové podobě, jak je známe. V novém Kolapsu probíráme jeho výsledky s Radkem Kubalou a Josefem Patočkou.
Festival platformy Za Prahu udržitelnou a sousedskou vyvrcholil debatou o plánované čtvrti v oblasti žižkovského nákladového nádraží, která vzbuzuje obavy místních obyvatel. Jaké informace měli v ruce pražští urbanisté v momentě, kdy začínali plánovat čtvrť, která má v budoucnu vyrůst na pozemcích soukromých developerů na Nákladovém nádraží Žižkov? Vznikla sociodemografická analýza, která by plánovačům nejprve dala představu o potřebách lidí, kteří už ve městě bydlí? Jak rozsáhlou občanskou vybavenost může město stávajícím i budoucím obyvatelům nového Žižkova garantovat?
- listopad je největší politickým svátkem naší současnosti. Jeho oslavy jsou ale paradoxně zcela apolitické. Co pro českou společnost tento den znamená jsme probírali s historičkou Adélou Gjuričovou.
Proč byl její coming out ve své době politický čin, který potvrdil, že v případě sexuální orientace sportovce se naplňuje heslo „osobní je politické“? Co obnáší coming-out sportovce v homofobním a hypermaskulinním prostředí? A jak moc je šílený nápad šéfa anglického fotbalu, aby hráči přišli s hromadným coming-outem? Jak těžké je patřit k sexuálním menšinám ve sportovním prostředí? A jak vypadá situace na českých hřištích? O tom všem v novém dílu podcastu Outsider.
V podcastu Bulvár se s historičkou architektury Lenkou Kužvartovou a architektem Alanem Hacklem, autory publikace Divočina, peníze, beton, věnujeme rozvoji Rohanu a problémům územního plánování v Česku.
Hostem Popu byl slovenský spisovatel Michal Hvorecký, který se po společensko-kritických románech vrátil ke sci-fi povídkám. Některé vypráví z pozice žen, v jedné je vypravěčkou ryba z Dunaje.
V dalším dílu podcastu Bulvár speciál, zasazeném do projektu Města budoucnosti, se věnujeme otázkám souvisejícím s participací a komunikací města s občany. Petr Klápště je urbanista, který se specializuje se na projekty a plány s participací uživatelů a inovace v plánovacích procesech. Působí jako vysokoškolský pedagog na Ústavu prostorového plánování Fakulty architektury ČVUT. Napsal řadu teoretických textů o participaci a výchově k občanství, vedl první participaci veřejnosti na regionálním projektu v ČR a první participaci na developerském projektu opravdu od začátku. V nejnovějším Bulváru speciál vysvětluje, jak se vyvíjela otázka participace i to, proč je při plánování měst důležité myslet na ty, kteří žijí v okolí nově vznikajících projektů.
V už padesátém dílu podcastu Kolaps jsme se tentokrát podívali do novověku. Především pak na to, jak se tehdejší společnost vypořádávala s fenoménem sebevražd. V nakladatelství Argo totiž nedávno vyšla pozoruhodná kniha Bez zpěvu a bez zvonění. Dekriminalizace sebevraždy mezi sekularizací a medikalizací v 17. až 19. století. Tuto takřka pětisetstránkovou práci sepsala historička Daniela Tinková z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která je jednou z největších odbornic na raně novověké dějiny českých zemí. Probírali jsme, jak se v tomto období sebevražda proměnila ze zločinu a hříchu v pouhou tragickou událost a jak tento spor ovlivňoval diskuze o hodnotách nastupující éry osvícenství.
Vstup saúdské královské rodiny do elitního fotbalu vyvolává kontroverze, oslavy fanoušků, kritiku lidskoprávních organizací i nenávist konkurenčních klubů. Ve skutečnosti ale není ve fungování fotbalového kapitalismu ničím výjimečným. Proč přesto představuje pro fanoušky Newcastlu nový majitel vysvobození? Jak vydělávají anglické fotbalové kluby, ale také s čím souvisí snaha bohatých zemí z Blízkého Východu a Číny investovat své kapitálové přebytky do sportovních klubů na Západě se dozvíte v novém dílu Outsidera.
Při plánování nových čtvrtí, kterým se věnujeme v sérii Města budoucnosti, se čím dál častěji skloňuje pojem kontribuce. Jde o příspěvky obvykle velkých investorů nebo developerů městu. „Když chce investor něco postavit, jeho projekt potřebuje kolem sebe nějakou infrastrukturu, ať už technickou nebo veřejnou vybavenost jako školy či parky,“ vysvětluje inženýrka a ekonomka Eliška Vejchodská. „Smyslem kontribucí je, aby tyto náklady nesli investoři sami, aby je nemusela platit obec a my jako daňoví poplatníci.“ Hostem speciálního vydání podcastu Bulvár, které je součástí projektu Města budoucnosti, zaměřeného na plánované nové pražské čtvrti, byla inženýrka a ekonomka Eliška Vejchodská.
Šest dní před parlamentními volbami přišla mezinárodní síť investigativních novinářů s projektem Pandora Papers, který navazoval na předchozí Panama Papers a upozorňoval na podivné transakce mocných a bohatých v karibských daňových rájích. Pandora Papers se nevyhnuly ani Česku. Premiér Andrej Babiš podle novinářů v roce 2009 vyvedl asi 15 milionů eur anonymně přes daňový ráj v Panamě, aby si koupil luxusní zámeček na jihu Francie poblíž Cannes. Z českých médií se do podobných projektů již tradičně pouští redakce Investigace.cz. Hostem Kolapsu byla reportérka Investigace, která se těsně před volbami nechtěně proslavila díky videu, které ukazuje, jak jí hrubě odstrkuje premiérova ochranka, když se snaží dostat odpověď na otázku, jestli Adrej Babiš někdy vlastnil offshorovou firmu.
Před více než dvěma týdny proběhly v Německu volby. Zvítězila v nich německá sociální demokracie (SPD). Po dlouhé době tak bude v Německu vládnout trojkoalice, v níž bezpochyby usednou liberálové a Zelení. S kým? A jak vypadají povolební vyjednávání, na čem se případné koalice budou tříštit? Nový díl podcastu Kvóty se spolu s ředitelkou pražské kanceláře Heinrich-Böll-Stiftung Adélou Jurečkovou ohlíží za nedávnými volbami v Německu.
„Když si představíme třeba Žižkov, tak tam je zhruba 20 procent bytů obecních, pak tam jsou nějaké družstevní a cena je tam třeba 80 tisíc za metr čtvereční. Když tam developer postaví projekt, ve kterém prodává byty za 120 až 150 tisíc za metr čtvereční, a jsou to soukromé byty, tak i cena okolních bytů stoupne. Ta čtvrť se tím zlukrativní, vylepší a nízkopříjmoví nájemníci jsou vymisťováni," říká architekt Jakub Nakládal, který byl hostem speciálního vydání podcastu Bulvár, které je součástí projektu Města budoucnosti zaměřeného na plánované nové pražské čtvrti.
Manipulativní a sexistické chování pedagogů DAMU stále rezonuje ve veřejné diskusi, toxické vztahy a zneužívání moci jsou ale přítomné i na dalších školách. Je na místě větší kontrola vyučujících?
„Dědictví se nám dnes líbí víc, protože zapadá do toho, jak devadesátky zjednodušeně vidíme. Cítíme tam buranskost a to, jak se dávají cenovky i na věci, jako je třeba přátelství. Proto ten film dnes doceňujeme. Tehdy se kritici snažili přispívat k budování režimu a Věru Chytilovou vnímali jako někoho, kdo nepochopil nové poměry. Její boj proti privatizaci Barrandova nebo angažmá proti radaru je v tom postoji utvrzovala,“ říká host nového dílu podcastu POP Zbyněk Vlasák, editor knihy Autorka neklidu. Věra Chytilová očima české kritiky.
Galerie Vi Per sídlí v pražském Karlíně už od roku 2016 a snaží se prezentovat architekturu trochu jinak, než jsme z tradičních galerií zvyklí. Podcast Bulvár s kurátorkami Irenou Lehkoživovou a Barborou Špičákovou o problému skladů v krajině, investičních nemovitostech, gentrifikaci Karlína i důležitosti přechodů pro chodce.
Hosty závěrečné předvolební podcastové série Volby 2021 byli poslanci Pirátské strany Olga Richterová a Mikuláš Ferjenčík. Povídali jsme si o agresivní předvolební kampani, nejdůležitějších programových bodech, vyhlídkách v nadcházejících volbách a možných povolebních scénářích - včetně možné vládní koalice s ODS a uskupením SPOLU.
Nejnovější díl podcastu Bulvár se zaměřuje na kampaň německé aktivistické platformy Vyvlastnit Deutche Wohnen & Co. V čem tkvěl úspěch kampaně, co teď platformu čeká i jaké problémy řeší nájemníci v Česku?
Hosty předvolební podcastové série Volby 2021 byli tentokrát spolupředsedové strany Levice Markéta Juřicová a Vojtěch Roček. Povídali jsme si o jejich programu, vyhlídkách v nadcházejících volbách a dalších plánech této stále velmi mladé politické strany.
Podle kriminologa a experta na vyloučené lokality Petra Kupky přísnost na chudé nefunguje. Podle něj by měl stát více kontrolovat ty, kteří na obchodu s chudobou vydělávají. Více se dozvíte v novém dílu podcastu Bulvár s Táňou Zabloudilovou.
Americký prezident Joe Biden je v úřadě už přes třičtvrtě roku. Narozdíl od domácí politiky není úřad amerického prezidenta ve sféře zahraniční politiky až tak vázán vůlí Kongresu. Zatímco domácí agenda postupuje Kongresem jen pomalu, v zahraničí má Biden velmi volnou ruku. Jak se nový prezident staví k Evropě, Číně, nebo mezinárodní spolupráci v boji proti klimatické změně? A šlo kontroverzní stažení vojsk z Afghánistánu udělat lépe? O tom všem se dozvíte v aktuálním Rednecku, tentokrát z úst hosta, analytika Petra Boháčka.
Pokračujeme s naší krátkou předvolební sérii rozhovorů s političkami a politiky, kteří se ucházejí o hlasy voličů v nadcházejících parlamentních volbách a zároveň mohou být atraktivní pro modelové čtenáře Alarmu. V rozhovorech se budeme soustředit na to, co nám jednotlivé strany a politici nabízejí za alternativy. Hosty dnešního dílu jsou spolupředsedové strany Zelení Magdalena Davis a Michal Berg. Poučili se Zelení z chyb minulosti? Co nabízejí dnešním voličů a může se klimatická krize někdy stát hlavním tématem české politické soutěže?
Nový díl podcastu Bulvár je o privatizaci největšího bytového fondu v Praze, aktivistické zkušenosti i proměně života na sídlišti Písnice během uplynulých třiceti let.
Na konci srpna proběhlo v pražském Kampusu Hybernská netradiční nahrávání podcastu Kolaps. Pár metrů od domovského studia Mr. Wombat jsme nahrávali živě za účasti publika. Hostem byl tvůrce oblíbeného pořadu Alarmu Všichni tady umřeme, nihilistický youtuber, ale také sociolog a publicista Standa Biler. Bavili jsme se v odlehčeném, až standupovém tónu o tom, jestli náhodou nenastává kolaps kolapsu a úpadek úpadku, a jestli tedy není už i tak krásná disciplína, jako je diskutování o zániku světa, dnes v krizi.
Nový díl Kvót se nahrával během live podcastové akce Alarmu v hlavním sále Kampusu Hybernská. Hostkou Kvót byla Eva Dudová, sociální pracovnice a zakladatelka Přestupní stanice, se kterou moderátorka Apolena Rychlíková probrala aktivity Přestupní stanice, český sociální represivní systém sociální pomoci, důvody, proč lidé končí na ulici i dopady covidu na duševní zdraví klientů a poskytovatelů sociálních služeb.
Výzkumníci Jan Daniel a Jakub Eberle už několik let zkoumají fenomény hybridní války a dezinformací v české veřejné debatě. V jakém kontextu se původně používal a proč se jeho užití postupně rozšiřovalo na stále nové a nové aspekty našeho života? V čem nám tato debata pomáhá a co naopak zakrývá?
Hostem dalšího vydání podcastu o kultuře byl spisovatel, kritik, publicista a popularizátor hororu Martin Jiroušek, který v něm přerámovává představy o tom, co to horror je. „Netušil jsem, že o to bude takový zájem,” říká Martin Jiroušek o své beznadějně vyprodané knize Černý bod, která je unikátním, komplexním přehledem vývoje horroru v Česku. „Naše hororová minulost rezonuje a čerpají z ní různí autoři, stejně jako v minulosti, kdy spisovatelé sestavovali třeba antologie,” vysvětluje Jiroušek, jenž vydal také antologii Fialoví ďáblové, která je kolekcí povídek a útržků próz z Ostravska, odkud pochází.
Rozhovorem s jedničkou a dvojkou kandidátky ČSSD v Praze Janou Maláčovou a Matějem Stropnickým startujeme krátkou předvolební sérii rozhovorů s političkami a politiky, kteří mají šanci promluvit do výsledků parlamentních voleb a zároveň mohou být atraktivní pro modelové čtenáře Alarmu. V rozhovorech se budeme soustředit na to, co nám jednotlivé strany a politici nabízejí jako alternativy. Těšit se můžete například na rozhovory se spolupředsedy Zelených Michalem Bergem a Magdalenou Davis nebo s pirátskými lídry Olgou Richterovou a Ivanem Bartošem.
Možná se to zdá jako chvilička, ale Joe Biden je v úřadě už déle než dvě stě dní. To je v rámci americké prezidentské politiky celá věčnost a nebude to trvat dlouho a v hlavách ve Washingtonu zaplní většinu prostoru úvahy nad blížícími se volbami do Kongresu, které budou příští rok. Bidenovi tak už nezbývá mnoho času na prosazení alespoň něčeho ze své původně poměrně ambiciózní agendy. U kterých slibů je už teď jasné, že je prezident nesplní? O tom je dnešní díl podcastu Redneck.
S Janem Klusáčkem z Platformy pro sociální bydlení v rozhovoru rozebíráme, jaké formy může bytová nouze mít a kdo jí nejčastěji trpí. Lidí, kteří vynakládají nadměrné náklady na bydlení, tedy více než čtyřicet procent příjmů, může být až 700 tisíc. V Praze jde dokonce o každou pátou domácnost. Zvyšuje se také počet seniorů, kteří mají problémy s bydlením. Velkým problémem Česka je, že lidé nečerpají příspěvek na bydlení, dávky a příspěvky tak nejsou zneužívané, ale naopak nečerpané. Klusáček v podcastu vysvětluje, proč tomu tak je a jak by se situace dala řešit. Hovořili jsme také o tom, ve kterých městech je situace nejhorší, a dojde i na pozitivní příklady a možná řešení, která by mohla aspoň nejextrémnější formu bytové nouze – bezdomovectví – v podstatě vymýtit.
Třetí díl Rautu jsme se vydali natáčet do Galerie hlavního města Prahy, abychom zjistili, jak se v práci a v životě daří těm, kteří denně pečují o návštěvníky a návštěvnice výstav.
Další díl podcastu Kvóty se zaměřuje na problematiku migrace a globální rozměr péče. Hostkou je sociální antropoložka Petra Ezzeddine, která se oběma oblastem dlouhodobě věnuje. Sociální antropoložka Petra Ezzeddine vysvětluje, že migrace za prací má u žen velmi často podobu vykonávání pečujících povolání - ať je to péče o seniory a seniorky nebo výpomoc v domácnosti. Řada žen navíc u svých klientů bydlí, čímž se stírá hranice mezi pracovním časem a osobním časem a v některých případech to vede k možnostem extrémního vykořisťování.
Vztahy mezi tradičními odbory a pracovníky v zakázkové ekonomice jsou komplikované. Obě strany se ovšem navzájem potřebují. Jen tak lze bojovat proti zásadním proměnám pracovního trhu. Text od Jana Bělíčka v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.
V pondělí 9. srpna zveřejnil Mezivládní panel pro změnu klimatu při OSN (IPCC) první část své šesté hodnotící zprávy o stavu klimatu, Vědci v ní tvrdí to, co už dnes opravdu nikoho nepřekvapí: že ve věci klimatické krize udělalo lidstvo zatím velmi málo a že náš čas na změnu tohoto stavu se krátí. Martin Vrba, s nímž jsme o tomto tématu hovořili, je vystudovaný filosof, výtvarný kritik a bývalý redaktor kulturního čtrnáctideníku A2. Dnes se věnuje převážně klimatickému aktivismu, a to zejména v české pobočce celosvětového hnutí Extinction Rebellion.
Hostem podcastu Bulvár je tentokrát Matouš Turek z iniciativy Zachraň javor, které se podařilo přimět radnici Prahy 1, aby upustila od záměru vydláždit parčík v blízkosti Karlova mostu. Matouš Turek v podcastu vysvětluje, proč byla iniciativa úspěšná. Javor, který slíbila radnice nechat žít, brání svými kořeny realizaci projektu – proražení nábřeží by totiž znamenalo narušení jeho kořenového systému. Turek nicméně upozorňuje na to, že vedení Prahy 1 stále hodlá v projektu pokračovat a že u ledu je jen dočasně. Kromě souvislostí „kauzy javor“, která je dalším mediálně sledovaným příběhem současného vedení Jedničky (jež už se proslavilo pučem na radnici, privatizací bytového fondu včetně bytu exministra Arenbergera nebo podporou oslavy údajného konce pandemie na Karlově mostě), jsme v podcastu hovořili také o projektu pro park Folimanka. I tady se místní radnice – tentokrát jde o Prahu 2 – chystá zasáhnout do parkové plochy. Vzniknout tam má volnočasový areál s vybetonovanou plochou a i proti tomuto záměru se protestovalo.
Nový díl podcastu Kvóty se zaměřuje na rozdíly mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím, překážkám, kterým musí LGBT komunita dnes čelit, i dezinformační kampani, která se proti manželství pro všechny vede. Adéla Horáková je vzděláním právnička. Několik let působí jako dobrovolnice v českých organizacích zabývající se právy LGBT osob. V současné době spolupracuje s kampaní "Jsme fér" na otevření manželství gay a lesbickým párům v České republice.
Těžko bychom asi v novodobých dějinách hledali nějakou dekádu, o které se neustále mluví, píše, přemýšlí, a nad kterou se stále živě debatuje tak jako o „devadesátkách“. V posledních letech jsou navíc také čím dál častěji předmětem akademického badání - ať už jde o historii, kulturu, architekturu nebo design. Redaktorka Alarmu Veronika Pehe působí na Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. V roce 2020 vydala v newyorském nakladatelství Berghahn Books knihu o postsocialistické nostalgii Velvet Retro o vzpomínání na éru před rokem 1989. V posledních letech se ale odborně věnuje především populárním, až brakovým televizním a filmovým žánrům v české, slovenské a polské kinematografii devadesátých let.
Antropolog Petr Vašát nedávno vydal knihu Na jedné lodi. Globalizace a bezdomovectví v českém městě. V rozhovoru se věnujeme příčinám bezdomovectví a také tomu, jak se za posledních třicet let proměňují nejen důvody, proč lidé upadají do extrémní chudoby, ale i postoj většinové společnosti k lidem bez domova. Z výzkumů Vašáta a jeho kolegů a kolegyň vyplývá, že většina lidí bez domova a těch, kteří spadají do nejohroženějších tříd, pracovala (nebo příležitostně pracuje) na nejhůře placených pozicích v továrnách či službách. Česko tak podle Vašáta doplácí na nízké mzdy a na to, že je stále „montovnou Evropy“. V rozhovoru se také věnujeme rozšířenému mýtu, že mezi lidmi bez domova je nadměrně rozšířený alkoholismus, otázce, jestli se liší bezdomovectví ve velkoměstech a menších obcích i tomu, jaký vliv mají na bytovou nouzi gentrifikace a vzrůstající ceny bydlení.
V novém dílu podcastu Kvóty se bavíme o drogách, užívání i o tom, jak těžké je abstinovat. Hostkou je Eva, která si už nějaký čas vede sledovaný účet na Twitteru, kde popisuje své problémy s pervitinem.
Na konci června udělil děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Pullmann Cenu Jana Palacha dvěma akademičkám za mimořádný přínos jejich závěrečných pracích. Jednou z nich byla archeoložka Monika Matoušková a tou druhou amerikanistka a translatoložka Františka Schormová. A právě Františka Schormová je hostkou nového dílu podcastu Kolaps. Její oceněná práce se jmenuje Afroameričtí básníci za hranicemi: Černo-rudá aliance v Československu na počátku studené války a věnuje se v ní převážně vztahům mezi afroamerickou a československou literaturou v padesátých letech 20. století. S Františkou Schormovou jsme si povídali nejen o mezinárodním kulturním dění v Praze za tuhého stalinismu a o literární scéně tehdejšího sovětského bloku, ale taky o tom, jaký literární vkus mají americké tajné služby.
Zkušenosti z terénu Jitku Modlitbovou naučily, že v zárodku ztráty bydlení stojí vždy nějaké trauma - ať už jde o ztrátu práce, rozvod, exekuce, které tito lidé nemohou splatit, lidé se zdravotními problémy, oběti domácí násilí nebo vyrůstání v dětském domově nebo kombinace těchto faktorů dohromady. S ředitelkou Centra sociálních služeb Armády spásy na Praze 7 o problematice lidí bez domova nebo nejistém bydlení, dopadech absence zákona o sociálním bydlení i o lidech, kteří se dnes ocitají na sociálním dně.
Z některých médií občas můžete mít pocit, že Spojené státy za poslední rok zachvátila bezmála anarchie. Faktem je, že počet nejzávažnějších zločinů ve Spojených státech stoupl. Mohou za tento nárůst skutečně loňské masivní protesty? Jak situaci ovlivnila pandemie koronaviru? A opravdu hrozí v některých „demokratických“ městech policejní abolice?
V červencovém vydání Popu mluvili Luboš Pavlovič a Táňa Zabloudilová s Andi Schmied, maďarskou vizuální umělkyní, která nafotila nejluxusnější newyorské byty pořizované kvůli spekulacím.
Publistku a aktivistku Maju Vusilović znají čtenářky a čtenáři Alarmu jako autorku textů o feminismu na Balkáně, tématech souvisejících s reprodukčními právy, i jako komentátorku politické situace v Chorvatsku. Je členkou feministického aktivistického kolektivu SdruŽen a jedna z organizátorek roční Feministické konference. Nový díl Kvót se v rozhovoru s Majou Vusilović zaměřuje na feministické hnutí na Balkáně, otázku reprodukčních práv i různé podoby antikapitalistického feminismu.
Jaký měla pandemie dopad na digitální molochy? Jak se tvoří hodnota digitálních startupů, když vykazují malé zisky? Proč digitální firmy potřebují dominanci na trhu? Jaké jsou největší slabiny českého daňového systému? O vlivu technologických korporací na světovou ekonomiku a o daních mluvil v dalším díle podcastu Kolaps ekonom Jan Bittner.
Množství případů sexuálního násilí a skrývání viníků odhalují svět sportu jako rizikové prostředí, které zneužívání spíše podněcuje než že by mu bylo schopné zabraňovat. Jak tomu bylo v případě více než sto padesáti amerických gymnastek, hvězdy francouzského krasobruslení i jednoho z nejtvrdších kanadských hokejistů, ale také proč se ve sportu zamlčuje i násilí ze strany sportovních celebrit, se dozvíte v novém dílu Outsidera.
Výrazný proud současného umění tvoří projekty, které se dají vnímat jako sociální práce nebo komunitní aktivismus. Jejich vznik však iniciují výtvarníci, například hostka druhého Rautu Bára Bažantová.
Hostem nového dílu podcastu Bulvár byl zastupitel a bývalý starosta Prahy 1 Pavel Čižinský, se kterým jsme mluvili o plánovaných projektech v centru Prahy, krizi bydlení a o politice na Jedničce. „O násilí nebo mafii bych nemluvil, všechno se to odehrává v rukavičkách, ale finanční škody jsou hrozně velké,” říká Čižinský o nastavení politiky na Praze 1, která se podle něj vyznačuje tím, že vychází vstříc různým byznysovým zájmům.
Nový díl podcastové feministické show Kvóty se věnuje postavení Romů a Romek v Česku očima lidskoprávní aktivistky, původem z Kalifornie, Gwendolyn Albert. Lidskoprávní aktivistka Gwendolyn Albert pochází z Kalifornie a do České republiky se přistěhovala během devadesátých let. Jak sama říká, do té doby o Romech nikdy neslyšela - znala jen pojem “cikáni” a o jejich životě měla značně zkreslené představy, dané kulturními stereotypy. Během života v Česku si však začala všímat různých forem segregace romského obyvatelstva u nás a začala se o problematiku rasismu a diskriminace Romů a Romek v České republice zajímat. Dlouhodobě se angažuje například v otázkách bývalého koncentračního tábora Lety u Písku, spolupracuje s ženami, na kterých byly provedeny nedobrovolné sterilizace a věnuje se také otázkám vzdělávání a důstojnosti života Romů v Česku.
Nový díl podcastu Bulvár se věnuje nedávným změnám diskurzu v oblasti bydlení, hledání “dobré praxe” či drahám bydlení pro mladší generace. Hostem je sociolog bydlení Tomáš Hoření Samec, který je sociolog, působící na Sociologickém ústavu Akademie Věd České republiky. Absolvoval doktorské studium sociologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a výzkumnou stáž na University of Vienna. Zaměřuje se na výzkum diskurzu o bydlení a hypotéčních půjčkách, na výzkum financializace bydlení a na nové formy poskytování bydlení realizované veřejnými a kolektivními aktéry. Publikuje v prestižních mezinárodních časopisech, například Urban Studies, Journal of Cultural Economy a Housing, Theory and Society. Je editorem řady publikací - například Jak zajistit dostupné bydlení nebo Pražská panelová sídliště jako místa protikladů.
Od konce května vychází na Alarmu sérii textů Donáškový kapitalismus jako budoucnost lidské práce? , která vzniká za podpory české pobočky nadace Rosa Luxembourg Stiftung. Jak už název napovídá, věnujeme se v ní především takzvané donáškové nebo zakázkové ekonomice (v angličtině se používá termín gig economy), jejíž význam poměrně zásadně stoupnul s nástupem koronavirové pandemie. Z donáškových poslíčků se stali takřka přes noc nepostradatelní pracovníci udržující náš systém v chodu. Je velmi pravděpodobné, že i kvůli tomu se bude tento způsob práce v budoucnosti stále více rozvíjet. Kromě pozitivních změn je však také důležité varovat před negativními dopady zakázkové ekonomiky na pracovní trh a pracovně-právní vztahy. Právě o těchto aspektech zakázkového kapitalismu jsme si v novém Kolapsu povídali s ekonomem a sociologem Janem Drahokoupilem, který dlouhodobě působí v zahraničí a zaměřuje se právě na zakázkovou ekonomiku a její vliv na evropské země nejen v Evropské unii, ale i mimo ní. Jan Drahokoupil momentálně působí v belgickém Bruselu jako výzkumník Evropského odborového institutu ETUI.
Nový díl Outsidera se podívá na nacionalistickou podstatu Eura, jakým způsobem se politika národní hrdosti na jedné straně a nenávisti na druhé týká i České republiky, nakolik silně je boj o nejlepší evropskou reprezentaci spojen s tím nejhorším z etnické nesnášenlivosti a jak jeden zápas dokázal zažehnout i občanskou válku v Jugoslávii.
Kalifornské firmy po loňském referendu mohou pracující vést jako „nezávislé kontraktory“. Podaří se jim tento model rozšířit do ostatních států, nebo se blíží reforma? Text od Matěje Schneidera v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.
Hostkami podcastu Kvóty jsou Žofie a Stella, které se dlouhodobě angažují v klimatickém hnutí. Jak se ke klimatickému aktivismu dostaly a jak funguje kampaň Zastavme špinavé prachy, která sdružuje hned několik organizací. Cílem kampaně je přimět pojišťovny a banky k odpovědnému jednání . „84 bilionů korun – tolik peněz investovalo šedesát největších bank do uhlí, ropy a plynu za posledních pět let.” uvádí iniciátoři kampaně na svých stránkách a dodávají: „Fosilní infrastruktura, kterou kryjí evropské a americké pojišťovny, má potom hodnotu 13 bilionů korun.” Jak v kontextu zodpovědného pojišťování fungují české pojišťovny a banky? Jaké energetické firmy patří k největším znečišťovatelům u nás? Jak probíhaly nedávné Akční dny proti špinavému pojištění, které platforma pořádala v několika velkých českých městech? A proč je vůbec sektor bankovnictví a pojišťovnictví tak zásadní pro fungování fosilního průmyslu?
Se sociální geografkou, publicistkou, pedagožkou a překladatelkou Michaelou Pixovou jsme probírali pražský klimatický plán, který Pixová považuje za příliš vágní. Upozorňuje, že plán do značné míry umožňuje, aby se ve městě hodně stavělo, protože propaguje zahuštěnou městskou zástavbu a město krátkých vzdáleností. „Pokud kompaktní město stavíme proto, aby si v něm mohli investoři pouze uložit peníze, tak se klimatické plány zneužívají k legitimizaci urbanistického vývoje, který klima v konečném výsledku spíš zhorší,“ říká. Pixová také popisuje, čím se občanská městská hnutí, včetně těch politických jako Praha sobě, liší od těch zahraničních, proč jsou méně radikální a neuvědomují si příliš politicko-ekonomické nerovnosti v současné společnosti a jaké to pak má důsledky. V rozhovoru probíráme i to, jak se poptávka po kvalitní architektuře zneužívá k developerským záměrům, které městu a jeho obyvatelům příliš neprospívají. A došlo i na squatting a na otázku, jak přispěl k rozvoji občanských aktivit.
Gig economy hrozí ukončit celou epochu ochrany pracovněprávních vztahů. Z pohledu globálního Jihu nejde o významnou změnu. Text od Pavla Šplíchala v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.
Společnost STEM, česká pobočka německé nadace Friedrich Ebert Stiftung a think-tank Masarykova demokratická akademie vydaly společně sociologickou studii Jedna společnost - různé světy, která se zaměřuje na polarizaci a fragmentarizaci české společnosti. O jejích výsledcích a závěrech jsme si povídali se sociologem a ředitelem organizace STEM Martinem Buchtíkem a politoložkou Kateřinou Smejkalovou z české pobočky německé nadace Friedrich Ebert Stiftung. Proč bychom podle Martina Buchtíka neměli aplikovat koncept polarizace na českou společnost? A proč jsou nejvíce štěpícími tématy vztah k takzvanému Západu a ke společenskému vývoji po roce 1989? Tomu se věnuje nový díl podcastu Kolaps s moderátory Janem Bělíčkem a Pavlem Šplíchalem.
Hosty dalšího vydání podcastu Bulvár byli zástupci občanského sdružení ZaPět Jan Kremer a Milan Kostohryz, podle kterých lidé na „Pětce“ nemají šanci do vznikajících projektů promlouvat. V novém díle Bulváru je řeč také o projektu Radlické radiály či Šemíkova břehu, ale i o deziluzi z politické reprezentace Prahy 5. „Na veřejných projednáváních se obyvatelé běžně hlásí o slovo, ale nedostávají ho. Pak třeba v radničním médiu vyjdou naše fotky se zdviženými pažemi a podtitulkem Občané se zapojovali do debaty,“ kroutí hlavou Kremer.
„Málokteré aktivity dělá člověk sám – na většinu z nich potřebujeme společnost, se kterou můžeme spolupracovat," říká Pavel Karous, sochař, pedagog a člen uměleckého Spolku Skutek, v rozhovoru pro podcast Raut. Podcastová série Raut se zaměřuje na okrajové a hraniční formy umělecké tvorby a proměny uměleckých strategií, které vstupují do otevřených a aktivních vztahů s dalšími disciplínami a komunitami. V nadcházejících dílech se zaměříme na umění ovlivněné aktivismem a sociální prací, přehlížené profese uměleckého provozu a problematiku přístupnosti uměleckého vzdělávání. Dramaturgyní podcastu je redaktorka Alarmu Táňa Zabloudilová. Raut je součástí dlouhodobých aktivit Ve věci umění, které organizuje iniciativa pro současné umění tranzit.cz a které zkoumá možnosti sociální a politické funkce umění. Podcastová série vychází z témat, jimž se Ve věci umění a tranzit.cz dlouhodobě věnují a zasazuje je do širšího kontextu.
„Byla to náhoda, že je dopadli. Mohli vraždit dlouho dál a nikdo by si toho nevšiml,“ říká Petr Hátle a vysvětluje, že manželé Stodolovi se zaměřovali na důchodce žijící ve vesnicích a protože vraždy primitivně maskovali za nešťastné náhody či sebevraždy, policisty dlouho nenapadlo, že by mohlo být něco v nepořádku. „Senioři žijou osaměle a sebevraždednost je u nich hodně vysoká, i když se o tom moc nemluví, kdyby zavraždili jako první třeba pracující ženu z města, asi by se na to přišlo dřív.“ Hostem prvního vydání resuscitovaného podcastu o kultuře Pop byl režisér filmu Velká noc a autor podcastu Pohřešovaná Petr Hátle, který právě natáčí hraný film o Manželích Stodolových.
Takzvanou zakázkovou ekonomiku si spojujeme především s různými donáškovými službami. Skutečné ohrožení pracovních vztahů se však skrývá spíše v téměř neviditelném fenoménu mikropráce. Text od Jana Bělíčka v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.
Dva američtí senátoři – republikán Josh Hawley a demokratka Amy Klobuchar – vydali letos na jaře každý svou knihu o problému monopolů ve Spojených státech. Knihy jsou značně rozdílné, ale obě svou troškou přispívají k jakési antimonopolní renesanci, kterou USA aktuálně zažívají. Je možné, že najdou znesvářené strany ve věci monopolů společnou řeč? V čem jsou obě knihy dobré a kde jsou naopak jejich slabiny? O tom všem je aktuální Redneck.
Hostem nového dílu podcastu Bulvár je Michal Lehečka - sociální antropolog působící na fakultě humanitních studií UK a ve spolcích Antropopictures a AutoMat, kde založil Laboratoř udržitelného urbanismu. Lehečka se odborně věnoval podobám rozvoje současných měst, především s ohledem na takzvaně postsocialistická města s důrazem na veřejný prostor panelových sídlišť. Je také jedním z autorů nové brožury Sociologického ústavu Akademie věd s názvem Pražská panelová sídliště jako místa protikladů. Je autorem řady odborných i popularizačních textů.
Jak reálnou hrozbu by bojkot pro mistrovství světa v Kataru znamenal, proč uspěl v případě běloruského pořadatelství hokejového turnaje, ale také jak dokázal nejsilnější bojkot kvůli režimu apartheidu v JAR změnit vývoj sportu a v čem je používání termínu sportwashing eurocentrické a nespravedlivé se dozvíte v novém dílu podcastu Outsider.
Kauza Dominika Feriho rozpoutala debaty o sexualizovaném násilí, zneužívání moci, nebo predátorství. Otázky týkající se kultury znásilnění, sekundární viktimizace žen nebo institucionálních problémů různého typu už více než čtrnáct dní rezonují veřejným prostorem. Řeší se, proč tu existuje nízká institucionální důvěra v policii nebo soudy, jak nevhodnému chování předcházet, nebo jak souvisí genderová nerovnost a sexuální násilí. Nový díl podcastové feministické talk show Kvóty se zaměřuje na kulturu znásilnění, sexualizované násilí, domácí násilí. Hostkou Apoleny Rychlíkové je socioložka Blanka Nyklová.
Práce přes aplikace se stala ve městech během pandemie hitem. Jak do budoucna může rozvoj platforem ovlivnit podobu trhu práce? Text Pavla Šplíchala v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.
Odkud čerpají firmy jako Uber a Lyft inspiraci pro svůj obchodní model? A může měnící se kurz ve Washingtonu přinést odklon od „slepičí strategie“ mnoha současných společností? Text Matěje Schneidera v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.
V polovině května jsme si připomněli sto let od založení Komunistické strany Československa a není asi nadsázkou říct, že tato politická síla zcela zásadně ovlivnila podobu české společnosti minulého století. A svým způsobem ji ovlivňuje dodnes. V nejnovějším Kolapsu jsme se zaměřili na etapu komunistické vlády, která s naší érou souvisí nejvíce – na normalizaci. Ta se ustanovila na hrobě poslední vlny socialistického idealismu spojené s takzvaným Pražským jarem. Na čem vláda Gustava Husáka zakládala svou legitimitu, jak vypadaly perzekuce nepohodlných straníků po roce 1968? S jakými problémy se normalizační moc i společnost potýkaly a jak spolu souviselo expertní vědění pozdní normalizace s československou porevoluční realitou? O tom jsme si povídali s historikem a politologem Tomášem Vilímkem z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, který ve své práci zkoumá odpor československé společnosti vůči normalizačnímu režimu, expertní a manažerské elity v pozdním socialismu a dějiny československé emigrace.
Na začátku nového tisíciletí se po celém světě začal šířit nový fenomén televizní zábavy – reality TV. Pořady jako Survivor, Big Brother, ale také čeští Vyvolení najednou zaplnily mediální prostor a vnesly do něj zcela novou dynamiku. V Česku a na Slovensku jsou dodnes populární pořady jako Farmář hledá ženu, Mamo, ožeň ma, Prostřeno nebo Výměna manželek. Především na Výměnu manželek se zaměřoval dnes už slavný výzkum socioložky médií Ireny Reifové z Katedry mediálních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V novém Kolapsu jsme se jí ptali, na co při analyzování české reality TV přišla a jestli se její poznatky dají aplikovat na obecnější tendence v české společnosti. Mluvili jsme také o zostuzování chudých a o tom, jak do reality show prokapává ideologie neoliberalismu.
O tom, na jaké obtíže narážejí rodiče a děti ve městech, mluvily architektka Alžběta Brůhová, historička architektury Klára Brůhová a socioložka Karina Hoření, autorky výstavy Vadí x nevadí: Jak se žije dětem a rodičům v Praze? v Galerii VI PER. V podcastu řešíme, jak se rodiče s malými dětmi po Praze pohybují, jaké druhy dopravy jsou family friendly, kam rodiče s dětmi chodí, kde je jim příjemně, kde naopak ne a zda je Praha městem pro všechny. Ukazuje se, že rodiče se musí ve veřejném prostoru potýkat s řadou překážek, fyzickými bariérami počínaje a systémovými problémy, například nedostatkem institucionální péče či nepřipraveností úřadů, konče.
V posledních dnech otřásá českou veřejností svědectví několika žen, které popsaly své nepříjemné zkušenosti s politikem Dominikem Ferim. Článek, který tato svědectví zaznamenal, společnými silami připravovaly redakce Alarmu a Deníku N. Autoři investigativního textu - Jakub Zelenka z Deníku N a Apolena Rychlíková z Alarmu - promluvili o tvorbě celé reportáže i širším celospolečenském kontextu celé kauzy v podcastu Kolaps. Mluvili jsme také o #MeToo v Česku, novodobých sexuálních normách a novinářské investigativní práci v této oblasti.
Konfliktní vztah Izraele a Palestiny se odráží i ve světě sportu. Jednou v podobě mírového poselství, jindy v podobě bojkotů, násilí a rasismu. Co mají společného Eric Cantona, hráči chilského Deportiva Palestino, fotbalisté Leicesteru Wesley Fonfana a Hamza Choudhury, fanoušci Celticu Glasgow a záložník londýnského Arsenalu Mohamed Elneny? Všichni během nedávné série ozbrojených konfliktů mezi Izraelem a Palestinou, kterou před pár dny ukončilo příměří, vyjádřili podporu druhé jmenované zemi. Vztah Izraele a Palestiny ukazuje, jak moc může být svět sportu a politiky provázaný. Co se přesně stalo během známého útoku palestinského ozbrojeného komanda na Olympijských hrách v Mnichově? Jak nakládají světové sportovní federace s propalestinskými projevy a antiizraelským bojkotem? Proč zdánlivě úspěšné projekty sportovního smíru mezi oběma zeměmi skončily ve společenské realitě izraelsko-arabských vztahů naprostým fiaskem? To vše se dozvíte v novém dílu Outsidera.
Nové vydání Bulváru s Danielem Vondroušem ze Zeleného kruhu srozumitelně vysvětluje realitu českých stavebních úřadů, popisuje proč u nás trvají stavební řízení dlouho a jak by zdejší, už teď dost komplikované prostředí, ještě zhoršil nový stavební zákon, o kterém má poslanecká sněmovna rozhodovat ve středu.
Běžně se nejzásadnější kroky nového amerického prezidenta začínají hodnotit v okamžiku, kdy má za sebou sto dní v úřadu. Tato lhůta už uplynula, Washington ale jako by uvízl v bezčasí. Je to způsobeno specifickou situací v Kongresu. Jaký bude Biden prezident, to se dozvíme až v následujících měsících. Podaří se mu rozplést legislativní past? A co Spojené státy čeká, pokud to dokáže? Odpověď najdete v dnešním dílu Rednecku.
Blíží se podzimní parlamentní volby a s nimi i pravděpodobný totální propadák všech levicových stran. Před českou veřejností tak leží debata, jak se s tímto vývoje vypořádat. Úpadek sociální demokracie a komunistů má u nás zcela specifické důvody a specifika, ale stojí za ním také širší mezinárodní problémy posledních minimálně třiceti let. Budou nám komunisté a sociální demokraté v parlamentu chybět? Kdo může za neúspěch těchto stran? Mění se obecně to, jak dnes chápeme levicovou a pravicovou politiku? A jsou otázky klimatu, ženských práv nebo migrace skutečně jen kulturními tématy, jimž by se levice neměla věnovat? O současné české i světové levici, postsocialistickém individualismu a možném budoucím vývoji nejen ve východní Evropě jsme si v novém dílu podcastu Kolaps povídali s politoložkou a socioložkou Annou Pospěch Durnovou působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na Institutu vyšších studií ve Vídni.
“V době největších turistických nájezdů byla v domech, s jejichž stálými obyvateli spolupracujeme, menšina. Běžně se stávalo, že vám někdo strkal klíče do bytu uprostřed noci, ráno jste nacházeli spící turisty na chodbách, pomočené chodby nebo zničené společné prostory,” rekapituluje Petr Městecký problémy, který jako obyvatel centra Prahy zažíval po několik let. Nový díl Bulváru je s Petrem Městeckým, starousedlíkem z Prahy 1 a zakladatelem spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy o Airbnb, overturismu, vymáhání práva v České republice i obavách, že se po odeznění pandemie vše vrátí do starých kolejí.
Podvodné užívání zakázaných látek nebyl vynálezem východního bloku, ale je dodnes součástí života sportovců. Kdo určuje, co doping je a co už není, jak souvisí doping s pohlavím, ale také o pokryteckém moralizování odhalených sportovců uslyšíte v novém dílu Outsidera.
Vladimíra Dvořáková byla vůbec první českou profesorkou, jmenovanou v oboru politologie. V současné době působí jako ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií na ČVUT. V nejnovějším díle podcastu Kvóty se s Apolenou Rychlíkovou bavila o situaci na české politické scéně: mizející deklaratorní levici, postupném propadu ANO, socio ekonomických dopadech koronaviru nebo i vlivu Miloše Zemana na českou politiku. Podle Dvořákové bude důležité, do jaké míry pojmou politické strany nadcházející volby jako šanci artikulovat opravdu podstatná témata a nakolik se nechají ovlivnit populismem. Hlavním tématem voleb je totiž podle Dvořákové především otázka solidarity.
“Při jednáních s developery jsem měla proti sobě bohužel primátorku, které nepřipadalo divné točit s Pentou propagační videa o projektu Masaryčka,” říká Petra Kolínská, která byla v letech 2016-18 radní pro územní rozvoj. V podcastu komentuje především oblast politiky bydlení, ve které je podle ní třeba ještě udělat kus práce. Tématem by se podle političky mělo stát nejen to, že město už se pozemků nezbavuje, ale zda je také nakupuje “V zahraničí je celkem běžné, že developeři prodají pozemky městu, které je rozvrhne, určí, co by kde mělo stát - parky, školy, byty a pak něco, co bude vydělávat peníze - a následně město pozemky znovu prodá. Část třeba stejnému developerovi, nebo různým firmám.”
Masarykova demokratická akademie, think tank České strany sociálně demokratické, nedávno vydala český překlad knihy Vynalézání budoucnosti autorů Nicka Srniceka a Alexe Williamse. Tito dva akademici se v ní pokoušejí nabídnout novou vizi levicové politiky, která by překračovala logiku klasických protestních hnutí a zapojila do svého myšlení i rozvoj nových technologií. Toto pojetí v politickém slovníku zakořenilo pod názvem akceleracionismus. O knize i politickém myšleni Srniceka s Williamsem jsme si v novém Kolapsu povídali s filosofem Václavem Janoščíkem, jenž aktuálně působí na Akademii výtvarných umění v Praze a akceleracionistickou a technopozitivistickou debatu sleduje od samotného začátku. Bavili jsme se o kontextu, v němž kniha vznikala, ale také o tom, jestli v ní autoři nabízejí technooptimistický nebo technopozitivistický pohled a v čem je toto rozlišení důležité.
Projekt fotbalové superligy narazil na tvrdý odpor fanoušků i UEFA a samy kluby ho raději odpískali. Superliga byla ale logickým krokem v současném fotbalu ovládaném miliardáři. Největší moc ve sportu mají dnes oligarchové jako vlastníci klubů, nadnárodní korporace v roli všemocných sponzorů a v neposlední řadě média, která mění sportovní spektákl ve zboží. Logika trhu vládne a v dnešním Outsiderovi se podíváme na to, jak komercionalizace sportu nabrala v 21. století na obrátkách a taky na to, jak se amerikanizace evropského sportu stává konzervativní reakcí na neoliberální pořádky, které mu nyní vládnou.
Krajinářský architekt Štěpán Špoula působí na pražském Institutu plánování a rozvoje. Krajinářská perspektiva, která vychází z krajinného profilu města, z jeho historického kontextu a pracuje třeba i s městskou divočinou a vágními prostory, u nás zatím není moc rozšířená. Špoula v rozhovoru vysvětluje, proč je koncept tradičních parků dnes už trochu překonaný a v čem stávající městská zeleň neodpovídá současným potřebám. V Česku podle něj stále přetrvává přesvědčení, že buď se chrání zeleň, nebo se rozvíjí město. V čem je tento postoj překonaný? Jak by měla městská zeleň ideálně vypadat a z jakých měst si brát příklad?
Hostem Kolapsu byl historik a historický antropolog Pavel Himl, který v roce 2019 v nakladatelství Argo vydal odbornou publikaci Pozorovat, popsat, stvořit. Osvícenská policie a moderní stát 1770–1820, v níž se věnoval vzniku moderní policie na českém území a také tomu, jak policie zapadala do celku takzvaných osvícenských josefínských reforem na konci 18. století. Kniha nabízí pohled na začátky moderních států a na roli policie při jejich vzniku. V současnosti se o roli státu hodně mluví v souvislosti s pandemií koronaviru, o policii pak například v souvislosti s případem policejní vraždy George Floyda ve Spojených státech.
Spoustu pozornosti si v průběhu posledních několika let vysloužila takzvaná The Squad – skupina zastupitelek (a od loňských voleb i zastupitelů) v dolní komoře amerického Kongresu, které jsou o poznání levicovější než většina demokratů v posledních několika dekádách. Jen těžko byste hledali někoho, kdo by to této skupiny zapadal (alespoň vizuálně) lépe než dvoumetrový, holohlavý a potetovaný John Fetterman. Jak se stalo, že je tento bývalý starosta dvoutisícového městečka v současnosti nejviditelnějším kandidátem do senátu za Pensylvánii? A proč má Fetterman na rukou vytetovaných deset různých dat? O tom všem je dnešní Redneck.
Eliška Černá a Jakub Černý se otázkám spojeným s bydlením věnují dlouhodobě: jak odborně a teoreticky, tak prakticky a aktivisticky. Oba dva se zapojují do lokálních ostravských aktivit a spolu se sociologem Tomášem Hořením Samcem jsou autory kapitoly o bydlení v nedávno vyšlé knize Za hranice kapitalismu. V ní se zaměřili na problematiku takzvané financializace bydlení - procesu, kdy se důsledkem proměny bydlení v komoditu, obchodovatelnou na finančních trzích, mění vnímání této základní potřeby pro život. Původní funkce bydlení - dávat domov - se s globálním nástupem FIRE economy začala vytrácet a bydlení je nahlíženo jako investice. Co se sebou tento fenomén přinesl?
Our first guest in the podcast series Crossroads is Martin Lemberg-Pedersen who is an associate professor at the Centre for Advanced Migration Studies (AMIS) at the University of Copenhagen and a research fellow in the Horizon 2020 project “Advancing Alternative Migration Governance” (AdMiGov). In his research he focuses on geopolitical and political economic analyses of actors and networks involved in EU border management. In particular, he studies border control technologies, the dynamics of securitization and externalisation of border control and the influence of private industrial actors on EU migration policies and institutions involved in border control. His work combines different disciplinary perspective including political philosophy, sociology, critical geography, postcolonialism, security and border studies.
Prvním hostem podcastové série Na rozcestí je Martin Lemberg-Pedersen, který je docentem v Centru pro pokročilá migrační studia na Kodaňské univerzitě a výzkumným pracovníkem projektu Horizon 2020: Advancing Alternative Migration Governance. Ve svém výzkumu se zaměřuje na geopolitické a politicko-ekonomické analýzy aktérů a sítí v souvislosti s managementem hranic EU. Zejména zkoumá technologie kontroly hranic, procesy sekuritizace a externalizace hranic a vliv soukromých průmyslových aktérů na migrační politiku EU a instituce zapojené do kontroly hranic. Využívá pohledy přístupy mnoha různých oborů včetně politické filozofie, sociologie, kritické geografie, postkolonialismu nebo bezpečnostních a hraničních studií.
Dějiny sportu jsou zároveň dějiny ženské emancipace. Jak si museli své současné postavení ve sportu ženy vybojovat se dozvíte v novém dílu podcastu Outsider.
Zástupce iniciativy Vyvlastnit Deutsche Wohnen vysvětluje, jak nájemníkům v Berlíně pomáhalo zastropování nájmů, jež mezitím zrušil ústavní soud, a jak by jejich situaci změnilo vyvlastnění. Iniciativa Vyvlastnit Deutsche Wohnen však před dvěma lety vznikla kvůli jinému záměru. Tím je referendum, na jehož základě by korporace vlastnící ve městě nad tři tisíce bytů byly vyvlastněny. Aktivistům jde o to, aby se tisíce bytů privatizovaných začátkem nultých let vrátily do vlastnictví města. Společnosti jako Deutsche Wohnen v nich totiž během dekády zdvojnásobily nájem. Berlíňané, jejichž mzdy nerostou zdaleka stejně rychle jako nájmy, jsou tak podle aktivistů rukojmími vlastníků bytů. Někteří z nich je rekonstruují, aby je mohli pronajmout lidem ochotným zaplatit víc. Nájemníci s běžnými příjmy se proto často stěhují nebo musejí sdílet byty s velkým počtem lidí. Pokud iniciativa sesbírá do června 175 tisíc podpisů, bude referendum vyhlášeno v září společně s volbami do berlínského senátu.
V polovině osmdesátých let se do Československa dostala více než stovka namibijských dětí v rámci humanitární pomoci Lidové organizaci Jihozápadní Afriky SWAPO, která vedla v tu dobu národněosvobozeneckou válku proti tehdejší Jihoafrické unii. Namibijské děti žily v uprchlických táborech v sousední Angole v polních podmínkách a komunistické Československo je tehdy přijalo, aby zde děti dostaly vynikající vzdělání a mohly se z nich později stát opory namibijské společnosti. O hlubším kontextu celé této nenápadné epizody z československých dějin a o dalších osudech namibijských dětí jsme si v novém Kolapsu povídali s antropoložkou a afrikanistkou Kateřinou Mildnerovou. Kateřina Mildnerová v minulém roce věnovala tomuto tématu svou knihu Černí sokoli. Pohnuté osudy namibijských dětí vychovaných v Československu.
Volební právo ve Spojených státech má dlouho, komplikovanou a vcelku krvavou historii. Právě do ní se pouští aktuální díl podcastu Redneck. Dozvíte se v něm nejenom, jak vlastně probíhá proces volby ve Spojených státech, jak se volební právo jedni snažili a snaží omezovat a druzí zase garantovat, ale za asistence speciálního hosta, amerikanisty Jana Beneše, také spoustu o základním historickém vývoji volebních práv. V neposlední řadě se také dozvíte, jak je to s aktuálními kauzou ohledně omezování přístupu k volbám v Georgii, nebo chystanou legislativou ve federálním Kongresu, která by měla naopak volební práva pevnější zajistit.
V roce 1990 byla Elena Gorolová, vyučená kovoobráběčka z Ostravy, nedobrovolně sterilizovaná. Zákrok proběhl během porodu císařským řezem a Eleně bylo pouhých 21 let. Ačkoli si oba s manželem přáli velkou rodinu a především holčičku, zůstala v takto nízkém věku bez možnosti znovu otěhotnět. O pár let později narazila během brouzdání po teletextu na spolek nedobrovolně sterilizovaných žen a postupem času se stala jeho mluvčí. Od roku 2005 soustavně usiluje o odškodnění žen, kterým byl tento zákrok proveden. K tomu doposud nedošlo: násilně sterilizované ženy, nejčastěji Romky, dosáhly v období vlády Jana Fischera pouze omluvy. „V zahraničí pro nás měli víc pochopení než v Česku,“ popisuje sociální pracovnice. Gorolová svůj příběh sdílela na půdě OSN i v dalších významných zahraničních institucích a v roce 2018 ji britská BBC zařadila mezi 100 nejinspirativnějších žen planety. V rozhovoru pro podcast Kvóty mluví Gorolová o svém celoživotním boji za odškodnění, o traumatu, které nejde zacelit, i obavách řady žen z toho, že je společnost odsoudí, pokud svůj příběh o násilné sterilizaci budou sdílet na veřejnosti. Dodala také, že k diskriminaci Romek v nemocničních zařízeních stále dochází: jsou například známy případy romských žen, které byly segregovány v porodnicích. V současné době Gorolová působí jako terénní sociální pracovnice ve společnosti Vzájemné soužití. Ještě donedávna se mělo za to, že poslední doložená nedobrovolná sterilizace Romky u nás byla provedena v roce 2007, před časem ale Deník N zveřejnil případ, k němuž došlo v roce 2010.
Hostkou podcastu Bulvár je urbanistka, feministka a odbornice na participaci Milota Sidorová. “Říkám o sobě, že jsem autorka ve službách spravedlivého města,” představuje se v rozhovoru vystudovaná krajinná architektka a dnes ředitelka Kanceláře participativního plánování Městského institutu Bratislava (MIB)Milota Sidorová. Koncept spravedlivějšího, inkluzivnějšího města pro všechny se v Česku a na Slovensku diskutuje teprve v posledních letech a občas bývá nálepkován jako genderová ideologie. “Feminismus má u nás špatnou pověst, a já nedůvěru lidem nevyčítám. Obvykle jim ukážu, co ve městech funguje, co ne a co se úspěšně realizovalo jinde,” říká Sidorová. “Většinou na to publikum reaguje pozitivně a přijde jim to správné. A já jim povídám: a to je právě genderově citlivé plánování, to je ten feminismus. Vidíte, ani to nebolelo.”
Český fotbal v posledních týdnech čelí obviněním z rasismu, který ale dlouhodobě trápí především britský fotbal. Jak z politiky nenávisti najít cestu ven? Proč se britská média v takovém rozsahu zaměřila na české hráče? Souvisí to s přezíravostí vůči týmům z východní Evropy a s jejich stereotypizací jako nedostatečně kulturně vyspělých zemí? V tomto postoji Brity mohlo utvrdit i gesto reprezentantů Polska, kteří navázali na odmítnutí Čechů symbolicky pokleknout hned druhý den při svém zápase v Anglii. Jenže i někteří hráči tmavé pleti se staví proti rituálnímu pokleknutí – například Wilfried Zaha, kterému připadá toto gesto prázdné a nedostatečné. Není nakonec v kontrastu s marketingově vyšperkovanými protirasistickými kampaněmi mnohem účinnější aktivita mladé anglické fotbalové superstar, která sice nevylepšuje veřejný obraz fotbalových korporací, ale má skutečný dopad na změnu zavedených pořádků? I to se dozvíte v novém dílu podcastu Outsider.
Sociální a komunitní pracovnice Růžena Dunková bydlí v ostravské komunitě Kunčičky. Jedná se o „sociálně vyloučenou lokalitu“, kde tato terénní pracovnice zároveň i pracuje. Romka Dunková, vysokoškolačka s dvěma pracemi, čelí celý život diskriminaci na trhu s bydlením. Sama musí bydlet v lokalitách, které jsou označovány za horší a s neochotou pronajmout byt Romům se potýká nejen osobně, ale i na pracovní úrovni. Problém ještě prohlubuje fakt, že na Ostravsku je majoritním vlastníkem nájemních bytů firma Heimstaden (bývalé OKD byty), což je největší vlastník nájemního bydlení v Česku. Švédské firmě patří 44 tisíc bytů, převážně na severu Moravy a na trh s nájemním bydlením v této lokalitě má de facto monopol. Druhý díl podcastu Bulvár, který připravují Alžběta Medková, Apolena Rychlíková a Táňa Zabloudilová, nabízí vzhled do života lidí na okraji, problematiky komunitní práce i přetrvávajícího rasismu na trhu s bydlením, který negativně ovlivňuje životy Romů a Romek u nás.
Poslanecká sněmovna 10. března schválila v prvním čtení zákon o odškodnění ve výši 300 tisíc korun pro protiprávně sterilizované ženy, především romského původu. Poslední taková doložená sterilizace na českém území se uskutečnila ještě v roce 2007. Jak k něčemu takovému mohlo vůbec docházet a jaké jsou kořeny této temné součásti československých dějin? Jedna z nejhlasitějších zástupkyň poškozených romských žen Elena Gorolová se už brzy objeví v podcastu Kvóty Apoleny Rychlíkové. V Kolapsu jsme hovořili s romistkou Hanou Sadílkovou z Katedry středoevropských studií FF UK, která se specializuje na poválečnou historii Romů na území bývalého Československa, a věnovali jsme se této pro mnoho českých žen stále živé ráně v širokém historickém kontextu.
Konání olympijských her ve starověkém Řecku bylo natolik důležitou událostí, že kvůli nim soupeřící městské státy sjednotily své kalendáře a dokonce i letopočet. Na významu přesahujícím sportovní rovinu se po více než dvou tisících let příliš nezměnilo. Poslední zimní olympijské hry v jihokorejském Pchjongčchangu sledovalo 28 procent obyvatel planety, tedy více než každý čtvrtý člověk na Zemi. A v případě nadcházející letní varianty v japonském Tokiu se očekává ještě větší zájem. Tokio neváhalo investovat masivní sumy do výstavby nových, multifunkčních a z hlediska sportu zbytečně nabubřelých sportovišť. V současnosti se náklady pořádající země pohybují kolem částky 30 miliard dolarů, což z akce už nyní činí nejdražší letní hry v olympijské historii. O tom, proč sportovci mají mít právo se i na olympijské půdě politicky vyjádřit, jakou roli v tom hraje Mezinárodní olympijský výbor, ale také proč japonský olympijský úděl připomíná osud vlády řecké Syrizy, se doslechnete v podcastu Outsider.
Demokraté od ledna drží Bílý dům i většinu v obou komorách Kongresu. Republikáni ale můžou většinu jejich agendy stejně blokovat pomocí senátního nástroje s názvem filibuster. Co to vůbec je, jakou má historii a může se demokratům podařit ho zrušit? Šéf senátních republikánů Mitch McConnell vyhrožuje, že pokud to demokraté udělají, rozpoutá jeho strana peklo. Co se dá dále čekat vám vysvětli aktuální díl podcastu Redneck.
Prvním hostem podcastu o urbanismu, veřejném prostoru a životě ve městech byl Adam Zábranský (Piráti), radní pro bydleni a transparentnost, který začal v městských bytech ubytovávat lidi v nouzi. „Nejextrémnější okamžik přišel, když jsme stopli privatizaci městských bytů a na zastupitelstvu na mě bučelo několik set lidí, ” vzpomíná Zábranský na moment, ke kterému došlo po koaliční roztržce se Spojenými silami. „Měli jsme v programu, že privatizace zastavíme, město už se nemůže zbavovat vlastních bytů, ale pak jsme zjistili, že Spojené síly počítají s tím, že se doprivatizuje, co bylo slíbeno. Nakonec jsme se dohodli na kompromisu, zastavilo se to u 800 bytů. U čtyř stovek už byl proces v pokročilém stadiu a tak se dokončil. Všichni ti, kteří bučeli, přišli o opravdu velkou příležitost, úplně je chápu. Patnáct let jim ty byty někdo sliboval. Ale teď už jsme v jiné situaci a na privatizace má společnost jiný náhled,” vysvětluje nejmladší pražský radní. Od jeho nástupu do funkce Praha pronajala 700 bytů, většinu z toho jako byty sociální. Pražský bytový fond je sice po letech privatizování příliš malý na to, aby mohl ovlivnit rozměry bytové krize. Ročně ale může město ve svých bytech ubytovat alespoň několik set domácností. Pravidla jejich obsazování była proto přenastavena tak, aby je mohli získávat lidé v bytové nouzi.
Tanečnice s uměleckým jménem Linda von Schwärze se úderem koronavirové pandemie, stejně jako mnohým dalším, úplně změnil život. Divadlo, ve kterém vystupovala, se muselo zavřít, její soukromé shows byly zrušeny a Linda se tak ze dne na den ocitla prakticky bez práce. Jak složité je převádět taneční umění do prostředí online? Jak dlouho si burleskní umělkyně hledala práci? Jakou zkušenost jí dala zkušenost z domova pro seniory, kde několik týdnů po absolvování kurzu Červeného kříže pracovala? A co přináší burleska ženám nebo mužům? I o tom jsou dnešní Kvóty.
Nedávno jsme oslavili Mezinárodní den žen (MDŽ), který si starší generace připomíná jako vyprázdněnou podnikovou zábavu. Jde ale o svátek úzce spjatý s ženským hnutím, jeho bojem za důstojné pracovní podmínky a především za volební právo. Jaký ohlas mělo feministické hnutí v československé první republice a proč se oslava MDŽ postupně proměnila v tupé rozdávání kytiček na podnikových večírcích? A kam jsme se za více než sto let od prvního Mezinárodního dne žen posunuli? O tom jsme si v novém Kolapsu povídali se socioložkou a dlouhodobou spolupracovnicí Alarmu Lucií Jarkovskou, která momentálně působí na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Andrew Cuomo vládne jako guvernér státu New York už od roku 2011 - navzdory svému poměrně sadistickému politickému stylu byl dvakrát znovuzvolen. Loni na jaře si pak se sílícím koronavirem získal mezi demokratickými politiky značnou oblibu a stal se jakýmsi protipólem nenáviděného Donalda Trumpa. Jeho řešení covidové krize je teď ale pod palbou, a aby toho nebylo málo, vyplavala na povrch i kauza sexuálního obtěžování, ze kterého guvernéra obviňuje hned šest žen. Blíží se Cuomův politický konec?
“Pandemie je obrovská změna. Je svět před a svět po. K tomu, co bylo, se nevrátíme.” vysvětluje Ilona Švihlíková v nejnovějším dílu podcastu Kvóty. Debata se tentokrát točila především kolem možných ekonomických dopadů pandemie, roli “průmyslové lobby” na rozhodování vlády i kolem selhání politické třídy jako takové. Co by podle Ilony Švihlíkové hrozilo, kdyby se skutečně na pár týdnů uzavřel průmysl? Na čem dnes vlastně stojí česká ekonomika? Jak hodnotí výroky některých kapitánů českého průmyslu směrem k sociálním opatřením vlády? A jak otřese pandemie postavením České republiky?
Už od začátku prosince probíhají v Indii bez většího zájmu českých médií obří protesty zemědělců proti reformám, které v září schválil indický parlament pod vedením Naréndry Módího a Indické lidové strany. Do protestů se od té doby zapojilo neuvěřitelných 250 milionů lidí a nehodlají s nimi přestat, dokud indická vláda reformy nezruší. O co ve zmiňovaných reformách jde? Jak na protesty reaguje indická vláda? A proč o zemědělské stávce na sociálních sítích mluví i Greta Thunberg nebo popstar Rihanna? O tom jsme si v novém Kolapsu povídali s politologem a indologem Jiřím Krejčíkem ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.
Málokdo se v posledních letech snažil tak moc stylizovat do role možného nástupce Donalda Trumpa jako senátor za stát Missouri Josh Hawley. Zatímco donedávna směřoval spíše směrem k jakémusi umírněnějšímu, sofistikovanějšímu „trumpismu“, od vyrabování Katpiolu podporovateli Donalda Trumpa a zpochybňování voleb ze strany republikánských senátorů v čele právě s Hawleym nemůže být o něčem takovém řeč. Může se Hawley z aktuálního dění vzpamatovat, nebo z něj naopak dokonce těžit? A je jeho „ekonomický populismus“ skutečný, nebo je jenom módní pózou? To vše se dozvíte v aktuálním díle podcastu Redneck.
V posledních týdnech to vypadá, že vedle pravicového bloku ODS, TOP09 a KDU- ČSL, středově - liberálního bloku Pirátů a STAN tu možná vyroste ještě blok třetí, středově - levicový. Tvořit by ho měli Zelení a ČSSD. Pozvání do Kvót přijala první místopředsedkyně Zelených Anna Gumplová a také Daniela Ostrá, politoložka a členka iniciativy Lepší ČSSD je možná. Debata se týkala nejen stavu v oblasti vyjednávání, ale i strategií, jak vést kampaň v covidové době i toho, s jakým dědictvím se obě strany musí vyrovnat. Jak Zelení přesvědčí své voliče a voličky, aby podpořili koaliční blok se stranou, která se progresivní politice donedávna ještě vyhýbala? Zvládnou sociální demokraté zabránit dalšímu odlivu voličů a jak zbavit Zelené nálepky “městské strany pro liberály”? Je v této straně po debaklu Matěje Stropnického prostor na levicovou a sociální politiku? Není spojení obou stran jen znouzecností a co nastane, pokud se strany do Poslanecké sněmovny nedostanou? O tom všem jsou následující hodinové Kvóty.
Na území České republiky začala řádit britská mutace covidu-19, některé nemocnice jsou na hraně svých kapacit a v Poslanecké sněmovně se řeší, jestli je lepší zavést nouzový stav, nebo raději pandemický zákon. Do jak velkého průšvihu se řítíme? Je možné ještě vše zvrátit? A naráží západní svět na to, jak velký klade důraz na individuální svobody? O tom jsme v novém díle podcastu Kolaps diskutovali s matematikem, ekonomem, ale i dramatikem Reném Levínským, který aktuálně působí v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI) a je také ředitelem Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP). René Levínský se specializuje na matematické modely a teorii her a mimo jiné se podílel také na vytvoření protiepidemiologického systému PES.
Joe Biden má za sebou bezmála měsíc v prezidentském úřadě. Vyjasnili si ale demokraté a Američané obecně, jak úspěšným (nebo neúspěšným) prezidentem byl vlastně jeho demokratický předchůdce Barack Obama? Ten na konci minulého roku vydal první část svých prezidentských pamětí. Jak se vypořádal se zděděnou hospodářskou krizí? Jak proměnil americké zdravotnictví? A na co při svém úřadování trochu pozapomněl? To vše je tématem aktuálního dílu Rednecku.
O kryptoměně bitcoin dnes můžeme slyšet na každém rohu. Bitcoiny v hodnotě miliardy a půl dolarů nedávno koupil Elon Musk a poslední dobou plní světová média zprávy o tom, že bitcoin překonal další historické maximum. Z vysmívaného fenoménu se stal předmět zájmu a decentralizovaná kryptoměna přitahuje i zvědavé laiky. Víme ale, co to bitcoiny jsou a na jakých stojí principech? Britský novinář Alex Hern bitcoin nedávno definoval jako „odstavené auto běžící naprázdno, které zároveň luští sudoku, za což si pak můžete koupit heroin“. Jak se tato definice líbí sociálnímu a ekonomickému antropologovi Martinu Tremčinskému z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který v posledních letech ve své akademické práci zkoumá právě českou a slovenskou bitcoinovou komunitu? V novém dílu podcastu Kolaps se s ním bavíme o bitcoinech, regulaci finančních trhů, anarchokapitalismu i levici.
Odborová právnička a publicistka Šárka Homfray se ve své práci zaměřuje na témata související s prací: věnuje se otázkám diskriminace, genderovým nerovnostem, digitalizaci a průmyslu 4.0, proměnám pracovního trhu, prekarizaci, globalizované ekonomice nebo platformovému kapitalismu. V dalším dílu feministického podcastu Kvóty mluví nejen o těchto oblastech, ale také o absenci imaginace politických elit, o podbízivých kampaních řešících triviality nebo o tom, proč mladí lidé málokdy vydrží pracovat ve státním sektoru. Jaká jsou podle Šárky Homfray východiska z dnešních krizí, kde hledat politickou inspiraci a proč se pokoušet komunikovat i nebanální témata? Proč jsou i odbory „pánský klub“ a jak těžké je slaďování péče a práce v dnešním Česku? I o tom jsou dnešní Kvóty.
V Ruské federaci posledních několik týdnů houstne atmosféra. Aspoň to tak tedy vypadá ze západoevropských médií. Vše odstartoval politik Alexej Navalnyj svým návratem do Ruska z Německa, kde se léčil poté, co byl nejspíš ruskou tajnou službou FSB otráven novičokem. Navalnyj byl okamžitě po přistání zatčen, ale jeho tým brzy zveřejnil další investigativní video – tentokrát o papalášském sídle prezidenta Vladimira Putina u Černého moře. Desetitisíce Rusů jsou momentálně v ulicích a demonstrují proti vládě. Z jakých důvodů? A kdo je vůbec Alexej Navalnyj a co od něj můžeme čekat? Dostane se ještě někdy z vězení zpět na svobodu? O tom jsme si v novém Kolapsu povídali s politoložkou Terezou Souškovou z Asociace pro mezinárodní otázky, která se specializuje na východní Evropu.
Když se díváme na období československého socialismu, velmi často mluvíme o únorovém převratu, stalinistických padesátých letech nebo o událostech takzvaného pražského jara, které vyústily v invazi vojsk Varšavské smlouvy. Historik Jan Mervart a filozof Jiří Růžička, působící na Filozofickém ústavu Akademie věd ČR, to chtějí změnit svou knihou Rehabilitovat Marxe! Československá stranická inteligence a myšlení poststalinské modernity. Jak se straničtí intelektuálové a filozofové jako Karel Kosík, Radovan Richta, Ivan Sviták, Robert Kalivoda a další reagovali na odhalení kultu osobnosti roku 1956? Co pro ně znamenal konec stalinismu a jak se vyrovnávali s jeho dědictvím? Jakými způsoby znovu promýšleli Marxovo myšlení a jak chtěli modernizovat socialistickou ideologii? Tomu se věnuje tento díl podcastu Kolaps.
Na otázku, jak ven z koronavirové krize, se čas od času objevuje odpověď, že ideálním řešením by bylo alespoň dočasné zavedení všeobecného základního příjmu. O tomto hojně diskutovaném nástroji, který však žádná země dosud ve větší míře nezavedla, přišla do Kolapsu mluvit Zuzana Uhde ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Kromě akademické dráhy se Zuzana Uhde dlouhodobě zabývá právě šířením povědomí o tomto konceptu v Česku. Hovořila o tom, že nerovnosti mezi chudými a bohatými zeměmi sice nemůže základní příjem vyřešit, nicméně v naší společnosti by mohl být vhodným nástrojem ke zmírnění podhodnocení péče.
Když byl Joe Biden v roce 1972 zvolen do Senátu, co byla jeho první výrazná agenda? V čem všem se paktoval se segregacionistickými zastupiteli? Jaké postoje má za sebou v rozpočtových otázkách, zahraniční politice a trestním právu? A proč minulost nastupujícího prezidenta nasvědčuje spíše ideologickým úkrokům vpravo než vlevo, jak se aktuálně obává část americké pravice? To všechno se dozvíte v nejnovějším díle podcastu Redneck.
Jana Ciglerová vystudovala žurnalistiku na FSV v Praze a International Journalism na City University v Londýně. Žije v USA a do Deníku N přichází po třinácti letech v MF Dnes na pozici americké zpravodajky. V minulosti působila jako zpravodajka Lidových novin ve Velké Británii, psala pro The Observer a Evening Standard a absolvovala stáž pro zahraniční zpravodaje v Helsinkách. Zajímá se také o témata žen, založila diskusní pořad Tah dámou na ČT, vedla časopis Elle a stála na začátku vzniku přílohy Ona Dnes. Vedle novinářské práce také přednáší pro české i zahraniční studenty médií a žurnalistiky v Praze, v roce 2016 například přednášela na univerzitě Clemson v Jižní Karolíně. Ciglerová, se momentálně nachází ve Washingtonu DC. Jak probíhají přípravy na inauguraci Joea Bidena? Proč město hlídá na 25 000 členů Národní gardy a jsou obavy, že by mohlo dojít k násilnému přerušení inaugurace oprávněné? A jakým prezidentem by Joe Biden měl být, aby uklidnil situaci ve Spojených státech?
Kamala Harris se stane první ženou ve funkci viceprezidenta Spojených států. Vzhledem k tomu, že nastupující prezident Joe Biden sliboval, že v roce 2024 nebude kandidovat znovu, je na bývalou kalifornskou senátorku Kamalu Harris zaměřena velká pozornost, protože se předpokládá, že bude Bidenovou logickou nástupkyní. Jaká je její politická historie? Jsou spekulace o tom, že je trojským koněm americké levice, zasloužené, nebo jdou její prokurátorské instinkty opačným směrem? O tom všem je aktuální Redneck.
Knihy Svědectví o životě v KLDR koreanistky Niny Špitálníkové poslední dva měsíce dominuje českým knižním žebříčkům nonfiction literatury. V publikaci najdeme sedm rozhovorů se Severokorejci, kteří utekli z Korejské lidově-demokratické republiky. Nina Špitálníková se s nim setkala v jihokorejském Soulu a ptala se jich na jejich běžným život. Čtenáři se tak na tento nejnenáviděnější stát světa mohou podívat jejich perspektivou, a není to příliš hezká podívaná. Právě o této knize, životě v Korejské lidově-demokratické republice, tamějším společenském systému, ale také autorčině fascinaci KLDR jsme si povídali v nejnovějším dílu podcastu Kolaps.
Když se právničce Lence Hečkové a jejímu manželovi Tomášovi narodila holčička s Downovým syndromem, začali najednou trpět úplně novým typem strachu. Báli se, že Anežka, jak dcerku pojmenovali, bude společností neustále vytlačována na okraj. I proto se rozhodli se situací něco dělat. Kromě toho, že dceru vychovávají úplně stejně jako další své děti, promýšlejí problémy lidí se speciálními potřebami i společensky. Lenka Hečková působí v expertním týmu České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, která sdružuje neziskové organizace, zástupce akademické obce, zástupce škol, rodičů i mladých lidí se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří věří, že společné vzdělávání je cestou k soudržné a prosperující společnosti. V novém dílu feministické talk show Kvóty jsme hovořili o tom, jak náročná je v české společnosti péče o děti se speciálními potřebami, co přesně pro tyto lidi znamenala hysterie kolem inkluzivního vzdělávání nebo jak by měla fungovat společnost, ve které by se všem znevýhodněným dostávalo respektu, pomoci a pochopení.
Prvním hostem podcastové série Kolaps, kterou pro internetový deník Alarm.cz připravují Jan Bělíček a Pavel Šplíchal, je v roce 2021 politolog Ondřej Slačálek, momentálně působící na Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Už od devadesátých let je aktivní na české anarchistické scéně, zapojoval se do různých aktivistických kampaní, po globální ekonomické krizi roku 2008 se stal součástí hnutí ProAlt, momentálně však působí hlavně na akademické půdě. Jak se v posledních letech proměnila jeho politická imaginace? Co pro něj dnes znamená anarchismus a jak se bude vyvíjet levicová politika v příštích několik letech? O tom jsme se bavili v prvním novoročním dílu podcastu Kolaps.
Populistické vzedmutí na sklonku 19. století, John Maynard Keynes, problém monopolů ze třech různých úhlů, život James Baldwin a rasové pnutí v Americe, nebo problém vyrovnaných rozpočtů. To jsou některé z témat nejlepších letošních knih podle Matěje Schneidra, který si pro vás už rok připravuje podcast Redneck o americké politice a společnosti. Více se o knihách dozvíte v v dnešním bilančním díle.
Historičce Radce Šustrové nedávno vyšla v nakladatelství Argo knížka Zastřené počátky sociálního státu. Nacionalismus a sociální politika v Protektorátu Čechy a Morava. Zabývá se v ní se nejen rozvojem sociálních výhod pro české zaměstnance a dělníky během takzvaného protektorátního období, ale také ideologií národního sjednocení, která dokázala na jednu stranu semknout národ, na druhou stranu z něj vyloučila veškeré „cizorodé“ prvky včetně Romů a Židů. Český nacionalismus nelíčí Šustrová jako vymezující se proti tomu velkoněmeckému, ale jako něco, co němečtí okupanti tolerovali, a co jim dokonce mohlo přijít vhod.
“Mezi ženami, které končí bez domova, bývají oběti domácího násilí, děti z dětských domovů i důchodkyně, které přišly o partnera a neutáhly nájem.” říká v nejnovějším dílu Kvót manažerka a koordinátorka organizace Jako doma Lenka Vrbová. “Loni jsme měli paní, měla přes 65 let a žila úplně na ulici. Ten počet žen ve vyšším věku přímo na ulici mě vždycky překvapí.” Jako doma se už několik let věnuje ženskému bezdomovectví, kromě Jídelny Kuchařek bez domova provozují v současné době i jednu z humanitárních ubytoven - hotel, kde je už od března 2020 ubytovaných na třicet žen v nouzi. Jak se hotelu daří a co s ženami bude, až projekt skončí? I o tom jsou nejnovější Kvóty. Organizaci Jako doma můžete podpořit trvalým příkazem tady: https://www.darujme.cz/organizace/255
Na konci listopadu začal na americké levicové politiky tlačit politický komik Jimmy Dore, aby vyvolali hlasování o reformě zdravotnictví. Ta přitom nemá momentálně reálnou šanci na úspěch ani v dolní komoře Kongresu, kde drží většinu demokraté. Během několika týdnů se debata rozjela v obrovskou hádku. O tom, co si vlastně americká levice může a nemůže dovolit a jakou má vlastně sílu, je dnešní díl podcastu Redneck.
Ve věku šedesáti let zemřel 25. listopadu v Argentině jeden z nejslavnějších fotbalistů všech dob Diego Armando Maradona. Kontroverzní fotbalová legenda v sobě spojovala celou řadu protikladu a není úplně jednoduché ji zcela uchopit. Na jedné straně jeden z nejtalentovanějších a nejúspěšnějších fotbalistů všech dob, na druhé ale také drogově závislý bohém s velmi problematickým vztahem k ženám. Maradona byl ale také socialista, antiimperialista, na hřišti i mimo něj se zasazoval o důstojnost nejchudších v boji proti nejbohatším. Jaká byla kariéra Diego Maradony? Propadl kokainu až v Neapoli, nebo už v Barceloně? Jak vypadal tréninkové nasazení tohoto bohémského Argentince? A je svět Maradonova fotbalu už nenávratně pryč? O tom všem jsme si povídali se spolupracovníkem naší redakce a sociologem sport Vojtěchem Ondráčkem.
Žádná tabu před tabulí, tak zní nejnovější kampaň organizace Konsent která je, zaměřená na vzdělávání dospívajících dětí v oblastech sexu a sexuality. Pozvání do Kvót přijala kreativní ředitelka organizace a v nejnovějším dílu feministické talk show jsme si povídaly o tom, jak Generace Z přistupuje k sexu, genderovým identitám, kde o tématech spojených se sexem hledají informace a v jakém stavu je vůbec sexuální nauka v českém vzdělávání. “Realizovaly jsme workshopy na středních školách, byl o ně obří zájem, ale v našich silách není obejít všechny školy v Česku a mluvit se všemi dětmi o sexu. Rozhodly jsme se naše metodiky převádět do manuálu pro pedagogy, aby ti mohli sami vyučovat,” vysvětluje Barush Maush. Mluvily jsme také o vlivu porna, o přetrvávajících mýtech kolem lidského těla nebo znásilnění i způsobech, jak s dospívajícími o sexu mluvit.
V pátek 4. prosince doporučila uhelná komise české vládě, aby těžbu uhlí v Česku ukončila do roku 2038. Podle ekologických organizací, aktivistů a odborníků na globální klima je to však velmi pozdě. Právě debatě okolo konce českého uhlí se věnuje i nejnovější díl podcastu Kolaps. Hostkou Pavla Šplíchala a Jana Bělíčka byla Jana Pravdová z organizace Greenpeace, která dlouhodobě vystupuje za rychlé ukončení těžby v Česku. Na konci roku 2018 strávila Jana Pravdová týden ve vazbě ve slovenské Ilavě za okupaci důlního rypadla. Tato akce urychlila nástup slovenského klimatického hnutí a naši sousedé se zavázali odejít od uhlí do roku 2023. Letos v září zase řeporyjský starosta za ODS Pavel Novotný snil o tom, aby Janu a další aktivisty zmlátili policisté obušky za blokádu v severočeském dole Vršany. I o tom je dnešní vydání Kolapsu.
Zatím ještě není jasné, jak dopadnou doplňkové volby do Senátu, ve kterých se rozhodne, jestli demokraté utrhnou tu nejtěsnější většinu v horní komoře amerického Kongresu. Příliš pravděpodobné to není, ale to neznamená, že by nastupující administrativa Joea Bidena byla bezmocná. Co může prezident dělat i bez kontroly legislativy? O tom, jak může proměnit oblast zdravotnictví, co může udělat se studentskými půjčkami, nebo jak může revitalizovat americkou antimonopolní politiku je dnešní díl podcastu Redneck.
Poslaneckou sněmovnou nedávno prošel návrh na jedno z největších snížení daní v nedávné historii. Byla zrušen tzv. superhrubá mzda a pokud projde zákon i senátem beze změn, čeká podle ekonomů stát výpadek na straně příjmů přes sto miliard, což čase musí vést k osekání výdajů Do Kolapsu na toto téma přišel mluvit Jiří Šteg, ekonom a bývalý aktivista proAltu. Ten mluvil nejen o rozvratu státních financí, který hrozí pokud skutečně dojde k takto velkému výpadku daní, ale i propadu poptávky obecně, problémech robotizace a průmyslu 4.0.
Jedna z nejpopulárnějších sociálních sítí současnosti, Instagram, oslavila před časem deset let od svého založení. Sociální antropoložka Marie Heřmanová se sociálním sítím odborně věnuje. V nejnovějším dílu podcastové talk show Kvóty se proto bavíme o tom, jaký má Instagram vliv na naši psychiku, jak se z původně feel good aplikace stal velký zdroj úzkostí nebo jak se liší strategie pro fungování na sítích pro muže a ženy.
Během září a října jsme na stránkách Alarmu publikovali sérii analytických reportáží s názvem Bydlení je nad zlato, v nichž se novinářky Alžběta Medková, Apolena Rychlíková a Táňa Zabloudilová podívaly do sedmi evropských velkoměst, aby ukázaly, jak na ně dopadá globální krize bydlení a jak se vypořádávají s jejími projevy. Všechny tři byly také hostkami nového dílu podcastové série Kolaps, kterou pro Alarm připravují Jan Bělíček a Pavel Šplíchal. Bavili jsme se o tom, proč je dnes bydlení výnosnější investice než zlato, jak se liší situace ve velkoměstech východní a západní Evropy, ale věnovali jsme se také tomu, jak v jednotlivých zkoumaných městech obyvatelé bojují proti zvyšujícím se cenám bytů a nájmů. Speciální místo pak v rozhovoru zaujímá pražská situace. Dostali jsme se i k otázce, jestli v souvislosti s bydlením čeká Pražany ještě větší depka, nebo zda existuje alespoň nějaká naděje na změnu.
Spojené státy nevolily na začátku listopadu jenom prezidenta a nové zastoupení do Kongresu. Kromě toho bylo v jednotlivých státech a okrscích také nespočet různých lokálních referend. Na Floridě si odhlasovali zvýšení minimální mzdy. V některých státech uspěla protipotratová opatření, v jiných zase ne. Celou řadu států pak zachvátil úspěch legalizace a dekriminalizace různých drog. Všemi těmito výsledky vás provede dnešní díl Rednecku.
Výtvarné umění zůstalo v druhé výzvě Covid kultura mimo. Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto uměleckou oblast nezařadilo do kompenzačního balíčku s odůvodněním, že výtvarným umělcům a umělkyním nebylo během pandemie znemožněno realizovat své činnosti. “Výtvarníci mají tu výhodu, že nejsou zablokovaní ve své činnosti a můžou dál prodávat,” vysvětloval v interview pro Lidové noviny ministr kultury Lubomír Zaorálek. S Annou Remešovou, redaktorkou Artalk a Johanou Lomovou, která je členka Spolku Skutek a dále působí na UMPRUM, jsme rozebíraly situaci výtvarných umělců i dalších lidí, kteří v oblasti výtvarného umění působí.
S drtivou většinou obyvatel v nájmu a byty z větší části v majetku velkých společností je Berlín v unikátní situaci. Pozice města není silná a tak si lidé zkouší pomoct sami. Autorkou reportáže je Táňa Zabloudilová.
Reportáž namluvila Alžběta Medková Hudební podkres vytvořil Ondřej Bělíček
V nejnovějších Kvótách jsme se s politoložkou a publicistkou Kateřinou Smejkalovou bavily o tom, jak pandemie koronaviru proměnila některá odvětví gig economy a co můžeme na poli kapitalismu platforem čekat dál. Kateřina Smejkalová je politoložka, působí jako vědecká pracovnice Friedrich-Ebert-Stiftung v Česku a jako publicistka píše pro různá online i tištěná média. Věnuje se otázkám budoucnosti práce, společenským dopadům technologií a principiálním politickým otázkám jako je krize levice, nebo vzestupu konzervativního národovectví. Pravidelně také komentuje aktuální dění v Německu.
Novinář a bývalý člen Rady České televize Vratislav Dostál se dlouhodobě zabývá děním v České televizi a v mediálních radách. V Poslanecké sněmovně podle něj režíruje volby do mediálních rad především Jaroslav Faltýnek z hnutí ANO společně s předsedou SPD Tomiem Okamurou a předsedou KSČM Vojtěchem Filipem. Svůj vliv na mediální rady pak uplatňují také starší i mladší Václavové Klausové, Hrad nebo Dominik Duka. Zájem na oslabení ČT má i Andrej Babiš a Agrofert. Podle Vratislava Dostála se ale premiér Babiš tomuto tématu aktivně příliš nevěnuje a navíc si umí spočítat, že další velký spor, který by vyhnal desítky tisíc lidí do ulic, si nyní nemůže dovolit.
Jak vlastně funguje předání moci v momentě, kdy se střídají američtí prezidenti? Nastaly už někdy podobné prodlevy jako letos? Koho si Joe Biden vybere do svého kabinetu? Mají v tahanicích o podobu Bidenovy administrativy navrch středovější demokraté, nebo levé křídlo? To všechno se dozvíte v dnešním díle podcastu Redneck o americké politice zespoda i svrchu.
Pár týdnů po amerických volbách neuznal úřadující prezident Donald Trump stále svoji porážku. Vítězství Joea Bidena se mu ale ani přes množství žalob a požadavků na přepočítávání hlasů zpochybnit nepodaří. Co ale od Bidena patřícího spíše k umírněným členům Demokratické strany vlastně čekat? Ví vůbec někdo, s jakým programem letos kandidoval? A jak se republikání vypořádají s dědictví Donalda Trumpa a takzvaným trumpismem? Na tyto otázky v posledním díle podcastu Kolaps odpovídal redaktor Alarmu a tvůrce podcastu Redneck Matěj Schneider.
Ve svých čtyřiceti letech se Adéla Šípová stala nejmladší senátorkou v české historii. Překvapení voleb, žena, která v politickém klání porazila zkušené matadory jako jsou Jiří Dienstbier mladší nebo Petr Bendl, se ve volbách zaměřila na lidi na okraji. Pocity opuštění, zklamání nebo deziluze, se kterými se během víc než půlroční kontaktní kampaně setkávala, prý chápe. “Kdybych řešila, jak uplatím nájem, taky bych se nezajímala o politiku,” vysvětluje advokátka Šípová. V novém dílu podcastu Kvóty jsme se přímo u ní v advokátní kanceláři bavili o nemožnostech slaďování, dvojích směnách žen, vztahu osobního a politického i způsobu, jak si ve vyhrocené kampani udržet morální integritu.
Koronavirová krize otevírá témata, o kterých naše společnosti není úplně zvyklá mluvit. Jedním z nich je také to, jak vypadají poslední dny života pacientů v českých nemocnicích. Jsou čeští lékaři na podobné situace připravení? Jak vypadá jejich komunikace s takovými pacienty a dokáže jim nemocniční personál zajistit jejich potřeby? Hostem nového dílu podcastu Kolaps byl doktor Adam Houska působící v Podpůrném a paliativním týmu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Adam Houska je také výzkumným pracovníkem a lektorem Centra paliativní péče a v minulosti pracoval jako lékař v domácím hospicu Cesta domů.
Joe Biden podle všeho vyhrál americké prezidentské volby. Jak to, že to stále ještě nevíme s jistotou? A jak dopadly volby do Kongresu, ke kterým demokraté také upínali naděje? Jak pokračuje roztržka mezi středovými demokraty a těmi levicovějšími? V čem se lišily volební výsledky v Arizoně a proč kvůli tomuto státu volal Trumpův zeť Rupertu Murdochovi? A udělí Donald Trump sám sobě milost? To všechno probírá dnešní díl našeho podcastu o americké politice zespoda i svrchu.
Ze dne na den otevřeli ve Zlíně několik specializovaných covid oddělení. Kromě šesti klasických tu fungují i tři ARO - pro pacienty v nejtěžším stadiu nemoci. Jako dobrovolnice se o ně stará i zdravotní sestra Barbora Tomšů, která se ve své běžné praxi věnuje novorozencům s poporodními komplikacemi a předčasně narozeným dětem. O tom, jak na ni práce na jednom z nejtěžších oddělení ve Zlíně působí a čeho se z hlediska šíření pandemie koronaviru a dopadů na české zdravotnictví obává jsme se bavily přímo ve Zlínské nemocnici.
Zatímco na jaře většina české společnosti prostě zatnula zuby a koronavirovou krizi přečkala, s druhou vlnou mizí elán i finanční úspory. Řada lidí se pomalu začíná propadat do finančních potíží. Hostem nového podcastu Kolaps, který pro Alarm připravují Jan Bělíček a Pavel Šplíchal, byla antropoložka Lucie Trlifajová, působící na Sociologickém ústavu AV ČR a v Centru pro společenské otázky – SPOT, kde se mimo jiné zabývá chudobou a jejími proměnami. Ptali jsme se jí na sociální aspekty současné koronavirové krize, na problémy živnostníků, dohodářů, prekarizovaných zaměstnanců, lidí v exekucích, nezaměstnaných, ale i na aktuální situaci v sociálně vyloučených lokalitách.
Americké prezidentské volby jsou už v úterý 3. listopadu. Jejich zásadní témata nakousl minulý díl podcastu Redneck. Nejnovější díl se soustředí na státy, které budou pravděpodobně rozhodující. Jaké kauzy jimi v poslední době otřásly? Co napovídají průzkumy? Jak ovlivní prezidentské volby různá referenda a volby do senátu? A opravdu je Donald Trump bez šance?
Hlavní město České republiky trápí krize bydlení už několik let v kuse. Ačkoliv se jeho dostupnost stala jedním z témat posledních voleb, žádné zásadní změny se s nástupem progresivní radnice nedějí. Zatím. Autorkou reportáže je Apolena Rychlíková.
Reportáž namluvila Alžběta Medková Hudební podkres vytvořil Ondřej Bělíček
Anna Kárníková je absolventka Evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a oboru politiky životního prostředí na britské London School of Economics and Political Science. Pracovala několik let na Úřadu vlády jako ředitelka Odboru pro udržitelný rozvoj a tajemnice Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Od roku 2019 šéfuje největší a nejzavedenější ekologické organizaci u nás - Hnutí Duha. V novém dílu podcastu Kvóty mluvila o strategiích Hnutí Duha vůči novým projektům vlády: kanálu Dunaj - Odra - Labe, nebo novým reaktorům jaderné elektrárny Dukovany. Řešily se i konkrétní projevy klimatické katastrofy na území České republiky a změny, které nás v období několika let čekají.
Podle polského ústavního soudu není interrupce z důvodů závažných vývojových vad plodu v souladu s ústavou. Proti zpřísnění interrupčního zákona teď v zemi demonstrují tisíce lidí. Čekala polská vláda tak silnou protireakci? Kdo proti rozhodnutí ústavního soudu protestuje a kdo ho naopak podporuje? Můžou se tato témata dříve nebo později objevit i u nás? O tom všem jsme v novém dílu podcastu Kolaps hovořili s naší kolegyní z redakce Veronikou Pehe, která polskou politiku a společnost dlouhodobě sleduje.
Varšavská generace Z vypadá posh, ale za bydlení utrácí většinu příjmů, zatímco starší generace skupují byty na investici. A politiku dostupného bydlení tu razí pravicoví politici. Autorkou reportáže je Alžběta Medková.
Reportáž namluvila Alžběta Medková Hudební podkres vytvořil Ondřej Bělíček
Katalánská metropole je bez nadsázky pokusný králík financializace. Bydlení je tu největší politické i společenské téma. Se stejným nasazením se o něm baví lidé v kavárnách, na ulicích i ve vedení města. Autorkou reportáže je Apolena Rychlíková.
Reportáž namluvila Alžběta Medková Hudební podkres vytvořil Ondřej Bělíček
Pokud si nejste jistí, jak vlastně fungují americké prezidentské volby, aktuální díl podcastu Redneck vám vysvětlí hlavní nejasnosti. Jaké jsou klíčové státy prezidentských voleb? A jaké jsou šance obou kandidátů? Proč hraje tradičně tak velkou roli výsledek státu Florida? Jak je to s letošním enormním množstvím korespondenčních hlasů? Jaké šrámy zanechal na americké duši chaotický výsledek ve Floridě před dvaceti lety? A proč může tuto roli sehrát letos Pensylvánie? To všechno se dozvíte v prvním ze dvou volebních speciálů našeho podcastu.
Pandemie koronaviru v Česku brzy nejspíš způsobí kolaps zdravotnictví. Vládní opatření přišla pozdě a vypadá to, že nebudou stačit a situace se bude dále zhoršovat. Reakce společnosti na přijatá opatření není zatím podle dostupných dat dostatečná a lidé své kontakty neomezili. Chladnější počasí navíc podobně jako u chřipky pravděpodobně nahrává přenosu viru. O těchto nepříjemných otázkách jsme hovořili s hostem dalšího dílu podcastu Kolaps, docentem Janem Trnkou z Ústavu biochemie, buněčné a molekulární biologie na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, který je zároveň také členem Iniciativy Model antiCOVID-19 pro ČR, která vznikla na půdě institutu CERGE-EI Univerzity Karlovy.
Proč se od 80. let do hudebního mainstreamu stále více dostává melancholická hudba plná depresí, úzkostí a smutku? Právě tomu se věnuje nová kniha hudebních publicistů Karla Veselého a Miloše Hrocha Všechny kočky jsou šedé. Kniha ostatně nese podtitul Hudba úzkosti a oba autoři se v ní snaží zmapovat to, jaké s emocemi pracuje hudba posledních několika dekád a co nám říká o našem světě. Jak se mainstreamová hudební tvorba proměnila s nástupem Margareth Thatcherové a Ronalda Reagana? A proč jsou právě úzkostné stavy, smutek, paralýza něčím, co právě v této době začíná do popkultury pronikat? Hostem Jana Bělíčka a Pavla Šplíchala v novém dílu podcastu Kolaps byl Karel Veselý.
Čtyři aktivisté hnutí Extinction Rebellion se v sobotu 26.září přilepili k pobočce řetězce Zara k výloze. Symbolickým protestním aktem chtěli upozornit na destruktivní následky tzv. fast fashion, která se výraznou měrou podílí na destrukci planety. Veronika Ruppert, která byla hostem jedenáctého dílu podcastu Kolaps, je redaktorkou rádia Wave a módou a jejími společenskými i ekologickými souvislostmi se zabývá dlouhodobě. Fast fashion v sobě spojuje západní konzumerismus a brutální vykořisťování v zemích Třetího světa jako Bangladéš. Jak z toho ven?
Federální a michiganské státní úřady minulý týden oznámily žalobu na skupinu mužů, kteří prý plánovali únos michiganské guvernérky Gretchen Whitmer. Kdo jsou tito muži, jak si říkají a proč měli chtít guvernérku unést? Skutečně je na místě z jejich činů částečně vinit Donalda Trumpa, jak to dělá guvernérka? Na to se pokusí odpovědět aktuální díl podcastu Redneck. Kromě toho tento díl rozebírá tahanice ve Washingtonu o nový balík ekonomické podpory kvůli koronaviru. Může neúspěch těchto jednání pohřbít Trumpovy šance na znovuzvolení?
V Budapešti rostly od roku 2016 ceny nejrychleji v EU a bytová krize se prohloubila. Liberální radnice ale nemá ke změně dostatek pravomocí a autoritářský režim zase vůli. Čtvrtá reportáž z cyklu Bydlení je nad zlato. Autorkou reportáže je Alžběta Medková.
Reportáž namluvila Alžběta Medková Hudební podkres vytvořil Ondřej Bělíček
Podcast Kolaps se v novém dílu přesunuje od úmrtí Davida Graebera k další tragédii. Už v srpnu se v Kalifornii rozhořely obří megapožáry, které pohlcují vše kolem a bez většího mediálního ohlasu pokračují až do dnešních dní. Do studia jsem si tak pozvali environmentálního ekologa Alexandra Ače momentálně působícího na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), aby nás do situace více zasvětil. U požárů v Kalifornii jsme ale samozřejmě nezůstali. Ty jsou jen dobře viditelným symptomem procesu, kterému dnes říkáme klimatická krize. V jak velkém průšvihu lidstvo momentálně je? Máme vůbec nějakou šanci na přežití? Straší ekologičtí aktivisté a vědci veřejnost moc, nebo naopak málo? Je lepší dopady klimatické krize odvrátit nebo se na ně máme spíš adaptovat? Tomu se věnuje už desátý díl podcastu Kolaps, který pro Alarm připravují Jan Bělíček a Pavel Šplíchal.
Debutový román Kláry Vlasákové má jednoduchý název: Praskliny. Dystopické sci-fi z blízké budoucnosti pojednává o světě, ve kterém se najednou zjevila bílá, levitující koule. Ta svou netečností začíná měnit chod celé společnosti i životy hlavních hrdinů. Vlasáková knihu vydala v nakladatelství Listen, jež specializuje na současnou českou beletrii, a kniha už od svého vydání vzbuzuje převážně nadšený ohlas. Jak se Klára Vlasáková staví k současné světové i české literatuře, co jsou pro dnešní spisovatelky překážky v tvorbě a proč má někdy chuť se návštěvníkům svých čtení za knížku omlouvat? I o tom jsou dnešní Kvóty.
Na samotném začátku září zcela nečekaně zemřel ve věku 59 let americký antropolog a anarchistický myslitel David Graeber. Patřil mezi nejvýznamnější levicové intelektuály posledních let. Zásadní byla především jeho kniha Dluh: Prvních 5000 let o roli dluhu v lidských dějinách. Významnou roli sehrál ale i v alterglobalizačním hnutí a také třeba při formování hnutí Occupy Wall Street z roku 2011. Je mu přisuzováno i vymyšlení výroku „My jsme těch 99 procent“, který od té doby zlidověl a používal ho i Bernie Sanders ve své prezidentské kampani. Aktuální díl podcastu Kolaps proto představuje jeho hlavní myšlenky a pokouší se zodpovědět, v čem byl Graeber důležitý pro globální anarchistickou scénu, jakým způsobem se mu podařilo dostat za její hranice a jaký měl význam jako antropolog a akademik. Ve studiu se tentokrát vůbec poprvé objevili hned dva hosté – antropologové Yasar Abu Ghosh a Bob Kuřík působící na Katedře obecné antropologie na pražské Fakultě humanitních studií.
Od minulého dílu stihl Donald Trump nominovat Amy Coney Barrett na uvolněný post Nejvyššího soudu. Může její případné jmenování opravdu znamenat konec potratů ve Spojených státech? A nezaniká ve vřavě bojů o interrupce možnost, že by tato soudkyně mohla mít daleko výraznější vliv na vývoj země? V Massachusetts proběhla série primárek, která dobře ilustruje vývoj v rámci Demokratické strany. V úterý 29. září se pak poprvé na pódiu v rámci debaty střetl kandidát demokratů Joe Biden s úřadujícím prezidentem Donaldem Trumpem. Co si můžeme z první debaty odnést?
V druhém dílu našeho reportážního cyklu Bydlení je nad zlato se redaktorka Apolena Rychlíková podívala na situaci bydlení ve Vídni. Ta je v bytové politice světový vzor, přesto i tady musí řešit své vlastní problémy.
Závěrečný díl reportážního cyklu si klade jednoduchou otázku, na kterou je ale velmi obtížné odpovědět. Jaký vliv má úroveň kulturního života v regionech na to, že vysokoškolsky vzdělaní a kreativní lidé opouštějí české periferie a stěhují se do větších center? Zlín jako krajské a univerzitní město se s fenoménem vylidňování potýká také, i když ne v takové míře jako jiné oblasti. Nad městem se ale vznáší i nedávná minulost baťovského Zlína, který s kulturou promyšleně, byť často účelově pracoval. V jaké kondici je místní kulturní život? Může být kultura jedním z faktorů, který ovlivňuje vnitřní migraci ze Zlína do větších českých měst? V přiloženém podcastu Rok nula hovoří s redaktorkou Veronikou Pehe prorektor Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Petr Bilík a hudebník Tomáš Kelar o kulturní práci v regionech a také o tom, jaký vliv může mít na rozvoj krajských měst.
V pátek 18. září zemřela soudkyně Ruth Bader Ginsburg, která sloužila u amerického Nejvyššího soudu od roku 1993. Bohužel je to událost, o které nejde říct, že byla neočekávaná. Přichází však asi měsíc a půl před prezidentskými volbami a uvrhla tak Spojené státy do velkého chaosu. Podaří se republikánům a jejich lídrovi v Senátu Mitchi McConnellovi procpat k Nejvyššímu soudu už třetího Trumpova soudce? Jak souvisí aktuální situace s posledním rokem vlády Baracka Obamy? Jak je to s obviněním z pokrytectví, které teď lítá z obou stran na jejich oponenty? A není instituce amerického Nejvyššího soudu rozbitá? To všechno se dozvíte v novém díle našeho podcastu Redneck o americké politice zespoda i svrchu.
V Bratislavě takřka chybějí městské byty a ceny nájmů i nemovitostí stále rostou. Magistrát se proto pustil do rázné obnovy městského bytového fondu. Představujeme první z reportáží cyklu Bydlení je nad zlato. Autorkou reportáže je Alžběta Medková.
Reportáž namluvila Alžběta Medková Hudební podkres vytvořil Ondřej Bělíček
Začátkem září, téměř měsíc po původně avizovaném termínu, vynesl Specializovaný trestní soud na Slovensku rozsudek v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Podle něj jsou podnikatel Marian Kočner, který si měl vraždu objednat, a jeho spolupracovnice Alena Zsuzsová nevinní. Soud odsoudil údajného pomocníka vraha Tomáš Szabóa, ten má jít na 25 let do vězení. Prvním odsouzeným v kauze, která otřásla Slovenskem, byl Zoltán Andrusko. Ten v roce 2019 podepsal dohodu o vině a trestu, v samostatném líčení byl následně odsouzen k patnácti letům odnětí svobody. “Já jsem zprostředkoval mezi Alenou Zsuzsovou a panem Szabóem na pokyn pana Kočnera vraždu Jána Kuciaka,” uvedl doslova Andruskó před soudem v Pezinku. Vraždu pak vykonal Miroslav Marček, který si má odsedět dvacet tři let. Případu se od počátku intenzivně, ve spolupráci se slovenským deníkem aktuálně.sk, věnovala i bývalá spolupracovnice Jána Kuciaka, Pavla Holcová. Právě s ní jsou dnešní Kvóty.
Čtvrtý díl reportážního cyklu zkoumá možnosti rozvoje na Ostravsku a Karvinsku. Dlouho opomíjený region prochází už roky transformací bez hlubokého zájmu celostátních médií a politiků. Pozornost si region získává většinou jen, když se objeví otázka, proč zde lidé volí jinak, než by si v Praze přáli. V podcastu Rok nula hovoří s redaktorkou Veronikou Pehe ekonomický a sociální geograf Ondřej Slach a sociolog Daniel Prokop o výzvách, kterým čelí regiony s upadajícím těžkým průmyslem.
Jak dlouho už zuří protesty a nepokoje v Portlandu? Jak k nim přistupuje starosta Ted Wheeler a jak se demonstranti staví k němu? Jak portlandské protesty proměnily zásahy Donalda Trumpa? V čem se liší od protestů ve wisconsinském městě Kenosha? Kdo je Kyle Rittenhouse a jaké se v obou městech seběhly incidenty? A jaké historické paralely má současná situace? Tím vším se zabývá aktuální díl podcastu Redneck.
S profesorkou teorie a dějin umění Milenou Bartlovou, která momentálně působí na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, je možné probírat celou řadu témat. Dokáže poučeně a originálně hovořit o klimatické krizi, současné politice, o našem vztahu k minulému režimu, o dějinách středověku nebo současném umění. Tím hlavním důvodem, proč byla Milena Bartlová hostkou nového dílu podcastu Kolaps, je ale tentokrát především vztyčení Mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí. Po 102 letech se sloup (respektive jeho replika z dílny sochaře Petra Váni) vrátil na svém místo. Milena Bartlová se k tomuto plánům na jeho umístění na původní místo kontinuálně kriticky vyjadřuje minimálně od roku 2013. Právě podcastový formát nám umožňuje probrat toto pro směřování české společnosti zásadní téma v dostatečné šíři. Jak se to přihodí, že si nějaký spolek postaví svou nadšeneckou repliku uměleckého díla na nejvýznamnějším náměstí v České republice? A o co přesně jde lidem, kteří vztyčení Mariánského sloupu podporují. O tom je dnešní díl podcastu Kolaps s profesorkou Milenou Bartlovou.
Alena Wagnerová je další hostkou feministické talk show Kvóty. Wagnerová se narodila v roce 1936 v Brně, po studiu biologie a pedagogiky se krátce věnovala dramaturgii a posléze začala působit jako publicistka. V roce 1969 odešla do Německa, kde se posléze etablovala jako spisovatelka, od té doby publikuje pravidelně i v němčině. Ve své práci se dlouhodobě věnuje významným ženám české historie. Mezi její díla patří například kniha Sidonie Nádherná a konec střední Evropy o Sidonii Nádherné, věnuje se novinářce Mileně Jesenské, v roce 2017 vydala rozšířenou verzi původní sociologické monografie z roku 1974 nazvanou Žena za socialismu: Československo 1945–1974 a reflexe vývoje před rokem 1989 a po něm. V roce 2019 vyšly Wagnerové autobiografiky laděné povídky Cestou životem. Byla také členkou představenstva Nadace Heinricha Bölla a německé Ženské rady, je také členkou Německé sociologické společnosti, sekce pro ženský výzkum. Kromě toho je členkou centra Orální historie Saarbrücken-Praha a Mezinárodního PEN klubu.
Dnešní díl je tak trochu jiný. V minulosti jsme se již věnovali tomu, jak probíhá pandemie koronaviru ve Spojených státech, stejně jako ekonomické reakci federální vlády. Tímto dílem se Redneck vrací k pokrývání americké politiky zespoda. A to doslova. Nejdete v něm přeložené výpovědi Američanů o tom, jak jim pandemie a především pak rozšířená podpora v nezaměstnanosti změnily život. Někdy, zdá se, na trvalo, někdy s temným podtónem, že teď přichází návrat k nuzné práci za minimální mzdu.
Třetí díl reportážního cyklu zkoumá stav zdravotnictví v Ústeckém kraji. Upadající stav péče v regionech je zapříčiněn nedostatkem personálu, nízkými mzdami a prací na hranici legality a etiky. V podcastu Rok nula hovoří s redaktorkou Veronikou Pehe o problémech českého zdravotnictví předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková a Petr Fiala, místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic.
Už je to více než rok, co v newyorské věznici zemřel milionář a usvědčený pedofil Jeffrey Epstein. Zabil se skutečně sám, nebo byl zavražděn? Podle průzkumů velká část Američanů oficiální verzi událostí nevěří. Z čeho byl vlastně obviněn a jak zbohatl? Kdo všechno navštívil jeho soukromý ostrov? Jak byl navázaný na politiky, jak na tajné služby a jak na univerzity? To jsou otázky, které si klade aktuální díl našeho podcastu Redneck. Na některé se dá odpovědět jednoznačně, na spoustu nikoliv.
Johanna Nejedlová patří k nejvýraznějším tvářím tuzemského feministického aktivismu. Před lety založila iniciativu Konsent, která se dnes už na profesionální bázi věnuje osvětě v oblasti sexuálního násilí – ve školách, v barech i ve veřejném prostoru. Spolu s hesly „Když to nechce, tak to nechce“ nebo „Respekt je sexy“, které projekt od počátku provázejí, se Konsentu podařilo pozvednout tuzemskou debatu o sexuálním násilí i obtěžování. Za svou práci získala Nejedlová ocenění Women of Europe v kategorii aktivismus. V současné době se kromě Konsentu věnuje i dalším feministickým tématům, jako členka rady České ženské lobby se účastní debat o přijetí Istanbulské úmluvy. Právě o ní, stejně jako o domácím násilí nebo současné antifeministické vlně, jsou nejnovější Kvóty.
S historičkou a etnoložkou Markétou Křížovou jsme v novém dílu podcastu Kolaps probírali nedávné protesty ve Spojených státech, jejich souvislost s otroctvím, ale také to, jak byly na obchod s otroky navázány české země.
Další díl reportážní série Rok nula se věnuje učňovskému školství. Zatímco v centrech, jako je Praha nebo Brno, roste počet vysokoškoláků, na periferiích se ve školství projevují neblahé trendy posledních dekád. O tom, jak by bylo možné zlepšit učňovské vzdělávání, hovoří s redaktorkou Alarmu Veronikou Pehe ředitel Střední školy energetické a stavební, Obchodní akademie a Střední zdravotnické školy v Chomutově Jan Mareš, ředitel Pražského inovačního institutu a analytik vzdělávací politiky Bob Kartous a ředitel Akademie Řemesel Praha, Střední školy technické Drahoslav Matonoha. Doprovodnou reportáž od Pavla Šplíchala najdete na našem webu a2larm.cz.
V aktuálních demokratických primárkách vyhráli daleko překvapivější kandidáti než v těch předchozích: Cori Bush v St. Louis, ale hlavně Marquita Bradshaw v Memphisu, která s rozpočtem několika tisíců dolarů porazila oponenty disponující miliony. Newyorská prokurátorka Letitia James žaluje kontroverzní Národní střeleckou asociaci. V žalobě jde o vcelku neuvěřitelné finanční machinace především v podání jejího šéfa organizace Waynea LaPierrea, a dokonce hrozí i rozpuštění organizace. Přes víkend Donald Trump podepsal dekrety, jimiž se snaží zachránit americkou ekonomiku. Budou stačit a jsou kroky, ke kterým prezident vyzývá, vůbec v jeho pravomoci? A jak se Trump snaží zlikvidovat americkou poštu? To vše je tématem nového dílu podcastu Redneck o americké politice zespoda i svrchu.
Stopy výlučného vztahu České republiky ke státu Izrael se podle experta na Blízký východ Marka Čejky dají vysledovat už u Tomáše Garrigua Masaryka, který se stavěl proti antisemitismu během tzv. hilsneriády a měl sympatie k sionismu, který chápal jako emancipační snahu malého národa ne nepodobnou té české potažmo československé. Marek Čejka z Ústavu teritoriálních studií Mendelovy univerzity připravil pro Alarm sérií textů na téma historie Izraelsko-Česko(slovenských) vztahů a u této příležitosti přišel i do Kolapsu. Kromě historie vzájemných vztahů mluvil i o současné situaci v Izraeli, o zaměňování sympatií k Izraeli se sympatiemi k současné vládě a ignorování debaty uvnitř samotné izraelské společnosti a také o úspěšném PR Izraele, na které právě česká média často skáčou.
Už jen několik týdnů zbývá do chvíle, kdy by se měly otevřít brány amerických škol. Zvládne to americké školství ve chvíli, kdy země nemá virus ani zdaleka pod kontrolou? Jak se k problému staví Trumpova administrativa? Kdo je vlastně ministryně školství Betsy DeVos a proč tak naléhá na veřejné školy, aby za každou cenu otevřely? A nechtěla by je paradoxně vlastně spíš zavřít? To všechno je tématem aktuálního vydání podcastu Redneck.
První díl reportážního cyklu Rok nula s podtitulem O čem naši politici už třicet let mluví a ještě dalších třicet let budou, který vznikl s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Systém péče o seniory, školství, zdravotnictví, postindustrializace a kultura - těchto pět dlouhodobě neřešených oblastí v následujících týdnech detailně prozkoumáme v reportážních textech a pokusíme se ukázat, jak se jejich žalostný stav otiskuje do života v českých regionech. Součástí reportáží bude i podcast Rok nula, v němž odborníci s moderátorkou Veronikou Pehe budou probírat možné změny a reformy jednotlivých oblastí. Přestože má reportážní cyklus mapovat především život na české periferii, začíná symbolicky v tom nejbohatším regionu - v Praze. V důsledku astronomických cen bydlení a špatné dostupnosti adekvátní péče jsou totiž senioři vytlačováni z míst, kde mnohdy strávili celý svůj život. O tom, jak by bylo možné sociální péči i situaci seniorů v Praze zlepšit, hovoří s redaktorkou Alarmu Veronikou Pehe Terezie Hradilková a Miroslav Luczka.
Hlavním tématem dnešního dílu podcastu Redneck je hrozící ekonomický propad ve Spojených státech. Doposud držely na uzdě hospodářské dopady koronaviru programy federální vlády – především ten na podporu menších podniku a rozšířená podpora v nezaměstnanosti. Jejich platnost teď ale pomalu končí a není vůbec jasné jestli a v jaké podobě budou obnoveny. Co by to pro Spojené státy znamenalo? V posledních dnech také západní svět šokovaly avantýry federálních agentur v oregonském Portlandu. Jsou opravdu zásahy agentů Ministerstva vnitří bezpečnosti protiprávní? Jaký je historický kontext zvláštních pravomocí amerických pohraničních služeb? To všechno vám přiblíží aktuální díl Rednecku.
Jak probíhají letošní primárky v rámci voleb do amerického Kongresu? Podaří se letos americké levici navázat na skromná, ale výrazná vítězství z roku 2018, kdy byla zvolena například Alexandrie Ocasio-Cortez? Zvládnou vůbec členky takzvané The Squad (skupiny zastupitelek právě okolo Ocasio-Cortez) obhájit své mandáty? A co se děje v Republikánské straně? Odpovědi na všechny tyto otázky najdete v dnešním vydání podcastu Redneck, který se zaměřuje na americkou politiku.
Přestože dnes politici mluví o tom, že se naše společnost brzy vrátí k normálu, koronavirová pandemie pravděpodobně navždy promění celou řadu aspektů naší reality. Těžko si představit, že nucené home-officy nebo pracovní videokonference nepromění podobu českého zaměstnávání. Křehkost lidského organismu možná přivede řadu zaměstnavatelů také k otázce automatizace práce. Zvláštní postavení může získat i tzv. gig economy. Tyto změny nabízí celou řadu pozitiv, ale jejich dopad může být také negativní. Větší flexibilita práce znamená také větší nejistotu a prekarizaci, částečné úvazky a režim OSVČ zase představují nižší ochranu zaměstnanců v pracovně-právních sporech. Jak bude vypadat svět práce v blízké budoucnosti? A co můžeme dělat proto, aby byly změny k lepšímu?
Diskuze se zúčastní: Honza Bittner (ekonom nastupující na mateřskou) Eva Nováková (odborářka, Jihlava) Tomáš Tožička (rozvojový pracovník)
Debatu moderuje redaktor Alarmu Pavel Šplíchal
Debata vzniká za podpory Nadace Rosy Luxemburgové
Celá řada zemí Evropské unie uvažuje o tom, že by plánovaný Green Deal pro Evropu mohl být ideálním stimulem pro evropskou ekonomiku zasaženou současnou ekonomickou krizí. Prostředky z unijního rozpočtu by mohly vytvořit veřejné zakázky a stimulovat zaměstnanost v členských zemích EU. Evropa by tak zároveň mohla přispět k snižování emisí CO2 a k řešení klimatické krize. Odpůrci tohoto plánu tvrdí, že není čas na zbytečnosti a je potřeba učinit zásadní investice do evropských ekonomik, aby se dokázaly vypořádat s nastupující recesí. Mohl by být Green Deal nadějí pro Evropu nebo naše naděje spíše nenaplní?
Diskuze se zúčastnili: Anna Kárníková (Hnutí DUHA - Přátelé Země Česká republika) Vojtěch Pecka (sociolog) Mgr. Iva Zvěřinová, Ph.D. (Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy)
Debatu moderuje redaktor Alarmu Jan Bělíček
Debata vzniká za podpory Nadace Rosy Luxemburgové
Po několika opravdu divokých týdnech je konečně čas se vrátit ke dvěma tématům, která zastínily protesty ve Spojených státech. Jedním je komentář republikánského senátora Toma Cottona a bouře, kterou vyvolal v redakci deníku New York Times. Měl ho deník vydat? A běsní ve Spojených státech skutečně „kulturní revoluce“? V pondělí 15. června pak americký Nejvyšší soud vydal rozsudek rozšiřující antidiskriminační práva pro LGBT menšiny. Proč pro toto rozhodnutí hlasoval konzervativní soudce dosazený Donaldem Trumpem? Ovlivní tato událost prezidentské volby? To vše se dozvíte v tomto dílu.
Přinášíme vám audio ukázku jedné kapitoly z nedávno vydané knihy Budoucnost od nakladatelství IDEA, která je prvním sborníkem “nové české levice”.
Co je "nová levice"? Jakou má představu o budoucnosti, ať už jde o planetu, politiku, Česko, Evropu, pohyb, umění, práci, média, společnost či náboženství? To na ploše dvaceti tří textů zkoumá unikátní první československý sborník autorů a autorek, patřících k současnému progresivně levicovému myšlení. Kapitole věnované budoucnosti rodiny se vedle Petra Bittnera a Gaby Khazalové věnovaly také RFK - radikální křesťanky a vyprávějí v něm v příběh holčičky Pepy, která žila spokojeně v dříve neobývané chatce, dokud ji odtud nevystrnadil slon. Od té chvíle Pepa putuje a hledá svůj domov i místo ve světě. Pohádku RFK nahrály jako podcast ve studiu Wombat, zvukově ji upravil Martin Polák. Autorky také děkují Sáře Märc. Kniha Budoucnost vyšla v březnu jako první kniha družstevního nakladatelství IDEA a podílelo se na ní kolem třiceti autorů a autorek.
Prázdná Praha byla jedním z prvních, skutečně viditelných dopadů globální pandemie. O tom, že Airbnb představuje bezpečnostní hrozbu, dokázal otevřeně mluvit i Andrej Babiš. Co skutečně představuje fenomén overturismu a jak mu efektivně čelit? Jaké dopady na místní obyvatele a obyvatelky má a jaká opatření bychom měli prosazovat, aby města jako Praha dostala turismus pod kontrolu?
Diskuze se zúčastnili: Petr Městecký (Snesitelné bydlení v centru Prahy) Vít Masare (Letiště Praha Nebourat, Nerozšiřovat) Kateřina Smejkalová (politoložka)
Debatu moderuje redaktorka Alarmu Apolena Rychlíková
Debata vzniká za podpory Nadace Rosy Luxemburgové
„Defund the police“ je heslo, které uvidíte na většina současných amerických demonstrací proti policejnímu násilí. Radní města Minneapolis, které leží v samotném středu celé bouře, už se veřejně zařekli rozpustit současný policejní sbor. Co vlastně heslo znamená? Opravdu budou Spojené státy bez policie? A proč neskandují aktivisté „reformujte policii“? O tom všem je dnešní díl podcastu Redneck o americké politice zespoda i svrchu.
Koronavirová krize odhalila, jak hluboce podfinancovaná je oblast péče. Najednou tleskáme z oken zdravotním sestrám, solidarizujeme s pracovnicemi v domovech důchodců, řešíme, kdo zůstane s dětmi doma za 60 (nyní už 80) procent platu. Ukazuje se, že péče ve všech svých podobách je pro bezpečnost a stabilitu společnosti klíčová. Jak ale zajistit, aby se po opadnutí krize problémy ještě nezvětšily a aby to nebyly ženy, kdo na to nejvíce doplatí?
Diskuze se zúčastní: Petra Selingerová (aktivizační pracovnice z domova seniorů) Petra Ezzeddine (sociální antropoložka) Johanna Nejedlová (Česká ženská lobby)
Debatu moderuje redaktorka Alarmu Saša Uhlová
Debata vzniká za podpory Nadace Rosy Luxemburgové. https://a2larm.cz/2020/06/pecovat-o-druhe-je-poslani-zen-dustojnou-mzdu-nemaji-ale-mozna-pujdou-do-nebe/
Začalo to zakleknutím jednoho policisty na krk spoutaného muže na chodníku v Minneapolisu. Následovaly protesty a často i násilné nepokoje ve všech státech americké unie. Konec je zatím v nedohlednu. Jak vznikla současná vlna protestů? Jak reagovala policie? Nenese vinu za nevídanou eskalaci násilí z velké části právě ona? O tom všem je nový díl našeho podcastu Redneck.
Donald Trump chce Antifu zařadit mezi americké teroristické organizace. Proč se v poslední době o Antifě tolik mluví? A jak se extremistické skupiny zapojují do současných protestů? O tom jsme mluvili s expertem na politický extremismus Janem Charvátem.
Předchozí díl podcastu Kolaps jsme zveřejnili před více než dvěma měsíci. S politoložkou Zorou Hesovou jsme tehdy natáčeli v provizorních podmínkách právě v den, kdy vláda vyhlásila nouzový stav. V dalších týdnech přípravu podcastu znemožnila protipandemická opatření. Tentokrát za námi do Studia Wombat v Kampusu Hybernská dorazila Tereza Stöckelová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Pandemie koronaviru pro ni totiž představuje takřka ideální téma vědeckého zkoumání. Stöckelová dlouhodobě sleduje vztahy mezi společností, vědou a technologií a zajímá ji, jak vzniká poznání a jak vědecký výzkum vytváří fakta. Co nám tedy současná koronavirová krize řekla o našem vztahu k vědě a odbornému vědění? Může krizová zkušenost vědeckému poznání navrátit jeho důvěryhodnost? Jak globální pandemie souvisí s klimatickou změnou a je možné předpokládat, že bude světové společenství nyní ochotné věnovat se více problematice ekologické krize? Bude vůbec možné vrátit se k „normálu“? Co se vlastně pod termínem „normální stav“ skrývá? A stojí vůbec zato se k němu vracet?
- února letošního roku byl v Satilla Shores v Georgii zastřelen pětadvacetiletý Afroameričan jménem Ahmaud Arbery. Proč je jeho smrt jednou z nejpropíranějších kauz v amerických médiích až tento měsíc? Na případu už se vystřídala trojice prokurátorů a do středu pozornosti ho dostalo až zveřejnění videa z Arberyho smrti. Výhradně této kauze se věnuje nejnovější díl podcastu Redneck.
Dnešní díl podcastu Redneck vám přináší hlavně podněty k tomu, co poslouchat mezi jednotlivými díly. Kromě dvou lety prověřených a jednoho vcelku nového podcastu tu najdete přehled méně známých amerických médií a autorů, které stojí za to sledovat. Pokud jste fanoušky videoformátu, tak nebojte, i na vás se dostane. A podíváme se také na jednu zprávu o studii, která rozebírá vliv dvou nejsledovanějších moderátorů Fox News.
Během minulého týden se díky práci serverů The Intercept a Business Insider pohla kupředu kauza údajného sexuálního napadení, kterého se v roce 1993 měl dopustit teď už takřka jistý kandidát demokratů Joe Biden. Výpověď Tary Reade, která bývalého viceprezidenta Baracka Obamy obvinila, teď doplnily podpůrné důkazy v podobě záznamu telefonátu její matky a svědectví dvou jejích známých z 90. let. Kromě této kauzy je tématem 17. dílu podcastu Redneck Bidenův výběr viceprezidentského kandidáta – tedy kandidátky, protože Biden slíbil vybrat si ženu. To je pochopitelně kvůli obviněním Tary Reade o to třaskavější.
V minulých dílech Redneck jsem mluvil o CARES Actu, tedy nejnovějším nouzovém balíku, kterým americký Kongres reagoval na pandemii koronaviru a její ekonomické dopady – předevšm pak o jeho stinných stránkách. V šesnáctém díle jsem se proto zaměřil na jeho lepší části. Bohužel i ty se ukazují být jako velmi nedostatečné. Kromě CARES Actu dojde i na stávky pracovníků masokmbinátů nebo zdravotních sester a dozvíte se, proč jak s tím vším souvisí lednička a zmrzlina demokratické předsedkyně dolní sněmovny Nancy Pelosi.
Všechny díly podcastu si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu. Na Facebooku najdete stránku podcastu, na které kromě nových dílů sdílíme i aktuální zprávy nebo články zmiňované v podcastu. Vznik podcastu podporuje kromě Alarmu také sesterský projekt Voxpot.
Kandidatura Bernieho Sanderse čelila velkému odporu ze strany vedení Demokratické strany i médií. Co dovedlo tohoto demokratického socialistu k podivuhodné prezidentské kampani a jaké jsou příčiny jeho pádu?
V třetím karanténovém díle podcastu Redneck se na chvíli vrátíme k letošním prezidentským volbám. Tara Reade, která v 90. letech pracovala pro senátní kancelář Joea Bidena v podcastu novinářky Katie Halper obvinila bývalého viceprezidenta z toho, že jí v roce 1993 sexuálně napadl. Velká část amerických médií zatím kauzu spíše ignoruje, ale to se do podzimních voleb určitě změní. Zaslouží si guvernér státu New York Andrew Cuomo chválu za zvládání pandemie koronaviru? A jak To všechno je tématem nového, už třetího karanténového dílu podcastu Redneck.
Dalším hostem podcastu Kolaps byla Zora Hesová, odborná asistentka na Ústavu politologie Univerzity Karlovy, která se věnuje kulturním válkám, islámské politice a ideologii a v poslední době také konzervativnímu obratu v politice na Západě. “Dlouho jsem se zabývala islámskou filosofií a politikou v islámských zemích a také osudy arabského jara, které od velké mobilizace ve prospěch svobody a schopného státu, posunulo k tomu, že ve všech těch zemích zavládlo obnovené státní autoritářství nebo veškerou politiku ovládly náboženské konzervativní islámské skupiny, nebo skupiny které definovaly politiku jako boj o identitu,” říká Hesová. Když se začala podobná politika o pár let silně objevovat i na Západě, začala se o ni více zajímat.
Kulturní války v Evropě a Americe nejsou podle Hesové importem z muslimského světa, le můžeme tam vidět řadu paralel. “Jde o reakci na demokratizační nebo liberalizační tendence, které byly dlouho chápány jako víceméně přirozené, spontánní. Tyto reakce se objevily jak mezi muslimy, hinduisty a teď i křesťany nebo Evropany. Ve všech těchto náboženstvích se objevují skupiny, které se proti tomuto liberalismu staví a nabízí vlastní pohled, který má náboženské reference - ale nejde tak o hodnoty ale o symboly,” popisuje politoložka návrat náboženské rétoriky v Ebropě, USA, islámském světě nebo Indii.
V debatě o kulturních válkách a jejich původu se musíme podle Hesoví vrátit až do šedesátcýh let, kdy začal růst blahobyt a sním i individualismus a liberalismus. “Říká se tomu Tichá revoluce, od šedesátých letech se podle sociologických výzkumů nezajímáme tolik o to, jak přežít, ale jak se seberealizovat. Generace, které už nemají primární problém přežít, ekonomicky se prosadit a jde jim o seberealizaci, mívají často mnohem liberálnější názory a postoje. Nebo aspoň měly. Mohli jsme si proto myslet, že s rozvojem demokracie a ekonomickým rozvojem dochází automaticky k liberalizaci mravů. Teď ale přichází něco třetího, neřekla bych, že se celá společnost zase zpátky konzervativizuje, ale přichází odpověď na tuhle sociologickou změnu.”
V Evropě se kulturní válka dostala částečně importem z USA. Evropští katolící se od nich naučili nové způsoby komunikace a zprofesionalizovaly svoji agednu a modernizopvali slovník. “Od roku 2000 se va papežských encyklikách objevují vyjádření, které uznávají, že svět se změnil, ale zároveň chtějí dobýt nějaké pozice zpět zejména, co se týče postavení muže a ženy. Mluví se o přirozených rolích a hierarchiích. Naši katolíci v Evropě se zapojili do skupin, které jsou financovány a profesionalizovaný lidmi s americkou zkušeností, kteří sem začali importovat politické a komunikační taktiky,” popisuje Hesová.
Analytici společnosti Goldman Sachs předpovídají Spojeným státům v souvislosti s pandemií koronaviru hospodářskou krizi, která nemá v historii obdoby. Rostoucí nezaměstnanost v jednotlivých amerických státech z minulého týdne jim zatím dávají za pravdu. Jak na situaci reaguje Washington? A jak se projevuje nákaza v amerických věznicích? To se dozvíte v aktuálním dílu podcastu Redneck.
Tak jako v podstatě celý svět neřeší Spojené státy v posledním týdnu takřka nic jiného než pandemii koronaviru. Donald Trump tuto hrozbu celý letošní rok zlehčhoval, jak se s krizí vypořádává teď? Zvládají situaci lépe guvernéři jednotlivých států? A jak na koronavirus reaguje Kongres? Všechno to a výlet o 100 let zpět k epidemii španělské chřipky je předmětem aktuálního dílu podcastu Redneck.
V novinkové rubrice upozorňuje aktuální Pop na několik seriálů, které za pár dní začínají, a knížek, které nedávno vyšly. Hlavní téma, česká detektivka, si o sebe řeklo vydáním knihy Pavla Mandyse a Michala Jareše Dějiny české detektivky. Autoři se v ní zaměřili na specifické rysy žánru v českém prostředí a popsali, jaký je český detektiv v porovnání třeba s tím anglickým. Pop vám nabídne taky průlet českými filmovými detektivkami od 13. revíru přes majora Kalaše až do dneška, kdy má větší cenu detektivky sledovat spíš v televizi. Třeba zrovna Zrádce, které právě vysílá Česká televize. Fishovo pamětnické okénko tentokrát nahrazují jeho observace životního stylu generace Z.
V amerických primárkách se mohou věci rychle měnit. Minulý díl podcastu Redneck byl o průlomu, kterým bylo pro kampaň Bernieho Sanderse vítězství v Nevadě. To se však teď může zdát jako dávná minulost. Po vítězství v Jižní Karolíně totiž vstala z mrtvých kampaň bývalého viceprezidenta Joea Bidena, který nakonec zvládl spojit středové hlasy. Navíc se mu to podařilo daleko rychleji, než se vůbec dalo čekat. Znamená to, že Sanders skončil? Jakých chyb se dopouští jeho kampaň? A co bude teď následovat? To vše je tématem nejnovějšího dílu podcastu Redneck.
Hostem podcastové série Kolaps je sociolog Daniel Prokop, který nedávno vydal knihu Slepé skvrny. Hovořili jsme především o mýtu rovnostářského Česka, ideologické zaslepenosti, populismu, migrační krizi i problémech českého daňového systému.
Kniha Slepé skvrny sociologa Daniela Prokopa sbírá od začátku ledna, kdy vyšla, jednu pozitivní recenzi za druhou. Často navíc od kritiků z různých částí názorového spektra. Daniel Prokop se v ní zaměřuje na chronické problémy české společnosti, jakými jsou chudoba, sociální vyloučení, vzdělávání, diskriminace, rasismus nebo majetková nespravedlnost. Jeho sociologické analýzy překvapují svou přesvědčivostí a schopností vyvrátit mnohé zaběhané stereotypy a mýty, které si sami o sobě tak rádi povídáme. Od střízlivé analýzy české společnosti a politiky jsme se dostali také ke kritice daňových rájů a globálního kapitalismu, který za posledních sto let udělal podle Daniela Prokopa pro snížení chudoby a nerovností opravdu velmi málo.
Americké primárky jsou v plném proudu. Volilo se už v Iowě, New Hampshire a Nevadě. Zatím je z kandidátů nejúspěšnější demokratický socialista Bernie Sanders. Má šanci vyhrát i v následujících primárkách v Jižní Karolíně? Co čeká Spojené státy příští týden? Začínají se demokraté smiřovat s představou, že jejich kandidátem bude právě Sanders, kterého nemá vedení jejich strany vůbec v oblibě? To všechno je tématem dnešního dílu podcastu Redneck.
V prvním díle nové podcastové série Kolaps byl hostem profesor Pavel Barša z Ústavu politologie Filozofické fakulty UK. V takřka hodinovém interview jsme se věnovali situaci na Blízkém východě, prohře labouristů v britských volbách a budoucnosti levicové politiky.
Nový rok začal velmi drasticky. Spojené státy dronovým útokem zavraždily íránského generála Kásima Sulejmáního na letišti v Bagdádu. Od tohoto problematického útoku jsme se s politologem Pavlem Baršou dostali až k obecným otázkám dnešní mezinárodní politiky a především k měnícímu se postavení USA. Proč podle Barši už v současnosti není světová válka možná a jak vypadají dnešní válečné strategie? Prohru Jeremyho Corbyna v britských parlamentních volbách mnozí komentátoři považují za definitivní porážku levicové politiky, ale je tomu skutečně tak? Existují v současné Evropě vůbec nějaké dobré příklady levicového vládnutí? Můžeme říct, že je levicová politika momentálně v hluboké krizi? A jak by se z ní mohla dostat? A co na to KSČM? Podcast Kolaps připravují a moderují redaktoři Alarmu Jan Bělíček a Pavel Šplíchal.
Všechny díly podcastu Kolaps si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu.
Alarm je finančně závislý na podpoře čtenářů. Pokud se vám líbí naše podcasty nebo rádi čtete Alarm a chtěli byste ho finančně podpořit, můžete tak učinit v naší dlouhodobé kampani.
Uznávaná herečka Tereza Dočkalová se do širšího povědomí dostala díky moderování satirického feministického pořadu Branky, body, kokoti. Jednatřicetiletá držitelka dvou cen Thálie je v angažmá v pražském Divadle pod Palmovkou, kde ji můžete vidět v řadě inscenací od Ibsenovy Nory až k Faustovi v režii polského buřiče Jana Klaty. Povídali jsme si o hierarchii na jevišti, stereotypech, s nimiž se jako herečka nejčastěji setkává, sexismu v uměleckém prostředí nebo o problémech, které ona sama pozoruje v dnešní společnosti.
Za sebou máme druhá stát amerických primárek. Výsledky v New Hampshire byly daleko jednoznačnější a v aktuálním díle podcastu Redneck se na ně krátce podíváme. Daleko důkladněji se ale zaměříme na bývalého newyorského starostu a osmého nejbohatšího člověka planety Mikea Bloomberga. Čím je jeho kampaň specifická? Jaké jsou jeho politické názory? Je vlastně vůbec demokrat? To všechno se dozvíte v dnešním díle a krátce zavítáme také do Mexika.
I druhé vydání Popu se odehrává ve formátu novinky, hlavní téma, kultura na Alarmu. Řeč je o tom, že nás nudí nepovedený seriál podle skvělé knihy Geniální přítelkyně, zato nás baví film Uncut Gems bratří Safdieů nebo dokumentární trilogie Morava, krásná zem. Rozebíráme, v čem je skvělý a v čem podivně nekomiksový Článek II, který si odnesl cenu Muriel za nejlepší komiks, scénář a také cenu České akademie komiksu. Dojde i na nejlepší překvapení mezi českými komiksy – O červenáčkovi, skvělý americký komiks Sabrina nominovaný před dvěma lety na Man Bookerevu cenu nebo kultovní Mrtvej svět. V závěru Fish doporučuje nejlepší komiks pro děti s názvem Kosmo knedlíci a rekapitulujeme, co se dá dočíst na Alarmu v sekci kultura. Nechybí Fishovo vzpomínání na mládí popkulturního fanouška odchovaného Brnem.
V pondělí 3. února odstartovaly primárky, ve kterých si američtí demokraté vyberou svého kandidáta proti Donaldu Trumpovi. Začínalo se tradičně ve státě Iowa, který umí vždy překvapit, ale něco jako letošní fiasko tu opravdu ještě nebylo. Kdo z něho vyšel nejlíp – Pete Buttigieg, nebo snad Bernie Sanders? Možná tak trochu oba, ale dnešní díl je hlavně o tom, že nejlíp se má momentálně Donald Trump.
„Když píšu nějaké právní pravidlo, musím ho napsat tak, aby bylo co nejlepší a nejspravedlivější a nejvýhodnější pro lidi ve všech pozicích. Protože nevím, kým se zítra narodím,“ vysvětluje svůj přístup k právu soudkyně Kateřina Šimáčková. Právě rodačka z Brna, právnička a v současnosti jedna ze dvou soudkyň Ústavního soudu, je první hostkou talkshow s prozaickým názvem Kvóty. Ale nebojte se, i kdyby tenhle pořad vycházel sto let, genderové nerovnosti nezmenší. Tak se nad to povzneste a v klidu si poslechněte rozhovor s jednou z nejvýraznějších tváří české justice. Bude řeč o právu a spravedlnosti, ohrožení demokracie, dojde samozřejmě na gender a třídní problémy a v neposlední řadě i na vztah práva a klimatické změny. Všechny díly podcastu si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu.
Nový podcast bude každých čtrnáct dní přinášet to nejzajímavější ze seriálů, filmů, hudby, knížek, komiksů, počítačových her, aktuálních událostí a tak dále. Pokaždé v rozhovoru dvougenerační dvojice autorů, kterou spojuje zájem o různé podoby popu.
V prvním dílu je řeč o seriálu Nový papež, pokračování Mladého papeže. Deset epizod s Judem Lawem v roli sexy hlavy katolické církve před pár lety vzbudilo rozruch, seriál Paola Sorrentina se totiž těžko přirovnává k čemukoliv jinému. Pokračování nekonvenční a stylové, občas trochu cirkusové show teď vysílá HBO a Jude Law je v ní většinu času upoutaný na lůžko v kómatu, nastal proto čas na nového podivína/manekýna pro papežský stolec – Johna Malkoviche.
Kromě toho pro vás máme krátký průlet dalšími novinkami včetně představení nového čísla časopisu Živel, který teď bude vydávat nakladatelství Page Five, a otázku, proč se poslední dobou roztrhl s papeži a sexy knězi v popkultuře pytel.
- února definitivně začínají primárky, v nichž si američtí demokraté vyberou svého kandidáta, který se v listopadu postaví Donaldu Trumpovi. V půlce ledna také proběhla poslední „předprimárková“ televizní debata, ve které to jiskřilo mezi dvěma nejlevicovějšími kandidáty: Berniem Sandersem a Elizabeth Warren. Právě jejich střetu a kandidatuře Sanderse je věnována velká část dílu. Znovu se ale podíváme i do Íránu, nebo celkem tradičně do Virginie.
Rok 2020 začal poměrně zostra rozhodnutím Donalda Trumpa nechat zabít íránského generála Kásema Solejmáního. V prvním letošním díle podcastu Redneck se věnujeme primárně jemu. Dozvíte se ale taky novinky ze světa newyorských školních obědů, mysteriozních dronů, budoucnosti potratů v USA nebo o jedné vánoční bankovní loupeži.
Poslední týden roku je většinou skoupý na události, a aktuální díl podcastu Redneck je proto spíš rekapitulační. Uslyšíte v něm tipy na osm nejlepších letošních knih o Spojených státech. Dočtete se v nich o učitelských stávkách, nejtajemnějším americkém nejvyšším soudci nebo o tom, jak se během historie Spojených států proměnilo vnímání hranic této země. Každý si tu snad najde svoje, ať už si chcete ujet na historii antimonopolního populismu v USA, daňové reformě, nebo chcete volnější čtení o životě v lokalitách, na které zbytek Ameriky tak trochu zapomněl.
Nevíte, co jsou to potravinové pouště? Dozvíte se to v aktuálním díle podcastu Redneck. Dále uslyšíte o Mattu Bavinu, který sloužil jako guvernér státu Kentucky. Teď už sice skončil, ale během svých posledních dní v úřadě stihl udělit celou řadu kontroverzních milostí. Největší část dílu ale zabere vysvětlování aktuálního dění okolo impeachmentu Donalda Trumpa, který právě odhlasovala dolní komora amerického kongresu. Tento termín spoustu lidí mate, ale dnešní díl podcastu Redneck to snad napraví.
Minulý díl byl obzvláště depresivní, tentokrát je to snad o něco lepší. Pozitivních zpráv je ve čtvrtém vydání Rednecku hned několik: od těch drobných, jako je bezplatná doprava v Kansas City, až po ty významné, což je případ navracení volebního práva bývalým trestancům. Méně pozitivní jsou ovšem zprávy z Washingtonu DC, kde se na sklonku roku jasně ukazuje, jaké jsou priority centristických demokratů. Dojde i na bilanci kariéry nedávno zemřelého bývalého předsedy Federálního rezervního systému Paula A. Volckera, který pomáhal ve Spojených státech rozevřít ekonomické nůžky.
Možná přijde den, kdy se z podcastu Redneck bude zdát, že ze Spojených států proudí samé pozitivní zprávy. Tentokrát tomu tak ale není. Aktuální díl je plný opravdu špatných zpráv: od bizarní falešné univerzity, která pomáhala úřadům s vyhoštěním zahraničních studentů, přes nejnovější vlnu absurdních protipotratových zákonů až po konec potravinových lístků pro statisíce nejchudších Američanů. A pak je tu historka o démonické konfederační lodi.
Aktuální díl podcastu Redneck je tak trochu o třech newyorských starostech – od Rudyho Giulianiho přes Michaela Bloomberga až po Billa de Blasia. To ale vůbec neznamená, že se v něm doslechnete jenom o politice v tomto městě. Dozvíte se, jak Západní Virginie odírá vězně, jak se vypořádává Silicon Valley s odbory i americkou pravicí nebo jak vypadá návštěva psa v Bílém domě. A také jak charisma Malcolma X přesvědčilo jednoho rasistického policistu… https://soundcloud.com/rdnck
V prvním díle si poslechnete, jak si vyměňují urážky Donald Trump, Kim Čong-un a Joe Biden, nebo hrozby Hillary Clinton. Podrobněji tu rozebírám výsledek voleb do zastupitelstva v Seattlu, nejnovější úspěch stávkujících učitelů nebo váhání senátorky Elizabeth Warren v její prezidentské kampani. Zatímco v minulých měsících stála pevně na straně okamžité reformy amerického zdravotnictví, před týdnem začala razit jiný postup. Na závěr dojde i na (snad) první letecký útok na americkou půdu – pozor, nejde o Pearl Harbor. Každý nový díl podcastu si můžete poslechnout nejen na soundcloudu, ale i na Spotify, iTunes, Youtube, nebo si můžete přetáhnout RSS feed tady na soundcloudu do jakékoliv vaší oblíbené podcastové aplikace. https://soundcloud.com/rdnck
Redneck je podcast Matěje Schneidera o politice Spojených států. Nejen o té vrcholové, probíhající mezi Bílým domem, Kongresem, lobbisty a think tanky ve Washingtonu DC, ale i o té lokální v jednotlivých státech a o organicky vznikajících hnutích. Podcast vzniká za podpory komentářového webu A2larm a projektu Voxpot.